Serie A - preview 13. kola

Hellas Verona není zrovna v optimální situaci a jeho stav je vážný. Navíc jej doma vyzkouší soupeř, s nímž si Hellas moc neví rady. Ke komu z těchto dvou soupeřů byla reprezentační pauza přívětivější?

Trochu netradičně se také v Itálii hraje pondělní dohrávka. A ačkoli to není souboj z čela tabulky, o emoce a napětí by neměla být nouze. Oba soupeři se totiž pohybuji kolem pásma sestupu a prakticky každé další kolo je pro ně možností vykoupit se. Začneme-li domácí Veronou, tak ta sídlí až na předposledním místě s pouhými šesti body na kontě. Inkasovala už 26 branek, což je dosud druhá nejhorší defenzíva v lize.

Přesto si obránce Heurtaux věří a doufá, že se jeho celku povede připsat si výhru. "Máme před sebou hodně náročné utkání a doufám, že v něm nezklameme. Poslední dobou jsme nehráli vůbec dobře, ale snažíme se myslet pozitivně a věřit, že se můžeme jako kolektiv zlepšit. Proti Boloni to nebude nic snadného, mají dobré hráče a bude to pro nás těžký test. Ale nevzdáváme se," tvrdí zkušený stoper.

Jeho celek nebude mít k dispozici kompletní sadu hráčů. Kvůli karetnímu prohřešku nesmí nastoupit Valoti a zraněni v tuto chvíli zůstávají Bianchetti, Zuculini F., Zaccagni a také mladík Kean. V táboře Felsinei je situace dost podobná. Absencí možná není tolik, ale o to jsou výraznější. Především mladý útočník Di Francesco bude hodně scházet.

Trenér Roberto Donadoni si z toho ale nic nedělá a svému týmu věří, i když se jeho mužstvu už delší dobu nedaří. Sám říká: "Poslední čtyři zápasy v řadě jsme prohráli a to je hodně špatná bilance. Dobré ale je, že jsme teď přes reprezentační přestávku měli čas pilovat své schopnosti a zaměřit se na to, co nám nejde. Hodně tréninků jsme zaměřili na střelbu a problém vidím také v psychické přípravě hráčů," míní před utkáním s Veronou zkušený stratég.

Na stadionu Ezio Sciada se odehraje klíčová záchranářská bitva mezi Crotone a Janovem. Hosty povede už staronový trenér Davide Ballardini, jenž v Janově už dvakrát působil. Situace Grifů je na pováženou, na svého soupeře ztrácí již šest bodů.

Crotone se totiž od konce září nezvykle zvedlo a za sedm kol si připsalo velice solidních sedm bodů. Svým způsobem má na tom podíl i český obránce Stefan Simić, jehož zařazení do sestavy se trenérovi Nicolovi vyplatilo. Domácí tým si v předchozích dvou kolech připsal plný počet bodů za vítězství nad Fiorentinou respektive Boloňou.

Zatímco Crotone se v minulých týdnech dařilo, Janov podtrhl svojí krizi porážkou v derby se Sampdorií a "konečně" zúčtoval s chorvatským trenérem Ivanem Jurićem. Jeho nástupcem se stal Davide Ballardini, což je v přístavním městě známá tvář. Ballardini Janov v minulosti dvakrát vedl. Zdali Janovu pomůže z krize je otázkou.

Tým má každopádně na to, aby hrál na mnohem vyšší pozicích, než je tomu nyní. Grifové po porážce se Sampdorií spadli už na osmnácté místo a navíc mají stejný počet bodů jako poslední devatenáctý Hellas Verona. Hůře je na tom jen Benevento, které stále nemá ani jeden bod.

Crotone se proti Janovu pokusí přidat třetí vítězství v řadě a také konečně nad tímto soupeřem vyzrát. Ještě nikdy se mu to totiž nepovedlo a to ani v Serii B, kde oba týmy před více než deseti lety působily.

Domácí celek se bude muset obejít bez Tumminella a Kragla, oba mají zdravotní potíže. Dobrou zprávou pro nového kouče Davida Ballardiniho je takřka kompletní stav kádru, jedinou výjimkou je Migliore.

