Změna rozestavení Sparty: Priske reagoval na propad v Alkmaaru i zdravotní stav kádru

Filip Panák v prvním poločase proti Alkmaaru a dost. To bylo naposledy, kdy Sparta použila ve své hře roli "hybridního stopera". Během pauzy Brian Priske (48) přešel na formaci 4-3-3 a držel ji i v lize proti Slovácku. V odvetě osmifinále Konferenční ligy s AZ se očekává, že výchozí postavení, které má kořeny právě v Nizozemsku, znovu využije.

Ač to měl jednoznačně za úkol, jelikož se o vyvezení míče hned několikrát pokusil, nebyl přínos Filipa Panáka v tzv. "hybridní" pozici na AFAS stadionu tak výrazný.

Příčin bylo hned několik. Domácí byli především extrémně silní na míči a v kombinaci, čímž nepouštěli Spartu do většího držení balonu a delších kombinací. Nebyl tak čas na to, aby se Panák vysouval a vypomáhal s výstavbou hry.

Nebylo divu, že se Priske po zápase zlobil, když mluvil o tom, že hráči nebyli schopni více udržet míč, více kombinovat a zbytečně se ho zbavovali. Bez držení míče totiž Sparta přichází o své silné stránky.

Co však bylo zřejmé a na co také Priske během pauzy reagoval, byla početní převaha, kterou Nizozemci měli uprostřed pole. Tam totiž operovala hned trojice Kees Smit, Peer Koopmeiners a Sven Mijnans. Každý s jinými úkoly a každý s jinou hráčskou typologií. Dohromady ale extrémně odolní a silní v kombinaci. Přesně tak, jak si to nizozemská fotbalová výchova žádá.

Tomu Pražané čelili ve dvojici Kaan Kairinen a Andrew Irving. Ze strany byla chabá podpora od Lukáše Haraslína i Garanga Kuola a z útoku chodil vypomáhat Matyáš Vojta. Sparťané se tím sami ochuzovali o možnost být ve střehu na případné brejky.

A když se zranil Matěj Ryneš, který musel odejít ještě před poločasem ze hřiště, byla sparťanská herní mapa takřka v troskách. Priskeho řešení bylo následující: Stažení obrany do čtyřky, ve které stoperské role drželi Emmanuel Uchenna a Adam Ševínský (rovněž dohrávající se zraněním). Na stranách operovali Oliver Sonne a Jaroslav Zelený. Střed pole se postavil ve složení Kairinen, střídající Sivert Mannsverk a Irving se posunul do vyšší pozice, téměř desítky.

"Museli jsme něco změnit. Chtěli jsme dostat jednoho hráče navíc do středu pole, abychom více drželi míč a nepřicházeli o něj. Prvních 15 minut druhého poločasu to celkem fungovalo," vysvětloval změny Priske.

Převaha AZ byla drtivá. Zatímco Kairinen s Irvingem rozdali v útočné třetině hřiště dohromady 16 přihrávek, domácí středová trojice měla celkem 46 přihrávek, přičemž ani jeden z trojice Koopmeiners, Smit a Mijnans neměl méně než 12 pasů. Mannsverk na straně hostů to svými čtyřmi přihrávkami neměl šanci zachránit.

V Nizozemsku přeskupení k lepšímu výsledku nevedlo, doma proti Slovácku měla změna trochu lepší účinek. Nečekaným oživením se stal Hugo Sochůrek, který vnesl do sparťanské hry aktivitu a klid na míči. "Hrál, jako by mu bylo třicet a byl v základu už hodně dlouho. Zaslouží velký respekt. Byl opravdu dobrý, podal špičkový výkon," chválil ho Priske.

Sedmnáctiletý záložník ulevil především dvojici Kairinen, Irving, která po přechodu na dva stopery bez hybridního pomocníka ze zadních řad potřebovala podporu. Odchovanec Pražanů operoval na pravé straně a umožnil tak Irvingovi vysouvat se a využít kreativní schopnosti.

Dnes je zdravotní stav takový, že Patrik Vydra a Mannsverk jsou mimo hru kvůli zlomeninám. Ševínského i Ryneše trápí svalové problémy. A i když má Sparta do odvety s Alkmaarem uzdraveného Santiaga Enemeho a Asgera Sörensena, dá se očekávat, že Priske zůstane, minimálně co se týká záložní řady, u stejného složení jako v neděli.

"Dohnala nás zranění, někteří hráči nehráli dobře a některé jsme neměli k dispozici. Není to jen o formaci, ale o tom, abychom hráčům pomohli najít jiná řešení. Neustále si hrajeme s naším postavením. Za poslední měsíce jsme zkoušeli různé varianty," odmítl se kouč Letenských ve středu bavit o tom, zda je přechod trvalý, nebo se jedná o nouzovou variantu.

Minimálně ve čtvrtek večer by však přeskupení řad mělo Spartě dodat větší šanci eliminovat dominantní střed AZ a pokusit se o zvrat.