Primera División Španělsko - Primera División

Oslavné chorály ještě nyní zní v ulicích andaluského města Jerez. Tamní Deportivo totiž dokázalo poprvé v historii španělské nejvyšší soutěže zvítězit. Odnesl to kdysi slavná a pohledně hrající Žlutá ponorka, do které i po sedmé bitvě notně zatéká. Alarm hvízdá ostošest, situace se zdá býti kritická. Dostanou námořníci nového kapitána, anebo důstojník Ernesto Valverde ve své funkci setrvá?

Hosté přijeli na Chapín s touhou odrazit se k lepším zítřkům a porazit jerezské bojovníky. A když mírnou převahu z úvodu vyjádřili i brankou veterána Roberta Pirése, zdálo se, že je vše na dobré tříbodové cestě. Jenže houževnatě a srdnatě se rvoucí hráče Xerezu není radno podceňovat. I přesto, že se domácí nedostali do kdovíjak silného tlaku, dokázali otočit vývoj utkání ve svůj prospěch.

Tato výhra může mít v konečném účtování cenu zlata a napovídá, že loňský vítěz Segundy nemusí být soupeřem, na němž si každý zkušenější sok smlsne.

Již sem připomínal branku někdejšího francouzského reprezentanta. Právě ona byla nejzajímavějším okamžikem první dvacetiminutovky, v které hosté svého hostitele lehce přehrávali. Branku sice vstřelil Robert Pirés, ale převelkou zásluhu na ní má Joseba Llorente a Javi Venta. Druhý jmenovaný poslal prvnímu překrásnou kolmici do pokutového území, načež Llorente poslal na malé vápno nechytatelnou přihrávku na nabíhajícího Pirése, který nemohl dělat nic jiného, než vstřelit branku.

Domácí, kteří byli do těchto chvil neškodní jako batole, se po inkasované brance osmělili k několika pokusům, ale většinou Diega Lopéze neohrozili. Villarreal byl sice nebezpečnější a měl ze hry, nicméně taktéž nedokázal překonat s přehledem chytajícího Renana Brita.

Vyrovnávací branky a klíčového okamžiku utkání jsme se dočkali tři minuty před koncem prvního dějství. Ábel Goméz poslal přesný rohový kop na hlavičku Bormeja, který nedal Lopézovi v malém vápně šanci. Byla to velká chyba hostující obrany.

Po obrátce byl Villarreal opět aktivnější, kombinoval a hlavně střílel z kterékoliv pozice. Nejprve se zastřeloval Senna, poté Llorente či Nilmar (po brejku trefil dokonce tyč), ale všichni ztroskotali buďto na vlastní nemohoucnosti přesněji zacílit, nebo na skvělém Renanu Britovi.

Xerez se alespoň trošku probudil po dvaceti až pětadvaceti minutách druhé půle, ale jak historický hrdina domácího mužstva Emiliano Armenteros brankáře hostí nepřekonal. Nakonec to však byl Xerez, který za Diegem Lopézem rozvlnil síť, a právě španělský brankář měl na brance nemalý podíl.

Jeho nerazantní odkop zpracoval zachytil Armenteros, který lehce potáhl a přeloboval vyběhnuvšího brankáře Lopéze, čímž dostal do varu nejen své kolegy, ale i fanoušky na tribunách, kteří div, že nezbořili ochozy. V závěru utkání se šel předčasně osprchovat Gonzalo, čímž jednoznačně demonstroval svou současnou formu a rozpoložení. V loňské sezóně pořádná masivní hora, letos bortící se pískovcová skalka.

Xerez se rázem vyšvihl ze dna tabulky a přepustila místo Žluté ponorce, která by se na dně oceánu La Liga měla cítit jako doma, ale určitě by tuto pozici ráda přepustila.