Turínské FC nevzdává ani v nejmenším tlak na AC Milán a jeho sen o pohárech pokračuje. K tomu ale potřebuje trochu zlepšit svou střeleckou formu a proniknout skrze velmi tuhou obranu Chieva Verona.

Turínské FC patří mezi hodně ambiciózní týmy a tento rok se jeho pozornost upírá k příčkám zaručujícím Evropskou ligu. Dostat se do ní byl jeden ze snů a cílů vedení, které udrželo hráče jako Ljajić, Belotti nebo Baselli. Stále se ale svěřenci trenéra Mihajloviće občas nemohou shodnout, jak vlastně chtějí hrát. A nějaká konstantní forma, o té si v Turíně nechávají jen zdát.

Turín má v podstatě všechno, aby se mohl stát častým účastníkem pohárů, jen to prostě zatím nevychází. Zápasy s menšími týmy častokrát prohrané a i když základní jedenáctka vypadá velmi dobře, její nástupci na lavičce už tolik strachu nebudí. I to byl jeden z důvodů nedávného výpadku formy, protože když se zranil Andrea Belotti, alternativ bylo sice hodně, ale žádná se neukázala jako správná.

I proto Turín dlí na současném osmém místě se sedmnácti body na kontě a doufá, že když se teď bomber Belotti uzdravil, začnou Býci opět stoupat. Jednou z opor Turína by moc rád byl obránce Cristian Ansaldi, který zde působí teprve chvíli. A v rozhovoru pro oficiální klubové stránky mluvil také o nadcházejícím duelu.

"Tohle je hodně náročná liga, celý dosavadní ročník se rodí jeden překvapivý výsledek za druhým. Nikdy nemůžete s jistotou říct, že vyhraje favorit, v tom je to nyní náročnější. Přišel jsem do Turína proto, abych svému týmu pomohl a dostal se častěji na hřiště. Máme velmi dobrý tým s kvalitním trenérem a víme, že když budeme odevzdávat maximum, dočkáme se výsledků. Chievo je známé tvrdou hrou a dobře zorganizovanou obranou, což pro nás bude největší překážka."

A rozhodně se nemýlí. Nebýt vyloženě tragického konce října, kdy Chievo Verona dostalo ve dvou utkáních osm branek, vypadala by jeho bilance o dost lépe. Takto inkasovalo devatenáct branek. Ale všimněte si, že mnoho soupeřů se se zlou potázalo. Naposledy Neapol, jejíž hra je známkou ofenzívy, produktivity a nápaditosti, nedokázala Chievu vstřelit ani jednu branku.

Za posledních deset kol prohrálo Chievo jen třikrát, i když je pravda, že se mu daří převážně na domácí půdě. Ani Turín ale nemá špatnou formu a po výhře nad Cagliari dokázal Mihajlovićův výběr remizovat s rozjetým Interem Milán. Nad domácími navíc vedl ještě deset minut před koncem, než srovnal střídající útočník Éder.

Turín vyhrál dvě poslední utkání proti Chievu, ale ještě nikdy se mu povedlo vyhrát třikrát za sebou. Dobrou zprávou pro oba kouče je fakt, že nepostrádají žádné velké jméno a jsou tedy schopni nabídnout nám maximální zážitek.

Ze druhé poloviny tabulky na sebe v rámci 13. kola narazí celky Udinese a Cagliari. Domácí se vinou reprezentační přestávky i odloženého utkání s Laziem představí po takřka dvaceti dnech. Proti Cagliari pochopitelně nic jiného než výhru neberou, doma s ním totiž přes devět let neprohráli.

Oba celky si dost možná reprezentační přestávku vůbec nepřály a ne snad kvůli tomu, že italský národní výběr v baráži o světový šampionát neuspěl, ale především kvůli poměrně dobré formě, kterou se mohly pyšnit. Udinese si dokonce připsalo dvě výhry v řadě, a to se silným gólovým podpisem Antonína Baráka. Cagliari pak v záchranářské bitvě porazilo Hellas 2:1.

Utkání mezi Udine a Cagliari bude také soubojem dvou rozdílných trenérských osobností, tedy sedmašedesátiletého zkušeného Luigi Delneriho a o více jak dvacet let mladšího Uruguayce Diega Lópeze.

