Preview zápasů Ligy národů - středa 18.11.

Italové svou bitvu zatím zvládají velmi dobře a pokud by nyní porazili také oslabenou Bosnu a Hercegovinu, neminul by je postup do Final Four z prvního místa. Bosna a Hercegovina naopak okupuje až poslední místo a od sestupu o ligu níž už ji nezachrání ani zázrak.

Bosně se letošní ročník Ligy národů vůbec nevydařil. Ale je pravda, že los ji poslal do dost možná nejtěžší skupiny. V ní je totiž kromě lídra z Itálie také polská reprezentace vedená kanonýrem par excellence Lewandowskim. A zapomínat nesmíme ani na hladovou a velmi kvalitní nizozemskou reprezentaci. Pokud zkrátka byl někdo při losu této skupiny jasným outsiderem, byla to právě Bosna a Hercegovina.

A předpovědi se naplnily do puntíku. Doposud Bosna získala jen dva body a teď není zrovna pravděpodobné, že by se dočkala první výhry. A to přesto, že právě s Itálií naposledy uhrála jeden ze dvou bodů. Na začátku září dokonce šla do vedení, když se ve Florencii jako první prosadil velezkušený kanonýr a kapitán Edin Džeko. Ten vzhledem ke svému klubu prostředí italské kopané zná velmi dobře. Potíž je, že už více 10 dní je marod, respektive jej dostihla koronavirová hrozba.

Bez svého nejzkušenějšího hráče to měla Bosna naposledy hodně těžké a na Nizozemce nakonec nestačila. V Amsterdamu řádil primárně Georginio Wijnaldum, který se prosadil dvakrát a měl velký podíl na tom, že Nizozemci si s Bosnou poradili hladce 3:1. Jedinou branku do sítě domácího favorita vstřelil střídající Smail Prevljak.

Mladý útočník dal svou premiérovou trefu za áčko, což pro něj samozřejmě byla velká věc. V rozhovoru po utkání mimo jiné sdělil: "Mám se ještě hodně co učit, ale jsem moc rád, že jsem ten gól dal. Obléci nároční dres, to pro mě byl vždycky sen. Jen mě mrzí, že moje trefa nepomohla k bodům. Věřím, že v posledním utkání Ligy národů ukážeme svoji lepší stránku."

To nebude snadné, protože Italové jsou v laufu. Po jasně vyhraném exhibičním utkání s Estonci se svěřenci zatím rovněž nakaženého trenéra Manciniho doma postavili Polákům a dopadlo to pro ně velmi dobře. S Polskem si poradili 2:0 a usadili se na první místo, takže teď jim stačí vyhrát, aby dokonali svůj postup do Final Four.

Na stadion Grbavica v Sarajevu se Italové dostaví bez Keana s Bonuccim, kteří se zranili a již opustili reprezentaci. V poslední době se Italové s Bosnou utkali třikrát a ani jednou s ní neprohráli, což nyní budou chtít ještě vylepšit. Pro Bosnu bude obtížné především dát svému soupeři branku, protože Italové zatím inkasovali v pěti duelech jen dvakrát.

Polsko a Nizozemsko stále živí naději na uzmutí prvního místa ve skupině, a tudíž mohou matematicky i nadále proklouznout do finálové čtyřky Ligy národů, jenže situaci jednoduše nemají ve svých rukou. A pokud dosud vedoucí Itálie potvrdí roli favorita na půdě již sestupující Bosny a Hercegoviny, půjde v tomhle souboji pouze o konečné umístění v tabulce.

Oba celky mají navíc s výběrem z Apeninského poloostrova horší vzájemné zápasy. Domácí tudíž musejí doufat, že Italové v Bosně a Hercegovině prohrají, hostům může stačit i zpráva o plichtě ze Sarajeva. Poláci i Nizozemci ovšem bezpodmínečně potřebují zvítězit, aby mohli o první příčku vůbec usilovat. Jisté je, že kdo získá tři body, skončí ve skupině nejhůře druhý.

Jak polský kouč Jerzy Brzeczek, tak nizozemský lodivod Frank de Boer by alespoň měli mít k dispozici prakticky kompletní kádry. Na marodku jim nově nikdo nepřibyl, druhý jmenovaný se navíc možná již bude moci spolehnout na Ryana Babela, jehož start tentokráte není úplně tak vyloučený. Vlivem jakýchsi nevolností vynechal minulý duel v Amsterodamu.

Domácí naposledy neprožili vůbec povedený zápas na italské půdě. A zaslouženě prohráli o dvě branky. "Soupeři navíc chybělo několik hráčů. Přesto působil skvěle," uznal sportovně porážku Brzeczek. "Hlavně v první půli jsme hráli velmi slabě. Vůbec jsme nereagovali na útočné akce, naši mladí se nedokázali vzchopit. Itálie ukázala vážně obrovskou kvalitu."

Jednu novou absenci přece Polsko může nahlásit, ne však vlivem zdravotních potíží či problémů s nemocí COVID-19. Červenou kartu ve městě Reggio Emilia obdržel Jacek Góralski, jenž tak vyfasoval disciplinární trest. "On hraje velmi agresivně. Ty dvě žluté karty byly uděleny zaslouženě," hodnotil Brzeczek. "Aspoň jsme se po přestávce trochu zlepšili."

Nizozemsko v tomto ročníku Ligy národů padlo jen v jednom případě, venku ještě nevyhrálo. Suma sumárum si nevede vyloženě špatně, podobně jako jeho nynější protivník ale tahá za kratší konec vůči Itálii. Možná i proto, že mužstvo si stále zvyká na nové de Boerovy pořádky. Ten od svého zářijového příchodu dosud vedl Oranje dohromady v pěti utkáních.

A teprve před pár dny, na pátý pokus, urval premiérové vítězství na nizozemské lavičce, a to nad Bosnou a Hercegovinou. "Nechci říct, že se mi nějak ulevilo. Ale zajisté jsem měl hezké pocity," těšilo padesátiletého stratéga. "Důležitější bylo, že jsme na hřišti viděli mančaft, který si vytvářel spoustu příležitostí. Chceme hrát konzistentně, ale umíme i měnit styl hry."

