Preview zápasů Ligy národů - sobota 8.9.

Kybunpark v St. Gallenu je už připraven na těžkou bitvu švýcarského národního týmu proti bojovným Islanďanům. V těžké skupině, kde je hlavní favorit Belgie, se počítá každý bod. Poslední vzájemné měření sil přišlo takřka na den přesně před pěti lety a byla z toho úchvatná, osmigólová podívaná.

Před pěti lety ještě Island jako trpaslík respekt nebudil, nicméně pomalu se rodil tým, který dnes už nikdo nepodcení. Island ušel dlouhou cestu, aby pak sklidil dva obrovské úspěchy - postup do čtvrtfinále EURO 2016 a skupinovou účast na letošním světovém šampionátu v Rusku. Díky dobrým výsledkům se ostrované dostali do Ligy A, kde se ve druhé skupině poměří se Švýcarskem a favorizovanou Belgií.

Pro Island bude zápas v St. Gallen prvním ostrým soubojem po skončeném mistrovství světa a prvním velkým zápasem kouče Erika Hamrena, který nahradil Heimira Hallgrímssona. Vikingové si pod jeho vedením dávají jasné cíle udržet skupinu a kvalifikovat se na evropský šampionát v roce 2020.

Švýcarsko bude na domácí půdě favoritem, ovšem na Island si musí dát velký pozor. Reprezentace helvétského kříže si na mistrovství světa vedla ještě lépe, než její soupeř a došla až do osmifinále, kde nestačila ve vyrovnaném souboji na Švédsko.

Švýcarsko se s Islandem zase tak často nepotkává. Naposledy se tak stalo před pěti lety, kdy se v Bernu zrodila senzační remíza 4:4, přestože domácí celek vedl už 4:1. Pro Islanďany to byl vůbec první získaný bod proti tomuto soupeři, neboť všechna ostatní utkání s ním prohráli.

Vladimir Petkovič nemůže počítat s Michaelem Langem, jinak má k dispozici kompletní kádr včetně obvyklých hvězd Xhaky, Shaqiriho nebo Lichtsteinera. Na druhé straně je Island hodně oslaben o kapitána Arona Gunnarssona a možná další oporu Finnbogasona, i když u něj je start s otazníkem.

V sobotu večer se otevřou brány slavného stadionu ve Wembley, kde se domácí celek popere s vyzyvatelem ze Španělska. Tým trenéra Garetha Southgatea doma na Španěly tradičně umí hrát, ale soupeř bude mít velkou motivaci.

Domácí Anglie se před téměř vyprodaným stadionem postaví Španělům a bude doufat, že se jí povede minimálně zopakovat výkony z posledního mistrovství světa. Na šampionátu v Rusku došla až do boje o třetí místo, ve kterém nakonec padla s Belgií. Přesto se po delší době mluvilo v Anglii o úspěchu, neboť anglická reprezentace delší dobu výsledkově stagnovala.

V play-off vyřadili Anglii Chorvati, kteří s ní jsou nyní rovněž ve skupině. Angličané doufají, že se jim povede potvrdit dobrou formu, kterou proti Španělům mívají. Obě země se spolku utkaly už pětadvacetkrát, z čehož si Angličané vzali tři body ve třinácti příležitostech. Devětkrát vyhráli Španělé, ale ti mají obecně problémy bodovat na půdě soupeře. Za posledních dvacet let vyhrálo Španělsko na půdě Anglie jen jednou.

Při posledním duelu na stadionu ve Wembley se body dělily, třebaže Angličané vedli už o dvě branky. Během posledních sedmi minut v nastaveném čase totiž Španělé srovnali na konečných 2:2, o což se postarali svými zásahy Iago Aspas a Isco. Trenér Gareth Southgate nebude moci využít služeb Raheema Sterlinga, protože hráč Manchesteru city má problémy se zády. Zraněn je také Adam Lallana. Oproti minulým rokům neuvidíme v nominaci duo Jamie Vardy a Gary Cahill.

Trenér Southgate i přes jejich konec věří v sílu mužstva. "Máme velmi silný tým, který jsme doplnili o několik schopných a velmi talentovaných hráčů. Místo je tu pro každého, kdo na sobě tvrdě pracuje. Myslím si, že se do budoucnosti můžeme dívat s velkým optimismem, což jsme trochu ukázali už na šampionátu v Rusku. Známe své silné i slabé stránky a víme, čeho jsme společně schopní," míní někdejší populární hráč.

Oponentem mu bude taktéž bývalý skvělý hráč. Španělsko muselo před šampionátem řešit hodně nezáviděníhodnou situaci ohledně trenéra Julena Lopeteguiho, který byl odvolán jen chvíli před startem. Začalo tak tísnivé období, v němž španělský fotbalový svaz musel hledat adekvátního nástupce. Nakonec jej našel v Luisi Enriquem. Někdejší hráč Barcelony nebo její pozdější trenér by měl najít novou tvář pro Španěly.

