Primera División Španělsko - Primera División
Rozhodčí: Medina Cantalejo
Diváci: 98.000
Reportáž
Barça jasně přehrála Real
Barcelona ve slavném El Clásico herně jasně přehrála Real Madrid, i když vítězství zachraňovala až v poslední desetiminutovce. Hosté bohužel i za cenu nesportovních zákroků urputně vzdorovali a Iker Casillas dokonce chytil penaltu. Obranný val ale nakonec padl a úspěch slavil útočný fotbal.
Dost se spekulovalo, s jakou taktikou oba týmy do zápasu nastoupí, po pár minutách byly nicméně karty rozdány jasně. Merengues přijeli bránit bezbrankový výsledek a pokoušet se o ojedinělé brejky, Blaugranas drželi často míč a svého soupeře tlačili, i když jejich hra postrádala onu klasickou hbitost a lehkost, a proto si nevypracovávali tolik šancí, kolik by asi vzhledem k územní převaze měli.
Domácí skutečně chvílemi působili až příliš sebejistě. Byli sice lepší, jelikož Real prakticky jen odkopával míče na Drentheho, ale na nejvyšší obrátky se rozjeli až s příchodem Sergi Busquetse, neboť Xavi nehrál zrovna nejlepší utkání, což se vždy na Barce projeví.
Z počátku hýřil aktivitou Lionel Messi, jehož sice měl hlídat Sergio Ramos, ale příliš se mu to nedařilo. Bohužel pro fotbal se hráči Realu Madrid uchýlili k taktice tvrdých faulů na argentinskou hvězdu. Série útoků na kotníky Messiho mohly pro barcelonskou desítku dopadnout tragicky. Svůj účel to nicméně částečně splnilo a okopaný Messi nebyl tolik dominantní jako obvykle.
V šesté minutě se každopádně dostal do slibné příležitosti, jeho střelu pravačkou dobře zlikvidoval Casillas. Barceloně se občas dařilo útočit z druhé vlny, kdy přílišná pozornost na útočníky dávala prostor hráčůlm jako Touré či Abidal, kteří se bez větších problémů dokázali prokličkovat až do vápna Realu. Pozorní stopeři však vždy dokázali zasáhnout.
V 25. minutě mohl přijít šok, když se po Alvésově chybě dostal do stoprocentní tutovky Drenthe, ale vynikajicí Victor Valdés svůj tým podržel. Katalánský brankář hrál skvělé utkání, poradil si i se Sneijderovou střelou. Pro nizozemského záložníka skončilo utkání předčasně, když se mu nevyplatil risk a ozvalo se nedoléčené zranění.
Asi nejhezčí akci prvního poločasu měli na svědomí Messi s Eto’oem. Argentinec se prokličkoval až k vápnu, krásně si narazil s Eto’oem a ještě zkoušel prohodit míč mezi nohama Cannavara, což se mu ale nepodařilo a byl z toho pouze roh.
Ve druhém poločase byl k vidění jen lehce odlišný obrázek. Rozdíl byl hlavně ve stoupajícím tempu Blaugranas. Ti více běhali, více napadli, získávali více míčů, a tím dostávali soupeře pod větší tlak. Očividné to bylo hlavně s příchodem Busquetse, který vystřídal Gudjohnsena, jemuž se zápas nevydařil.
Madrid byl přesto schopen si opět vytvořit velkou šanci. Tentokráte v ní byl mladý Palanca, opět zasáhl Valdés. Palanca nahradil Sneijdera a odehrál skutečně výborné utkání, i když měl proti sobě slabého Abidala. Real má možná do budoucna řešení pro své problémy s křídly...
Čím více se blížil závěr, tím více hnali diváci domácí dopředu. V 67. minutě se zdálo, že se Camp Nou dočkal. Busquets byl v poněkud nepřehledné situaci sražen Salgadem a rozhodčí zapískal penaltu. K ní se postavil Samuel Eto’o, ale kopl ji nejhůře, jak šlo. Ani doprostřed ani k tyči, ani nahoru, ani dolů... Casillas vystihl směr a poté už neměl problém.
Zmařená příležitost na Barcu neměla tak negativní vliv, jak se možná čekalo, a ta stále tlačila. Diváci se dožadovali odpískání další penalty po ruce Sergia Ramose v pokutovém území, píšťalka rozhodčího tentokráte zůstala němá.
Real Madrid už pomalu začínal věřit v remízu, když tu přišel sedm minut před koncem tvrdý úder Barcelony. Při rohovém kopu se do výše neskutečně vznesl Carles Puyol, od nějž se míč dostal k Eto’ovi. Kamerunec půl metr před prázdnou bránou dotlačil balón za čáru a Nou Camp vybuchl nadšením.
Jestli někdo čekal drtivý závěrečný tlak Realu, těžce se mýlil. Madrid nebyl schopen absolutně ničeho. V jeho hře nebyla sebemenší myšlenka a poslední minuty byly ve znamení neúspěšných nákopů. Místo vyrovnání tak nakonec přišel zasloužený druhý gól domácích.
Hleb našel skvěle Henryho, jenž poslal Messimu a ten se tím nejlepším možným způsobem pomstil za takřka kriminální zákroky z prvního poločasu. Cannavaro se sice snažil míč zastavit, ale pouze bolestivě vrazil do tyče, zatímco Messi slavil se spoluhráči.
