Zápisky z Copy aneb Pět rýmů o brazilském triumfu
Copa Ámerica je u konce, z triumfu se radují domácí Brazilci. Ve finále přehráli Peru 3:1 a po dvanácti letech slaví vítězství na významném turnaji. To všechno bez Neymara, zato s novými národními hrdiny - Gabrielem Jesusem, Evertonem nebo Arthurem Melem. Co finálový zápas přinesl a proč byla tahle Titeho skvadra ze všech nejlepší?
Chci ti všechno říct a pak se někam schovat, třeba pochopíš
jak je těžké inkasovat.
Dostávat góly bývá pro brankáře poměrně denní chléb, pokud tedy nejste Dino Zoff nebo Dino Koller. Když ale Allison Becker inkasoval v závěru prvního poločasu z kopačky Paola Guerrera, bylo to něco, co opravdu dlouho nezažil - naposledy totiž lovil míč ze sítě 4. května, když ho v lize překonal Salomon Rondón.
Allison tak turnaj dokončil s famózní bilancí šesti odchytaných utkání a jediného inkasovaného gólu a zaslouženě ke zlatým rukavicím z Premier League i Ligy mistrů přidal i tu z jihoamerického turnaje. Brazilci, kteří v minulosti často neměli v brance zas tak kvalitní gólmany, se teď mohou opřít o výtečný talent. A když vezmeme v potaz, že na šanci na lavičce čeká neméně dobrý Ederson...
Penaltu proměnil Guerrero košer
s pocitem sladším než Ferrero Rocher
A nelze se divit - kromě toho, že dal svému týmu radost z vyrovnání (která bohužel trvala jen pár vteřin), šlo už o jeho třetí branku na turnaji, díky které vyhrál společně s Evertonem zlatou kopačku pro nejlepšího střelce turnaje a navázal tak na své triumfy z let 2011 a 2015. Bývalý hráč Bayernu Mnichov či Hamburku je i v pokročilém fotbalovém věku důležitou součásti peruánského mužstva a nám nezbývá než doufat, že se s ním uvidíme na Copě i příští rok.
Celkově se potomci Inků absolutně nemají za co stydět a když si uvědomíme, že má tahle krajina z posledních čtyř jihoamerických turnajů TŘI medaile - to vše bez velkých hvězd a v konkurenci Brazílie, Argentiny, Kolumbie, Chile nebo Uruguaye - nezbývá než před Guerrerem a spol. smeknout. Ani ve finálovém zápase proti Brazilcům si nevedli špatně a rozhodně to Titemu celku nedali zadarmo. Individuální kvalita byla však jednoznačně na straně domácích, což bylo na hřišti vidět téměř v každém okamžiku.
Levý bek Trauco si stěžoval: Rostu
z Jesuse, byť hraje na jiným postu
Brazilští fanoušci to řešili celé poslední mistrovství světa. Gabriel Jesus, nebo Roberto Firmino? Kdo by měl v sestavě zaujmout post hrotového útočníka? Většinu turnaje nakonec odehrál první jmenovaný, leckdo z řad příznivců kanárků ale kafral, raději by na hřišti viděl aktivnějšího Firmina. Na tomhle turnaji se to Tite rozhodl vyřešit šalamounsky a většinu času byli na trávníku oba. Přizpůsobit se musel Jesus, který se přesunul na pozici pravého křídla. To, co se nejdřív zdálo jako podivný nápad, se skvěle zúročilo třeba v semifinále proti Argentině, kde si ofenzivní talent Citizens připsal bilanci 1+1, nota bene po dvojité kombinaci právě s hráčem Liverpoolu.
Na finále nebylo důvod nic měnit, což se Titemu pochopitelně vyplatilo. Jesus si vedl skvěle, byl nebezpečný a u první gólové akce ukázal skvělou orientaci v prostoru, schopnost 1 na 1 i výtečné centrování. Mladý útočník na turnaji ukázal, že je skutečně komplexním forvardem a poslal tím zajímavý signál i Josepu Guardiolovi - uvidíme, jak katalánský stratég tohle zjištění zužitkuje na Etihadu.
