Arteta nudí a vyhrává, Priske ztrácí snahou o krásu. Co momentálně chybí Spartě?

Celkem 36 střel, přes šest očekávaných gólů a na kontě nula v kolonce vstřelených branek. Důsledky? Vyřazení z MOL Cupu na domácí půdě a již šestá ztráta bodů ve 13. kole rozjetého ročníku Chance Ligy. Taková je vizitka Sparty z posledních dvou soutěžních zápasů. Za trenéra Briana Priskeho je to jev, na který nejsou na Letné vůbec zvyklí.

Fotbal je vcelku jednoduchá záležitost, kterou lidé z jeho prostředí dělají (mnohdy zbytečně) komplikovanější. Nevěříte? Vždyť kdyby Sparta v neděli v Ďolíčku vstřelila jediný gól ze svých mnoha šancí, nikdo by dnes neřešil, jak na půdě Klokanů vypadala. Vyhrála by 1:0, vrátila se na druhé místo a jelo by se dál.

Jenže to se nestalo. A sparťané předvedli podruhé v krátké době jev, který nevěstí zrovna pozitivní signály.

Ve středu v MOL Cupu proti Baníku poslali Letenští na branku 22 střel, deset z nich mířilo mezi tyče, kopali 19 rohů a hodnota jejich očekávaných gólů přeskočila hranici tří. Z poháru ale vypadli po prohře 0:2. V neděli v Ďolíčku přišlo 14 střel, šest na branku, deset rohů a xG opět přes tři. Zápas ale skončil 0:0.

Z tlaku, který měl podle datových modelů přinést dvě výhry, vznikly pro Pražany jen problémy.

V šancích přitom selhala řada hráčů. Nelze vinit pouze jedno jméno, jako tomu bylo zvykem v době sucha u Jonatana Brunese. S tutovkami naložili mizerně Matěj Jurásek, Ebrima Singhateh i kapitán Patrik Vydra, který de facto místo zakončení předvedl skvělý obranný odkop...

"Jsme ve fázi, kdy nejsme schopní míč do brány dotlačit," posteskl si Priske po utkání. Na otázku, jestli je problém v kvalitě, nebo v sebevědomí, odpověděl: "Dobrá otázka, ale sám na ni neumím najít odpověď." Podobně mluvil i kapitán Vydra: "Asi nám chybí... Vlastně nevím, co nám chybí."

Sparta navenek působí jako tým, který se zacyklil ve své bublině, chce hrát svůj fotbal, založený na svých myšlenkách a jakákoliv změna ji vytrhává z komfortní zóny. Můj pocit je takový, že rudí než aby došli k ošklivé výhře, u které se ušpiní, budou dál pokoušet osud a doufat, že jim bude přáno.

Přitom mít plán B, nečekanou záložní variantu, není nikterak ostudné opuštění filozofie, ale spíš naopak jedna z devíz úspěšných týmů a trenérů. Nelze se prosadit vlastní cestou? Nevadí, dojdeme k vítězství jinak.

Sparta byla vždy klubem, který to historicky uměl. Když to nešlo hezky, soupeře převálcovala přístupem a fyzičnem. V jejím kádru vždy byli zastoupeni hráči, kteří nehráli na krásu, ale uměli zařídit výsledek špinavou prací.

Dnes na to v týmu není ochota ani vhodná typologie kádru. Poctivci nesplňují nároky po technické stránce, kreativci jsou zase lechtiví jít přes hranu tam, kde to bolí. Sparta působí dojmem, že žije ve vlastním světě, ve kterém je přesvědčena o své pravdě, a nechce přistoupit na tvrzení, že může být úspěšná i jinak.

Myslím, že o důležitosti být nečitelný v minulém ročníku rozdával lekce Arsenal v nejtěžší soutěži na světě. Klub, který si historicky zakládal na pohledném fotbale, čímž získal miliony fanoušků po celé planetě, rázem volil silně pragmatické kroky: sázel na standardky, urputnou defenzivu, vyhrával minimálním gólovým rozdílem a mnohdy i experti z Ostrovů tvrdili, že se na jeho fotbal moc nedá dívat.

