Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (20)

Lyonská akademie patří ve Francii k nejvyhlášenějším, není proto divu, že ve čtenářské anketě po Samuelu Umtitim zvítězil další její produkt - a tentokrát jde přímo o symbol nastupující nové generace slavného klubu. Vše nasvědčuje tomu, že před Maximem Gonalonsem leží skvělá budoucnost.


Maxime Gonalons (Olympique Lyon)

Věk: 24 let (20.3.1989)
Pozice: defenzivní / střední záložník
Smlouva: do 30.6.2016
Odhadovaná cena: 12-17 milionů Eur

Léto 2011 bylo pro Olympique Lyon obdobím velkého třesku - pokladnička Jeana-Michela Aulase definitivně vyschla, takže hrdý tým vyhlásil novou filozofii. Místo útoků na evropské výšiny přišla na řadu realita domácího boje o účast v Lize mistrů, na post trenéra byl dosazen nezkušený, leč s lyonským prostředím sžitý Rémi Garde, a drahé hvězdy začaly uvolňovat místo v kabině odchovancům. Gonalons byl v té době už plnohodnotnou součástí prvního týmu, fotbalem si v dresu Les Gones vydělával od roku 2009, přesto se však právě jeho tato revoluce týkala především - jedním z těch, kteří Stade Gerland opustili, byl totiž Jérémy Toulalan, fantastický defenzivní štít a jeden z nejlepších hráčů celé ligy. A protože na nákup hvězdné záplaty nebyly prostředky, stal se z Gonalonse přirozený nástupce slavnějšího kolegy.

Ne že by to bylo od počátku jednoduché - mladému odchovanci bylo v té době sice už dvaadvacet a měl odkrouceny dva roky v áčku, a o jeho talentu nepochyboval snad nikdo, kdo ho kdy viděl hrát, jistota základní sestavy a přesun z pozice platného člena kádru na místo nejdůležitějšího elementu zálohy mu však zpočátku dělaly problémy. Gonalons působil často laxním, unylým dojmem, na hřišti se příliš nezapotil, a jelikož Lyon zrovna v té době potřeboval bojovného ducha spíše než cokoliv jiného, neobešlo se to bez kritiky. Na jeho obranu je třeba říci, že v mládí prodělal otravu krve a dokonce mu hrozilo, že přijde o nohu; s takovým šokem to zkrátka chvíli trvá, než se člověk dostane do optimální pohody.

Ačkoliv mladý záložník občas dráždil fanoušky svým přístupem, bylo jasně vidět, že potenciálem patří k absolutní ligové špičce. Na rozdíl od jiných talentů za sebou neměl excelentní kariéru v mládežnických výběrech Francie, do seniorského týmu se však podíval ještě na podzim 2011; nominace na EURO 2012 mu unikla jen o vlásek, a jelikož dnes už patří ke stabilním členům reprezentace, nadcházející mistrovství světa by mu uniknout určitě nemělo. Syn íránské matky a francouzského otce vstupuje do ideálních fotbalových let jako internacionál ostřílený Ligue 1 i Ligou mistrů; svoje kvality už prokázal natolik, že jej Rémi Garde v sezoně 2012/13 jmenoval lyonským kapitánem.

Gonalons je rozeným vůdcem. V Lyonu už nastupoval na pozici klasického CM i středního obránce, nejlépe se však cítí těsně pod stopery, v pozici poslední záložní instance, jako hluboko zatažený architekt týmových akcí. Způsob, jakým v posledních dvou letech diktuje tempo lyonské hry, je excelentní; vděčí za to mimořádné herní inteligenci a skvělému perifernímu vidění, což jsou vlastnosti, bez nichž se dobrý dispečer neobejde. S postupem času vylepšil svoji poziční hru na úroveň ligové špičky, a diky perfektně vyvinuté schopnosti předvídat dění na hřišti je vždy tam, kde je ho nejvíc potřeba. Stále platí, že se za protivníky příliš nehoní, jako hotový hráč to však ani nepotřebuje.

Probíhající sezona jasně ukazuje, že za ty čtyři roky zaznamenal šikovný odchovanec obrovský progres směrem k úspornosti - jestliže dříve platil za sice talentovaného, ale na pozici posledního středopolaře přece jen poněkud nezodpovědného hráče, letos se svědomitě drží na své pozici, při týmovém útočení zůstává vzadu společně se stopery a ostřížím zrakem hlídá útočníky soupeře. Gonalonsovu hru definuje fantastický presink a ohromné množství obranných zákroků; mladý záložník se fyzického kontaktu rozhodně nebojí a ve statistice odebraných míčů patří dlouhodobě k evropské špičce. Vzhledem ke své výšce (187 cm) a dobrému odhadu pak platí za jistotu také ve vzduchu; není to sice typické "kladivo", ale ve výskoku prakticky nedělá chyby.

Gonalons nikdy nepatřil mezi kreativní hráče; spíše než Verrattiho s Veretoutem připomíná na hřišti Capoueho či svého mentora Toulalana. Díky skvělému timingu udržuje tempo hry častými přihrávkami většinou na střední vzdálenost. Na rozdíl od klasických "bořičů" umí také založit útok pěknou kolmicí, častěji se však spoléhá na jistotu, a velice slušné procento úspěšnosti přihrávek (88%) svědčí o tom, že ví, co dělá. Jeho úlohou není vyrážet dopředu s míčem na noze, ale hlídat svěřenou zónu, odzbrojovat soupeře a posílat balon dále (ačkoliv je primárně pravákem, zvládá to oběma nohama). Z výše popisované tendence vyrážet proti útočícím hráčům pramení i zřejmě největší slabina jeho hry, kterou je náchylnost k faulům; v ligové kariéře nasbíral už tři červené karty. Občas jde o fauly poměrně zbytečné, ale nutno říci, že těch každou sezonu ubývá.

Lyonský kapitán vyzrál v hráče, který je prakticky imunní vůči tlaku; svoje úkoly zvládá za každých okolností, v krytí míče pak patří mezi absolutní elitu. Po Toulalanovi převzal pozici přirozeného lídra záložní řady, prakticky nevybíhá na soupeřovu polovinu a soustředí se na organizaci hráčů kolem sebe. Vzhledem ke Gonalonsově hernímu profilu se nelze divit, že kolem něj krouží celá řada movitých zájemců - defenzivní záložník, který pokryje obrovské penzum práce, je silný v soubojích (a více než ochotný je podstupovat), neztrácí míče, umí přesně rozehrát a celkově v sobě snoubí kvality klasického "ostrého" štítu s hluboce zataženým architektem týmové hry, je v moderním fotbale nedostatkovým zbožím. Je prakticky jisté, že finančními problémy sužovaný Lyon svůj klenot v létě neudrží..