Druhý gól pak mladá hvězda vstřelila sama a aby toho nebylo málo, zapsala se do zápasových análů i v negativním světle, když se nechala v sedmdesáté minutě po zbytečné druhé žluté vyloučit. Ze hřišti se mu nechtělo, takže svůj odchod do kabin ozdobil kopáním do lahví s vodou nebo snahou převrátit budku s VARem. Později jsme mohli vidět záběry brečícího Jesuse na schodech v útrobách stadionu, načež se zase radoval z triumfu, ke kterému výraznou měrou pomohl. Zkrátka a dobře, jestli někdo tvrdil, že Brazílii i tomuhle turnaji bude chybět Neymar - ať už po fotbalové nebo komediální stránce - Gabriel Jesus byl jeho více než zdatným nástupcem.
Zazněla vítězná fujara
a to jsme neměli Neymara
Brazilci po dvanácti letech vyhráli v seniorské kategorii uznávanou trofej (sorry, Konfederační pohár počítat nebudeme). Ale Neymar, dost možná nejlepší brazilský fotbalista posledních padesáti let, který nezačíná na R, u toho nebyl. Téma, které teď budou řešit všichni. A nabízí se samozřejmě ta nejpitomější novinářská otázka - Brazilci vyhráli bez své suverénně největší hvězdy. Přesto - a nebo právě proto?
Ne, nebudu tu rozvíjet přiblblé příběhy o tom, kterak pracovitý tým bezejmenných fotbalistů bez zátěže v podobě egomaniaka vyhřívajícího se v záři reflektorů konečně ukázal svůj potenciál. Za prvé v brazilském týmu nejsou žádní nýmandi, ale vesměs fotbalisti jako kráva (copyright Vladimír Coufal) z největších evropských velkoklubů, za druhé i přes určité výhrady nepovažuji Neymara za zástupce ďábla na zemi.
Na druhou stranu, Brazilcům to i bez Neymara fakt šlapalo. Skvělá defenziva (jeden inkasovaný gól za celý turnaj a ještě z penalty mluví za vše), výtečný přechod do útoku a parádní práce od všech.
To byla mimochodem další věc, která byla ve finálovém utkání patrná na první pohled. Peruánci, ač se usilovně snažili, na Brazilce prostě neměli. Kanárci byli individuálně lepší v každém aspektu hry, každý dotek s míčem ukazoval, jak moc jsou jinde. Na druhou stranu ale domácí celek skvěle fungoval i jako tým. Mohli jste obdivovat skvělý přehled a míčové kousky Coutinha, Arthura, Firmina nebo Evertona, zároveň jste si ale nemohli nevšimnout, že všichni dohromady fakt makají. Firminova obětavost, která vedla k důležitému druhému gólu. Presink, precizní defenzivní činnost téměř od všech hráčů na hřišti. Kdepak, tahle Brazílie nestála na výkonu jednoho nebo dvou hráčů, tohle byla skvěle odvedená týmová práce.
Zároveň je asi nevyvratitelnou skutečností, že pokud máte na hřiště někoho jako je Neymar, chtě nechtě ho podvědomě budete neustále hledat. Teď nic takového u Brazilců nebylo, do každé ofenzivní akce mohli jít s čistou hlavou a i díky tomu se radují z vyhraného turnaje.
Ovládnout střed by to chtělo
zařídí to Arthur Melo
Mluví se především o ofenzivních hvězdách, čestnou zmínku si ale rozhodně zaslouží i muž s číslem 8. Arthur Melo odehrál výborný turnaj a završil ho i skvělým výkonem ve finále. Nejen že měl lví podíl na vítězné brance, ve výtečně šlapajícím brazilském stroji byl jednou z nejdůležitějších součástek.
Skvělé přihrávky, famózní herní přehled, výborné přenášení hry, to vše měl nový barcelonský Xavi v malíku. Jestli se na turnaj díval Ernesto Valverde, možná by se mohl zamyslet, jestli Arthurovi nenabídnout větší prostor k seberealizaci - šikovný středopolař mu to určitě oplatí.