Ale víte, co bylo na konci ročníku? Arsenal oslavil titul po dlouhých 22 letech čekání. A v pragmatickém pojetí pokračuje i v aktuální sezoně. Myslíte, že se Mikel Arteta někdy zastyděl a zalitoval odklonu od odkazu, který v Londýně vybudoval legendární Arsene Wenger?

Třeba i Sparta k tomuhle uvědomění teprve směřuje. Je otázka, jestli s ním přijde Brian Priske, nebo požadavek vzejde přímo od Tomáše Rosického. I jemu totiž musí být jasné, že uspět s hezkým fotbalem v Česku je extrémně složité. Nebo si fanoušci rudých mají zvyknout na sezony, kdy nebudou trofeje, ale na fotbal se bude dát dívat?

Zatím jediné zjednodušení, které dnes ve hře Letenských vidím, jsou centry. To mi přijde málo. Chybí mi hráči, které měl Priske v prvním období na Letné, kteří, když teklo do bot, uměli zabrat i jinak.

Útočník, který udělá nepořádek v obraně soupeře, rozhodí ho a vletí do jakéhokoliv balonu, který jde jeho směrem. Běžec, který zblázní zbytek mužstva, byť všichni vědí, že není zrovna nejlepší fotbalista na place. A v neposlední řadě osobnost, která zformuje tým a pomůže mu přepnout do bojového režimu. Bez mrknutí oka.

Sparta tohle uměla. Pro jména nemusím chodit daleko. Popis útočníka před lety splňoval Jan Kuchta, roli motoru vykonával Lukáš Sadílek a Ladislav Krejčí měl od zadních řad ohromný vliv na celé mužstvo. Navíc býval platný i při standardních situacích, ze kterých pomáhal střílet důležité góly. I díky těmto vlivům šla z Letné obrovská síla a soupeři měli respekt. Nejen díky ťukesu, který předváděli Lukáš Haraslín s Veljkem Birmančevičem.

Do toho ale nyní přichází další faktor, který podle mě ovlivňuje náladu kolem týmu - veřejná zpětná vazba od trenéra Priskeho. Sám sebe se ptám, co tím sleduje. Je to upřímnost, nebo mediální hra a k hráčům jde jiný výstup? Pokud totiž platí první varianta, nemyslím si, že se dánský kouč vydal správným směrem.

Ačkoliv to Priske může myslet dobře, jeho slova se pomalu přelévají do těžko uvěřitelných frází. Lidé mají rádi emoce. Chtějí hodnocení, které nebude kalkulované, ale půjde od plic.

Mnohdy až moc pozitivně vypadající slova, kdy pro ně není zrovna důvod, jim přijdou spíš podezřelá. Západní svět je oproti české mentalitě holt trochu jiný. Když si pustíte výstupy trenérů v TOP 5 ligách z týmů, kterým se nedaří, slyšíte podobný styl komunikace. Ale pochopí to běžný fanoušek Sparty, který je dekády orientovaný na výsledky, triumfy a trofeje?

Koneckonců v nedávném rozhovoru pro Livesport Zprávy sám Tomáš Rosický naznačil, jak směrem k němu působí nejvyšší vedení v čele s majitelem Danielem Křetínským. "Já mohu mluvit o herním stylu, koho můžeme prodat, co to vygeneruje za zisk, ale ve finále stejně končíte u toho, jestli na hřišti vyhráváte, nebo nevyhráváte. Mohu vysvětlovat, co chci, ale když se nevyhrává, tak se pak diskutuje všechno možné. V konečném důsledku je to jednoduché," pronesl sportovní ředitel Letenských.

Tabulka mezitím vypadá znovu hrozivě jako na podzim 2022. Sparta měla jako nyní 23 bodů, ligu vedla Plzeň s 35 body (nyní Slavia 31) a málokdo si dovedl představit, jak hůř ještě může být.

Priske však dokázal negativní vývoj odvrátit. I proto, že (na popud jiných) něco změnil. Na začátku listopadu jela Sparta do Plzně a vůbec poprvé tehdy upustila od formace na čtyři obránce, nasadila trojku vzadu, začal vznikat trojzubec a zbytek už je historie.

Neříkám, že Sparta dnes hraje špatný fotbal, ale není funkční za každé situace. Přijde mi, že současná situace s tou tehdejší má leccos společného. Na západ Čech jedou Priske a spol. už tuto neděli.