Vesnický fotbal v klinické smrti: Nadšenci ve Francii bojují za záchranu tradice

Fotbal na venkově svádí boj o přežití a tradiční bašty mizí z mapy. Problém, který v roce 2025 trápí francouzské regiony, se v bleděmodrém týká i České republiky. Už zpráva z roku 2018 varovala, že v tuzemsku během tří let skončilo 350 týmů. Krize amatérského sportu nezná hranic, ale vášeň lokálních nadšenců dává naději, že vesnická hřiště úplně neosiří.

Francouzský venkov sčítá ztráty. Mezi lety 2011 a 2019 zmizelo z mapy více než dva tisíce amatérských klubů, což vyvolalo vlnu solidarity a odporu proti úpadku. V obci Talmontiers v departementu Oise se hřiště proměnilo v pustinu, místní mládež totiž ztrácela o sport zájem. Tehdejší starostka Brigitte Cochetová proto neváhala, když ji v roce 2021 oslovila skupina mladíků s plánem na obnovu klubu. "To je přesně to, co potřebujeme! Děti byly znuděné a nic se tu nedělo," vzpomínala devětasedmdesátiletá žena v rozhovoru pro francouzský sportovní list L'Équipe na projekt, který vrátil život do vesnice se šesti stovkami obyvatel.

Podobný příběh píše i Enzo Togni v Lot-et-Garonne. V roce 2024 založil FC Savérien, historicky první klub v obci La Sauvetat-de-Savéres, aby se svými přáteli zažil nefalšované sportovní dobrodružství. "Jak řekl předseda okresu, je krásné vidět vznikat nový klub v době, kdy jich většina zaniká," líčil Togni. Jeho slova potvrzuje i Jason Rayer z CO Cormes, který odmítl nechat své sdružení zaniknout poté, co mu nebyl umožněn postup do vyšší soutěže. "Není možné nechat fotbal jen tak odejít. Těžko se to vysvětluje, ale ten sport má duši," říkal odhodlaně Rayer, jemuž se podařilo pro klub získat podporu všech místních podnikatelů.

Když chybějí peníze, nastupuje vynalézavost. Kluby pořádají loterie, bleší trhy a sází na moderní komunikaci. FC Savérien sice zatím kvůli rekonstrukci nemá vlastní stadion a hraje jen venku, přesto dokázal prodat 350 dresů a válcuje konkurenci na sociálních sítích. Právě digitální svět ale občas naráží na nepochopení starších generací. "V dubnu jsme v poháru porazili silný tým a příspěvek na sítích měl velký úspěch. Večer na vesnické slavnosti na nás však někteří koukali skrz prsty. Přitom to pro nás není jen vrtoch s kamarády, je to hlavní téma našich životů," vysvětloval šestadvacetiletý Togni.

Situace v České republice, reflektovaná ve statistikách z roku 2018, vykazuje mrazivou podobnost. Zatímco velká města v evidenci FAČR kvetou, venkov pociťuje krizi identity i nedostatku hráčů. Podle tehdejšího šéfa Unie českých trenérů Vernera Ličky je alarmující, že 40 % hráčů nad 15 let s fotbalem končí. Česká asociace proto v minulosti hledala cesty, jak hru zatraktivnit, a to i za cenu radikálních změn, jako je snižování počtu hráčů v nižších soutěžích nebo nasazování profesionálních trenérů, takzvaných zapalovačů, do okresů.

Zatímco Češi zvažovali islandský nebo švédský model důrazu na všeobecný sportovní rozvoj, Francouzi narážejí na byrokracii. Postup do vyšších pater je totiž podmíněn přísnými normami na infrastrukturu a mládežnickou základnu. Adrien Lair z AF Basly přiznává, že tyto nároky jsou pro malé celky likvidační. "Pravidla nehrají do karet malým projektům. Finančně je to velmi náročné, musíte mít určitý počet mládežníků nebo licencovaných rozhodčích, abyste mohli postoupit," uzavřel Lair.