SESTUPOVÉ STAROSTI EVROPSKÝCH VELKOKLUBŮ

Evropské fotbalové soutěže ve většině případů již znají své vítěze a účastníky příštího ročníku evropských pohárů. Je tedy čas na bilancování. Nyní však nebudeme rozebírat vítěze, nýbrž jejich protipóly – poražené. A nebudou to obyčejní poražení, ale celky, od nichž se umístění na chvostu tabulky nečekalo. Kdo tedy letos nejvíce zklamal a v příští sezoně si zahraje druhou ligu?

Určitě největší překvapení, nebo spíše zklamání se zrodilo ve Španělsku a jmenuje se Celta Vigo. Po loňské nejvydařenější sezoně v historii klubu, v níž si Celta zajistila premiérovou účast v Lize mistrů, přišlo kruté vystřízlivění, které nakonec skončilo až pádem do Segunda Division. Klub, který byl v posledních letech pravidelným účastníkem evropských pohárů. Přitom sezona nezačala pro španělský klub až tak špatně, protože v prvním mistrovském utkání porazil ve třetím předkole Ligy mistrů pražskou Slavii 3:0 a svůj náskok nakonec se štěstím uhájil i ve strahovské odvetě. Avšak možná toto byl jeden z důvodů trápení Viga. Hráči se totiž zřejmě až příliš soustředili na boje v nejprestižnější klubové soutěži a trochu zapomínali na domácí soutěž. Nedařilo se ani hlavní postavě galicijského klubu posledních let – Alexandru Mostovému. Ruský reprezentant hrál od začátku sezony v útlumu a častokrát se neobjevil v základní sestavě. Poprvé okusili fotbalisté Celty chuť ligového vítězství až v pátém kole, kdy doma porazili Valladolid 3:2. Bylo to však jedno z jejich pouhých devíti vyhraných utkání v průběhu celé ligové sezony. Z nedobytné pevnosti v bodově exportní hřiště se pak proměnil stadion Balaidos. Vigo se totiž může "pochlubit" vůbec nejhorší domácí bilancí za celý rok, když z 19 zápasů získalo ubohých 16 bodů při tragickém skóre 16:38. Od sestupu pak už klub nezachránila ani osmá nejlepší bilance na hřištích soupeřů, odkud Celta odvezla 23 bodů. Účast v osmifinále Ligy mistrů pak byla pouze slabou náhražkou. Jako první odnesl špatné výkony klubu trenér Miguel Angel Lotina, jehož nahradil Radomir Antič, který v předchozích letech vedl tři nejslavnější španělská mužstva, tedy Real Madrid, Barcelonu a Atletiko Madrid. Jenomže ani on nedokázal zastavit pád klubu do propasti a na konci března raději rezignoval. Jeho místo zaujal Ramon Carnero a vedlo se mu podobně jako jeho dvěma předchůdcům. Celta tedy bude od příští sezony působit až ve druhé nejvyšší španělské soutěži, což pro ni znamená zcela odlišné plány než v předcházejících ročnících. Především se kompletně obmění hráčský kádr, což ostatně potvrdil i prezident Horacio Gomez. Severozápad Španělska určitě opustí fotbalisté jako Alexander Mostovoi, Savo Miloševič, Sasa Ilic, Mauricio Pinilla nebo Fernando Caceres, jejichž platy by se pro klub staly neúnosnými. Zájem určitě bude i o další fotbalisty, jakými jsou například Edu, reprezentanti Juanfran, Pablo Cavallero, Gustavo Lopez nebo Francouz Peter Luccin. Ti všichni již v nově vznikající Celtě Vigo působit nebudou. Namísto honby za účastní v evropských pohárech čeká klub z Galicie zcela odlišný úkol – postup zpět mezi španělskou elitu. Poradí si s ním?

Vedle Celty Vigo se v sestupových vodách pohyboval i další účastník letošního ročníku Ligy mistrů – San Sebastian. Od tohoto baskického klubu se po druhém místě v ročníku 2002/2003 hodně očekávalo, hodně sil však hráčům sebrala právě Liga mistrů. Fotbalisté totiž ve většině případů neměli zkušenosti s velkou zápasovou zátěží a na jejich výkonech se to okamžitě projevilo. Úvod sezony sice klubu vyšel, avšak postupem času se z boje o obhajobu loňského umístění stala utopie, kterou nahradil boj o přežití. Ten nakonec skončil úspěšně. Klub s blížícím se koncem sezony našel svou loňskou tvář a v posledních osmi zápasech našel pouze jediného přemožitele. Ani tento fakt však nepřiměje vedení San Sebastianu, aby letošní sezonu hodnotilo kladně.