Ne že by snad vzájemná bilance hovořila jasně ve prospěch Udinese, nicméně Cagliari na půdě Zeber nedokázalo dlouhých devět let vyhrát. Naposledy se to podařilo v závěru sezony v roce 2008, když se prosadili Acquafresca a Cossu. V loňské sezoně dokázal uspět vždy domácí celek a to shodným výsledkem 2:1.

Zebry se budou muset vypořádat s absencemi Angelly, Hallfredssona a Behramiho. Všichni mají zdravotní potíže. Cagliari zase bude postrádat Deiolu.

Benevento se chytá každého stébla coby naděje a dál čeká na zázrak. Stále je jediným týmem v Serii A, který je bez bodů a navíc se na jeho půdu v neděli odpoledne dostaví Sassuolo. To zde ještě nikdy neprohrálo.

Sassuolu se po odchodu trenéra Di Francesca rozhodně moc dobře nedaří a potvrzuje to prakticky v každém dalším kole. Před reprezentační pauzou Sassuolo doma uvítalo AC Milán a moc dobře si s ním neporadilo. Dostalo od něj dvě branky a střelecky se samo opět neprosadilo. Aktuálně Sassuolu patří dokonce až 17. příčka s tím, že na sestupové pásmo má jen dva body k dobru!

Pozitivní zprávou je fakt, že Sassuolo nemá žádné absentující hráče. Dohromady se dal i Domenico Berardi s Claudem Adjapongem, i když trenér Bucchi vybere spíše osvědčená jména středu pole. Benevento má víc starostí. Nejen se svou pozicí, ale rovněž s dost omezeným kádrem. Costa a D‘Alessandro se sice vrací do hry, ale mimo hru je stále ještě Pietro Iemmello. Dobře se na posledním tréninku necítil ani stoper Antei.

Benevento zatím prožívá noční můru. Těžko by se jeho současná situace dala nazvat jinak, ale s tím, co předvádí a jaké výsledky jeho zápasy mají, to je prostě neakceptovatelné. Benevento je nejhorší tým nejen Itálie, ale také všech nejlepších evropských lig. Po dvanácti kolech totiž nezískal stále ještě ani jediný bod! Za tu dobu vstřelil pět branek a hned31 jich sám dostal!

Snad jedinou světlou stránkou hry Beneventa je duo mladých krajních útočníků. Amato Ciciretti a Vittori Parigini. Především Parigini nyní září v "jednadvacítce" a rád by to zopakoval také v Beneventu. "Nesmíme myslet na to, co všechno se nám nedaří, to nikam nevede. Musíme se naopak zaměřovat na to dobré a pracovat na sobě. Máme na mnohem lepší pozici a víme to, jen se nám stále nedaří zopakovat v utkáních to, co se učíme na tréninku," uvědomuje si mladík.

Juventus Turín zahájil stíhací jízdu za první Neapolí a dalším náročným soupeřem pro něj bude Sampdoria Janov. Janovský celek je odhodlán udělat maximum, jenže doma mu to proti návštěvě z Turína zase tak moc nejde.

Juventus Turín je aktuálně na druhém místě, což je pozice, na kterou není zrovna zvyklý. Poslední vládce italského fotbalu zatím vždy odolával atakům soupeřů, jenže v tomto roce je to zatím Neapol, které se daří udržovat si skvělou formu. Díky tomu má na čele náskok jednoho bodu a doufá v klopýtnutí největších rivalů.

Juventus se i přes ne úplně jednoznačnou formu dostává do tempa a za posledních deset soutěžních utkání jich vyhrál sedm. Po pohárové remíze s portugalským Sportingem se vrátil k výhře proti mnohem slabšímu soupeři, neboť mu los nadělil poslední tým tabulky, Benevento. Staré dámě k jeho poražení stačily branky Higuaína s Cuadradem, i když jako první se prosadilo Benevento.

Pouhý bod nyní dělí druhý Juventus od první příčky. Shodou okolnosti je to také pouze jeden bod, který za posledních osm vzájemných duelů dokázala Doria s Juventusem uhrát. Tedy žádná skvělá bilance, Dorii se povedlo Juventus na svém stadionu porazit jen dvakrát za dlouhých třináct let!

