Sparťané výrazně polevili i pohledem dat. Priske potřebuje probudit trojzubec

Pět soutěžních zápasů, jedna výhra. Taková je po víkendu vizitka Sparty v posledních týdnech. Regresi výkonů navíc potvrzují i data. Letenští podle nich polevili. Jako by vyprchal wow efekt trenéra Briana Priskeho (48) a situace se dostávala do podobné roviny, kterou Pražané prožívali převážnou část minulé sezony.

Je důležité si hned na úvod říct, že Sparta v deseti úvodních ligových zápasech před derby vypadala diametrálně odlišně, než bylo k vidění v posledních čtyřech zápasech.

Prohru s Rijekou do výčtu nezahrnujeme vzhledem k podmínkám, které ji lemovaly, nicméně i tak se jedná o další z varovných ukazatelů. Svěřenci Briana Priskeho nezvládli porazit oslabeného rivala v přímém souboji a následně vypadali nepřesvědčivě proti Bohemians, Slovácku, a naposledy v Karviné, kde dokonce prohráli.

Dvě statistiky z nedělního utkání jsou pro sparťany naprosto alarmující a takřka vypovídají o všem: hosté měli pouhé dvě střely na branku (nejméně v aktuálním ročníku Chance Ligy) a úspěšnost soubojů 44,6 % (nejméně v aktuálním ročníku Chance Ligy).

Pokud si někdo před víkendem myslel, že Sparta není v herní pohodě, jelikož viděl úterní dohrávku s Bohemians, kde museli domácí otáčet nepříznivé skóre, v neděli už nabyl definitivního přesvědčení.

A potvrzují to i data. V posledních čtyřech zápasech rudí dopustili propad. Slevili z nároků, které prokazovali v úvodu soutěže. Zlom se dá vyčíst v zápase se Slavií, kterou doma Sparta, ač měla herní i početní převahu, nedokázala porazit.

Zatímco v předešlých deseti ligových duelech působil Priskeho tým dominantně, od derby rozhodně není. Stačí se podívat na průměrné hodnoty vybraných statistických ukazatelů. Před Slavií vycházelo Spartě v průměru na zápas: 2,2 gólu z 1,96 xG. Navíc si Birmančevič a spol. vypracovali 7,3 střely a soupeřům defenziva dovolila pouhé 2,5 střely.

Současnost? V posledních čtyřech zápasech spadla průměrná produkce na 1 gól z xG 1,29. Na branku vypustí 2,8 střely a protivníkům se zvedla šance na ohrožení na minimálně čtyři střely mezi tři tyče.

Rovněž se dá konstatovat, že ze hry Letenských se také pomalu ale jistě vytrácí přesná kombinace. Zatímco do derby zvládali průměrně za 90 minut mít téměř 14 sekvencí s 10 a více přihrávkami, za poslední srovnávané období spadli téměř na polovinu (7,8).

Ačkoliv navenek vypadá jako zásadní problém defenziva, podle dat došlo k daleko většímu úpadku v produkci. Obrana si totiž drží "svoje". V průměru inkasuje stále jednu branku a očekávané góly proti se z 0,75 v úvodních deseti zápasů v posledních čtyřech zvedly na 0,82.

Nelze si však nevšimnout, že proti Bohemians či Karviné hráči dostupovali soupeře pozdě, vůbec nebo vůbec nestíhali v osobních soubojích.

Problém je však útok. Prostor, kde se sparťané zasekli. Od začátku sezony do utkání se Slavií měli nejnižší hodnotu xG 1,28. Z posledních čtyř zápasů se ale obávaný trojzubec hned dvakrát propadl pod číslo 1,00 (0,46 na Slovácku a 0,76 v Karviné).

Venkovní zápasy jsou další faktor, který nevyznívá pro Letenské pozitivně. Z posledních deseti vyhráli jen pět, a to se do výčtu dostává i pohárový triumf nad Karlovými Vary...

