Bournemouth neztratil agresivitu, jen ji vybrousil. Rose přidal Ir​aolově odkazu nový rozměr

Trenéra jim sice před sezonou uzmul Liverpool, přesto i nadále Bournemouth patří k nejzajímavějším týmům po taktické stránce v Premier League. Nový kouč Marco Rose zachoval agresivní herní identitu, kterou v předchozím období vybudoval Andoni Iraola. Postupně ale přidává větší defenzivní organizaci, kompaktnost a variabilitu v útočné fázi. Výsledkem je mužstvo, které dokáže soupeře dostat pod tlak, vytvářet velké množství šancí a zároveň lépe kontrolovat prostor před vlastní šestnáctkou.

Ačkoliv to v létě byla velká neznámá, kam se bude ubírat Bournemouth bez autora herního rukopisu, který jej vystřelil až do evropských pohárů, už dnes fanoušci zjišťují, že obavy byly zbytečné.

Příchod Marca Roseho neznamenal kompletní změnu či ústup od filozofie baskického inovátora. Bývalý kouč Lipska či Dortmundu navázal na principy, které v mužstvu Iraola zanechal, a snaží se je dále rozvíjet. Agresivní presink, vysoká intenzita a rychlý přechod do útoku zůstávají základními stavebními kameny. Výraznější posun je patrný především v organizaci defenzivní fáze.

Bournemouth se snaží být kompaktnější, lépe chránit střed pole a omezovat možnosti soupeře kombinovat mezi jednotlivými řadami. Nejde tedy pouze o bezhlavé napadání, jak by si někdo mohl myslet na základě DNA z fotbalových projektů Red Bullu, ve kterých Rose působil. Tým se učí lépe rozpoznávat okamžiky, kdy má vystoupit proti rozehrávce, a kdy je naopak důležitější zachovat poziční strukturu.

Změny se projevují také v útočné fázi. Rose podporuje rychlejší kombinace, pohyb mezi řadami a účelnější vertikální přihrávky. K tradičním křídelním sekvencím přibývá více akcí vedených středem hřiště. Nejdůležitější je ale skutečnost, že Bournemouth neztratil svou původní agresivitu. Pouze ji začíná využívat organizovaněji.

V Premier League klub z jihu Anglie patří k nejlepším hned v několika klíčových ukazatelích. První je v zachycených přihrávkách (11,4 na 90 minut), druhý nejlepší v ziscích míče v poslední třetině hřiště (5,5 na 90 minut) a do TOP 3 patří ve vytvořených velkých šancích (29 celkem), očekávaných gólech (14.5) a očekávaných inkasovaných gólech (9.3).

Kombinace těchto atributů je mimořádně zajímavá. Bournemouth není pouze ofenzivně laděným mužstvem, které se snaží soupeře přestřílet. Dokáže být velmi aktivní při získávání míče a současně omezuje kvalitu příležitostí, do kterých pouští soupeře.

Zvláštní pozornost si zaslouží zisky míče v poslední třetině. Hodnota 5,5 na utkání dokládá, jak často se Bournemouth dostává k míči v bezprostřední blízkosti soupeřovy branky. Takové situace představují jednu z nejnebezpečnějších cest k rychlému zakončení, protože obranná struktura soupeře bývá v okamžiku ztráty často roztažená.

Zajímavý je také vývoj očekávaných inkasovaných gólů. Jejich průměr klesl z 1.50 na 1.16 na utkání. Rose tak postupně zlepšuje nejen schopnost mužstva útočit, ale také kontrolovat nebezpečné prostory před vlastní brankou.

Presink zůstává jedním z nejvýraznějších prvků Bournemouthu. Mužstvo se snaží soupeře připravit o komfortní postavení při rozehrávce a nutit jej k rychlým rozhodnutím, ze kterých pramení špatná řešení a chyby.

Důležitá není pouze aktivita hráče, který napadá obránce s míčem. Podstatný je také pohyb jeho spoluhráčů, kteří uzavírají dostupné přihrávkové možnosti. Bournemouth se snaží vytvářet tlak tak, aby soupeře navedl do předem určených prostorů, kde následně může míč získat.

Pod Rosem je patrná snaha o užší a kompaktnější rozestavení. Prioritou je ochrana středu pole. Soupeř tak má méně možností dostat se do nebezpečných pozic mezi jednotlivými řadami. To ovšem neznamená, že Bournemouth rezignuje na napadání vysoko. Naopak. Pokud rozehrávka soupeře vykazuje známky nejistoty, dokáže tým okamžitě vystoupit a vytvořit početní převahu v okolí míče.

Co z toho vyplývá pro Spartu? Pro Priskeho a spol. bude klíčová kvalita rozehrávky od vlastní branky. Nepřesné přihrávky, špatné první doteky a pomalé rozhodování mohou vést k fatálním ztrátám. Letenští budou potřebovat pohyb hráčů bez míče a mít nachystané různé varianty, jak první vlnu presinku překonat.

