Bodö/Glimt věří v chytrý skauting a sílu kolektivu. Šli jsme jinou cestou, přiznal ředitel

PŘÍMO Z BODÖ - Daleko za polárním kruhem, ve větrem ošlehaném pobřežním městě, začalo psát FK Bodö/Glimt jeden z nejpozoruhodnějších příběhů evropského fotbalu. Během necelých 10 let se neznámý klub vypracoval z domácího outsidera v uchazeče o Ligu mistrů. Za jeho vzestupem přitom nestál objemný rozpočet ani ego superhvězd, ale osobitá kultura pospolitosti, chytrý skauting a neotřesitelná víra, že kolektiv je víc než jednotlivec.

Jednou z klíčových postav, které se podílely na vzestupu Bodö/Glimt na vrchol norského fotbalu, je Havard Sakariassen. Sportovní ředitel, jehož práce je kombinací skautingu založeného na datech a instinktu pro vytipování hráčů, kteří se klubu hodí na hřišti i mimo něj.

Ve speciálním rozhovoru, který exkluzivně poskytl redakcím Livesport Zpráv, Sky Italia, Marca a So Foot, hovořil Sakariassen o jedinečné kultuře, kterou se klubu podařilo vybudovat, o důvodech, proč se vynikající hráči vracejí domů z angažmá ve slavnějších ligách, i budoucích hvězdách.

Jak Bodö/Glimt pracuje s daty při vyhledávání hráčů? A jak to jde dohromady s jedinečnou kulturou, kterou zde máte a která buduje úspěšný klub za polárním kruhem spíše na pospolitosti než na individualismu?

"S daty, stejně jako s dalšími věcmi, jsme také šli trochu jinou cestou než mnoho jiných týmů. Existuje spousta programů a platforem, které si můžete koupit, ale my jsme místo toho spolupracovali se třemi studenty, kteří se o fotbalová data opravdu zajímali a chtěli s námi spolupracovat. Nyní vedou společnost Fokus, do které jsme investovali, a pomohli jsme jim ji vybudovat od základů. Používají ji nejen my, ale také mnoho skandinávských týmů. Je uživatelsky přívětivá nejen pro lidi z informatiky, ale i pro fotbalisty, každý jí rozumí. Ale to je jen jedna část procesu skautingu. Jak jste řekl, kultura v klubu je pro nás také velmi důležitá a tvoří velkou část našich úspěchů. A to v číslech nevidíte. Musíme udělat opravdu dobrý skauting každého hráče, kterého přivedeme. Pokud se netrefíme, je třeba to rychle vyřešit - buď se musí změnit, nebo musí odejít."

Většina hráčů v současném kádru jsou Norové, ale v týmu je i početná skupina dánských fotbalistů. Myslíte si, že je to částečně proto, že je pro ně snazší přizpůsobit se místnímu prostředí a mentalitě?

"Je to dobrá kulturní shoda. Vycházíme ze stejných hodnot a jsme shodně ze sociálně demokratické společnosti. Tady v Bodö věříme, že když do týmu dám všechno, všechno se mi vrátí. Hráči musí pomoci pozvednout tým a pak zazáří i osobně. Je snadné přimět norské a dánské hráče, aby takto uvažovali, protože mají podobnou mentalitu. Ale i když je současný kádr převážně norský a dánský, měli jsme velké úspěchy i s hráči z celého světa. Přivedli jsme Victora Boniface z Nigérie a i on se velmi dobře adaptoval."

Mluvili jsme o specifické kultuře a mentalitě Bodö/Glimt. Můžete definovat, co to pro vás je?

"Chceme hráče, kteří chtějí sami něčeho dosáhnout, ale neupřednostňují to před cíli a hodnotami týmu. Pokud spolu soupeříme o pozici útočníka, chci sám uspět, ale musím být rád, když budeš lepší. Je to kolektivní kultura, tým je na prvním místě. Nakonec fotbal není individuální sport. Musíme pracovat jako tým formule 1. Pravděpodobně mají tisíc zaměstnanců, ale všichni pracují pro jednu věc - aby jejich monopost byl s každým kolem o zlomek sekundy rychlejší. Pokud pracujete jen pro sebe, nepatříte sem."

V kádru máte několik hráčů, kteří hráli v TOP pěti ligách, ale nakonec se vrátili, aby vám pomohli až do semifinále Evropské ligy. Kapitán týmu Patrick Berg působil půl roku v Lens, Jens Petter Hauge byl v AC Milán a s Frankfurtem EL dokonce vyhrál...

