Celje po více jak sto letech září. Španělský trenér Riera byl v jedné kabině s Barošem i Ujfalušim

Poslední překážka zbývá překročit hráčům Baníku na cestě do základní části Konferenční ligy. Protivníkem, který může Slezanům zhatit jejich sen, je NK Celje. Slovinský celek momentálně zažívá nejlepší časy ve své více než 105 let dlouhé historii.

Za vzestupem klubu z města se zhruba třiceti osmi tisíci obyvateli stojí skupina ruských investorů soustředěných kolem podnikatele Maxima Děmina. Rus s britským občanstvím je ve světě fotbalu známý především vlastnictvím anglického Bournemouthu.

Klub se v jeho rukou nacházel od roku 2011 do 2022 a během této doby se dokázal vyšplhat ze třetí nejvyšší anglické soutěže až do Premier League. V současnosti patří Děmin mezi nejvýznamnější podporovatele slovinského klubu, do jeho řízení však údajně vůbec nezasahuje.

Touto činností - tedy správou klubu a spokojeností investorů - se zabývá Valerij Kolotilo. Jméno pětapadesátiletého moskevského rodáka se v souvislosti s klubem skloňuje od roku 2020, kdy se ve slovinských médiích objevily první zprávy o podpoře NK Celje ruskými penězi.

Kolotilo měl v té době plnit roli neoficiálního prostředníka mezi zástupci klubu a investory. Oficiální součástí organizace se stal začátkem léta 2021, kdy byl dosazen do pozice generálního manažera.

Po dvou letech ve funkci byl následně zvolen do role prezidenta klubu, ve které setrvává dodnes. Další dva nejdůležitější posty ve vedení čtvrtfinalisty posledního ročníku Konferenční ligy jsou obsazeny činovníky ruské národnosti - generálním manažerem je Pavel Švets a sportovním ředitelem Genadij Golubin. Tito tři vytvářejí triumvirát, jenž de facto řídí chod klubu.

O úspěch aktuálně ekonomicky nejsilnějšího klubu ve Slovinsku na zeleném pažitu se stará Albert Riera. Bývalý španělský křídelník se může ve svém hráčském životopise pochlubit zajímavou kariérou - oblékl dresy klubů jako Manchester City, Liverpool či Galatasaray. Zažil pocity vítězství ve španělském poháru, nastoupil a skóroval ve finále Poháru UEFA a slavil tituly v tureckém Istanbulu.

Pikantní je, že právě v Turecku sdílel kabinu se dvěma bývalými českými reprezentanty - Tomášem Ujfalušim a především Milanem Barošem, jenž patří mezi legendy Baníku.

Kariéru zakončil Riera angažmá ve slovinském klubu Zavrč. Ve stejné zemi pak začala i jeho trenérská cesta. První Španělův návrat do Slovinska se odehrál v létě roku 2022 po dvou letech, které strávil jako asistent v tureckém Galatasarayi. Dostal šanci ukázat své kvality na lavičce Olympije Lublaň. I přes počáteční nesnáze, jež způsobili především fanoušci Lublaně, kteří nebyli spokojeni, že u trenérského kormidla vystřídal jejich oblíbence Roberta Prosinečkiho, skončil Riera sezonu se slovinským doublem v kapse.

S Lublaní se však hned po konci ligového ročníku rozloučil a zamířil na první angažmá v Celje. To skončilo již po úvodních 17 zápasech sezony, neboť jej zlákalo Girondins Bordeaux. Stejně jako působení v Lublani, tak i Rierova francouzská mise trvala především z důvodu finančních problémů klubu pouze jednu sezonu.

Po návratu do Celje si v loňské sezoně připsal kromě zmiňovaného čtvrtfinále Konferenční ligy i další zisk slovinského poháru, ovšem jeho tým skončil v lize až na čtvrtém místě, což vzhledem k možnostem Celje oproti ostatním slovinským týmům nelze považovat za úspěch.

Sám sebe Riera označuje za náročného trenéra. "V této práci prostě neumím být milý. Pracuji s dospělými, ne ve školce. Moje filozofie v práci je, že je lepší mít informací příliš mnoho než příliš málo," sdělil v jednom ze svých rozhovorů pro slovinské médium Delo.

Za kouče, jenž ho z jeho hráčských let nejvíce inspiroval, považuje někdejšího trenéra Liverpoolu Rafaela Beníteze. "Hodně jsem se od něj naučil - kdy zastavit, kdy se přidat do přečíslení, kdy jít jeden na jednoho proti krajnímu obránci. To všechno jsem si odnesl od něj," promluvil o svém bývalém nadřízeném s uznáním pro platformu Coaches' Voice.

Poznávacím znamením jeho stylu je snaha držet balon. Hráči jeho týmů často rotují mezi svými pozicemi, aby nacházeli volné prostory v obraně soupeře. V defenzivní fázi hry praktikuje ve většině případů agresivní presink. Sám však říká, že své vidění fotbalu se vždy snaží přizpůsobit hernímu materiálu, který má k dispozici.

Ofenzivní styl odchovance Mallorky však současným svěřencům evidentně chutná. V lize jsou po pěti kolech stoprocentní se skóre 15:3, v pohárové Evropě si připsali skalp Sabahu Baku, nestačili na kyperskou Larnaku a ve třetím předkole Konferenční ligy prošli přes švýcarské Lugano.

Ačkoliv sázkové kanceláře favorizují domácí, hodnotnějším kádrem se pyšní Baník. Jen dvojice Tomáš Rigo a Matěj Šín má dohromady téměř totožnou odhadovanou hodnotu jako kompletní soupiska Celje.

Ještě daleko lépe na tom byl předchozí protivník Lugano a po střetu s Rierovou partou se z pohárové Evropy nakonec poroučel. Nyní zkusí své štěstí Baník.