Události Bundesligy: Padá Schalke, přejte si titul. Ještě ne, vzkazují horníci

Stále opatrně, ale přece jen čím dál víc si v Dortmundu připouští možnost zisku titulu. Kdyby vedle toho nastal také sestup úhlavního nepřítele, slavilo by se na Westfalenstadionu několik týdnů. Zatím však Borussia musí zůstat nohama na zemi. Na prvním místě ještě nesídlí a ani nenáviděné Schalke se na chvostu tabulky nevzdává.

Doba, kdy se rivalové z Porúří potkávali v horních patrech Bundesligy, už před nějakým časem pominula. Zatímco Dortmund se dál drží nahoře, Schalke zažilo v posledních letech tvrdý pád dolů. Loni si mužstvo z Gelsenkirchenu dokonce zahrálo druhou nejvyšší německou soutěž. V aktuálním ročníku je zpět mezi elitou, dost možná ale opět sestoupí, neboť v tabulce mu náleží poslední místo.

Už na podzim Schalke nabralo značné manko a zkraje nového kalendářního roku to s "horníky" nevypadalo o moc lépe. První dva zápasy po zimní přestávce prohráli se souhrnným skóre 1:9. Od té doby se však v Gelsenkirchenu přece jen začalo blýskat na lepší časy. Ne dokonalé, ale přece jen lepší.

Po debaklu od Lipska na konci ledna uhrálo Schalke čtyři bezbrankové remízy v řadě. Pozoruhodná série naznačila, že horníci zapracovali na defenzivě, ještě by se nicméně potřebovali naučit střílet branky. Přece jen, tři body za výhru jsou více než jeden za plichtu. Gólová stavidla konečně prolomili proti Stuttgartu. Po výhře nad VfB sice mužstvo kouče Thomase Reise zůstává poslední, třetí vítězství v sezoně a měsíc trvající šňůra bez porážky s jednou inkasovanou brankou však představují do záchranářských bojů důležitý impuls.

Přehled zápasu Schalke - Stuttgart 2:1

V čem se Schalke během února zlepšilo? Především posílilo, ať už díky nákupům nových tváří nebo uzdravení opor. A taky se k němu konečně přiklání trocha štěstí. Wolfsburg v Gelsenkirchenu neproměnil penaltu, stuttgartský Wataru Endo zase tuto sobotu ve Veltins Areně hlavičkoval o sto šest, gólu se ale nedočkal.

Změny najdeme u horníků v každé řadě. Mezi třemi tyčemi se nyní nepohybuje Alexander Schwolow, nýbrž zkušený Ralf Fährmann. Odchovanec Schalke už asi ani nečekal, že v klubu svého mládí ještě dostane šanci. V únoru ovšem jeho kariéra alespoň na čas přestala uvadat. Byť inkasovanou branku proti Stuttgartu, kdy Fährmannovi ostudně prošel míč mezi nohama, si za rámeček nedá.

Mnohem stabilněji vypadá defenziva, do níž zapadl host z francouzského Lorientu Moritz Jenz. I díky němu nebyl v sobotním klání tolik znát výpadek hned tří krajních beků. S Jenzem a kapitánem Mayou Yoshidou vypadá stoperská dvojice o poznání sehraněji jak při bránění, tak i během rozehrávky.

Totéž lze říct o double-pivotu, jenž tvoří Alex Král s Tomem Kraußem. První jmenovaný patřil během podzimu k nejlepším hráčům Schalke, v lednu ovšem marodil. Nyní je zpět a německého mládežnického reprezentanta Krauße, jenž se nebojí vystřelit z dálky, svou schopností vyvézt balón vhodně doplňuje.

Zranění trápilo také Rodriga Zalazara, u něhož v Gelsenkirchenu ještě čekají, až se pořádně rozehraje, neboť lepšího tvořitele příležitostí horníci nemají. Na gól v modrém dresu zatím čeká forvard Michael Frey, i tak ale umí obranám soupeře pořádně zatopit. Ostatně proti Stuttgartu si připsal asistenci na trefu Dominicka Drexlera, který stejně jako Marius Bülter zastoupil absentující křídelníky Tima Skarkeho a Soichira Kozukiho. Alespoň na krajích zálohy má trenér Reis určitě z čeho vybírat.

Zlepšení Schalke tedy nepřišlo zničehonic. K záchraně sice mají horníci pořád daleko, pokud ovšem budou v dobrých výkonech pokračovat, mohou ještě Dortmundu překazit škodolibé radovánky.

Je zvyklý především na útočné povinnosti, proti Augsburgu se ale Marco Richter musel také poctivěji vracet do obrany. Ve formaci Herthy se třemi stopery se totiž postavil na pozici pravého křídelního beka. A zle si rozhodně nevedl.

Richter, jenž v létě překonal nádorové onemocnění, fotbalově dorůstal právě Augsburgu. V utkání proti svému bývalému klubu ovšem veškerý sentiment potlačil a předvedl spolehlivý výkon dopředu i dozadu. A ještě si na své konto připsal vítěznou trefu, kterou navzdory své augsburské minulosti bouřlivě oslavil.

I Richterův zásah by mohl aspirovat na gól kola. Svým způsobem lze uvažovat také o brance Juliana Brandta, jenž zády - a spíše nechtěně - tečoval standardní situaci rozehranou Marcem Reusem, což se jen tak nevidí.

Vítězem se ale nakonec stal Marvin Ducksch, který zasadil třetí a poslední hřebík do rakve Bochumi. Útočník Brém si těsně za hranicí pokutového území vzal na starost přímý kop. Oproti očekáváním však nemířil do horního rohu brány, nýbrž dospod. Ducksch využil výskoku hráčů ve zdi a chytrou přízemní střelou skóroval. Jen samotný nápad si jistě zaslouží ocenění.