Vestfálské derby nezklamalo ani tentokrát

Vestfálské derby, to je ve fotbalové Evropě pojem. Nebudu nosit dříví do lesa - že Schalke vyhrálo na půdě svého arcirivala 2:1, to jistě víte - ale co člověka, který čas od času navštíví nějakou tu pozápasovou tiskovku v českém provedení, vážně donutí smeknout klobouk, je reakce dortmundského trenéra Jürgena Kloppa.

Nehledá chyby jinde než ve výkonu svého týmu, nestěžuje si na zaplněnou marodku (přestože mu chyběli Gündogan, Götze, Blaszczykowski a Schmelzer), on prostě suše prohlásí, že zvítězil lepší tým.

K tomu vezme odpovědnost za výsledek i na svá bedra, když přizná, že úvodní půlhodina s hrou na tři beky (v podstatě nic jiného než improvizace vynucená výše zmíněným průvanem v základní sestavě) byla taktickým omylem. A fanouškům se omluví za to, že se nedočkali výsledku, po jakém toužili. Klidně přiznávám, že ve středu večer budu Borussii proti Realu Madrid držet oba dva palce.

Pro Schalke to byl samozřejmě významný den, bez nadsázky klubový i městský svátek. Až dojemná mi přišla radost mladého brankáře Larse Unerstalla, jenž se po zápase vyznal, že nad Dortmundem zvítězil vůbec poprvé, počítaje v to veškeré duely na mládežnické či amatérské úrovni. Schalke touto výhrou odskočilo Dortmundu v tabulce na rozdíl pěti bodů, jinak zůstává třetí za Bayernem a Frankfurtem, kteréžto týmy braly o víkendu rovněž po třech bodech.

Měl jsem po delší době možnost komentovat Hamburk a musím přiznat, že jsem byl na HSV velice zvědav, neboť sérii čtyř zápasů bez porážky v tápajícím klubu už dlouho nezažili. Zdá se, že reprezentační pauza Hamburku nesedla, v zápase proti Stuttgartu byli domácí doslova a do písmene bezzubí. Na hru VfB se naopak dívalo krásně, tihle hoši věděli opravdu moc dobře, co chtějí hrát. Utkání vyšlo zejména záložní řadě v čele s Gentnerem, za zmínku určitě stojí i způsob, jakým William Kvist a jeho parťáci vymazali Rafaela van der Vaarta, který si přivezl nějaké šrámy z kvalifikačního duelu v Rumunsku. A opravdu velice mě zaujal mládežnický reprezentant Rakouska Raphael Holzhauser. V devatenácti chlap jako hora a přitom výborný technik (zahrával prakticky všechny standartky Stuttgartu), po skvělém slalomu v šestnáctce byl hodně blízko pojišťovacímu druhému gólu. Manciennovi se z něj nejspíš točí hlava ještě teď...