SKUPINA D - BYLI JSME NEJLEPŠÍ

Tři zápasy, tři vítězství, devět bodů, sedm branek vstřelených, čtyři obdržené, ale hlavně bojovnost a vynikající fotbal. To je reprezentace České republiky. Měl to být souboj tří o postup a jeden se měl dívat. Nakonec to bylo trochu jinak...

Nizozemci, pasováni na favorita skupiny, museli doufat, že české "béčko" porazí Němce. A němci zase museli porazit rozjeté Čechy. Vývoj ve skupině byl takový, že my jsme se dívali, jak se zbytek zoufale snaží naskočit na zadní plošinu rychlíku, jehož cílová stanice měla jméno Čtvrtfinále. Z oken vagónu 1. třídy se rozesmátí a odpočívající reprezentanti naší země bavili sprinterským výkonem Holanďanů, kteří na poslední chvíli naskočili, i Němců a Lotyšů, ti nastoupili do dýchavičné lokálky jedoucí opačným směrem. Tak nějak by se dal popsat závěr bojů ve skupině D, kde jsme patřili ke spolufavoritům a dnes můžeme hlásit: "Úkol splněn, postupujeme dál!"

Vše začalo v úterý 15. června. Zápas s Lotyšskem měl být na rozehřátí, jen tak se vyklusat, dát dva, tři góly a podívat se v televizi na souboj našich příštích soupeřů. Kdo tak přemýšlel, zůstal v průběhu zápasu v němém úžasu stát. V Evropě není lehkých soupeřů! Co nám byla platná převaha, místy až drtivá, když branka Kolinka byla zavřena na sto západů a z každého protiútoku hrozilo pro nerozchytaného Petra Čecha nebezpečí! Ve chvílích, kdy se všichni chystali do šaten, padla branka. Lotyšsko vedlo 1:0. Co vymyslí Karel Brückner do druhého poločasu? To byla nejčastěji vyslovovaná otázka. A on? Nevymyslel nic, jen trval na taktice, kterou určil před zápasem. Trpělivost, vytrvalost, bojovnost. Ono to tam spadne! A bylo to! Nedvěd, Koller, Baroš, Poborský, Rosický, jeden útok za druhým. Obránci se nudili, a tak se často zapojovali do akcí směřujících na branku soupeře. Muselo to přijít... Ironií osudu dal vyrovnávací branku hráč, který do té doby spálil řadu příležitostí. Ale trpělivost, předepsaná "doktorem a profesorem" Brücknerem, se vyplatila. Poborský vykouzlil s míčem dárek pro Baroše a bylo vyrovnáno. Ale naši chtěli více. A tak přišel, viděl a zvítězil Marek Heinz. Jeho umístěná střela rozhodla o třech očekávaných bodech. Ono se řekne - soupeř na rozehrání!

Holandsko a Německo na zisk tří bodů snad ani nemysleli. Völlerovi svěřenci byli sice důraznější, ale gól dali náhodný. Nizozemci neměli čím překvapit, působili zakřiknutým dojmem. A tak to musel být, jako vždy, van Nistelrooij. V 81. minutě z nemožné pozice vyrovnal. Strach z obou týmů jsme mít nemuseli. Ale pozor! Ono je každé utkání jiné.

O čtyři dny později jsme si to s Němci prohodili. Oni v podvečer s Lotyši ,my na dobrou noc s Holandskem. Až v průběhu "předzápasu" jsme si postupně začali uvědomovat, jak cenné body jsme s Lotyšskem získali. Německu se to totiž nepodařilo! Obraz hry byl podobný jako v našem zápase, jen si svěřenci Aleksandrse Starkovse dovolovali trochu více. Soupeř byl o poznání slabší. Ale i tak byl konečný výsledek (0:0) považován za překvapivý. A v tu chvíli jsme si začali uvědomovat skutečnost, která nás před EURO 2004 snad ani nenapadla. Porazíme li Holandsko, budeme mít postup v kapse. A z prvního místa k tomu! Jdeme na ně, vyhrajeme a budeme mít klid. I na ten golf dojde...

Ale jak jsem říkal: každý zápas je jiný! Po dvaceti minutách jsme prohrávali 0:2 a slabší jedinci se spojili s věčnými kritiky a začali "na společnú notečku!" A že jsme tam neměli ani jezdit, to zas bude vostuda, no jó páni profesionálové, za peníze to jó, ale za vlast a nás chudý, to se jim holt makat nechce a vůbec mám já to za potře..... Góóóól!!! Rychle, bez dokončení slova se vraceli před obrazovku. Zlatý kluci, jedééém!! O zápase víte všechno, a tak nemá cenu znovu se rozepisovat o detailech. Krátce - byla to fotbalová lahůdka. Holandsko se snažilo, ale na naše reprezentanty to bylo málo. Vůle, bojovnost, srdce, ale hlavně fotbalové kvality rozhodly. Baroš a Šmicer pak ten sladký dort ozdobili dvěma třešínkami navrch. Góly jak z učebnice. Ale pochvalu si zaslouží opravdu všichni. Bylo to super!

A máme klídek, znělo ze všech koutů naší země. A z rozhlasu, televize,na Internetu, prostě všude jsme slyšeli slova uznání a překvapení. Jediné mužstvo, které má jistotu postupu, z prvního místa a po dvou zápasech plný počet bodů, se jmenuje Česká republika! A i na ten golf došlo...

V Nizozemsko před posledním kolem každý obracel oči vzhůru k nebesům. Tak se nám ti Čecháčci parádně pomstí za tu penaltu, co nám "připísknul" Collina na EURO 2000. Nejenže nás porazili, ale teď na završení všeho postaví proti Německu náhradníky a my ani proti Lotyšsku nemusíme nastoupit. Lepší pakovat a jet hned domů. Ale zapomněli na jedno! Dokonce i "béčko" České republiky je schopno porazit kdekoho! A stalo se. Naši hráči, kteří normálně jsou připraveni na střídání, se chopili příležitosti a opravdu ty Němce porazili! Blažek chytil co mohl a byl výborný, obrana s Marešem a Rozehnalem nekazila a dokázala odvrátit řadu ošemetných situací, Plašil a Týce naznačovali mnohé, Lokvenc strašil ze své výšky soupeře skoro stejně jako Koller a Heinz..., to už snad ani není náhradník! Dal branku a to mluví za všechno. Tu druhou a vítěznou přidal střídající Milan Baroš a nám připadalo, že se ještě před okamžikem převzetí míče začal smát. Ne vysmívat! Prostě smát radostí z fotbalu!

Lotyšům buď v posledním zápase došel dech, nebo na ně Nizozemci konečně našli recept. Bez potíží vyhráli 3:0. A co se jinak dělo v Nizozemsku? Tam jen změnili pozici očí. Místo obracení k nebesům je začali "kulit" z jedné strany na druhou. Oni to ti Češi dokázali! Zlatí kluci a kamarádi, to jim musíme vrátit! Bereme, možná k tomu bude příležitost ještě na tomto EURO 2004, ve finále, a když ne, tak počkáme na kvalifikaci pro MS 2006. A předem díky, šest bodů berem, vždyť jsme vám dnes pomohli! S "béčkem"!!!

Naše gratulace a poděkování patří dnes trenéru Karlu Brücknerovi, všem hráčům, celému realizačnímu týmu. Bez rozdílu. Za radost z fotbalu! Tak ať nám to společně vydrží až do 4.července 2004!