Preview zápasů Ligy národů - pátek 7.9.

Itálie vstoupí do Ligy národů s pocitem velké odpovědnosti, neboť chce svým fanouškům vynahradit obrovské zklamání. Italové chtějí vytvořit novou etapu po neúspěšné kvalifikaci na MS v Rusku pod novým trenérem. A ke stejnému kroku sáhli také Poláci.

Národní tragédie nebývalých rozměrů. Tak popisovala média fakt, že se Itálie nedostala na mistrovství světa v Rusku a dění zde sledovala jen v televizi. Po velkém zklamání bylo jasné, že se leccos musí změnit. K nastavení nového kurzu byl zavolán zkušený trenér Roberto Mancini, který má před sebou velkou výzvu. Vytvořit z Itálie opět sehraný tým, který se rovná těm nejlepším.

Za tímto účelem již vybral své spolupracovníky a v novém projektu chce dávat šanci především mladým hráčům. K reprezentaci se po delší odmlce opět připojil Mario Balotelli, který na dlouhá léta upadl v nemilost. Kromě něj zde najdeme také čtyři úplné nováčky - mladého brankáře Cagliari Alessia Cragna, obránce Manuela Lazzariho a Cristiana Biraghiho z Fiorentiny, a záložníka AS Řím Nicola Zaniola.

Trenér Mancini svému výběru věří: "Nejprve se musíme stmelit, protože naším hlavním cílem je hrát jako tým. Na světě jsou tři nebo čtyři hráči, kteří jsou schopní vyhrávat zápasy jen díky sobě, jinak je to všechno o kolektivním úsilí. Jsme přesvědčeni, že tady můžeme odehrát dobré zápasy a vyhrávat. Máme mladý tým, který je dychtivý a ochotný dělat pro výhru maximum. Proti nám stojí Polsko, velmi dobrý tým," uvědomuje si Mancini.

Italové se s Poláky utkali už několikrát a poměrně se jim daří. Prohráli s Polskem naposledy v roce 1974, kromě toho si ale většinou připisují výhry. Osm hráčů z polského výběru hraje v Itálii v předních klubech, takže domácí hráči budou dobře vědět, proti čemu musí stát. Utkání bude hostit stadion Renato Dall‘Ara v Bologně.

Na ten přijede Polsko taktéž s novým trenérem. Polsko se sice na rozdíl od Italů dostalo na světový šampionát, ale mnoho radosti na něm svým fanouškům neudělalo. Nakonec jelo po dvou porážkách a jedné výhře domů již po základních skupinách, což bylo pro ambiciózní národ velké fiasko. Na něj se teď pokusí co nejdříve zapomenout nový trenér, kterým byl jmenován Jerzy Brzęczek. A jeho cíl je jasný.

"Musíme Polsko dostat zase zpátky nahoru, kam patří. Je to skvělý tým, máme vynikající hráče a chceme je doplnit zajímavými mladíky. Naším úkolem je vytvořit takovou skupinu hráčů, která bude mít jasnou tvář a bude se umět prezentovat dobře i proti větším týmům. V tom je pro nás Liga národů velkou příležitostí a utkání s Itálii zvlášť," míní nový trenér.

Turecko na domácí půdě načne Ligu národů proti poměrně těžkému soupeři. Budou jím Rusové, kteří uhranuli národ na posledním mistrovství světa, na němž dokráčeli poměrně daleko. Turci se kvalifikovat nedokázali a teď hledají novou tvář.

Na Senol Gunes Spor Kompleksi Yeni Stadyum v Trabzonu se domácí ekipa pod vedením trenéra Lucescua pokusí znovu si získat respekt a uznání svých fanoušků. O ten přišla především hodně nepovedenou kvalifikací na mistrovství světa v Rusku, neboť ve skupině skončila až na čtvrtém místě a o možnost probojovat se alespoň do baráže přišla dávno před skončením kvalifikačních bojů.

Turecko vsadilo na nového trenéra, který by měl vylepšit dosavadní postavení národního týmu. Starat se o to bude úspěšný a zkušený trenér Mircea Lucescu, pro něhož tohle bude první oficiální střetnutí. První týdny práce s týmem už má za sebou a hráči si jeho metody nemohou vynachválit. V rozhovoru pro stránky UEFA o nich mluvil obránce Çağlar Söyüncü.

Obránce Leicestru zmínil: "Máme před sebou velký zápas proti velmi silnému soupeři. Všichni velmi dobře víme, co Rusko dokázalo na šampionátu a je jasné, že to bude hodně náročné. Hrají silově, ale nechybí jim rychlost ani technika. Musíme si dávat pozor na jejich útoky a nedělat zbytečné chyby, které by nás mohly stát body. Věřím, že to zvládneme a vykročíme v Lize správně, tedy výhrou," přeje si mladý obránce.

Rusům se povedlo připsat si na domácí scéně v bouřlivé atmosféře skvělý výsledek. Ačkoli to rozhodně nebyl favorit, došel ruský tým až mezi posledních osm týmů turnaje! Jeho výkony rostly každým zápasem a nadšení fanoušci Ruska si přišli na své. Největší dojem Rusové udělali výhrou nad favorizovaným Španělskem. A právě na tomto výkonu budou chtít stavět.