Jihoamerické mistrovství je za námi a Brazilci se radují z toužebně očekávaného triumfu. To všechno bez největšího národního idolu, zato s příslibem budoucích skvělých výkonů od perspektivních hvězdiček (Everton v Grémiu určitě dlouho nevydrží), s Coutinhem, který si spravil chuť po matné klubové sezoně (neměl by hrát více zprostředka a blíže středu pole i v Barceloně? S Arthurem si docela rozuměli, proč to nepřenést i na Nou Camp?) a s dobrým pocitem ze skutečně kolektivně pojatého fotbalu. Tite se tak ukazuje být tím správným mužem na brazilské lavičce a na první pohled tenhle tým vypadá zajímavě i vzhledem k nadcházejícímu mistrovství světa. Tady bude muset ale brazilský kouč řešit hned několik otazníků. Thiagu Silvovi je čtyřiatřicet, Danimu Alvesovi ještě o dva roky víc. Tady už to na Katar nevypadá. Nastává čas Edera Militaa? Bude fit a ve formě Danilo? Nebo se objeví někdo nový, zatím neznámý? To už není naše starost. Nám nezbývá než Brazilcům pogratulovat k titulu mistrů jižní Ameriky. Díky za fajn výkony a za rok čus!
Chci ti všechno říct a pak se někam schovat, třeba pochopíš
jak je těžké inkasovat.
Dostávat góly bývá pro brankáře poměrně denní chléb, pokud tedy nejste Dino Zoff nebo Dino Koller. Když ale Allison Becker inkasoval v závěru prvního poločasu z kopačky Paola Guerrera, bylo to něco, co opravdu dlouho nezažil - naposledy totiž lovil míč ze sítě 4. května, když ho v lize překonal Salomon Rondón.
Allison tak turnaj dokončil s famózní bilancí šesti odchytaných utkání a jediného inkasovaného gólu a zaslouženě ke zlatým rukavicím z Premier League i Ligy mistrů přidal i tu z jihoamerického turnaje. Brazilci, kteří v minulosti často neměli v brance zas tak kvalitní gólmany, se teď mohou opřít o výtečný talent. A když vezmeme v potaz, že na šanci na lavičce čeká neméně dobrý Ederson...
Penaltu proměnil Guerrero košer
s pocitem sladším než Ferrero Rocher
A nelze se divit - kromě toho, že dal svému týmu radost z vyrovnání (která bohužel trvala jen pár vteřin), šlo už o jeho třetí branku na turnaji, díky které vyhrál společně s Evertonem zlatou kopačku pro nejlepšího střelce turnaje a navázal tak na své triumfy z let 2011 a 2015. Bývalý hráč Bayernu Mnichov či Hamburku je i v pokročilém fotbalovém věku důležitou součásti peruánského mužstva a nám nezbývá než doufat, že se s ním uvidíme na Copě i příští rok.
Celkově se potomci Inků absolutně nemají za co stydět a když si uvědomíme, že má tahle krajina z posledních čtyř jihoamerických turnajů TŘI medaile - to vše bez velkých hvězd a v konkurenci Brazílie, Argentiny, Kolumbie, Chile nebo Uruguaye - nezbývá než před Guerrerem a spol. smeknout. Ani ve finálovém zápase proti Brazilcům si nevedli špatně a rozhodně to Titemu celku nedali zadarmo. Individuální kvalita byla však jednoznačně na straně domácích, což bylo na hřišti vidět téměř v každém okamžiku.
Levý bek Trauco si stěžoval: Rostu
z Jesuse, byť hraje na jiným postu
Brazilští fanoušci to řešili celé poslední mistrovství světa. Gabriel Jesus, nebo Roberto Firmino? Kdo by měl v sestavě zaujmout post hrotového útočníka? Většinu turnaje nakonec odehrál první jmenovaný, leckdo z řad příznivců kanárků ale kafral, raději by na hřišti viděl aktivnějšího Firmina. Na tomhle turnaji se to Tite rozhodl vyřešit šalamounsky a většinu času byli na trávníku oba. Přizpůsobit se musel Jesus, který se přesunul na pozici pravého křídla. To, co se nejdřív zdálo jako podivný nápad, se skvěle zúročilo třeba v semifinále proti Argentině, kde si ofenzivní talent Citizens připsal bilanci 1+1, nota bene po dvojité kombinaci právě s hráčem Liverpoolu.
Na finále nebylo důvod nic měnit, což se Titemu pochopitelně vyplatilo. Jesus si vedl skvěle, byl nebezpečný a u první gólové akce ukázal skvělou orientaci v prostoru, schopnost 1 na 1 i výtečné centrování. Mladý útočník na turnaji ukázal, že je skutečně komplexním forvardem a poslal tím zajímavý signál i Josepu Guardiolovi - uvidíme, jak katalánský stratég tohle zjištění zužitkuje na Etihadu.