Belgičané se zatím usadili na čele své skupiny a nemají v plánu tento flek jen tak opustit. Už je před nimi jen jedno poslední utkání, po němž by mohli zamířit do Final Four. A sehrají jej právě s týmem, který je může jako jediný z čela sesadit.

Domácímu týmu vlastně stačí jen neprohrát. Pouhý bod je vzhledem k lepším vzájemným zápasům a lepšímu skóre stejně tak pošle dál, jako by to udělala výhra. Skóre totiž mají Belgičané vskutku impresivní. Dohromady dali už 12 branek a dostali jen 4. Zatím to vypadá, že ani porážka v prvním utkání s Anglií Belgičany nebude stát kýžený postup. Pokud se jim povede zvládnout i poslední překážku, postoupí už podruhé za sebou do finálové fáze.

Naposledy to nebylo zrovna extra atraktivní utkání a Angličané se s Belgičany zase tak moc nenapadali. Mírně lepší ale Belgičané přeci jen byli a nakonec po zásluze porazili bezzubou Anglii, která opět nedokázala proměňovat své šance. Potrestali ji Tielemans s Mertensem, pro něhož to bylo hodně specifické utkání.

V rozhovoru pro stránky UEFA pak zmínil: "Hrozně mě baví skórovat, žiju pro ten pocit, když dáte gól a rozvlní se síť. Jsem tehdy nejšťastnější. A o to víc si to užívám, že se hrálo v mém mateřském městě. Tady jsem se narodil a to, že jsem tady gól, i když jsem zde s reprezentací nikdy předtím neskóroval, je pro mě úžasné. Jsem rád, že jsme si poradili s tak dobrým týmem a že jsem mužstvu mohl pomoct."

Belgičané jsou opravdu strojem na góly, což dokazují dlouhodobě. Aspoň dva dali v osmi z posledních devíti utkání v Lize národů. Už 28 domácích duelů Belgičané neprohráli a velkou zásluhu na tom má také trenér Roberto Martínez. I ten se dočkal jednoho milníku, protože vyhraný duel s Anglií pro něj byl jubilejním padesátým.

Dánsko ale nebude snadným soupeřem, severský celek ještě rozhodně neřekl poslední slovo. V minulém kole mu to opět vyšlo a díky fenomenálnímu výkonu Christiana Eriksena si Dánsko poradilo s Islandem. Eriksen byl nejnebezpečnějším mužem na trávníku a dokonce se úspěšně postaral o obě penalty. Právě díky tomu se Dánsko ještě nevzdává snu o první místě, ale k tomu by muselo Belgičany porazit.

Což ale dle Eriksena není nic nemožného. "Víme, kdo bude v posledním kole favoritem, ale nebojíme se. Už jsme několikrát ukázali, že máme pro strach uděláno. V tuto chvíli jsme v tabulce před Anglií, což na začátku taky nikdo nečekal. Věřím, že i Belgičanům dáme zabrat a kdo ví, pokud nám bude přát i štěstí, třeba se nakonec dostaneme na první místo."

Anglii se současný ročník Ligy národů rozhodně nepovedl tak, jak by si hrdý Albion býval přál. Šanci přeci jen si vylepšit pošramocenou reputaci může ve Wembley, kam v posledním utkání Ligy národů zavítá Island. Jeho výkony vzbuzují ještě větší soucit než v případě Anglie.

Angličané mají poslední dobou problémy se skórováním. To už je takové ohrané klišé aktuálního ročníku Ligy národů. V něm se anglická esa rozhodně neukázala v dobrém světle, protože v pěti duelech přidala pouhé tři branky! Před posledním domácím utkáním tak má stále negativní skóre.

V minulém kole se svěřenci trenéra Garetha Southgatea marně potýkali s belgickou ofenzivou, od níž nakonec dostali dvě branky. Sami se netrefili ani jednou, byť několik šancí si ambiciózní celek vytvořit dokázal. Jenže produktivita je strašákem Southgateova týmu. V duelu s Islandem jsou karty poměrně jasně rozdány. Angličané se kvalifikovat nemůžou, Island už má také své dny ve skupině definitivně sečtené.

Trenér Southgate byl v nedávné minulosti mírně kritizován za to, že nasazuje mladé a nepříliš vyzkoušené hráče. Ale od tohoto trendu nehodlá výrazně ustupovat. V rozhovoru pro stránky UEFA naopak zmínil, že pevně věří v jejich kvalitu a Ligu národů chápe jako možnost, jak odkrýt jejich potenciál.

"Liga národů je specifická soutěž a my ji bereme velmi vážně. Proto nás mrzí, že jsme nedosáhli lepších výsledků. Byla to těžká skupina, ale tím nechci omlouvat chyby, kterých jsme se dopustili. Nasazení mladých hráčů ale nebylo jednou z nich. Jsem přesvědčen, že je správné testovat je proti nejlepším týmům a dodávat jim cenné zkušenosti. Pevně věřím, že poslední utkání zvládneme a budeme odcházet s hrdostí na to, jaký výkon jsme předvedli."

Na to, že Angličané v poslední kvalifikaci na mistrovství Evropy poslali do sítí soupeřů míč celkem sedmatřicetkrát, to je teď vážně slabota. Ale proti Islandu by se to dalšímu ostrovnímu celku mohlo podařit vylepšit. Byly doby, kdy by Island nedal Angličanům nic zadarmo a utkání s ním by soupeře hodně bolelo. Ale současný Island je jen stínem mužstva, které v roce 2016 vyprovodilo Angličany z mistrovství Evropy ve Francii.

