Proroctví se vyplnilo. Al-Habsi se na Ostrovech zapsal do historie
Zaujalo nás
Jako první Ománec okusil Premier League. Dokonce ve dvou klubech. S jedním z nich vyhrál v roce 2013 i FA Cup. "Na anglickou ligu jsme koukali v televizi. Nikdy by mě nenapadlo, že bych jí mohl chytat," přiznal pro britský list The Telegraph zkušený brankář Ali Al-Habsi.
Ali Abdullah Harib Al-Habsi se narodil 30. prosince 1981 v hlavním městě Ománu Maskatu. Nikdy neuvažoval o tom, že by se stal profesionálním fotbalistou. Po střední škole pracoval jako hasič a fotbal bral jen pro zábavu. Nastupoval za místní Al-Midhaibi, kde chytal třetí nejvyšší ligu. I tak si ho vybrali trenéři národního výběru do 18 let. Bylo mu sedmnáct let.
V té době se Al-Habsi poprvé potkal s bývalým anglickým gólmanem Johnem Burridgem. "Vůbec jsem nevěděl, kdo to je. Přišel ke mně a povídá: 'Jsem John Burridge, trenér brankářů, teď mě poslouchej. Když se budeš stoprocentně koncentrovat na fotbal a tvrdě makat, tak si jednou zachytáš v Premier League'. Myslel jsem si, že si ze mě dělá srandu, tak jsem se mu vysmál. Na to on reagoval: 'Ne, myslím to vážně'," popsal Al-Habsi svoji zkušenost s Burridgem.
Čas plynul a k angažmá v Anglii nic nenasvědčovalo. Jeden přesun u Al-Habsiho přišel stejně. V roce 2002 s ním podepsal smlouvu ománský velkoklub Al-Nasr. Zde pobyl však pouhý rok. Svými výkony pomohl vybojovat domácí pohár (Sultan Qaboos Cup). Ve finále zdolal Al-Nasr Dhofar 2:1.
První zahraniční štace
Pak se znovu ozval Burridge. Dohodil mu zkoušku v Manchesteru City. "Citizens" Al-Habsiho chtěli, ale přestup krachl kvůli pracovnímu povolení. Vysněné působení mu tak stále unikalo.
Přesto 196 cm vysoký gólman změnil dres. Zájem projevil norský Lyn Oslo, a tak se ve dvaadvaceti stěhoval na studený sever Evropy. "Adaptovat se na zdejší podmínky bylo pro mě nesmírně obtížné," vysvětloval Al-Habsi. "Nikdy před tím jsem nehrál v dešti. Poprvé v životě jsem v ruce držel kluzký míč," zdůraznil největší změny.
Celkově v Norsku pobyl tři sezóny. V roce 2004 pomohl svému zaměstnavateli do finále poháru, v něm nestačili na Brann a prohráli 1:4. Ačkoliv na výhru nedosáhli, Al-Habsi se dočkal individuálního ocenění. Byl zvolen nejlepším brankářem ligy.
Jeho forma gradovala a v příštím ročníku dovedl Lyn na třetí příčku v lize. Posledních dvanáct měsíců už tak úspěšných nebylo, a tak Al-Habsi po vypršení smlouvy odešel.
Nepovedená premiéra na Ostrovech
Jako volný hráč se upsal Boltonu Wanderers. Proroctví Burridge se vyplnilo. "Příchodem do Anglie se můj svět opět úplně změnil. Způsob života, styl fotbalu, tréninky atd. Sám sobě jsem si chtěl dokázat, že můžu chytat v nejlepší lize světa," pravil Al-Habsi.
Jenže tehdejší kouč Sam Allardyce s ním počítal do role dvojky za klubovou legendou Finem Jussim Jääskeläinen. A tak kariéra rodáka z Maskatu dostala jiný spád. Za šest let odchytal pouhých 18 střetnutí. Debut si odbyl 26. září 2007 v Ligovém pohár proti Fulhamu (2:1 po prodl.).