Druhý gól pak mladá hvězda vstřelila sama a aby toho nebylo málo, zapsala se do zápasových análů i v negativním světle, když se nechala v sedmdesáté minutě po zbytečné druhé žluté vyloučit. Ze hřišti se mu nechtělo, takže svůj odchod do kabin ozdobil kopáním do lahví s vodou nebo snahou převrátit budku s VARem. Později jsme mohli vidět záběry brečícího Jesuse na schodech v útrobách stadionu, načež se zase radoval z triumfu, ke kterému výraznou měrou pomohl. Zkrátka a dobře, jestli někdo tvrdil, že Brazílii i tomuhle turnaji bude chybět Neymar - ať už po fotbalové nebo komediální stránce - Gabriel Jesus byl jeho více než zdatným nástupcem.
Zazněla vítězná fujara
a to jsme neměli Neymara
Brazilci po dvanácti letech vyhráli v seniorské kategorii uznávanou trofej (sorry, Konfederační pohár počítat nebudeme). Ale Neymar, dost možná nejlepší brazilský fotbalista posledních padesáti let, který nezačíná na R, u toho nebyl. Téma, které teď budou řešit všichni. A nabízí se samozřejmě ta nejpitomější novinářská otázka - Brazilci vyhráli bez své suverénně největší hvězdy. Přesto - a nebo právě proto?
Ne, nebudu tu rozvíjet přiblblé příběhy o tom, kterak pracovitý tým bezejmenných fotbalistů bez zátěže v podobě egomaniaka vyhřívajícího se v záři reflektorů konečně ukázal svůj potenciál. Za prvé v brazilském týmu nejsou žádní nýmandi, ale vesměs fotbalisti jako kráva (copyright Vladimír Coufal) z největších evropských velkoklubů, za druhé i přes určité výhrady nepovažuji Neymara za zástupce ďábla na zemi.
Na druhou stranu, Brazilcům to i bez Neymara fakt šlapalo. Skvělá defenziva (jeden inkasovaný gól za celý turnaj a ještě z penalty mluví za vše), výtečný přechod do útoku a parádní práce od všech.
To byla mimochodem další věc, která byla ve finálovém utkání patrná na první pohled. Peruánci, ač se usilovně snažili, na Brazilce prostě neměli. Kanárci byli individuálně lepší v každém aspektu hry, každý dotek s míčem ukazoval, jak moc jsou jinde. Na druhou stranu ale domácí celek skvěle fungoval i jako tým. Mohli jste obdivovat skvělý přehled a míčové kousky Coutinha, Arthura, Firmina nebo Evertona, zároveň jste si ale nemohli nevšimnout, že všichni dohromady fakt makají. Firminova obětavost, která vedla k důležitému druhému gólu. Presink, precizní defenzivní činnost téměř od všech hráčů na hřišti. Kdepak, tahle Brazílie nestála na výkonu jednoho nebo dvou hráčů, tohle byla skvěle odvedená týmová práce.
Zároveň je asi nevyvratitelnou skutečností, že pokud máte na hřiště někoho jako je Neymar, chtě nechtě ho podvědomě budete neustále hledat. Teď nic takového u Brazilců nebylo, do každé ofenzivní akce mohli jít s čistou hlavou a i díky tomu se radují z vyhraného turnaje.
Ovládnout střed by to chtělo
zařídí to Arthur Melo
Mluví se především o ofenzivních hvězdách, čestnou zmínku si ale rozhodně zaslouží i muž s číslem 8. Arthur Melo odehrál výborný turnaj a završil ho i skvělým výkonem ve finále. Nejen že měl lví podíl na vítězné brance, ve výtečně šlapajícím brazilském stroji byl jednou z nejdůležitějších součástek.
Skvělé přihrávky, famózní herní přehled, výborné přenášení hry, to vše měl nový barcelonský Xavi v malíku. Jestli se na turnaj díval Ernesto Valverde, možná by se mohl zamyslet, jestli Arthurovi nenabídnout větší prostor k seberealizaci - šikovný středopolař mu to určitě oplatí.