Juventus trochu trpěl, pokud trpěl Gonzalo Higuaín. Na začátku sezony to vypadalo, že Higuaín ztratil chuť střílet góly a vyměnil ji za velkou chuť k jídlu. A i když v poslední době zapracoval na své kondici a připsal si důležité góly proti AC Milán, Sportingu i Beneventu, dosud dal jen sedm ligových branek. Ještě štěstí, že se Juventus může spoléhat na jiného Argentince.

Za hlavní poklad Staré dámy je považován Paulo Dybala, letos autor už jedenácti branek. Chválu na mladého útočníka pěje také spoluhráč Stefano Sturaro. "Paulo je skvělý kluk, pro diváky a fanoušky usměvavý a sympatický, na hřišti ale rozhodující element. Je to hvězda týmu, dokáže v podstatě sám otočit průběh utkání a baví diváky svojí hrou. Doufám, že s ním budu moct hrát ještě dlouho," přeje si Sturaro.

Sampdoria Janov sice nemá takových hvězd a vítěznou mentalitu si teprve tvoří, ale to neznamená, že by neuměla hrát vlastní fotbal proti komukoli. Naopak se pod vedením trenéra Giampaola vrací do zlaté éry pod Mihajlovićem, kdy dokázala bavit a její hra přinášela výsledky. Tým je nyní kompaktní, takticky sehraný a vyvážený.

V minulém kole se Blucerchiati povedlo navázat na vysoké vítězství nad Chievem, jehož obranu pokořili Námořníci čtyřikrát, a opanovali také psychicky velmi důležité klání. Městské derby s CFC zvládli lépe, neinkasovali ani jednou a díky trefám Gastóna Ramíreze a Fabia Quagliarelly se jim povedlo zvítězit. I díky tomu se Sampdoria usídlila na současné šesté příčce, která znamená Evropskou ligu. A to by byl pro hráče splněný sen.

Ivano Bonetti, který měl tu čest hrát za Juventus i Sampdorii, před utkáním řekl: "Sampdoria hraje velmi efektivně a jednoduše, její hra je chytrá a rychlá. Jednak je to dobře pro diváky a jednak pro hráče. Juventus to na Marassi bude mít hodně těžké, protože to je pro domácí pevnost, kde se nehraje vůbec snadno. Stará dáma bude určitě hrát na vítězství, protože tak to má zkrátka Allegri v krvi," míní Bonetti.

Na stadionu Paola Mazzy ve Ferraře se proti sobě postaví týmy SPAL a Fiorentiny. Před reprezentační přestávkou měly oba celky zcela jinou formu a překvapivě na tom byl lépe nováček, který proti Viole může zadělat na třízápasovou neporazitelnost.

SPAL se na samotném konci října konečně dočkal druhého vítězství v sezoně, když porazil Janov 1:0 a tři body navíc dokázal nečekaně potvrdit cennou remízou na hřišti Atalanty Bergamo. Čtyři body z posledních dvou kol navíc posunuly nováčka na šestnácté místo.

Svěřenci trenéra Sempliciho si nedělají iluze a moc dobře vědí, že bojují o záchranu. Proto má vítězství nad Janovem velkou váhu a jakýkoliv další bod získaný proti papírovému favoritovi může mít cenu zlata. Bude to platit i o zápase s Fiorentinou, která má sice do optimální formy hodně daleko, ale pořád jde o zkušeného prvoligového účastníka.

Fiorentina sice dokázala v říjnu vyhrát tři utkání v řadě, ale poslední dvě kola před pauzou vůbec nezvládla. Zejména porážka na půdě Crotone se nečekala, zatímco čtyři inkasované branky od Říma před vlastním publikem také nejsou něčím, čím by se Fialky mohly chlubit. Ve Ferraře bude mít tým trenéra Stefana Pioliho jasný úkol, zvítězit a přiblížit se evropským pohárům.

SPAL trápí několik absencí a trenér Semplici se musí obejít bez Costy, Antenucciho a Mereta. Jeho protějšek Pioli sice tolik starostí nemá, ale přesto musí řešit velkou nepříjemnost v podobě absence středového záložníka Badelje. Mimo hru je rovněž Hristov.