"Důvodem, proč jsem v Boltonu nechytal, byl Jussi. On byl v té době skvělý," sklonil poklonu svému konkurentovi v bráně. "I tak jsem nepřestával být trpělivý a prodloužil jsem kontrakt o další čtyři roky. V klubu si totiž moji práci pochvalovali," vysvětloval své kroky Al-Habsi.
Pár týdnů po podepsání se zcela nečekaně ozval jiný anglický celek, Wigan. "Když přišla nabídka z Wiganu, tak jsem neváhal ani minutu a přijal ji. Byla to příležitost, která se už příště nemusí objevit," konstatoval ománský průkopník a s "Latics" se dohodl na ročním hostování.
Nečekaný úspěch Wiganu
Za toto období si připsal o 22 startů více než za celý pobyt v Boltonu a o své budoucnosti měl jasno. Z hostování se stal přestup. Wigan za něj zaplatil přes 3 a půl miliónů liber.
V novém působišti přišly i nové taktické pokyny trenéra. "V Boltonu po mě Big Sam (Allardyce) chtěl, abych nakopával dlouhé balóny dopředu. Ve Wiganu jsem přesně tohle měl zakázané. Preferovali rozehrávku s obránci, zejména se stopery," prozradil strategii Al-Habsi. "Kvůli tomu jsem denně cvičil krátké přihrávky a kontrolu balónu," pokračoval.
Tým, vedený španělským stratégem Roberto Martinézem, se loni na jaře dočkal svého největšího úspěchu. 11. května Wigan ve Wembley zdolal ve finále FA Cupu Manchester City 1:0 a slavil tak svůj první triumf v tomto turnaji. O rozhodující gól se postaral v 91. minutě Ben Watson.
Zkušený strážce svatyně sledoval duel z lavičky, protože dostal důvěru mladý Španěl Joel, přestože v semifinále proti Milwallu (2:0) udržel Al-Habsi nulu. "Nezbývalo mi nic jiného, než respektovat rozhodnutí kouče. Stejně jsem si to užil," řekl po závěrečném hvizdu novinářům. Díky Watsonově trefě se Al-Habsi zapsal do historie jako první Ománský vítěz FA Cupu.
Al-Habsi mohl týmové vítězství oslavovat i se svou rodinou. "Do Wembley se přijeli podívat i moje máma s bráchou. Vzali s sebou i pár přátel, což jsem nečekal. Dorazili i prezident ománské fotbalové asociace a ministr sportu," sdělil 32letý Al-Habsi.
Pro ostatní je vzorem
Na reprezentační úrovni posbíral také několik ocenění. Pětkrát (2003, 2004, 2007, 2009 a 2011) byl vyhlášen nejlepším brankářem Poháru Perského zálivu (Gulf Cup). V něm před pěti lety Omán zvítězil, když ve finále předčil Saudskou Arábii 6:5 po penaltách.
"The Red Warriors" se však zatím nikdy nepodařilo probojovat na mistrovství světa. V kvalifikaci o Brazílii 2014 skončili ve třetí ze čtyř fází, když obsadili čtvrté, první nepostupové, místo za Japonskem, Austrálii a Jordánskem.
"Pokud chcete uspět, tak musíte riskovat, ale se starými hráči díru do světa neuděláte. Musíme počkat na budoucnost. Je třeba zapojit mladé," hodnotil situaci Ománu Al-Habsi.
V národním výběru má roli takového průkopníka. Je jediným, kdo hraje v Evropě. "Vím, že pro mnoho mladých fotbalistů jsem vzorem. Vážím si toho. Nicméně doufám v to, že jednou uvidím další naše hráče v Premier League," dodal.