Islandu patří poslední příčka ve skupině a nic se na tom nezmění, ani kdyby Albion porazil. Doposud totiž za pět duelů neposbíral ani jeden bod a to se pak na lepší umístění čeká marně. Island dal stejný počet branek jako Anglie, ale jeho defenziva je mnohem propustnější. Už dostala 13 gólů a dá se očekávat další přírůstek. V minulém kole Island podlehl skvělému Eriksenovi a jeho Dánsku. Prohrál těsně 1:2 gólem z nastavení a ještě k tomu z penalty.

V první skupině Ligy B se schylovalo k velmi napínavému souboji o postup do elitní výkonnostní kategorie, jenomže teď to spíše vypadá, že vstupenku mezi nejlepší šestnáctku přeci jen získá Rakousko. Tomu na závěr stačí uhrát remíza a vzhledem k problémům severského protivníka by to měl být celkem snadný úkol. Na celé reprezentační "áčko" Norska totiž byla uvalena desetidenní karanténa a nyní ve Vídni budou bojovat mladíci.

V kádru hostů byl totiž pozitivně testován na koronavirus Omar Elabdellaoui, norské úřady uvalily celý tým do karantény a plánovaný odlet do Rumunska byl proto zrušen. V tuto chvíli stále není jasné, jestli se utkání v Bukurešti vůbec dohraje, nebo bude kontumováno. Norský svaz zareagoval na tuto nepříjemnou situaci velmi rychle a do boje povolal náhradní celek, který bude složen výhradně z mladých hráčů.

"Bylo to složité rozhodnutí, ale teď jsme rádi, že je možné zápas odehrát i vzhledem k našim závazkům vůči UEFA," vyjádřil se generální sekretář norského svazu Pal Bjerketvedt. Norsko je v tuto chvíli druhé s devíti body a stále má naději na první postupovou příčku, nicméně nad Rakouskem by muselo zvítězit o dva góly nebo o jednu trefu v minimálním poměru 2:1. Nicméně hostům stále ještě hrozí i pád na třetí místo.

Norové by museli v Rakousku prohrát a naopak Rumunsko získat tři body v Severním Irsku. A to ještě za předpokladu, že původně plánované nedělní klání bude vskutku kontumováno. Přítomen nemůže být ani současný trenér Lars Lagerbäck, kterého nahradí lídr reprezentačního výběru do 21 let Leif Gunnar Smerud.

"I přes neobvyklý nástup do nové funkce se těším na setkání s hráči, kteří ve velmi chaotické situaci prokázali velkou vůli pomoci národnímu týmu. Nyní se musíme připravit na dobrý výkon proti Rakousku," prohlásil Smerud na webu norského svazu.

Jeho protějšek Franco Poda nechce v žádném případě nic podcenit. "Norsko sice nemá k dispozici své největší hvězdy, ale disponuje výbornou mládežnickou akademií a za všech okolností bojuje od začátku až do konce. Nesmíme vypustit jediný souboj, ztráta koncentrace by nás mohla přijít opravdu draho," řekl čtyřiapadesátiletý německý rodák s opatrností v hlase.

Severní Irsko uspělo začátkem října v úvodním kole play-off o nadcházející EURO na půdě vysoce favorizované Bosny a Hercegoviny po penaltovém rozstřelu a zdálo se, že se blýská na lepší zítřky. Jenomže od té doby ho potkává jedna pohroma za druhou a teď s Rumunskem bude bojovat o záchranu v Lize B, kterou ale v žádném případě nemá ve svých rukách ani za předpokladu případného tříbodového zisku.

Ostrované v dosavadních pěti duelech získali jediný bod a jsou beznadějně poslední o tři body za svým středečním rivalem. Remízu zaznamenali právě v Rumunsku (1:1), jinak ale hned čtyřikrát prohráli. Jedinkrát nedokázali vyzrát na Norsko (1:5 a 0:1) ani na Rakousko (0:1 a 2:1). Především před pár dny ve Vídni sahali po senzačním výsledku a asi dvacet minut před závěrečným hvizdem šli do vedení, jenomže i přes to nakonec prohráli.

"Byli jsme opravdu blízko a všechny hráče musím pochválit za houževnatost. Bohužel to nevyšlo a my teď musíme doufat, že se doslova stane zázrak. Rumunsko chceme porazit a myslím si, že to v našich silách rozhodně je, ovšem náš protivník má velkou výhodu. Teď nám nezbývá nic jiného, než bojovat od samotného začátku až do konce," prohlásil smířeně devětačtyřicetiletý domácí manažer Ian Baraclough.

Domácí by se v případě vítězství dostali před Rumunsko díky lepší bilanci vzájemných utkání, nicméně jeho protivník má k dobru zápas s Norskem a je klidně možné, že bude kontumován. Za těchto okolností by Severní Irové tak či tak spadli do Ligy C. Hosté se v letošním ročníku Ligy národů postarali o jedno obrovské překvapení, jelikož začátkem září naprosto šokovali vysoce favorizované Rakousko a zdolali ho po výsledku 3:2.

Následující říjnový cyklus se jim ale vůbec nepovedl a na stejného soupeře nestačili v poměru 0:1, k tomu obdrželi čtyřgólový příděl od Norska (0:4). "Naším jednoznačným cílem je záchrana. Další průběh je ve hvězdách, proto v tuto chvíli nechceme prohrát. Severní Irsko vyznává vysoký pressing a skvěle brání, nic jednoduchého na nás určitě nečeká," myslí si rumunský kouč Mirel Rădoi.

Čeští reprezentanti ve středu odehrají poslední zápas letošního roku. Svěřenci trenéra Jaroslava Šilhavého přivítají v Plzni v závěrečném šestém utkání Ligy národů bývalého federálního partnera Slovensko a budou bojovat o prvenství ve skupině B2, které znamená postup do elitní Ligy A. Vedle vlastního vítězství však musejí reprezentanti spoléhat na to, že vedoucí tým tabulky Skotsko nevyhraje v souběžném duelu v Izraeli. Český celek se pokusí porazit Slováky počtvrté za sebou.

Národní tým se v neděli po výhře 1:0 nad Izraelem přiblížil prvnímu Skotsku na rozdíl jediného bodu. Vzhledem k horší vzájemné bilanci s Ostrovany potřebuje získat v závěrečném kole o dva body více. O co hrát však mají i třetí Izrael a čtvrté Slovensko, které ztrácí na reprezentaci židovského státu jediný bod a chce se vyhnout sestupu do Ligy C.

Triumf ve skupině znamená nejen postup do elitní ligy A, ale také možnou účast v baráži o mistrovství světa v roce 2022. Do ní se z Ligy národů dostanou dva nejlepší vítězové skupin, kteří si přímý postup na šampionát nebo místo v play off nezajistí z klasické kvalifikace.

Šilhavý stále věří v první místo. "Považuji Izraelce za velmi silný tým se skvělými individualitami. Samozřejmě to nemůžeme ovlivnit a je to spíš takové přání, ale jsem přesvědčen, že jsou schopni doma Skoty porazit a že je porazí. Ale my musíme koukat hlavně sami na sebe a porazit Slováky. Není to o tom, že oni (Izraelci) to zvládnou a my ne. První jsme my a pak je ten jejich zápas," řekl při on-line tiskové konferenci Šilhavý.

Jeho svěřenci zvítězili v září na úvod skupiny na Slovensku 3:1. Po zápase muselo mužstvo do izolace kvůli dvěma případům koronaviru v realizačním týmu a následný duel se Skotskem odehrál narychlo složený nový výběr. Slováci v říjnu odvolali českého trenéra Pavla Hapala a jeho nástupce Štefan Tarkovič uspěl v obou listopadových zápasech. Nejprve po výhře 2:1 v prodloužení v Severním Irsku ve finále play off o Euro dovedl mužstvo na šampionát a v neděli si připsal vítězství 1:0 nad Skotskem.

"Myslím, že jim prospěla změna, nakonec postoupili na Euro. Byť jsem to Pavlu Hapalovi samozřejmě nepřál. Budou tady hrát o záchranu, to jejich motivaci proti nám znásobí. Čekám derby se vším všudy," uvedl Šilhavý.

Slovensko potřebuje k udržení v Lize B zvítězit v Plzni a zároveň doufat, že Izrael neporazí Skotsko. "Ve skupině stále máme o co hrát, o záchranu. Musíme do toho jít se stejným nasazením a bojovností jako proti Skotsku a věřím, že můžeme uspět. Potom už to není v našich rukách, uvidíme, jak skončí další zápas. Věříme, že v náš prospěch," uvedl pro svazový web slovenský obránce Milan Škriniar.

Slovensko vyhrálo jen tři z celkových 13 vzájemných zápasů a v Česku prohrálo pět z šesti duelů. "Zápasy s Českem mají vždy něco do sebe. Byl bych rád, abychom je konečně porazili, protože v poslední době s nimi nemáme dobrou bilanci," řekl záložník Patrik Hrošovský, který stejně jako útočník Michal Ďuriš v minulosti hrával za Plzeň. "Když nejsme v zahraničí, stále tam se ženou žijeme. Bude to pro mě speciální zahrát si na místě, kde jsem strávil tak dlouhou dobu," dodal.

Utkání má ve středu výkop ve 20:45 a kvůli koronavirovým opatřením v zemi se odehraje bez diváků. Reprezentanti v Plzni zvítězili v samostatné historii ve všech šesti předchozích zápasech. Český celek už 33 utkání po sobě neremizoval.

Skotsko minulou neděli utrpělo svou první porážku v Lize národů a zkomplikovalo si svou cestu za prvenstvím ve skupině. Pořád ovšem má situaci ve vlastních rukou, a pokud zvítězí v Izraeli, nebude se muset ohlížet na souběžně hrané klání mezi Českou republikou a Slovenskem. Jeho soupeř naopak stále bojuje o udržení se ve druhé výkonnostní lize.

Rozdíl mezi Skoty a Čechy je aktuálně jednobodový, protože však ostrovní celek disponuje lepšími vzájemnými duely, může si dokonce v Netanji dovolit prohrát. V takovém případě by však Češi nesměli v derby se Slováky zvítězit. "Nabereme síly a doufejme, že naše nová série bez porážky započne právě v Izraeli," burcoval Steve Clarke, šéf lavičky skotského výběru.

Ten v minulém utkání na slovenské půdě udělal hned osm změn v sestavě oproti úspěšnému barážovému mači o účast na EURO 2020 v Srbsku. Zůstali v ní pouze Kieran Tierney, John McGinn a Ryan Christie. Teď by jeho úvodní jedenáctka měla doznat přece stabilnější úrovně, přitom i ta předchozí z Trnavy si nevedla vyloženě mdlým a bezradným dojmem.

Akorát že v zakončení se jí prostě nezadařilo a nedohnala jednobrankové manko. "Říkal jsem hráčům, že reprezentační okno o třech zápasech je velmi náročné. A že potřebuji všechny své hráče," mínil Clarke. "Myslím si, že nám zhruba patnáct až dvacet minut trvalo, než jsme se proti Slovensku srovnali. Tuhle skutečnost může předznamenat právě mnoho obměn," mínil.

Hosté po suspendaci již mohou využít služeb Lyndona Dykese, nicméně čerstvě mezi vykartované přibyl Stuart Armstrong. Chybět budou i původně nominovaní Ryan Fraser a Grant Hanley, je pak otázkou, jestli bude zcela fit kapitán Andrew Robertson. "Sice jsme byli zklamaní po předchozí porážce, myslím si však, že jsme podali slušný výkon," dodal Clarke.

Izrael před pár dny padl nejtěsnějším možným způsobem v Plzni, a jeho odstup od čtvrté sestupové pozice se tak ztenčil na rozdíl pouhého bodu. Spadnout níže ovšem může jen za předpokladu, pokud Slovensko porazí Českou republiku, neboť se Slováky disponuje lepší bilancí. Nově by domácím měl chybět akorát disciplinárně potrestaný Hatem Abd Elhamed.