Jihoamerické mistrovství je za námi a Brazilci se radují z toužebně očekávaného triumfu. To všechno bez největšího národního idolu, zato s příslibem budoucích skvělých výkonů od perspektivních hvězdiček (Everton v Grémiu určitě dlouho nevydrží), s Coutinhem, který si spravil chuť po matné klubové sezoně (neměl by hrát více zprostředka a blíže středu pole i v Barceloně? S Arthurem si docela rozuměli, proč to nepřenést i na Nou Camp?) a s dobrým pocitem ze skutečně kolektivně pojatého fotbalu. Tite se tak ukazuje být tím správným mužem na brazilské lavičce a na první pohled tenhle tým vypadá zajímavě i vzhledem k nadcházejícímu mistrovství světa. Tady bude muset ale brazilský kouč řešit hned několik otazníků. Thiagu Silvovi je čtyřiatřicet, Danimu Alvesovi ještě o dva roky víc. Tady už to na Katar nevypadá. Nastává čas Edera Militaa? Bude fit a ve formě Danilo? Nebo se objeví někdo nový, zatím neznámý? To už není naše starost. Nám nezbývá než Brazilcům pogratulovat k titulu mistrů jižní Ameriky. Díky za fajn výkony a za rok čus!
Související články
Zobrazit jen nejnovější
Zobrazit všechny
Zápisky z Copy: Pět důvodů, proč je peruánský postup mimořádný
04.07.2019, 10:32
Zápisky z Copy: 5+1 důvodů, proč se vyplatilo si noční derby naladit
03.07.2019, 09:43
Zápisky z Copy: Čtyři důvody, proč nás potřetí v řadě čeká to samé finále
29.06.2019, 09:15
Zápisky z Copy: Pět důvodů, proč se Brazílie opět třásla před duchy minulosti
28.06.2019, 08:05
Zápisky z Copy: Neohrožené Chile a katarské zklamání
22.06.2019, 15:51
Zápisky z Copy: Brazílie nenadchla ani nezklamala, Argentina horší, než se čekalo
18.06.2019, 10:00
Komentáře (85)
Přidat komentář"Ale Neymar, dost možná nejlepší brazilský fotbalista posledních padesáti let, který nezačíná na R, u toho nebyl." to jako vážně?
Cafu
Ale vlastně proč Cafu, rovnou sám Alves
neznáš náhodou někoho jinýho?
vidíš to, jak mladý zajímaj nějaký vosumdesátý léta
To by ale měli, aby měli přehled.
ale hovno, jsou tisíce důležitějších věcí, buď se ten hráč prosadí napříč generacemi nebo je zapomenut...to je život
Hráči 80.let zapomenuti nejsou, naopak. Kdo je nezná, je zabedněnec a je to jeho problém.
Dnes je možné všetko. Aj absenciu všeobecného prehľadu považujú niektorí za prednosť.
Spíš jsem to chtěl interpretovat tak, že nemusím ani hluboko do minulosti
Zico, Socrates, Kaká
Ktorých futbalistov začínajúcich na R má autor článku na mysli? Romário, Ronaldo, Ronaldinho, Roberto Carlos...? Prípadne Rivaldo, ten však od Neymara lepší nebol...
plus Rivelino a i ten Rivaldo byl hustej
A Robinho teda promarnenej talent.
Rivelino byl dobrej
Kaká byl nejlepší
https://1url.cz/6MU3t
A to Pele v repre skončil před 48 lety.
taky pravda
Pelé pred 49 rokmi vyhral po 3 krát MS. No chápem, P je hneď pred R, a líši sa minimálne, tak to budeme brať za zmutovane R.
O fous se tam vejde. V tom případě autor vypustil do světa hodně mylnou spekulaci. První co mi napadlo byl Zico, pak Socrates, Falcao a Rivelino. Jinak teda zdravim dalšího dlouhodobýho fandu kanárků. Já od roku 77.
Dostávat góly bývá pro brankáře poměrně denní chléb, pokud tedy nejste Dino Zoff nebo Dino Koller.
Ale Neymar, dost možná nejlepší brazilský fotbalista posledních padesáti let, který nezačíná na R, u toho nebyl.
Nezapomněli jste na jednoho hráče začínajícího na Z a následně jednoho na S?
A jednoho na K?