Ali Abdullah Harib Al-Habsi se narodil 30. prosince 1981 v hlavním městě Ománu Maskatu. Nikdy neuvažoval o tom, že by se stal profesionálním fotbalistou. Po střední škole pracoval jako hasič a fotbal bral jen pro zábavu. Nastupoval za místní Al-Midhaibi, kde chytal třetí nejvyšší ligu. I tak si ho vybrali trenéři národního výběru do 18 let. Bylo mu sedmnáct let.
V té době se Al-Habsi poprvé potkal s bývalým anglickým gólmanem Johnem Burridgem. "Vůbec jsem nevěděl, kdo to je. Přišel ke mně a povídá: 'Jsem John Burridge, trenér brankářů, teď mě poslouchej. Když se budeš stoprocentně koncentrovat na fotbal a tvrdě makat, tak si jednou zachytáš v Premier League'. Myslel jsem si, že si ze mě dělá srandu, tak jsem se mu vysmál. Na to on reagoval: 'Ne, myslím to vážně'," popsal Al-Habsi svoji zkušenost s Burridgem.
Čas plynul a k angažmá v Anglii nic nenasvědčovalo. Jeden přesun u Al-Habsiho přišel stejně. V roce 2002 s ním podepsal smlouvu ománský velkoklub Al-Nasr. Zde pobyl však pouhý rok. Svými výkony pomohl vybojovat domácí pohár (Sultan Qaboos Cup). Ve finále zdolal Al-Nasr Dhofar 2:1.
První zahraniční štace
Pak se znovu ozval Burridge. Dohodil mu zkoušku v Manchesteru City. "Citizens" Al-Habsiho chtěli, ale přestup krachl kvůli pracovnímu povolení. Vysněné působení mu tak stále unikalo.
Přesto 196 cm vysoký gólman změnil dres. Zájem projevil norský Lyn Oslo, a tak se ve dvaadvaceti stěhoval na studený sever Evropy. "Adaptovat se na zdejší podmínky bylo pro mě nesmírně obtížné," vysvětloval Al-Habsi. "Nikdy před tím jsem nehrál v dešti. Poprvé v životě jsem v ruce držel kluzký míč," zdůraznil největší změny.
Celkově v Norsku pobyl tři sezóny. V roce 2004 pomohl svému zaměstnavateli do finále poháru, v něm nestačili na Brann a prohráli 1:4. Ačkoliv na výhru nedosáhli, Al-Habsi se dočkal individuálního ocenění. Byl zvolen nejlepším brankářem ligy.
Jeho forma gradovala a v příštím ročníku dovedl Lyn na třetí příčku v lize. Posledních dvanáct měsíců už tak úspěšných nebylo, a tak Al-Habsi po vypršení smlouvy odešel.
Nepovedená premiéra na Ostrovech
Jako volný hráč se upsal Boltonu Wanderers. Proroctví Burridge se vyplnilo. "Příchodem do Anglie se můj svět opět úplně změnil. Způsob života, styl fotbalu, tréninky atd. Sám sobě jsem si chtěl dokázat, že můžu chytat v nejlepší lize světa," pravil Al-Habsi.
Jenže tehdejší kouč Sam Allardyce s ním počítal do role dvojky za klubovou legendou Finem Jussim Jääskeläinen. A tak kariéra rodáka z Maskatu dostala jiný spád. Za šest let odchytal pouhých 18 střetnutí. Debut si odbyl 26. září 2007 v Ligovém pohár proti Fulhamu (2:1 po prodl.).
"Důvodem, proč jsem v Boltonu nechytal, byl Jussi. On byl v té době skvělý," sklonil poklonu svému konkurentovi v bráně. "I tak jsem nepřestával být trpělivý a prodloužil jsem kontrakt o další čtyři roky. V klubu si totiž moji práci pochvalovali," vysvětloval své kroky Al-Habsi.