Tohle střetnutí bude pravděpodobně vůbec poslední pro kouče Willibalda Ruttensteinera. Rakouský stratég ve službách izraelského výběru už během října avizoval, že nepředpokládá, že by se jeho dočasná funkce proměnila ve stálou. "Proti České republice nás zradila koncovka, na té musíme zapracovat. Začínáme se ale zlepšovat," hodnotil nedávný souboj.

Velmi dramatická je situace ve skupině 3 druhé nejvyšší divize Ligy národů. Ve hře o postup jsou i před posledním kolem tři týmy, z nichž dva se logicky utkají ve vzájemném zápase. Turecko si kvůli němu udělá výlet do Maďarska.

Na čele skupiny je Rusko, jenž má před druhým Maďarskem výhodu pouze vzájemného zápasu. Turecko je o dva body zpět, může tedy stále postoupit, ale zároveň i sestoupit, a to na úkor Srbska. Postupová matematika hovoří tak, že vítězství Ruska znamená jeho oslavy bez ohledu na ostatní výsledky. Rusové stejně tak postupují v případě remíz v obou utkáních, pokud by ale Maďaři nebo Turci zvítězili, postupují právě oni. Radost Rusům zhatí rovněž jejich porážka. Srbové se mohou zachránit pouze za předpokladu vlastního vítězství a turecké prohry.

Maďaři se aktuálně pyšní solidní formou, už pět zápasů v řadě nenašli přemožitele. Kromě tří utkání v této skupině ještě totiž "dohrávali" předchozí ročník Ligy národů, po výhrách s Bulharskem i Islandem si nakonec zajistili postup na EURO v příštím roce. V nedělním utkání pak remizovali se Srbskem, když po gólu Radonjiće prohrávali, ještě před pauzou ovšem srovnal Kalmar.

Turci v minulém zápase zdolali Rusy, když sice po Čeryševově zásahu prohrávali, Semenovova červená jim ovšem pomohla k obratu, který brankami vedli Karaman, Ünder a Tosun. Kuzjajevova trefa už jen skóre upravila. Muži ze země půlměsíce tak přerušili šňůru pěti po sobě jdoucích remíz proti soupeřům různých kvalit, od Srbska přes Chorvatsko až po Německo.

V prvním vzájemném zápase v Sivasu zvítězili hosté 0:1 díky pozdnímu zásahu Szoboszlaie. Předtím se tato dvě mužstva střetla v kvalifikaci na mistrovství světa 2014, přičemž úspěšnější byli čtyřbodoví Maďaři. Nakonec se ale na šampionát nepodíval ani jeden celek, neboť oba zaostaly za Nizozemskem a Rumunskem.

Utkání v Puskás Areně v Budapešti začíná patnáct minut před středeční jednadvacátou hodinou, hlavním rozhodčím bude Slovák Kružliak.

Srbsko se nachází ve velké krizi. A domácí bafuňáři již podnikají kroky k tomu, aby se v příštím kvalifikačním cyklu na světový šampionát neopakovaly neúspěchy z předchozích měsíců. O místo tak po skončení aktuálního ročníku Ligy národů zřejmě přijde trenér Ljubiša Tumbaković, i kdyby se jeho týmu v souboji s Ruskem podařilo zachránit v béčkové lize.

Pod jeho velením totiž "Orli" nezvládli play-off o EURO 2020 na úkor Skotska, zároveň reálně hrozí, že se v Lize národů propadnou až do třetího výkonnostního stupně. Tedy za předpokladu, že nyní neporazí Rusko a že Turecko, s nímž mají aspoň lepší vzájemné zápasy, v souběžně hraném klání nepadne v Maďarsku. Jedině v takovém případě se ještě udrží.

Savo Milošević, Vladan Milojević či možná vůbec nejpravděpodobnější kandidát Dragan Stojković, přezdívaný též Piksi, to jsou jména, která se v kuloárech zmiňují nejčastěji jako náhrada za Tumbakoviče. Ten by opravdu měl prožít vůbec poslední zápas na srbské lavičce, nečeká ho přitom vůbec jednoduchá zkouška. Rusko je totiž ve skupině zatím tím nejlepším.

Před pár dny domácí sehráli důležitý mač na půdě Maďarska, případná výhra by jejich šance na záchranu ještě více oživila. Nakonec se urodila plichta. "Já si myslím, že konečný výsledek byl asi nejspravedlivější," uvedl útočník Luka Jović. "Stále nás mrzí hlavně porážka se Skotskem. Musíme však pokračovat v naší práci. Doufám, že už teď konečně vyhrajeme."

Údajně ani vztahy mezi hráči v srbské kabině nejsou zcela ideální. A třeba kapitán mužstva Aleksandar Kolarov, který je pozitivní na COVID-19, opustil reprezentační sraz ihned poté, co se nevydařila baráž se Skoty. Jeho rozhořčený spoluhráč Dušan Tadić mu pak měl osobně volat a sdělit mu bez příkras a na plnou pusu: "Kapitáne, zradil jsi nás!"

Výkonnost Rusů v Lize národů měla jaksi klesající křivku. Poté, co v září dvakrát zvítězili, následně uhráli v říjnu jen dvě remízy. A minulou neděli utrpěli svou první porážku na půdě Turecka. Výhodou pro ně je, že mají lepší bilanci s Maďary, kteří mají v současné chvíli shodný počet bodů jako oni, jenže horší právě s Turky, kteří za nimi zaostávají o dva body.

Suma sumárum potřebuje mužstvo kouče Stanislava Čerčesova v Bělehradě naplno uspět, aby se nemuselo ohlížet na dění souběžně hraného mače z Budapešti. Případná porážka každopádně bude jistojistě znamenat jeho odsun na druhou pozici. "Je mi líto, že v Turecku nás nemohli podporovat fanoušci. Dodali by nám totiž na odvaze," hlesl hostující lodivod.

Ani jednomu ze středečních soupeřů příliš nevychází letošní ročník Ligy národů, v dosavadních pěti utkáních ještě nevyhráli a teď se na závěr v Dublinu pokusí udržet ve druhé výkonnostní kategorii. O něco lépe na tom je domácí výběr, který doposud vybojoval dva body a je třetí, k záchraně tedy potřebuje uhrát alespoň remízu. Poslední Bulharsko s jediným bodem na kontě naopak musí bezpodmínečně zvítězit.

Irové se naposledy radovali z vítězství před více než rokem v přátelském utkání s Novým Zélandem (3:1), od té doby včetně přátelských zápasů nevyhráli už osmkrát za sebou. Ve čtvrté skupině Ligy B dokázali remizovat jen v Bulharsku (1:1) a doma s Walesem, jinak dvakrát nestačili na Finsko (v obou případech 0:1) a před pár dny odjížděli s prázdnou také z Cardiffu (opět 0:1). Velké problémy mají v ofenzívě, v pěti případech totiž skórovali jednou.

Trenér Stephen Kenny se musí vypořádat s mnoha absencemi. Kvůli zranění se na trávník určitě nepodívají Stevens, Connolly, Arter, Coleman a Egan, karetní trest navíc budou odpykávat Molumby s Hendrickem. V pondělí se potvrdila nákaza nemoci COVID-19 u Dohertyho s McCleanem, kvůli stejnému problému byli předtím vyřazeni z kádru též Browne s Robinsonem.

"Záchrana je pro nás důležitá hned z několika důvodů. Jsme sice považováni za mírné favority, ale v těchto rozhodujících bitvách se výkonnostní rozdíly srovnávají, k tomu nám chybí mnoho hráčů a na stadionu nebudou přítomni diváci. Poslední střetnutí našeho příštího protivníka s Finskem jsme samozřejmě studovali a dokáže být velmi nebezpečný, proto musíme být ve všech ohledech opatrní," řekl Kenny s respektem.

Také jeho pětašedesátiletý protějšek Georgi Dermendžiev musí řešit potíže s rozsáhlou marodkou, na níž se nacházejí Despodov, Kostadinov, Nedelev či brankář Iliev. Kvůli pozitivnímu testu na koronavirus již vynechali souboj s Finskem Nedjalkov, Vasil Božikov, Terziev, Mihajlov, Vasilev, Velkovski a Rajnov. "Je to prosté. Nikomu nemusím připomínat, o co všechno jde. Buď zvítězíme a zachráníme se, nebo ne," prohlásil Dermendžiev krátce.

Tenhle zápas bude zřejmě tím nejlepším vyvrcholením čtvrté skupiny béčkové ligy. Wales a Finsko se spolu poperou o první místo v tabulce, zároveň o proklouznutí do nejvyšší výkonnostní úrovně Ligy národů a také možná i o možnost zajistit si alespoň baráž pro světový šampionát, pakliže by se na něj jeden z nich nakonec nedostal z běžné kvalifikace.

Ani vítězství v celé skupině by však oběma mančaftům nemuselo konečné play-off o MS v roce 2022 zaručit, každopádně je to jedna z met, na kterou můžou dosáhnout. "Právě proto je tenhle zápas tak pompézní. Zkrátka z mnoha důvodů," uvědomoval si prozatímní kouč Rob Page, který zastává funkci hlavního trenéra za Ryana Giggse, jenž se tohoto srazu nezúčastnil.

S velšským svazem se totiž dohodl, že si vyřeší své osobní problémy, do jakých se namočil po údajném konfliktu s policí. "V tomto utkání je ve hře vlastně všechno. Třešničkou na dortu je prvenství v tabulce či baráž o světové mistrovství," připomínal Page. "Třikrát jsme hráče testovali na nemoc COVID-19. A výsledky pro nás dopadly dobře. Nikdo není nakažený."

Domácí mohou být se svým působením v roce 2020 velmi spokojeni. Porážku utrpěli jen během přátelského měření sil s Anglií, v Lize národů urvali z možných patnácti bodů hned třináct, přičemž neinkasovali ještě ani jednu branku. V září v Helsinkách vyhráli nejtěsnějším možným způsobem, nyní jim k zachování první pozice bude stačit i druhá remíza v pořadí.

Čerstvě vykartovaný Ben Davies, zranění Ben Cabango a Aaron Ramsey, to by měly být jediné absence ve velšském týmu oproti původní nominaci. "Myslím si, že jsme v prvním poločase lacino ztráceli míč. Hráčům jsem vyčinil po poločase," hodnotil Page minulé vítězné klání s Irskem. "Ale vždy máme druhý plán, když se situace nevyvíjí podle našich představ."

Pokud Finové v Cardiffu nezvítězí, svého soka v průběžném pořadí nepředskočí. I oni si vedou v Lize národů dobře, vyhráli už čtyřikrát. Jediný neúspěch přišel na řadu právě v duelu s Walesem. Hostující lodivod Markku Kanerva by měl mít k dispozici kompletní kádr, tedy až na suspendovaného kapitána Tima Sparva a zdravotně indisponovaného Jukku Raitalu.

Hosté nemají důvod si nyní jakkoli nevěřit. Zvítězili ve čtyřech po sobě jdoucích utkáních za sebou, a to včetně senzačního skalpu Francie a toho hodně důležitého v Bulharsku. "V Sofii jsme statečně bránili, ukázali velkou mentální sílu a bojovnost," těšilo Kanervu. "Sama o sobě by byla výhra nad Walesem velmi cenná, navíc s ním ještě soupeříme o první příčku," dodal.

Severní Makedonie minulý čtvrtek slavila historický postup na EURO 2020. A jen pár dnů poté může zaznamenat ještě další nemalý úspěch. Pokud totiž udrží aspoň remízu v souboji s Arménií, první příčku, a tudíž i postup do výkonnostně lepší béčkové ligy, jí nikdo nesebere. Její soupeř naopak potřebuje nutně zvítězit, aby celek z Balkánského poloostrova předskočil.

