Mistrovství Evropy do 21 let UEFA - Mistrovství Evropy do 21 let 2013

Stejně jako v letech 2000 a 2002 zažívá hrdý Albion na úrovni jednadvacítek po sobě jdoucí knockouty již ve skupinové fázi. Dnes se o to zasloužili strojově přesní Norové, kteří přitom Angličanům v kvalifikaci právě na tento šampionát podlehli jak doma, tak venku!

Od Anglie to od počátku byly hlavně pološance a polostřely - ale i to znamenalo nepatrné zlepšení oproti duelu s Itálií. Nepřesné rány Rose a Ince následovala například i Chalobahova přespříliš vysoká hlavička po Hendersonově standardce.

Jenže to bylo zkrátka málo oproti úsporné, leč stoprocentní snaze Norů. Ti po čtvrthodině hry využili anglického váhání při odvracení centru do šestnáctky a Semb Berge, který na tomto turnaji zaujímá místo v základní sestavě vlastně jen díky příznivým okolnostem, z otočky velmi pohotově vystřelil seveřanům překvapivé vedení...

...které se posléze měnilo v čím dál zaslouženější, až vlastně nikoho nezaskočilo, že po jedné spálené šanci, kdy Pedersen z těžkého úhlu zakončil menší ťukačku pouze do boční sítě, Norové přeci jen zdvojnásobili své vedení ve 34. minutě. Tehdy už měl zakončující Berget mnohem snazší pozici, hlavně díky brilantní Nielsenově prostorové orientaci - a sám si s prostřelením Butlanda nedělal moc velkou hlavu.

Angličané se v tu chvíli mohli zahledět paní smrtce do očí a jejich frustraci akorát posílil moment ze 43. minuty. Tenkrát asistent nemilosrdně odpískal těsný ofsajd Caulkera, takže se Albion už podruhé na turnaji z gólu po standardní situaci radoval zcela zbytečně - ačkoli v tomhle momentě šlo o rozhodnutí plně ospravedlnitelné.

Každopádně "co teď s tím?" - touto otázkou se musel o přestávce chtě nechtě zabývat manažer Stuart Pearce. A nevyřešil ji adekvátním způsobem, ani zdaleka. Místo štítového záložníka Lowea sice vyslal do hry hrotového útočníka Wickhama, jenže to vedlo tak akorát ke stvrzence šokující popravy. A tu příhodně Ostrovanům nevystavilo zrovna neznámé jméno. Po krásném průniku Pedersena totiž na ose hřiště napřel svůj prudký projektil do břevna a kousek za čáru jistý Magnus Wolff Eikrem, svého času učeň slovutného Manchesteru United.

Zástupcům Britských ostrovů se v tu chvíli takřka definitivně zhroutil sen o postupu; třebaže tu pořád byly konstantně nebezpečné standardky, při jedné z níž si na soupeři vymodlil faul stoper Dawson, aby pak z penalty sám okamžitě snižoval na 3:1. Na puntíku tento zřejmě nejgólovější zadák turnaje prokázal vpravdě železné nervy - spoluhráče tak ovšem inspiroval jen pramálo.

Norové se dnes prezentovali pozorným herním projevem a Angličanům obecně připouštěli leda tak množství centrů ze hry i ze standardek. Snad akorát jednou mohli zklamávající favorité zaútočit z brejku, v inkriminované 68. minutě ale Zaha prováhal správný okamžik k obstřelu protihráče a nadějné přečíslení tak vyšumělo do ztracena.

Další příležitosti bílých už nestojí za vážnou řeč: Dawson po dalším nepřímém kopu míjel vytyčený cíl, přičemž Caulker ze hry jenom napálil obětavého protivníka. Sečteno podtrženo: po předloňském zklamání, které Pearceovi vyneslo nový dvouletý kontrakt, přichází další - ještě těžší. Ustojí to bývalý skvělý obránce i tentokrát?