Zico a Sócrates? Koho ale myslíš na K? Snáď nie Kaká, lebo ak áno tak ten od Neymara lepší nebol...
byl rok,dva nejlepší hráč světa..ney ho samozřejmě může překonat, není daleko
Jistě že byl. Nicméně jeho jméno je Ricardo Kaká
*Jistěže
Z reprezentačného hľadiska nebol s výnimkou kvaldy na MS 2010 Kaká pre Kanárikov nikdy úplným ťahúnom. Má síce zlato z MS 2002, v tom tíme však bol len štatistom a pripísal si iba 19 odhoraných minút proti Kostarike. Nie som fanúšikom Neymara, ale buďme féroví - vo svojich 27 rokoch má na konte 60 gólov a 40 gólových prihrávok za Selecao s reálnou možnosťou výrazného vylepšenia tejto už beztak skvelej bilancie, kým Kaká sa počas svojej repre kariéry nedostal ani na polovicu tejto méty.
Tak já to neberu jen z reprezentačního hlediska, ale celkově. Pravdou je, že Kaká v reprezentaci tolik nevynikl.
Jen dodám, že Neymar je momentálně na 3. místě v historické tabulce střelců a na druhého(Ronalda) mu chybí 5 gólů, na Peleho 20 gólů. Ronalda pravděpodobně překoná a na druhé místo se dostane, ale sám jsem zvědav jestli se mu podaří překonat Peleho.
Fakt sa už v štatistikách brazílskej repre dostal tak ďaleko? A to má stále len 27 rokov, na vrcholovej úrovni môže ešte hrať pokojne ďalších 6-7, takže pri jeho produktivite je fakt dosť reálne, že sa dostane na čelo štatistík. Popravde som si myslel, že borci ako Zico či Romário sú čo sa počtu strelených gólov týka stále pred ním, no teraz pozerám, že ich už oboch prekonal. Individuálne teda dobre, len tie kolektívne triumfy z MS mu na rozdiel od hráčov Ronaldovej generácie na konte chýbajú.
Ale byl, minimálně ty dva roky.
no jistěěěěě
O těch jsem věděl, jenže jsem nevěděl, že se vejdou do 50 let. To se přiznám.
tak vejdou s prstem v nose
Zmrhalinho
tak snad si to příště ošefují pořadatelé stejně jako letos brasil.
jj Kolumbie
žádnej web nenabízí panicům jako Piky takovej prostor pro sebevyjádření
A ještě jim za to platí
Za pravdu se pyká
Piky tiše vzlyká
Monty s Vavruškou viklá
Repka v base bliká.
(inspirováno jabloneckou poezií božského Johna)
Čas Plzni neúprosně tiká,
Kopic si s formou nepotyká,
čeká je ostuda veliká
na střed tabulky si zvyká.
Vrba se na tiskovce zlobi,
ať žije Mikel John Obi.
Verš je obvykle definován jako celistvá rytmická a významová jednotka básnického textu, oddělená od ostatních jednotek přesnými hranicemi. Jde o jeden řádek básnického díla, založený na výrazně rytmické organizaci.
Trochu bych zapracoval na básnickým střevu, ten Jesus se vůbec nerýmuje. Přitom je to tak jednoduchý:
Levý bek Trauco si stěžoval:
Z Jesuse Rostu, byť hraje na jiným postu.
Souhlas.
Dnes je to 5 let od semifinále MS 2014. Brazílie Německo 1:7
na to nikdy nezapomenu...hlavne proto, ze se tak divam na fotbal a najednou jedeme do porodnice malej chtel ten debakl taky videt...
To si nemohl pár minut počkat, když zrovna bylo MS?
Alisson najlepší brankár na svete?
Těžko řekneš, který je nejlepší, ale v top 3 bych ho určitě viděl. Allison, MAtS a i s těma kiksama asi DDG.
Oblak
Alisson a Oblak podľa mňa.
Chceš říct, že tam MAtS nepatří? Ty vole já už nevím co by musel dělat za zákroky a jak líp hrát nohama...
Neviem, no.
na nějaký barcelonský kopyto neni nikdo zvědavej hombre
To kopyto si chytá ty gramlavce z Realu do zubů.
https://www.youtube.com/watch?v=PTumhuJ765U
jj
Po Kepovi
První básnické dílo je z drtivé většiny přejato z části textu písně jménem Nina od T. Kluse.
Nerikej
Čestně
co je tu Klus?
Mohlo by to být více básnické (počet slabik ti tam hapruje), ale za pokus paleček
Ale ne, když si to správně řekneš, je to dobré
Tlačeno na silu...Achjo Pikousi
Určitě bys to zvládl lépe.
Brazilci si takovehle basnika zaslouzili ... ?
takovýto když tlačíš na pile, abys byl vtipnej, ale seš nakonec trapnější než Fišara
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele