Zemřel patrně nejlepší fotbalista bosenské historie Muhamed Mujić

Bosna a Hercegovina se včera rozloučila s dost možná nejlepším hráčem, jakého kdy odkojila. Ve věku 82 let zesnul někdejší vynikající útočník Muhamed Mujić, střelecká ikona Veleže Mostar a olympijský medailista z roku 1956...

Svého času na něho byla radost pohledět. Schopný nastoupit kdekoliv v útočné pětici či trojici, Muhamed Mujić nikdy netrpěl na nedostatek nápadů jak překonat soupeřovu obranu. Byl kreativní a technicky nesmírně zdatný, téměř za každých okolností přirozeně rozdílový.

Téměř celou svou kariéru Mujić zasvětil skromnému celku Velež Mostar, za který nastřílel přes 120 ligových branek, a později ho i ve dvou krátkých etapách trénoval, respektive spravoval coby člen vedení.

Na domácí půdě mimoto akorát jednu sezonu strávil v Dinamu Záhřeb, který kuriózně v prosinci 1955 - devět let před vlastním přestupem - památně sestřelil pěti góly. Onen ročník následně zakončil s 21 ligovými trefami na kontě; dodnes klubovým rekordem.

Muhamed Mujić se v Mostaru narodil a včera tam také v požehnaném věku zemřel, alespoň jednou se však odhodlal vzdálit na více než pár kroků i měsíců - roku 1962 se vydal na zkušenou do francouzského Bordeaux a stal se tak prvním bosenským fotbalistou s angažmá za hranicemi Jugoslávie. Mujić si pak za Girondins odkroutil celkem 18 zápasů.

Produktivní útočník byl přitom první z řady ve více ohledech. Roku 1956 se například stal prvním bosenským sportovcem, který se z olympiády vrátil s medailí na krku; Mujić tehdy v Melbourne patřil k oporám stříbrného jugoslávského výběru, když se ve čtvrtfinále proti USA zaskvěl hattrickem.

Muhamed Mujić krom toho také coby první bosenský rodák vedl jugoslávskou reprezentaci z pozice kapitána a dohromady na prostoru pouhých šesti roků nastřádal úctyhodných 17 zářezů ve 32 startech. Mezi mládežníky se dříve pyšnil pro jistotu průměrem lepším než gól na jedno utkání.

Bohužel, jeho kariéra na mezinárodní úrovni byla ukončena náhle a způsobem, který navždy poznamenal Mujićovu reputaci. Na mistrovství světa 1958 ještě na vlastní žádost necestoval, a tak mělo být Mujićovo představení za čtyři roky v Chile tou pravou vrcholnou show pro všechny přítomné skauty.

Bosenská modla byla tenkrát na vrcholu sil a s kapitánskou páskou na rukávu, přesto se však Mujićovi "bramborové" MS příliš nevyvedlo. S odstupem ho symbolizuje pouze brutální zákrok na Eduarda Dubinského, jenž ústil v těžkou zlomeninu nohy a dle některých spekulací dal vzniknout zhoubnému sarkomu, který později teprve 34letého Rusa krutě připravil o život.

Muhamed Mujić za osudový faul nebyl přímo na hřišti nijak potrestán, domácí fotbalová federace mu to nicméně vzápětí bohatě vynahradila. Mujić obratem dostal roční zákaz účinkování v jugoslávském dresu, který ve finále přes hlavu již nikdy nepřetáhl. Hráčskou kariéru ukončil šest let nato.