Hosté jsou v takové pohodě, jako snad nikdy ve své minulosti. Od konce roku 2019 drží napříč všemi sférami sérii osmi zápasů bez porážky, dařilo se jim jak v kvalifikaci na evropský šampionát, lépe řečeno především v jejím play-off, tak v Lize národů. Před druhou Arménií mají v tabulce aktuálně jednobodový náskok, sesadit je může už právě jenom ona.

A Igor Angelovski by se vůbec nezlobil, kdyby jeho tým byl neporažen po celý rok 2020. Chybí mu k tomu poslední krok. "Už jsem říkal, že hlavním cílem je dostat se na velký turnaj. V Lize národů jsme ale na prvním místě. A uděláme všechno pro to, abychom ve skupině takto zůstali," burcoval severomakedonský lodivod už před minulým kláním s Estonskem.

Na neutrální půdě v kyperské Nikósii, kde se tenhle mač bude konat, každopádně nebude mít k dispozici ani náhodou nejsilnější možnou sestavu. Chybět totiž bude brankářská jednička Stole Dimitrievski, nenastoupí ani Arijan Ademi společně s kapitánem Goranem Pandevem, jež nehráli už proti Estonsku, a nově z kádru vypadli taktéž Ezgjan Alioski a Elif Elmas.

Disciplinární tresty navíc postihly Bobana Nikolova a Stefana Spirovskiho. "Být součástí národního týmu je velká šest," uvedl Darko Mičevski, jeden ze tří hráčů, kteří byli povolání speciálně pro tohle střetnutí a doplnili soupisku. "Zkusím svou šanci naplno využít. Necítím však nějaký větší tlak kvůli tomu, že bych měl nahradit obvyklé opory ve středu pole," dodal.

Zato domácí stratég Joaquín Caparrós by žádné větší potíže s absencemi mít neměl. A i bez nominovaného Henricha Mchitarjana, nejzkušenějšího reprezentanta, si Arménie naposledy poradila v Gruzii. Notně tak oživila své naděje na prvenství skupiny. "Vyrukujeme sice s jiným složením, ale vydáme ze sebe všechno," sliboval hostující záložník Ennur Totre.

Zklamání z nezvládnuté baráže už mohou Gruzínci jen těžko vyvážit a naopak ještě musejí nastoupit k utkání proti Estonsku, které z jejich pohledu vůbec nic neřeší. V tabulce skupiny mohou nejlépe poskočit na druhé místo.

Gruzie byla hodně blízko premiérové účasti na evropském šampionátu, ovšem v posledním díle baráže, navíc na domácí půdě v Tbilisi, se musela sklonit před Severní Makedonií. Hosté vyhráli gólem nestárnoucího Gorana Panděva 1:0.

Svěřenci nyní už bývalého trenéra Vladimíra Weisse staršího nezvládli ani následující zápas Ligy národů s Arménií (1:2) a tím přišli o možnost postoupit o ligu výše. Proti Estonsku tak o nic zásadního nepůjde.

Komu se opět nedařilo, to je reprezentace Estonska. Ve skupině LN z pěti zápasů ani jednou nevyhrála a sestup do Ligy D je jistotou. Nic na tom nezmění ani případná výhra v Gruzii, kterou by si jinak vedení reprezentace velmi přálo. Estonsko bude hrát o čest a ztracené sebevědomí, přeci jenom ve společnosti Gruzie, Arménie a Severní Makedonie se očekával větší bodový příspěvek a sestup je jednoznačně velkým zklamáním.

Hosté mají svému soupeři co oplácet. Gruzie první vzájemný zápas v Tallinnu vyhrála a jedinou brankou se o to postaral Nika Katčarava. Obecně mají domácí lepší vzájemnou bilanci a s Estonskem prohráli v historii jen jednou - před pěti lety.

Jelikož už ve vzájemném zápase o nic nejde, je otázkou, k jakým sestavám oba trenéři přistoupí. Estoncům budou určitě chybět suspendovaní Georgi Tunjov a Karol Mets, vzhledem k pandemii koronaviru to nejspíše nebudou jediné absence.

Ve většině skupin Ligy národů se ještě bojuje o postup do vyšší kategorie i záchranu a třetí skupina Ligy C není výjimkou. Slovinsko zatím předvádí skvělé výkony a po pěti kolech má na kontě úctyhodných třináct bodů, ani tato bilance mu však na první pozici nestačí. V tuto chvíli se nachází o dva body před konkurenčním Řeckem, a pokud chce uspět, tak v Aténách potřebuje minimálně remizovat, což rozhodně nemusí být jednoduchý úkol.

Řekové v dosavadním průběhu taktéž neprohráli, oproti svému středečnímu rivalovi zaznamenali o jednu remízu více. Dvakrát si dokázali poradit s podceňovaným Moldavskem (v obou případech 2:0). Proti Kosovu získali čtyři body, když po úvodní výhře 2:1 na půdě protivníka neuspěli v domácí odvetě a získali jen bod za nerozhodný bezbrankový výsledek.

Hned na úvod v Lublani uhráli totožný výsledek se Slovinskem, a proto mají na kontě jedenáct bodů. "Na tuto bitvu se nesmírně těšíme, je jen velká škoda, že nemůžou být přítomni diváci. I když nás nebudou podporovat přímo na stadionu, tak pro ně chceme postoupit do Ligy B a můžeme zvítězit. Náš soupeř disponuje výbornou defenzívou, ale jak nám Kosovo ukázalo, tak není neomylná," řekl nizozemský kouč Řecka John van't Schip.

Hosté právě do již zmiňovaného duelu s Kosovem neinkasovali dlouhých 417 minut a vliv na tom možná měla i neúčast brankářské opory španělského Atlética Madrid Jana Oblaka, jenž nemohl nastoupit vinou poraněného ramene. Je vysoce pravděpodobně, že nenaskočí ani do tohoto zápasu a místo něj se znovu postaví mezi tři tyče náhradník Vid Belec. Slovinci měli s Kosovem velké problémy a o svém vítězství 2:1 rozhodli až v samém závěru.