Poměrně těžká zkouška čeká na dosud neporažený Inter Milán. Ten se v neděli večer představí na domácím stadionu Giuseppe Meazzy proti houževnatému a odhodlanému soupeři Atalantě Bergamo. Orobici navíc vede někdejší kouč Interu Gian Pier Gasperini, takže hosté mají o motivaci rozhodně postaráno. A pak je tu ještě jeden vroubek, který by hosté z Bergama rádi odčinili, v březnu letošního roku tu schytali ošklivý debakl.

Málokdo letos v březnu tipoval, že by Atalanta Bergamo, která tehda hrála v tabulce výše, mohla s Interem prohrát takovým rozdílem. Porážka od slavnějšího soka by sama o sobě překvapivá nebyla, ale Orobici dostali napráskáno 1:7!

Tuto porážku však Atalanta dávno hodila za hlavu, protože v konečném zúčtování jí nijak neuškodila. Bergamaschi se nakonec na rozdíl od Interu kvalifikovali do Evropské ligy a sezonu zakončili na skvělém čtvrtém místě.

V této sezoně je zatím všechno jinak a Inter bude doma velkým favoritem. Dosud se nenašel nikdo, kdo by ho dokázal porazit. Nepovedlo se to před reprezentační přestávkou ani Turínu, který se sice v Miláně ujal vedení, ale poslední slovo měl Éder a jeho trefa znamenala konečnou remízu 1:1. Nerazzurri tím rozhodně ztratili a nevyužili možnost jít do čela před Neapol. Ta tak nadále drží těsný, jednobodový náskok.

Atalanta i v této sezoně spoléhá na dravé mládí a trenérské schopnosti Giana Piera Gasperiniho. Nutno podotknout, že ačkoliv je Atalanta až desátá, v kombinaci s Evropskou ligou si nevede zas tak špatně. V posledních dvou kolech ale Bergamo ztratilo a to porážkou s Udinese a nečekanou domácí remízou se SPAL.

Inter bude mít tu výhodu, že jeho kádr je zcela kompletní. O Atalantě se to říci nedá, mimo jsou totiž Freuler a Spinazzolla.

Italským fotbalem teď hýbe silné znepokojení a zklamání z výsledku barážového utkání, takže italská veřejnost potřebuje nějaký spektákl. Ideálním lékem na to by mělo být hned první utkání 13. kola, protože se do sebe v populárním souboji pustí oba římské celky.

Itálie se vzpamatovává z obrovského nezdaru, které národ přirovnal k apokalypse. Italové absolutně nezvládli dvě barážová klání se Švédy a na mistrovství světa v Rusku se nepodívají! Tedy, podívají, ale nebudou jeho aktéry. A to poprvé od roku 1958! Takový zmar zanechá na hrdé zemi ještě hodně dlouho šrám, včetně fotbalistů samotných. Takže bude zapotřebí, aby se co nejrychleji událo něco, co opět přitáhne pozornost davů.

Správným receptem na žal a nechutenství by mohlo být římské derby, které se odehraje již v sobotu od šesté hodiny večerní. Derby della Capitale patří mezi nejemotivnější a nejvyhrocenější derby na světě, je to specifický duel, který může z úplné nuly udělat hvězdu přes noc. První oficiální střet registrujeme v prosinci roku 1929 a od té doby se oba kluby potkávají s železnou pravidelností. Pojďme do současnosti.

Jako domácí jsou vedeni hráči AS, kterým se v tomto spořádání daří víc. Pokud byli Vlci vedeni v záznamu jako domácí tým, prohráli s Laziem jen jednou - při posledním klání na jaře letošního roku. Současné AS je ale z velké části pozměněné. Už v něm nehraje Francesco Totti a Spallettiho místo na lavičce převzal někdejší hráč AS, Eusebio Di Francesco. I přes rozpačitý úvod do sezony se ale pod jeho vedením v AS věci hnuly k lepšímu.

Římané dokázali ustát hodně těžkou skupinu a po remíze s Atléticem a Chelsea londýnského soka v odvetě porazili, takže jim zatím patří první příčka ve skupině. Na domácí scéně tak růžová situace ještě není, ale AS má jedno utkání k dobru a v tuto chvíli ztrácí na svého městského soka na čtvrté příčce jen jediný bod, což činí celou věc ještě zajímavější.

O nervy a rozbroje nebude určitě nouze, jak už v tomto souboji bývá zvykem. Od sezony 1994/1995 jsme už viděli celkem 32 vyloučených, což se v žádném jiném utkání první ligy nikomu nepovedlo. Giallorossi se opírají o brankáře Alissona a vlastně celou obranu s ním, protože dosud inkasovali jen sedm branek!

Ohledně zranění, větší strach vládne v kádru AS, protože zraněni jsou Karsdorp a Nainggolan, i když Belgičan by mohl utkání stihnout. Formu teprve nabírají Defrel, Emerson a Schick. Lazio může opět spoléhat na brankáře Strakoshu, ale větší vrásky na čele má trenér Simone Inzaghi ze stavu trojice Wallace, Ciro Immobile a Felipe Anderson.

Biancocelesti se opírají především o útok, který nasázel o deset branek víc než AS. Dvanácté kolo Lazia bylo pro rozmary počasí odloženo, k tomu přibyla reprezentační pauza. Nerozehranost bude zřejmě na hráčích znát, ale přesto v jejich kádru panuje optimismus, jak dodává obránce Radu.

"Každé derby má svou vlastní historii, teď se ale setkávají dva týmy, které jsou hodně vysoko v tabulce. Už dlouho se ve městě o derby mluví, bude to opět nádherný svátek fotbalu. Myslím, že vyhrajeme, jen si musíme dát pozor na pevnou obranu AS. Jsme nadšení a těšíme se, i protože AS hraje skvělý fotbal. Milinković-Savić mi ale slíbil, že dá gól, takže mu věřím," s nadhledem dodal zkušený obránce.

Třinácté kolo italské nejvyšší soutěže má na programu mimo jiné také pikantní duel mezi Neapolí a AC Milán. Domácí Partenopei budou na vlastním stadionu San Paolo velkým favoritem, přestože se Milán před začátkem sezony netajil velkými ambicemi. Realita je ale jiná, Neapol ligu vede, zatímco Milán je až na sedmém místě.

Neapol v lize řádí jako nikdy před tím, přesto před reprezentační přestávkou zažila menší neúspěch, když ve Veroně, na půdě Chieva, nedokázala vstřelit gól. Bezbranková remíza sece Partenopei ponechala v čele Serie A, avšak její náskok se pokrátil už na rozdíl jediného bodu.

Situace na čele souteže je velmi vyrovnaná. Neapol vede jen o bod před Juventusem a o dva před Interem Milán. Pokud by tedy svěřenci Maurizia Sarriho nezvládli domácí střetnutí s AC Milán, mohli by se propadnout až na třetí pozici. Azzurri mají před sebou důležitý týden, v lize potřebují zápas s AC Milán zvládnout a už v týdnu je čeká těžký úkol v Lize mistrů, totiž porazit doma Šachtar Doněck a udržet si naději na postup do další fáze milionářské soutěže. Jakýkoliv jiný výsledek bude znamenat postup ukrajinského soupeře.

AC Milán se v létě výrazně posílil, výsledkově to však nezabralo. Průběžné sedmé místo je obrovským zklamáním. Navzdory špatným výsledkům zůstává u kormidla trenér Vincenzo Montella, jemuž vedení po porážce s Juventusem trochu nečekaně vyjádřilo podporu, přestože předem avizované ultimátum zvítězit nad Chievem a zároveň i doma se Starou dámou nenaplnil. Aby toho nebylo málo, milánští nedokázali ani ve druhém zápase s AEK Athény, na půdě Evropské ligy, vstřelit gól a jen remizovali 0:0.

Zkrátka AC se stále nedaří a ve šlágru s Neapolí bude v pozici outsidera. Pravdou je, že Rossoneri se proti Partenopei už dlouhodobě nedaří. Slavný celek dokázal naposledy Neapol porazit v roce 2014 a od té doby s nimi uhrál jen jednu remízu.

Neapol bude nadále postrádat polského střelce Milika a pro zranění není k dispozici ani obránce Ghoulam. Milánští jsou na tom podobně, dvojici obránců Contiho s Calabriou doplňuje na marodce záložník Biglia, což by mohlo znamenat, že se v základu objeví Riccardo Montolivo.