Co všechno může uělat špatná ekonomická situace z klubu, který před třemi lety proháněl evropskou smetánku, dokumentuje Leeds United. Po semifinále Ligy mistrů z před tří let padly na klub finanční prblémy, které vyústily v prodej největších hvězd jako Rio Ferdinand, Robbie Keane, Robbie Fowler, Jonathan Woodgate nebo Lee Bowyer. Peníze utržené z jejich odchodů však pád Leedsu do propasti nezastavily, nýbrž pouze zbrzdily. V průběhu sezony se u kormidla vystřídaly dva manažeři – Terry Vanables a Eddie Gray. Oba se shodně vyjádřili, že klíčovou postavou klubu bude Mark Viduka. Tento australský útočník loni nasázel 20 branek, za tímto výkonem ale letos hodně zaostal. Stoprocentní nebyla ani další hvězda týmu, Alan Smith. Vedení získalo před začátkem sezony několik mladých talentovaných fotbalistů, kteří měli zapadnout mezi ostřílené mazáky jako již jednou jmenovaný Viduka, Kelly nebo Harte. Jenomže už od úvodních zápasů bylo patrné, že předsezonní plány na umístění v klidném středu tabulky vezmou za své. Leeds se zpočátku pohyboval v sestupových vodách a jeho sílu zřejmě nejvíce dokumentovaly duely s nováčkem z Portsmouthu, odkud si odvezl debakl 1:6, a následně v 34. kole na Highbury, kde tým bojující o přežití zcela rezignoval a nakonec mohl být rád za výsledek 0:5. Sestup do druhé ligy vedle dalších finančních ztrát znamená i odchod zbytku hvězd. Elland Road již opustil brankář Paul Robinson, na odchodu jsou i útočníci Mark Viduka a Alan Smith. Těžko říci, jak se k celé situaci v klubu postaví ostatní, ale i u některých z nich se dá předpokládat odchod. V boji o návrat mezi anglickou elitu se však Leeds bude moci spolehnout na jeden fakt. United totiž mají fantastické fanoušky, kteří své miláčky povedou za postupem do Premier League.

Letošní sezona Premier League nevyšla zcela podle představ ani Manchesteru City. Po prvních kolech to ještě vypadalo, že se svěřenci Kevina Keegana budou prát o evropské poháry. V nich si mimo jiné letos zahráli, jenomže překvapivě vypadli ve druhém kole Poháru UEFA s polským Groclinem Grodzisk. Jenomže po dvanácti kolech následovala čtrnáctizápasová série bez vítězství a pád do suterénu tabulky. Tento pád se však nakonec naštěstí pro City zastavil a klub se nakonec především díky brankám Nicolase Anelky udržel mezi anglickou elitou. S jedním z nejmodernějších stadionů na Ostrovech a přihlédnutí ke kvalitě kádru je ale celkové 16. místo rozhodně zklamáním.

Hned tři velká jména, u nichž se sestup do nižší soutěže příliš neočekával, bojovala mezi chudými v Německu. Z trojice Kaiserslautern, Hertha a Mnichov 1860 nakonec dopadl nejhůře posledně jmenovaný. Slabé výkony v průběhu celé sezony se mnichovským lvům staly osudnými a zapříčinily jejich sestup do 2. bundesligy. Jedním z klíčových faktorů krize Mnichova 1860 bylo zranění největší hvězdy týmu – německého reprezentanta a nejlepšího střelce klubu Benjamina Lautha.

Kaiserslautern se v sestupových vodách pohyboval již loni a své zkušenosti z bojů o záchranu se mu letos podařilo uplatnit. Rudé ďábly střelecky táhli oba útočníci – v první polovině Miroslav Klose a v jarní části soutěže Vratislav Lokvenc. Především díky jejich zásahům se nakonec klub udržel mezi německou elitou.

Ve zcela nové pozici se od začátku sezony pohybovala Hertha Berlín. Po jejím špatném vstupu do sezony se měla její situace změnit vyřazením z Poháru UEFA, po němž se hráči mohli již plně soustředit na domácí soutěž. Realita však byla trochu jiná a účast v příštím ročníku německé nejvyšší ligy zajistila berlínskému týmu až zlepšená forma v závěru soutěže. Největší podíl na tom měla největší hvězda týmu – Marcelinho. Brazilský fotbalista chyběl svému celku téměř celý podzim a ani hráči, ani treér se nedokázali s jeho absencí vyrovnat.

Od kterých týmů se dále nečekal sestup do nižší soutěže? Zůstaneme na chvíli doma. Viktoria Žižkov zažila v posledních třech letech velkou radost, když si díky ligovým výkonům dvakrát zajistila účast v Poháru UEFA a jednou se radovala ze zisku českého národního poháru. Letošní sezona však skončila pro Viktoriány obrovský šokem. Téměř celá naše fotbalová veřejnost očekávala před začátkem sezony sestup Blšan. Jejich místo však nakonec zaujal právě Žižkov.

Pro další případ sestupu zvučného jména nemusíme chodit daleko. Stačí se podívat ke slovenským sousedům, kde si minimálně jeden rok nezahraje v nejvyšší soutěži Slovan Bratislava. Klub během sezony opustilo několik hráčů základní sestavy a s nastálou situací již nic nezmohl ani trenér a legendární československý fotbalista Jozef Adamec.