Těm se totiž poslední mezinárodní turnaj moc nepovedl. Na to, že byli Španělé považování za jednoho z hlavních favoritů na celkové vítězství, jejich konec v osmifinále docela překvapil. Poradila si s ním domácí ekipa Ruska. Do duelu s Anglií nenastoupí útočník Diego Costa, který má s ostrovním fotbalem bohaté zkušenosti. V prohlášení federace stojí, že Costa odešel z osobních důvodů. V nominaci jej nahradil Iago Aspas.

Zkušený kanonýr Celty Vigo ke své roli říká: "Mám před sebou skvělé chvíle, pokaždé, když jedu na sraz reprezentace, tak si to hodně užívám. Je to pro mě velká pocta a jsem trenérovi vděčný, že mi dal šanci. Vím, že musím hodně pracovat a snažit se pomáhat týmu. Jsem připraven udělat sto procentně to, co po mě trenér bude chtít. Čeká nás hodně těžký soupeř a úžasný stadion, takže se moc těším," dodal Aspas.

La Roja má před sebou nový cyklus a na půdě náročného soka se pokusí udělat dojem. Musí se obejít také bez další velké osobnosti, zkušeného záložníka Andrése Iniesty. Jak si mladý celek poradí s ostrovní atmosférou?

Severní Irsko se těsně nedostalo na šampionát v Rusku a skončilo v baráži na Švýcarsku. Nyní začíná nový cyklus, a to i kvůli odchodu některých stálic. Jako první ostrý soupeř jej prověří velmi nebezpečný soupeř, Bosna a Hercegovina.

Manažer Severního Irska Michael O'Neill musí řešit několik klíčových problémů a otázek, které vyvstaly před premiérovým duelem jeho mužstva. Jsou to ale veskrze příjemná dilemata, týkající se nejvíce branky a útoku. O slovo se mezi třemi tyčemi hlásí trojice Trevor Carson, Bailey Peacock-Farrell a Michael McGovern. Pozici v základu by si rádi vydobyli útočníci Kyle Lafferty, Josh Magennis, Liam Boyce a Will Grigg, což bude rovněž těžké dilema. Všem čtyřem se v jejich klubech střelecky daří.

Jisté je, že ve hře už neuvidíme Chrise Brunta. Třiatřicetiletý záložník se rozhodl, že nastal čas dát prostor mladším hráčům a definitivně pověsil reprezentační tričko na ramínko. Bez něj bude muset trenér O‘Neill najít vůdce v záloze a vlastně v celém týmu. Tomu se zatím v tomto kalendářním roce moc nedaří.Pouze jedno utkání z posledních sedmi Irové dokázali vyhrát a jejich aktuální forma není příliš přesvědčivá.

Do Belfastu nyní zavítá Bosna a Hercegovina, což například záložník George Saville bere velmi vážně. "Jsem moc rád za to, že se střetneme právě s Bosnou a Hercegovinou. Nemám zase tak moc fotbalových vzorů, ale pokud je někdo, kdo se mi opravdu hodně líbí, je to Miralem Pjanić. Skrývá v sobě skvělou techniku, vynikající myšlení a je to lídr. Opravdu můžu říct, že bych někdy rád dosáhl jeho úrovně. I proto to utkání pro mě bude zajímavé."

Severní Irsko zatím v roce 2018 sehrálo tři duely, z nichž jednou vyhrálo, jednou remizovalo a naposledy prohrálo. To byl poměrně šok, protože dostalo tři branky od Kostariky. Fanoušci by neradi, kdyby se podobný scénář měl odehrávat před jejich zraky v Belfastu. S Bosnou nemají téměř žádné zkušenosti ani hráči, protože spolu tyto dvě země ještě nikdy nehrály.

Bosně se daří v poslední době lépe než jejímu soupeři. Ambiciózní země čekající každou generaci na jednoho až dva skvělé hráče se nakonec na mistrovství světa nedostala, i když to chvíli vypadalo nadějně. Od ledna zatím odehrála šest zápasů, ve kterých ale dokázala zvítězit jen dvakrát.

Zkušený záložník Edin Višća před utkáním s Irskem zmínil: "Četli jsme a slyšeli, že v Belfastu panuje skvělá atmosféra. Hodně se těšíme na to, až se dostaneme na trávník. Pokusíme se udělat maximum pro to, abychom vyhráli a zároveň pobavili naše fanoušky," dodal hráč Istanbulu Başakşehir.

Finové se nikdy v historii nepropracovali na žádný velký turnaj. A protože Liga národů v kombinaci s běžnou kvalifikací nabízí daleko větší možnost, jak se na toužebné EURO propracovat, rozhodně by chtěli chytnout svou šanci za pačesy. Proti bude na úvod Maďarsko, tým, který před dvěma lety na evropském šampionátu ve Francii nehrál druhé housle.

