Trpišovský vyslal proti Plzni jasný signál. Slavia je v Česku stále nejlepší, Spartě nic nevychází

Možná jste to byli zrovna i vy, kdo měl před nedělním zápasem mezi Plzní a Slavií velká očekávání, jak trenérská kometa Martin Hyský zkrotí ligového šampiona v čele s Jindřichem Trpišovským, jenž se v posledních týdnech dostal do úzkých. Trpišovský a spol. však všem vyslal jasný signál: Jsme v Česku stále nejlepší!

Jsou původem ze stejné stáje, ale každý z jiného těsta. Mladší a úspěšnější Jindřich Trpišovský, který nikdy nehrál fotbal na profesionální úrovni vs. starší a v lize stále ještě začínající padesátník Martin Hyský, jenž je obouchaný hráčskými štacemi v zahraničí.

Jejich střet měl v neděli ve Štruncových sadech rozseknout minimálně dva slávistické tábory, které se v posledních týdnech přely o to, kdo má vlastně pravdu. Část příznivců si totiž vzala do hlavy, zda už není na čase na změnu. Nejen herní, ale třeba i manažerskou. Nelíbí se jim také přestupová politika klubu, pod kterou je rovněž Trpišovský podepsán.

Ano, neříkejme tedy Trpišovskému trenére, protože jeho význam a rozsah kompetencí v Edenu opravdu spíš připomíná manažera anglického stylu. Dvacet let ve Slavii po vzoru Sira Alexe Fergusona asi neodslouží, ale jeho slova mají v klubu podobně velkou váhu.

Na jeho žádost do Edenu dorazil Erik Prekop, na jehož příchod padne v celkových nákladech přes pět milionů eur, ale do hry se dostává sporadicky. Ten samý kouč pak v úvodních měsících nedával prostor dalším novicům, z čehož logicky letní posily nebyly zrovna nadšené. Jen pár týdnů poté, co Trpišovský pronesl, že má nejsilnější mužstvo za jeho působení...

Ve Vršovicích panovala nervozita i kvůli několika herním výpadkům, které zaváněly vytvořením příkopu mezi nimi a Spartou. Jenže Priskeho družina odmítla být nekompromisní. A to ani v přímém souboji na Letné...

Jakmile však na sebe v lize začal upozorňovat Hyský, který vkročil do trenéřiny v barvách slávistické mládeže, a přes Vlašim a Karvinou si vysloužil angažmá v Plzni, našli se tací, kteří bývalého stopera viděli od příští sezony právě na židli značky JT.

Vztahy Sparty se Slavií jsou na bodu mrazu, rozpovídal se Čupr. Vadí mu zákulisní aliance

Fakt, že Hyský nakonec opravdu skončil u jednoho z hlavních rivalů, nebyl přijat zrovna s nadšením. Jestli se totiž výhledově nabízela alternativa za Trpišovského, na shortlistu u nejvyšších lidí v klubu byste z tuzemska moc jmen nenašli. Obsahoval by jméno Hyský a dlouho nic.

Chance Liga však dostala díky Hyského přesunu na západ Čech zcela nový rozměr. Rivalitu, o které jsme netušili, že může být a že ji potřebujeme. Nový kouč učí Viktorii mnohem agresivnějšímu přístupu, intenzitě a dá se říct, že se jí snažit více naučit hrát fotbal.

Zvedá se pod ním počet přihrávek, držení míče i počet 10 a více přihrávek bez přerušení akce, což je metrika, která znázorňuje, jak kdo moc drží míč a snaží se kombinovat, zatímco jiní ho tolik nepotřebují.

I proti Slavii nezměnil Hyský svou vizi. V přímém souboji s Trpišovským však potvrdil neblahou osobní statistiku. Ve čtyřech vzájemných ligových zápasech inkasovaly Hyského mužstva už 15 branek. Otevřený způsob hry, slabší individuální výkony i systémové chyby při bránění, kam spadá například i absolutní nepřipravenost na Tomáše Chorého, způsobily, že v 50. minutě vedli hosté 4:1.