V nastaveném čase totiž proměnil sporně nařízený pokutový kop kanonýr Josip Iličić. "Nepředvedli jsme optimální výkon a ke konci při nás stálo i štěstí. Ovšem minulost neřešíme a soustředíme se pouze na utkání v Aténách, které bude ve všech ohledech nesmírně náročné. Řecko má výborný tým s renomovaným trenérem a dokáže hrozit téměř z každé pozice, za žádných okolností nesmíme propadat panice," vyjádřil se hostující lodivod Matjaž Kek.

Souboj dvou týmů s tristními dosavadními výsledky bude k vidění v kosovské Prištině. Domácí celek tam přivítá Moldavsko a potřebuje alespoň remizovat, aby nespadnul do nejnižší divize Ligy národů.

Zatímco kvalifikaci na EURO v "české" skupině mělo Kosovo povedenou, v aktuálním ročníku Ligy národů se mu vůbec nedaří. Připsalo si dosud jen dva body, a to za remízy v Moldavsku a Kosovu. Naposledy prohráli muži z Balkánu ve Slovinsku, kde sice po Muriqiho trefě vedli, avšak záhy srovnal Kurtić a v nastavení z penalty rozhodl Iličić.

Moldavci jsou na tom ještě hůře, jediným jejich bodovým úspěchem je zmíněná remíza ve vzájemném zápase, mimochodem prvním v historii. V něm sice vedli díky Nicolaescuově brance vedli, ovšem Kololliho zásah znamenal konečnou remízu 1:1. Na vítězství tak čekají už od začátku loňského června, kdy si těsně poradili s Andorrou. Od té doby dvakrát remizovali a třináctkrát prohráli, přičemž za tento čas vstřelili jen tři branky.

Kosovo na tom v tomto ohledu není o moc lépe, poslední výhry se datuje k říjnu 2019 a domácímu zápasu s Černou Horou. Za rok a měsíc pak rovněž dvakrát remizovali, k tomu je třeba přičíst osm porážek.

Utkání v Prištině začíná ve středu ve 20.45, řídit jej budou estonští rozhodčí v čele s Roomerem Tarajevem.

Oba dva středeční soupeři momentálně bojují o postup do druhé výkonnostní skupiny a teď se mezi nimi rozhodně v závěrečném duelu v Tiraně. V o něco lepší pozici se momentálně nachází Bělorusko, které vévodí čtvrté skupině s deseti body a k udržení první příčky musí uhrát alespoň remízu. Avšak za mírného favorita je považována Albánie, která se naposledy povzbudila výhrou nad Kazachstánem (3:1) a celkově neprohrála čtyřikrát za sebou.

Výběr z Balkánského poloostrova je v tuto chvíli druhý s osmi body a ještě teoreticky může klesnout na třetí pozici. Tato varianta ale příliš pravděpodobná není, neboť by musela s Běloruskem prohrát a naopak podceňovaná Litva by potřebovala ukořistit všechny tři body v kazašských Almatech. Domácí svého středečního rivala na úvod porazili (2:0), od té doby ale nedokázali v Lize národů naplno bodovat hned třikrát za sebou.

Nejprve senzačně selhali s Litvou (0:1) a poté uhráli nerozhodné bezbrankové výsledky v Kazachstánu i Litvě. "Pár dní starý zápas s Kazachstánem nám určitě pomůže po psychické stránce, teď se stále můžeme probojovat do Ligy B a pro tento úspěch uděláme maximum. Předtím jsme si poradili i s Kosovem a na Bělorusko si věříme, ovšem na druhou stranu se náš protivník nachází ve výtečné formě," uvedl domácí kouč Edoardo Reja.

Pětasedmdesátiletý italský rodák dále upozorňuje na brilantní produktivitu soupeře od poloviny října, kdy ve čtyřech zápasech skóroval hned devětkrát. "Má nesmírně nebezpečné standardní situace a v poslední době se zlepšil také v přechodu na útočnou polovinu. Pokud by se pro nás zápas nevyvíjel příznivě, tak se určitě pokusí hrozit z rychlých protiútoků. Očekávám vyrovnaný průběh a rozhodnout může jediná maličkost."

Bělorusko prohrálo v dosavadním ročníku Ligy národů jen jednou a to právě se svým nadcházejícím konkurentem, jinak remizovalo v Litvě (2:2) a stejného rivala naposledy udolalo po výsledku 2:0. S Kazachstánem naopak nezaváhalo a v obou případech se radovalo z výhry (2:0, 2:1).

Až poslední šestý zápas rozhodne o sestupujícím ve čtvrté skupině Ligy C mezi Kazachstánem a Litvou. Kazaši budou mít výhodu domácího prostředí, ovšem v Almaty musejí bezpodmínečně zvítězit, jakýkoliv jiný výsledek bude mít za následek jejich sestup.

Karty jsou ve skupině rozdány jasně. Kazachstán musí doma zvítězit, jinak spadne do Ligy D. Menší výhodu tedy mají Litevci, kterým stačí i remizovat, ovšem na umělém povrchu to budou mít složité.

Kazachstán vyhrál naposledy 4. září v Litvě 2:0, jenomže to bylo na delší dobu poslední vítězství, na které dosáhl. Následovala bezbranková remíza s Albánii a stejný výsledek se urodil i v přátelském utkání v Černé Hoře. Ale koho jiného porazit, než právě Litvu, navíc na vlastním stadionu i specifickém umělém povrchu.

Litva je však připravená porážku z prvního zápasu oplatit a dá se říci, že je ve formě. Uhrála pět bodů, což je oproti minulým letům jednoznačně pokrok. Především vyhrála na albánské půdě a doufá, že se jí něco podobného může povést i v Almaty. Přinejmenším potřebuje uhrát alespoň remízu.

Krom zmiňovaného zářijového duelu se spolu oba týmy utkaly ještě jednou v březnu 2014 a zápas skončil remízou 1:1. Přátelské utkání se mělo hrát i letos v březnu, ale z důvodu koronaviru byl zápas zrušen.