Stadión vyvolával "Meeessiiii, Meeessiiii", Barca ve slavnostní náladě dohrála poslední sekundy, utekla Realu Madrid na dvanáct bodů a učinila další krok v cestě za titulem.
Dost se spekulovalo, s jakou taktikou oba týmy do zápasu nastoupí, po pár minutách byly nicméně karty rozdány jasně. Merengues přijeli bránit bezbrankový výsledek a pokoušet se o ojedinělé brejky, Blaugranas drželi často míč a svého soupeře tlačili, i když jejich hra postrádala onu klasickou hbitost a lehkost, a proto si nevypracovávali tolik šancí, kolik by asi vzhledem k územní převaze měli.
Domácí skutečně chvílemi působili až příliš sebejistě. Byli sice lepší, jelikož Real prakticky jen odkopával míče na Drentheho, ale na nejvyšší obrátky se rozjeli až s příchodem Sergi Busquetse, neboť Xavi nehrál zrovna nejlepší utkání, což se vždy na Barce projeví.
Z počátku hýřil aktivitou Lionel Messi, jehož sice měl hlídat Sergio Ramos, ale příliš se mu to nedařilo. Bohužel pro fotbal se hráči Realu Madrid uchýlili k taktice tvrdých faulů na argentinskou hvězdu. Série útoků na kotníky Messiho mohly pro barcelonskou desítku dopadnout tragicky. Svůj účel to nicméně částečně splnilo a okopaný Messi nebyl tolik dominantní jako obvykle.
V šesté minutě se každopádně dostal do slibné příležitosti, jeho střelu pravačkou dobře zlikvidoval Casillas. Barceloně se občas dařilo útočit z druhé vlny, kdy přílišná pozornost na útočníky dávala prostor hráčůlm jako Touré či Abidal, kteří se bez větších problémů dokázali prokličkovat až do vápna Realu. Pozorní stopeři však vždy dokázali zasáhnout.
V 25. minutě mohl přijít šok, když se po Alvésově chybě dostal do stoprocentní tutovky Drenthe, ale vynikajicí Victor Valdés svůj tým podržel. Katalánský brankář hrál skvělé utkání, poradil si i se Sneijderovou střelou. Pro nizozemského záložníka skončilo utkání předčasně, když se mu nevyplatil risk a ozvalo se nedoléčené zranění.
Asi nejhezčí akci prvního poločasu měli na svědomí Messi s Eto’oem. Argentinec se prokličkoval až k vápnu, krásně si narazil s Eto’oem a ještě zkoušel prohodit míč mezi nohama Cannavara, což se mu ale nepodařilo a byl z toho pouze roh.
Ve druhém poločase byl k vidění jen lehce odlišný obrázek. Rozdíl byl hlavně ve stoupajícím tempu Blaugranas. Ti více běhali, více napadli, získávali více míčů, a tím dostávali soupeře pod větší tlak. Očividné to bylo hlavně s příchodem Busquetse, který vystřídal Gudjohnsena, jemuž se zápas nevydařil.
Madrid byl přesto schopen si opět vytvořit velkou šanci. Tentokráte v ní byl mladý Palanca, opět zasáhl Valdés. Palanca nahradil Sneijdera a odehrál skutečně výborné utkání, i když měl proti sobě slabého Abidala. Real má možná do budoucna řešení pro své problémy s křídly...
Čím více se blížil závěr, tím více hnali diváci domácí dopředu. V 67. minutě se zdálo, že se Camp Nou dočkal. Busquets byl v poněkud nepřehledné situaci sražen Salgadem a rozhodčí zapískal penaltu. K ní se postavil Samuel Eto’o, ale kopl ji nejhůře, jak šlo. Ani doprostřed ani k tyči, ani nahoru, ani dolů... Casillas vystihl směr a poté už neměl problém.
Zmařená příležitost na Barcu neměla tak negativní vliv, jak se možná čekalo, a ta stále tlačila. Diváci se dožadovali odpískání další penalty po ruce Sergia Ramose v pokutovém území, píšťalka rozhodčího tentokráte zůstala němá.
Real Madrid už pomalu začínal věřit v remízu, když tu přišel sedm minut před koncem tvrdý úder Barcelony. Při rohovém kopu se do výše neskutečně vznesl Carles Puyol, od nějž se míč dostal k Eto’ovi. Kamerunec půl metr před prázdnou bránou dotlačil balón za čáru a Nou Camp vybuchl nadšením.
Jestli někdo čekal drtivý závěrečný tlak Realu, těžce se mýlil. Madrid nebyl schopen absolutně ničeho. V jeho hře nebyla sebemenší myšlenka a poslední minuty byly ve znamení neúspěšných nákopů. Místo vyrovnání tak nakonec přišel zasloužený druhý gól domácích.
Hleb našel skvěle Henryho, jenž poslal Messimu a ten se tím nejlepším možným způsobem pomstil za takřka kriminální zákroky z prvního poločasu. Cannavaro se sice snažil míč zastavit, ale pouze bolestivě vrazil do tyče, zatímco Messi slavil se spoluhráči.
Stadión vyvolával "Meeessiiii, Meeessiiii", Barca ve slavnostní náladě dohrála poslední sekundy, utekla Realu Madrid na dvanáct bodů a učinila další krok v cestě za titulem.
Komentáře (1709)