Taktika pod Fergusonem? Většinou říkal, ať hrajeme stejně jako minule, řekl Poborský

Karel Poborský má za sebou skvělou kariéru, přičemž jedním z highlightů je titul s Manchesterem United ze sezony 1996/97. Stal se díky tomu vůbec prvním českým fotbalistou, který vyhrál Premier League. Ačkoliv se v nabitém kádru vedeném Alexem Fergusonem nikdy neprosadil nastálo do základní sestavy, titulové oslavy si užil naplno. S trofejí pro vítěze se nyní znovu setkal při její premiérové návštěvě v Česku - a to také ve studiu Livesportu. Jak vzpomíná na anglický titul? A jak se Premier League za poslední tři dekády změnila? O tom všem se Poborský rozpovídal v podcastu Livesport Daily.

"Na jednu stranu to bylo skvělé, protože jsem byl v nejlepším klubu na světě. Navíc si myslím, že to bylo v době, kdy měl Manchester United snad nejlepší tým v historii. Na druhou stranu jsem byl poprvé v kariéře střídající hráč, což mě úplně nenaplňovalo. Vždycky jsem byl až druhá nebo třetí volba, na mé pozici totiž hrál David Beckham. Nicméně když přišel ten den, kdy jsme v sezoně 96/97 slavili titul, tak to bylo skvělé a samozřejmě velké."

"Překvapilo mě, jak je těžká. V té době bylo ještě zajímavé to, že ta korunka, která je úplně nahoře, tak byla jenom nasazovací, ne šroubovací jako dneska. Když to zvedal Phil Neville nad hlavu, tak mu ta korunka spadla na hlavu, roztrhla mu ji a tekla z něj krev. Samozřejmě jsme se tomu tehdy hodně smáli."

"Trofej jsme dostali na hřišti, párkrát jsme s ní oběhli stadion, pak si ji ještě pamatuju chvíli v šatně. Fotili jsme se s ní, ale pak zmizela v útrobách Old Trafford a vedení asi moc dobře vědělo proč. Anglické oslavy jsou nekonečné, občas se neznala úplně míra, takže pravděpodobně zvítězil rozum. Je to rozdíl oproti třeba Stanley Cupu, nemohli jsme si trofej brát domů nebo na nějaké větší oslavy."

"Byl to náš kapitán a vůdce. Jeho zvednutý límeček u dresu je ikonický, nechápu jak to dělal, možná v tom měl nějaký plechový stojánek, protože si ho zvedl v šatně před zápasem a vydrželo mu to až do doby, než si ho po zápase sundal. Je to strašně charismatický člověk, dělá spoustu charitativních věcí, teď žije v Lisabonu. Byl to spíš introvert, člověk skoro ani nevěděl, že v té šatně je, hodně času trávil hrou na trumpetu, která ho uklidňovala. Byl to jeden z prvních kluků, který za mnou přišel s tím, že kdybych něco potřeboval, tak se na něj mám s čímkoliv obrátit."

"Na první dobrou mě napadají trávníky, ty se neuvěřitelně zlepšily. Já hrál v Anglii ještě v době, kdy jsme kolem Vánoc byli po kotníky v bahně, dneska to jsou skoro kulečníkové stoly. Ve fotbale je mnohem víc technologií, už zbývá jen to, aby hráči měli nějaké čipy pod kůží. Všechno řeší data, za nás to bylo především o tom fotbale. Třeba nácvik rohů jsem v United zažil jenom jednou před zápasem s Juventusem, se kterým jsme pak stejně vypadli. Ferguson před zápasy říkal v šatně většinou jen to, že budeme hrát stejně jako minule a že máme koukat vyhrát."

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.