Pár týdnů po podepsání se zcela nečekaně ozval jiný anglický celek, Wigan. "Když přišla nabídka z Wiganu, tak jsem neváhal ani minutu a přijal ji. Byla to příležitost, která se už příště nemusí objevit," konstatoval ománský průkopník a s "Latics" se dohodl na ročním hostování.
Nečekaný úspěch Wiganu
Za toto období si připsal o 22 startů více než za celý pobyt v Boltonu a o své budoucnosti měl jasno. Z hostování se stal přestup. Wigan za něj zaplatil přes 3 a půl miliónů liber.
V novém působišti přišly i nové taktické pokyny trenéra. "V Boltonu po mě Big Sam (Allardyce) chtěl, abych nakopával dlouhé balóny dopředu. Ve Wiganu jsem přesně tohle měl zakázané. Preferovali rozehrávku s obránci, zejména se stopery," prozradil strategii Al-Habsi. "Kvůli tomu jsem denně cvičil krátké přihrávky a kontrolu balónu," pokračoval.
Tým, vedený španělským stratégem Roberto Martinézem, se loni na jaře dočkal svého největšího úspěchu. 11. května Wigan ve Wembley zdolal ve finále FA Cupu Manchester City 1:0 a slavil tak svůj první triumf v tomto turnaji. O rozhodující gól se postaral v 91. minutě Ben Watson.
Zkušený strážce svatyně sledoval duel z lavičky, protože dostal důvěru mladý Španěl Joel, přestože v semifinále proti Milwallu (2:0) udržel Al-Habsi nulu. "Nezbývalo mi nic jiného, než respektovat rozhodnutí kouče. Stejně jsem si to užil," řekl po závěrečném hvizdu novinářům. Díky Watsonově trefě se Al-Habsi zapsal do historie jako první Ománský vítěz FA Cupu.
Al-Habsi mohl týmové vítězství oslavovat i se svou rodinou. "Do Wembley se přijeli podívat i moje máma s bráchou. Vzali s sebou i pár přátel, což jsem nečekal. Dorazili i prezident ománské fotbalové asociace a ministr sportu," sdělil 32letý Al-Habsi.
Pro ostatní je vzorem
Na reprezentační úrovni posbíral také několik ocenění. Pětkrát (2003, 2004, 2007, 2009 a 2011) byl vyhlášen nejlepším brankářem Poháru Perského zálivu (Gulf Cup). V něm před pěti lety Omán zvítězil, když ve finále předčil Saudskou Arábii 6:5 po penaltách.
"The Red Warriors" se však zatím nikdy nepodařilo probojovat na mistrovství světa. V kvalifikaci o Brazílii 2014 skončili ve třetí ze čtyř fází, když obsadili čtvrté, první nepostupové, místo za Japonskem, Austrálii a Jordánskem.
"Pokud chcete uspět, tak musíte riskovat, ale se starými hráči díru do světa neuděláte. Musíme počkat na budoucnost. Je třeba zapojit mladé," hodnotil situaci Ománu Al-Habsi.
V národním výběru má roli takového průkopníka. Je jediným, kdo hraje v Evropě. "Vím, že pro mnoho mladých fotbalistů jsem vzorem. Vážím si toho. Nicméně doufám v to, že jednou uvidím další naše hráče v Premier League," dodal.
Komentáře (61)
Přidat komentářLegenda Ománského fotbalu jinak super článek
Ty vole najdi si radši práci
Něco se ti na tom nezdá ?
Ze jsi 3 roky uz doma :D
tvoje starosti bych chtěl mít spíš sem se ptal na to co se ti nezdá na tom že je Al Habsí legendou Ománského fotbalu
Me ses neptal Fildo :)
reakce na Truise
Jako Filip je Filip,kdyby to nenapsal tak by se určitě někdo zeptal jestli Filip neumřel někdy napíše totální hovno,to s těma legendama k němu patří a v tomhle případě to je prostě fakt.
Beztak si to ani nečetl..jako vždycky
prvu vetu precital, aby vedel ze je z Omanu
Ake dalsie legendy Omanskeho futbalu poznas ?