V čem hledat příčiny krize, která na hráče v rudých dresech přišla? Námitek je hned několik. Lidé se ozývají a vadí jim, že dánský kouč sází na osvědčené hráče a bojí se více riskovat.

Například Santiago Enemé, kterého Sparta koupila za zhruba 2,5 milionu eur, má na začátku listopadu odehráno 250 minut z možných 1350 (19 %). Přednost dostávají Patrik Vydra, Sivert Mannsverk či dokonce Lukáš Sadílek.

Po úvodních šancích se vytratil i mladík Garang Kuol. Na větší výpomoc se čeká i v případě Kevina-Prince Milly. Všichni tři novicové navíc doplácí i na pravidlo o omezeném počtu hráčů ze třetích zemí (mimo EU).

Těžko se ale pak člověku věří, že všechny posily Sparta před Priskeho návratem s trenérem interně konzultovala a byly z jeho strany posvěcené.

Problém však nastává ve chvíli, kdy na několik týdnů kvůli zranění vypadne kapitán Lukáš Haraslín - vrchní ofenzivní komando je rázem takřka bez konkurence. Tu může pociťovat snad jen Jan Kuchta s Albionem Rrahmanim, když zrovna jeden sedí na úkor druhého. Ani jeden z nich však neoplývá formou, která by Spartu zachránila.

Kuchta v úterý proti Bohemians vstřelil první branku od 24. srpna. Rrahmani mlčí od derby (5. října), Veljko Birmančevič se naposledy trefil na konci září proti Baníku a podobně na tom byl i John Mercado, jenž se prosadil nyní v Karviné.

To nezní jako obávaný trojzubec, který v první třetině základní části Chance Ligy drtil soupeře a zdálo se, že silná Sparta je pod taktovkou Briana Priskeho zpátky.

Místo toho si Kuchta s Rrahmanim sem tam přímo na trávníku vyčtou sobecký přístup. První jmenovaný bez zkrupulí tepe i krajní hráče, kteří jej nezásobují centry tak, jak by si představoval.

O tom, jak je Kuchta v tomto duchu na spoluhráče náročný, hovořil už v létě Pavel Kadeřábek, když líčil, jak po něm reprezentační forvard chce jeden centr za druhým. "Honza za mnou chodí na každém tréninku a říká mi: Sypej mi to tam, když budeš moct!"

Jenže i u fanoušků oblíbený odchovanec se propadl na lavičku. Zatímco v létě se s Angelem Preciadem o minutáž dělili, dnes už tomu tak není. V první části podzimu Priske alespoň zkusil použít Ekvádorce v průběhu zápasu jako křídlo a za něho zasunul Kadeřábka. Jenže letní posila z Hoffenheimu z posledních pěti zápasů odehrála pouhých 65 minut a zbytek strávila na lavičce.

Navenek to nyní vypadá jako by wow efekt z dánského trenéra, který se v létě za nadšení starých známých, znovu objevil ve sparťanské kabině, postupně vyprchával.

A řešení? Věřit tomu, že se vše zase otočí k dobrému. Zatím nic nenasvědčuje, že by chtěl Priske něco zásadního měnit. Dál zůstává u stejné filozofie, kterou nastavili společně s Tomášem Rosickým a svým týmem na přelomu roku sezony 2022/23, kdy Sparta přešla na trojkovou obranu, se kterou slavila pozdější úspěchy a dodnes zásadně ovlivňuje zbytek herního schéma i různé personální obsazení.

Nabízí se však položit si otázku, zda Sparta znovu nestojí na prahu další velké změny, která bude definovat její příští sezony. Výrazně jí v tom však limituje skladba kádru, marodka či trenérova nedůvěra v hráče, kteří nepatří mezi dvanáct, třináct vyvolených.

Omlouvat ale regresi v posledních duelech pouze na nedostatek kvality a neochoty udělat pro tři body více úsilí, může znít jako odkládání problémů na později. A za to už byl Priske mírně kárán v době, kdy dával Letné sbohem.