"Máme skupinu sedmi lídrů týmu, se kterými se každý týden scházíme a probíráme vše kolem klubu, a Patrick je její součástí od roku 2019. Je naším kapitánem. Je důležité ho tu mít, jako hráče i jako osobnost a lídra. Přivést ho zpět byla jasná volba. Také vzhledem k historii jeho rodiny s městem a klubem - jeho otec, strýcové a dědeček hráli za Bodö/Glimt. Byli jsme velmi rádi, že se chtěl vrátit a viděl v nás dobrý projekt pro rozvoj své kariéry. Stále může hrát proti nejlepším týmům světa a být ve svém rodném městě. A Jens? Ten pro nás může být rozhodující ve velkých zápasech. Věříme, že má ve své hře tak trochu X-faktor. Nejde jen o ně dva, je tu spousta hráčů, kteří se v průběhu let vrátili. Ve světě jsou větší kluby, vydělává se v nich více peněz, ale možná zažili nejlepší období své kariéry tady."

Myslíte si, že v tom hraje roli prostředí klubu i města? Nejde o velkoměsto, ve kterém vás pronásledují paparazzi, ale město s 55 tisíci obyvateli daleko na severu za polárním kruhem...

"Určitě. Je tu dobrý, klidný život. Máte tu svůj klid a můžete se soustředit na fotbal. Někdy musíte vyrazit ven, abyste viděli, že na druhé straně není tráva zelenější. Patrick, Jens, Hakon Evjen, Fredrik Bjorkan, tihle kluci tady prožili celý život, mají tady rodiny. Je hezké odejít do zahraničí, ale mám pocit, že je možná nejlepší žít tam, kam člověk patří. Novináři a odborníci v Norsku pořád říkají, že hráči musí jít do zahraničí. Já si ale myslím, že je odvážné, že se vracejí a rozhodnou se žít život, jaký chtějí oni. Ne takový, jaký od nich očekává někdo jiný."

Jak plánujete přestupová období? Vzhledem k tomu, že vaše sezona začíná na jaře a končí v zimě, spadá hlavní okno do vrcholu vaší sezony.

"Je to pro nás složité. V lednu nechceme nikoho ztratit, protože doufáme, že budeme hrát v Evropě, ale zároveň nechceme nikoho ztratit teď, když bojujeme o ligový titul. Pro každého hráče však máme dlouhodobý plán. Pokud nějakého hráče prodáme, musíme vědět, jak ho nahradíme. Takže právě teď mám v hlavě, co budeme dělat v lednu. U letního okna se často stává, že některé velké kluby minou svůj původně plánovaný cíl a najednou si pro hráče přijdou v polovině srpna a my se jim musíme bránit. Teď nemůžeme prodávat, máme zavřeno. Ale stejný proces platí i pro získávání hráčů. Ideální přestupové okno pro nás je, když máme hotovo už v momentě, kdy se otevře. Pro nás se otevřelo před měsícem (začátkem července) a za jeden nebo dva týdny jsme byli hotovi. Nehodláme teď nikoho prodávat ani kupovat, i když do konce okna zbývá ještě měsíc."

Norsko jako celek stoupá a hráči jako Martin Ödegaard a Erling Haaland jsou světovými hvězdami. Vidíte další talenty, kteří by mohli jít v jejich stopách?

"Vidím tady kolem sebe spoustu hráčů ve věku 16, 17 let, kteří mají potenciál, ale je potřeba hodně, aby se stali velmi dobrými. Kdybyste viděli Haalanda, když mu bylo 15 nebo 16 let, těžko byste si představili, že se stane tím, čím je dnes. Byl dobrý, ale ne takový Haaland, jakého známe dnes. Chce to hodně dobrých rozhodnutí od hráče, od klubu, ale také od rodičů a agentů, kteří mohou být kolikrát překážkou."

Ve svém týmu máte nyní nesmírně talentovanéhodánského útočníka Mikkela Bro Hansena, který je v pouhých 16 letech členem prvního týmu. Jak pracujete s jeho vývojem a jak plánujete jeho cestu?

"Přístup k mladým hráčům se v průběhu času změnil. Dříve jsme byli hodně spojeni s naší akademií, ale najednou první tým vystřelil na fotbalovém žebříčku na místo, které akademie tak malého města nemůže dohnat. Není jednoduché být šestnáctiletým nebo sedmnáctiletým hráčem, který žije v Bodö. Musíte být výjimečný talent, jako třeba Mikkel Bro. V 16 letech může bez problémů trénovat s prvním týmem každý den. Je opravdu těžké plánovat jeho budoucnost. Nejtěžší je trpělivost. Hráč, ale i rodiče a agenti musí být trpěliví a nechat ho růst a vyvíjet se přirozenou cestou. Myslím, že je to velký problém v Norsku a pravděpodobně i ve světě. Je to pro nás další výzva, na rozdíl od ostatních týmů kolem nás, jako je Tromsö, je, že chceme hrát Ligu mistrů a je opravdu těžké začlenit šestnáctiletého hráče do týmu na této úrovni. Ale pokud jste opravdu dobří jako Mikkel Bro, máte šanci se prosadit."

Neřešíme výsledky, hlásí opora Bodö/Glimt

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.