Zároveň by mohli využít prostor za hráči Bournemouthu, kteří vystupují proti rozehrávce. Pokud Sparta dokáže dostat míč za první presinkovou linii, může se jí otevřít příležitost k rychlému přechodu.

Pro Pražany to ale bude nesmírně náročné. Bournemouth má v ofenzivě několik nadstandardně kvalitních, avšak typologicky odlišných hráčů, díky nimž dokáže měnit způsob zakončení i průběh jednotlivých akcí.

Justin Kluivert, syn nizozemské legendy, nabízí technickou kvalitu, schopnost kombinovat v omezeném prostoru a nebezpečnost v zakončení. Dokáže se pohybovat mezi liniemi, zapojovat se do rychlých kombinací a hledat si prostor pro střelu. V evropských soutěžích navíc disponuje velmi zajímavou aktuální střeleckou sérií - skóroval v každém ze svých posledních čtyř startů v hlavní fázi.

Brazilec Rayan zase představuje výraznou individuální hrozbu na křídle. Jeho předností je schopnost obejít soupeře jeden na jednoho, zrychlit hru a vytvářet nebezpečné situace vlastní iniciativou. Pro obránce je nepříjemný především ve chvíli, kdy dostane prostor k náběhu a může se dostat do přímého souboje.

Evanilson je důležitý nejen v pokutovém území, ale také při napadání. Brazilský útočník aktivně pracuje proti rozehrávce soupeřových stoperů a snaží se narušovat jejich první přihrávky. Jeho role tak není omezena pouze na zakončování vytvořených příležitostí.

Právě kombinace technického Kluiverta, dynamického Rayana a pracovitého Evanilsona dává Bournemouthu několik různých možností, jak útočit.

A to není zdaleka všechno. Rose může ukázat na uruguayského mladíka Alvára Rodrígueze, kterého v létě koupil z Elche za 25 milionů eur. Vysoký hroťák však vyrůstal v akademii Realu Madrid a už v 18 letech si odbyl soutěžní premiéru a měsíc nato se dokonce i střelecky prosadil.

Úlevou pro sparťanskou defenzivu je absence Eliho Juniora Kroupiho, který svým talentem a výkony přitahuje pozornost TOP klubů Premier League, ale z důvodu zranění vypadl ze soupisky. Ne nadarmo na něm visí astronomická cenovka. V létě anglický celek vyhlásil, že ho neprodá ani za 100 milionů eur. V Praze ho ale Rose nevyužije. K dispozici ho bude mít až na příští hrací kolo.

Jestliže platí, že Bournemouth disponuje skvělými hráči v ofenzivě, to samé platí pro jeho zadní řady. Rose se od svého příchodu snaží zlepšit defenzivu a zatím se mu to daří poměrně slušně. V posledních šesti soutěžních zápasech Bournemouth ani jednou neinkasoval, přitom čelil týmům jako AC Milán, Manchester United či Aston Villa.

Z obrany stojí za zmínku portugalský stoper Antonio Silva, který patřil mezi obrovské talenty v Benfice a v létě se za 25 milionů eur přesunul na Ostrovy. Je silný v rozehrávce a zároveň vyniká v defenzivních atributech.

Na co si však musí Letenští dát ohromný pozor, jsou standardní situace. Bournemouth je v nich nejlepší v Evropské lize. Šest z osmi dosavadních branek Angličanů padlo po standardních situacích: Tři z penalty, jedna z přímého kopu, jedna po rohovém kopu a jedna po autovém vhazování.

Zajímavé je, že Bournemouth nehledá pouze klasickou výškovou převahu v pokutovém území. Jeho rohové kopy mají propracovanější mechanismus. Například v utkání s Leedsem vědomě posílal balony na zadní tyč. Cílem bylo dostat obrannou formaci do situace, kdy musí změnit orientaci a reagovat na míč, který přeletí přes první skupinu hráčů. Následovalo vrácení míče zpět do prostoru před brankou, kde vznikl zmatek a možnost zakončení.

V tom jsou hráči Bournemouthu extrémně silní a nevyzpytatelní. Zisky odražených míčů, pohyb bez balonu a pokrývání volného prostoru. Navíc podobně jako v české lize Sparta či Slavia i Roseho výběr umí vhazovat dlouhé auty a být z nich nebezpečný.

Současný Bournemouth je mužstvo, které kombinuje vysokou intenzitu, agresivní presink a rychlé přechody s postupně se zlepšující defenzivní organizací. Jeho silnou stránkou je schopnost získávat míče ve vysokých prostorech, vytvářet velké gólové příležitosti a využívat standardní situace.

Proti Spartě může být mimořádně nebezpečný zejména ve chvílích, kdy český tým ztratí míč během rozehrávky nebo nedokáže dostatečně rychle reagovat na změnu těžiště hry. A to jsou situace, ke kterým jsou Pražané pod tlakem mimořádně náchylní. V konečném důsledku tak nemusí rozhodovat vyloženě individuální kvalita ofenzivních hvězd, ale mnohem více osobní odpovědnost a fyzická odolnost.