Musí nějaké znát, aby mohl tvrdit, že je toto legenda?
Ked pozna jedineho hraca nejakej krajiny a pozna ho nejakych 10-15 minut a uz o nom tvrdi ze je legenda tak neviem
Tak ono to je víceméně z toho článku jasný. Jako první (a jediný) ománec v PL si takový statut zaslouží.
Takový titul si tu podle Fífy zaslouží každej, kdo tu má článek
reaguje na článek ... nemusí znát další... taky neznám další ale dovoluji si tvrdit to samé co filip
Zajímavý příběh. Dík za článek.
Hezký článek
Penaltový expert
Už by ale moh táhnout pryč.
Mám ho rád, ale od těch zranění byl špatnej a prej to pokračuje i v champu.
Podle statistik vidím, že ve Wiganu dělá dvojku, popřípadě dokonce trojku..
Sezonu začal jako jednička Carson, kterýho si přived Coyle. Teď je jednička zase Habsi, ale je to daný zraněním právě Carsona.
Ale ani jeden z nich není nic, co by nějak pomohlo.
Teď pod Röslerem dělá jedničku, ale pod Coylem nepochopitelně vysedával na tribuně. Od jeho návratu do brány (cca v polovině prosince) se Wigan silně zvedl
on se zvedl od příchodu Uweho, na Habsiho prej jdou dvě ztráty.
Zajímavý jak 2 lidi píšou naprosto opačné věci o Habsim Já championship nesluduji, ale z PL vím, že Habsi Wigan několikrát zachránil.
V posledním roce už to neplatilo, však jednička byl Joel nakonec.
Ale samozřejmě, když si mám vybrat mezi Nichollsem, Habsim a Carsonem, tak vyberu vždycky Habsiho.
Nebo tam můžete poslat nesmrtelného Pollita přeci
Jo, to je super postavička, ale už si spíš připravuje trenérskou kariéru
Tak s tím Joelem to bylo tak na střídačku, navíc mě to přišlo tak, že to byl Martinezuv "kůň" protože si ho přivedl i do Evertonu, ve kterém čekám, že začne odstavovat vynikajícího Howarda.
moje slova
No, Joel to neměl vůbec snadný, ale do značný míry díky němu vyhrál Wigan ten FA Cup.
Díky tomu, co předváděl v druhý polovině sezony právě v něm a co předváděl Habsi v PL, tak si ty role prohodili.
na Seznamu se stal z Matiče Salič :DDDDD
http://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-ash3/t1/1009944_668640956514784_408635259_n.jpg
Zkušený strážce svatyně sledoval duel z lavičky, protože dostal důvěru mladý Španěl Joel Watson
Joel Watson hmmm... to sou věci, o něm by moh autor napsat víc.
Robles že ?
Jj, Watson dával ten vítěznej gól a nějak z toho vzniklo nový jméno.
Prosimtě, chtěl jsem se zeptat, jakto, že na začátku sezony nechytal Al-Habsi?
Píšu to o vlákno vejš, Coyle si přived Carsona a udělal jedničku z něj.
Takový Petr Čech ománského fotbalu. Víc podobných článků
Jj, a Peter Ndlovu je takovy Antonio Di Natale zimbabwskeho fotbalu, lol.
Benjani neni až taká hviezda?
Benjani je Luca Toni zimbawského futbalu
v Zálive je proste legenda a fenomén, super článok
životný príbeh a lá kokosy na snehu
parádní článek Brankář je to kvalitní
Al Habsi je hrozně nestálí golman, zachytá fantasticky a pa nechytí ani rýmu. Přesto jako óóbrovský fanoušek Wiganu ho mám rád protože bez něho by byl Wigan v npower champ. o hodně dřív.
LOL
Pěknej článek, pěknej příběh....
Určite je lepší než Carson
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele