ŘECKÝ ŠOK NA ÚVOD

Lid fotbalu milovný se dočkal. Jen ten z Portugalska by nejraději zaspal první den a probudil se znovu do sobotního rána 12. června 2004. To dnešní bylo slunečné a usměvavé. Den se tetelil nedočkavostí. Večer byl pak zamračený a hrozící bouřkou. Slunce zapadlo za obzor bez povšimnutí. Ale nad Aténami svítilo celou noc. Řecko vyhrálo 2:1!


Řekové přijeli na gala ples EURO 2004 jako host, který měl tancovat v komparsu a nezaclánět primabalerinám. Jednou z hlavních hvězd tohoto fotbalového baletu mělo být Portugalsko. V prvním dějství tomu bylo ale úplně jinak. Nervózní domácí dlouho nenacházeli recept na obranu Řeků. Ale nedá se říci, že našli jakéhosi obětního beránka, který jen pasivně čeká, až ho hladový vlk sežere. Ta beránčí kůže byla pouze šikovným převlekem, maskou. Otto Rehhagel touto taktikou zcela uspal soupeře. A když se jeho svěřenci přesvědčili o tom, že vlk je bezzubý, zaútočili.

Vycházeli z jisté a elasticky pružné obrany, využívali své rychlosti k únikům po stranách hřiště a stříleli mnohem nebezpečněji než Portugalci. A také častěji. Po půl hodině byl poměr střel na branku 7:2 v jejich prospěch. V sedmé minutě přišel první úder, který nebyl smrtící, ale pořádně varovný. Giorgios Karagounis využil chyby Paola Ferreiry a střelou z dálky našel místo u levé tyčky Ricardovy branky. Mnoho diváků na stadiónu v Portu se v tu chvíli vyčítavě podívalo směrem k lavičce, na které s hlavou v dlaních seděl Scolari. A Vítor Baía? Tak asi zněla otázka mnohých.

Až v posledních 15 minutách prvního poločasu se Portugalsko začalo prosazovat. Do té doby byly dvě přesné přihrávky nad jejich síly. Rui Costa mohl vyrovnat, Simao Sabrosa měl další šanci, ale domácí tým hrál srdcem, chyběla přesnost, zejména v zakončení. Změny v sestavě měly přinést oživení.

Přinesly... Cristiano Ronaldo chtěl tolik moc ukázat, že patří do základní sestavy, až svou horlivost přehnal. Penalta po jeho zákroku, který se více podobal neobratnému škobrtnutí s následným pádem na Řeka Seitaridise, rozhodla. Basinas proměnil s profesionální jistotou. Na stadiónu byla v této chvíli úřední řečí řečtina. Ten, kdo mluvil portugalsky, oněměl. Zbytek zápasu se vyvíjel podle stejného scénáře. Portugalsko útočilo, snažilo se, ale na lodi nebyl kapitán. Scolari pokračoval s hlavou v dlaních, nevěděl, co poradit svým svěřencům. Řekové nedovolovali proniknout až do blízkosti branky nikomu a ničemu, centry a střely z dálky spolehlivě likvidoval bezchybný dirigent obrany, brankář Nikopolidis. A když sem tam nějaký centr podskočil, stálo při něm štěstí.

Gól z hlavy Ronalda ve 3. minutě nastavení jen vylepšil pohled na konečný výsledek. Nic víc. Hra Portugalska naznačila, že skvěle připravené EURO 2004 může zůstat bez hostitele dříve, než se dalo předpokládat...

Statistiky ze zápasu najdete zde.