Jestli však Maďaři předminulou kvalifikaci zvládli dle vlastních představ, ta na světový šampionát v Rusku pro ně nedopadla nejlépe, a v konkurenci Portugalska a Švýcarska v podstatě ukázali jen šedý průměr. Určitě je ale nyní bude hodně zajímavé sledovat v poněkud měkčí konkurenci Řecka, Estonska a Finska v rámci Ligy národů.

Poté, co byl v roce 2017 po parádních úspěších na turnaji ve Francii odvolán německý trenér Bernd Storck, nastoupil na jeho místo dočasně Zoltán Szélesi, aby nakonec angažmá následně nově zvoleného belgického stratéga Georgese Leekense skončilo opět nevalně. Každopádně svaz bude sázet na zahraniční trenéry i nadále. A svou premiéru si tak odbude Marco Rossi.

Zkušený třiapadesátiletý Ital není v Maďarsku žádnou neznámou, několik let působil například v budapešťském Honvédu, a tak maďarské fotbalové prostředí poměrně dobře zná. "Bude to pro nás extrémně důležitý zápas. Mám trošku smíšené pocity, takové vzrušující. Být nervózní za celý národ je velmi zvláštní věc," říkal maďarský stratég.

Poté, co Finsko v minulé kvalifikační skupině skončilo na předposledním místě, sehrálo několik zajímavých přátelských utkání. A co je zásadní, to jsou konečné výsledky. Vždyť ze šesti utkání padlo pouze s Rumunskem, jinak čtyřikrát zvítězilo. "Příprava proběhla dobře. Ale před prvním mistrákem vždy vznikají pochybnosti," uvedl trenér Markku Kanerva.

Tomu vedení dává i nadále šanci, i když dosavadní kvalifikace nedopadly nejlépe. U týmu je už od roku 2016. "Opravdu je složité říci, jak moc se Maďarsko změnilo. Někteří noví hráči v nominaci každopádně jsou," dodával Kanerva. Finsko se s Maďarskem utkalo už v kvalifikaci na EURO 2016, tehdy v obou případech prohrálo o branku.

Mistři Evropy z roku 2004 jsou v Lize C považováni za jedny z největších favoritů na postup, svou pouť Ligou národů započnou v Estonsku. Ve skupině 2 je ještě houževnaté Maďarsko a nevyzpytatelné Finsko, proto je tříbodový zisk s asi největším outsiderem téměř povinností. Řecko z dlouhodobého hlediska bojuje o postup na vrcholné akce, uplynulé MS 2018 v Rusku mu vskutku uniklo jen o chloupek.

Řecko naprosto pokazilo kvalifikaci o EURO 2016, kdy v hratelné skupině obsadilo dokonce poslední šestou pozici se šesti body a skončilo i za Finskem či Faerskými ostrovy. Reputaci si vylepšilo v předchozím cyklu, ten zakončilo na druhém místě za suverénní Belgií a před třetí Bosnou. Následně putovalo do baráže a los k němu nebyl příliš přívětivý. Nad jeho síly totiž byli vicemistři světa z Chorvatska, se kterými vypadlo po výsledcích 1:4 a 0:0.

Německý trenér Michael Skibbe má pro nadcházející období jediný cíl. "V podstatě nás nemusí příliš zajímat, jestli postoupíme na evropský šampionát z Ligy národů nebo z kvalifikace. Pokud se nám nepodaří dostat mezi čtyřiadvacet nejlepších výběrů, tak budeme hodně zklamaní. S Estonskem máme své zkušenosti a dobře si uvědomujeme, že jeho defenzívu nebude snadné překonat," vyjádřil se třiapadesátiletý rodák z Gelsenkirchenu.

Ten při premiéře v nově vzniklé soutěži bude mít k dispozici své největší hvězdy, nechybějí brankář Orestis Karnezis z Neapole, obránce Kostas Manolas z AS Řím či útočník Marseille Kostas Mitroglou. Estonci se na závěrečný turnaj ještě nikdy neprobojovali, v předchozí kvalifikaci o MS skončili na čtvrté příčce s jedenácti body. V celém průběhu nemohli být spokojeni hlavně s porážkou 0:5 od Bosny a debaklem 1:8 v Belgii.

Oba dva sobotní protivníci hráli ve stejné skupině a o něco úspěšnější bylo Řecko, i když úplně nadšeno být také nemohlo. Nejprve si sice odvezlo z Tallinnu všechny tři body po vítězství 2:0, jenomže v domácí odvetě na protivníka nevyzrálo a muselo vzít zavděk bezbrankovou remízu. "O podcenění nemůže být řeč, vzhledem k náročnosti soupeřů potřebujeme tři body," dodal na předzápasové tiskové konferenci Skibbe.