Je zřejmé, že Hyského pouť s Plzní je na samém začátku a zásadní změny mohou přinést nejbližší přestupová okna, kde bude Viktoria po vstupu do klubu jednoho z nejbohatších Čechů Michala Strnada hrát jednu z ústředních rolí.

Nicméně jasný signál vydali slávisté, kteří už výkonem proti Arsenalu vykázali znatelný posun co se týká intenzity, bojovnosti a zápalu. Oproti derby, kdy dohrávali v deseti, se v Plzni také rapidně zlepšili v soubojích. Zatímco na Letné měli úspěšnost v obranných duelech pouhých 61 %, ve Štruncových sadech to bylo 92 %.

Není potřeba dělat závěry na základě jednoho utkání, nicméně data z dlouhodobého hlediska mluví jasně: Slavia je v lize nejlepší. A nebavíme se pouze o postavení v tabulce. Pamatuji časy, kdy ligový podzim končil po 16. kole. Byly to sezony, kde liga neměla nadstavbovou část. V dávné minulosti by nás tak čekal už jen jeden zápas a poté by přišel dlouhý zimní spánek.

Pojďme si trochu zrekapitulovat, jak na tom vybrané týmy v polovině základní části jsou pohledem dat Opty. Nejvíce bodů mají červenobílí. Stejně jako vstřelených branek, hodnoty xG, střel na branku i počtu pokusů, které měli jejich soupeři. V jejich případě nenajdete zásadní odchylku v tom, zda měli mít více gólů či méně inkasovaných branek. Jedná se o drobné rozdíly. Například, že měli slávisté mít o dva góly více a v obraně jsou takřka v rovině.

To už ale neplatí pro Spartu. Haraslín a spol. zaostávají ve vstřelených brankách o dva přesné zásahy. Co se ale projevilo v utkání s Teplicemi a před týdnem v Karviné, je chátrající stav defenzivy.

Podle dat Opty inkasovala Sparta o 4,35 branky více, než by ve skutečnosti měla. Poměr 16 gólů jejích soupeřů vůči vypočítaným 11,65, nepůsobí zrovna lichotivě. Hůř na tom v lize za podzim jsou už jen Pardubice, které obdržely o 5,82 gólů více.

Jestliže před víkendem bylo po utkání s Karvinou a Rakówem hlavním motivem zhoršení ofenzivy, po utkání s Teplicemi se dá konstatovat, že Spartě přestává fungovat úplně všechno. Už minulý týden jsem v této rubrice psal o tom, že hráči v rudých dresech působí, jako by z nich vyprchalo kouzlo dánského kouč, které je hnalo na startu sezony.

V dalším ligovém kole však Sparta zlepšení nenabídla. Priskeho mužstvo ukázalo, že začíná být nejisté všemi směry. Od brankáře Petera Vindahla, nedůrazné stopery, kteří se bojí rozehrát, až po stereotypní házenkářské obehrávání soupeře, které má jen zřídka zakončení na branku. Místy současný tým připomíná ten z minulého ročníku, který vedl Lars Friis. Slibný rozjezd vystřídal nepovedený podzim a sezona dopadla fiaskem.

Moc pozitiv byste ve sparťanské hře momentálně nenašli. Argumentem už přestává být i skutečnost, že se Letenští snaží ze všech týmů co nejvíce hrát kombinační fotbal. V kolonce 10 a více přihrávek v otevřené hře naprosto kralují celé tabulce. Ovšem bez finální fáze je to celé k ničemu...

Vše tak evokuje dojem, že zatímco rozladěný šampion v posledních týdnech hledal svůj ztracený rytmus, Sparta tak dlouho otálela s vybudováním náskoku na rivala, až se ocitla v bodě, kdy jej bude horkotěžko nahánět.

A ze slov Briana Priskeho lze vyčíst spíš obrovskou nervozitu a nespokojenost, než radost a pohodu, kterou vyzařoval v prvních týdnech po návratu. Nadějí může být, že to pro severského trenéra není novinka. V podobných situacích už ve Spartě byl. Ať už při úvodní sezoně, kdy stavěl mužstvo či v té poslední, kdy i při cestě za doublem rudé potkala herní a výsledková krize.

Někdejší důrazný bek si s tím vždy dokázal poradit. Zvládne to i napotřetí?