Minsk se stane dějištěm dalšího střetu Ligy národů a konkrétně se o tři body popere domácí celek se San Marinem. Tým trenéra Igora Kriushenka je před zápasem jasným favoritem, San Marino může jen překvapit.

V sobotu večer se utkají také dva z nejmenších týmů spadajících pod hlavičku UEFA. San Marino se s Běloruskem ještě nikdy v rámci oficiálních střetů nesetkalo. Ve druhé skupině Ligy D se utkají také s Lucemburskem a Moldavskem. U San Marina jakožto jasného outsidera a jednoho z historicky nejhorších týmů v Evropě není neobvyklé, že se hráči scházejí až na výjimky téměř až před zápasem.

Poslední zápas sehrál tým ze San Marina proti České republice a jednalo se o duel starý už téměř rok. San Marino dostalo pět branek, což bylo ale jasné zlepšení defenzivy oproti předposlednímu utkání kvalifikace s Norskem (0:8). Nedá se očekávat, že by San Marino dokázalo způsobit nějaké větší potíže Bělorusům, ale ani v tomto případě to Bělorusko nemůže brát na lehkou váhu.

Od špatně sehrané kvalifikace se Bělorusko, podobně jako každý jiný tým, kterému nedělá problém postavit jedenáct hráčů, soustředilo v tomto roce na přátelská klání. Odehrálo jich šest, ale jen dvakrát se mohlo radovat z výhry. Naposledy dostalo dvě branky od Finska. Popravě je Bělorusko jedním z těch týmů, které mohou z nabízené šance se kvalifikovat díky Lize národů jen profitovat.

Běloruský trenér Igor Kriushenko před domácím zápasem se San Marinem poznamenal: "Věřím, že to bude dobrý zápas. Chceme zkusit nějaké nové hráče, dát více prostoru těm, kteří se zase tak často do základu nedostanou. Ať už ale bude hrát kdokoli, musí být připraven. San Marino je soupeř jako každý jiný a zaslouží si náš respekt. Takto k němu musíme přistupovat. Žádný zápas nikdy nevyhrajete jen proto, že jste favoritem utkání. Chci proto vidět hráče, kteří bojují o své místo,"

V sobotu vstoupí do Ligy národů také trpaslíci z Lucemburska a Moldavska a rozhodně budou bojovat o důležité body. Největším favoritem na první místo ve čtvrté kategorii skupiny 2 je Bělorusko, se San Marinem se do postupové matematiky příliš nepočítá. Vzhledem k výkonnosti obou soupeřů se dá očekávat nesmírně vyrovnaný duel, o vítězi mohou vskutku rozhodovat jen maličkosti.

Lucemburčané šli v posledních letech hodně nahoru a jejich výkony v předchozí kvalifikaci o světový šampionát v Rusku nebyly vůbec špatné. V těžké skupině A obsadili předposlední páté místo se šesti body. Sice utrpěli debakly 0:8 od Švédska a 0:5 od Nizozemska, nicméně například v Bulharsku prohráli pouze o jednu branku (3:4) a se stejným protivníkem se doma rozešli smírně po výsledku 1:1.

O největší překvapení se postarali začátkem října uplynulého roku v Toulouse, kde se čerstvými mistry světa z Francie senzačně remizovali bez branek. Jedinou výhru si připsali proti Bělorusku (1:0) a určitě se i teď budou věřit. V posledních pěti přípravných utkáních prohráli pouze jednou s Rakouskem (0:4), jinak si ale vyšlápli na silné Maďarsko (2:1), houževnatou Gruzii (1:0) a dobrý pocit mohli mít i po vystoupení s africkým Senegalem (0:0).

Hosté se o žádnou velkou senzaci nepostarali, ve vyrovnané skupině D ani jednou nebodovali naplno a skončili poslední šestí se dvěma body. Nerozhodné výsledky uhráli pouze s Gruzií, v ostatních utkáních v podstatě neměli šanci. Lucembursko narazilo na Moldavsko celkově třikrát a zajímavostí je, že se diváci nedočkali jediného gólu. Bez branek se hrálo v obou případech v kvalifikaci o MS 2010 a také před více jak třemi lety v přátelském duelu.

Domácí trenér Luc Holtz pevně doufá, že jeho svěřenci navážou na zlepšenou hru z poslední doby. "Moldavsko má své kvality a porazit ho nebude jednoduché, na druhou stranu je v našich silách uspět. Podle mého názoru se nebude hrát příliš ofenzívě a spíše očekávám čekání na chyby. Kdo dá první gól, tak bude v obrovské výhodě. Fanoušky nechceme zklamat, našim úkolem je odvést maximum," uvedl Holtz optimisticky.