Tak se alespoň vyjádřil Alan Dzagojev. "Budeme dlouho vzpomínat na turnaj, který jsme odehráli. Jednak proto, že jsme hráli doma a byla to jedinečná příležitost. Ale také proto, že jsme hráli jako tým a společně udělali obrovský kus práce. Jsem opravdu hrdý na to, co jsme dokázali. Věřím, že se nám bude dařit na náš úspěch navazovat. Máme tady skvělou partu kluků, každý z nich si plně zaslouží tady být. Doufám, že už v prvním utkání se předvedeme."

Rusko hrálo s Tureckem zatím čtyřikrát, ale ani jednou se před ním nesklonilo. Při posledním střetu v červnu tohoto roku se v rámci přátelského utkání zrodila remíza 1:1. V týmu hostí by mohl na hrotu nastoupit střelec Cenk Tosun, zatímco domácí budou jistě spoléhat opět na Denise Čeryševa, který se perfektně ukázal už na domácím šampionátu.

V Elbasan Aréně dojde na zajímavé měření sil mezi Albánií a Izraelem. Zajímavé v tom, že v předchozích vzájemných zápasech zvítězil pokaždé hostující tým tříbrankovým rozdílem. Oba celky mají za sebou neúspěšné kvalifikace na závěrečné šampionáty, Liga národů je tudíž pro ně novou výzvou.

V první skupině Ligy C doplňuje dvojici Albánie - Izrael ještě Skotsko a těžko mezi těmito celky hledat favorita. Albánie má rozhodně zajímavé mužstvo, které má už zkušenosti se závěrečnými šampionáty. Naposledy se kvalifikovala na EURO 2016 do Francie, kde předvedla velmi sympatický výkon. Kvalifikace na mistrovství světa do Ruska byla o poznání horší, i když v konkurenci Španělska a Itálie se jí velké šance nedávaly.

Od neúspěšné kvalifikace sehráli Albánci čtyři přátelská utkání a zvítězili pouze v jednom s Tureckem. Následné tři porážky v řadě s Norskem, Ukrajinou a hlavně Kosovem byly o to nepříjemnější, že všechny byly před vlastním publikem.

Izrael představuje v očích Albánců nepříjemného a nevyzpytatelného soupeře. Tým, který nemá zkušenosti ze závěrečných turnajů, má svojí kvalitu, i když ani jemu se v přátelských utkáních v nedávné době nedařilo. Těsná porážka s Rumunskem je jediným měřítkem, neboť zápas s Argentinou se nakonec neodehrál.

Izrael se s Albánií utkal velmi nedávno. V již zmiňované kvalifikaci na mistrovství světa do Ruska a pokaždé vyhrál hostující celek shodným výsledkem 3:0. Zároveň šlo o jediné měření sil mezi těmato týmy.

Čtvrtá skupina Ligy C nabídne v pátek večer zajímavý duel mezi Rumunskem a Černou Horou. Černá Hora v Rumunsku ještě nikdy nedokázala vyhrát a další pokus bude mít na Stadionul Ilie Oană ve městě Ploieşti.

Rumunsko dělá, co může, aby se připravilo na Ligu národů. Program jeho přípravy byl hodně nabitý a pro Rumunsko možná až nečekaně úspěšný. Patří do něj například výhry nad Chile nebo naposledy proti Finsku. Od dubna letošního roku vyhrálo Rumunsko čtyři duely na tuto formu bude chtít navázat také v prvním duelu Ligy národů.

Tým trenéra Cosmina Contry, někdejšího výtečného hráče, je nebezpečný zejména při přechodu do útoku. Právě na tom trenér Contra pracuje. "Přesně víme, co máme hrát a s čím bychom mohli uspět. Chceme hrát jednoduše, rychle a efektivně. To je něco, na čem musíte pořád pracovat, ať jste mladý fotbalista nebo zkušený tahoun. Efektivita bude často rozhodovat a já doufám, že se stane naší silnou stránkou. Za tím totiž stojí hodně úsilí."

Oba týmy se spolu utkaly poměrně nedávno, v rámci kvalifikační skupiny na šampionát v Rusku. V Rumunsku se zrodila remíza, zatímco publikum v černohorské Podgorici bylo svědkem těsného vítězství domácí skvadry, jejímž hrdinou se v tomto utkání stal jediný úspěšný střelec Stevan Jovetić, současný kapitán týmu a někdejší velký talent.

Jinak ale v poslední době nemá tým trenéra Ljubiši Tumbakoviće mnoho důvodů k radosti. Poslední radost z výhry zažili jeho svěřenci naposledy právě proti Rumunsku, a to před více než rokem. Jinak se jim nedaří ani v přátelských utkáních. Ze čtyř naplánovaných utkání nevyhráli ani jednou a naposledy nad nimi zvítězilo Slovinsko. Největším problémem je především střelba branek. Víc než dvě branky dala Černá Hora naposledy před sedmi zápasy.

Litvu nečeká při domácí premiéře v Lize národů snadný soupeř. Do Vilniusu totiž dorazí Srbové, kteří za sebou mají nepovedený světový šampionát, což chtějí napravit.

Pro mnohé fanoušky se může zdát překvapivé, že Litva a Srbsko se potkávají v jedné z výkonnostních skupin Ligy národů. Zatímco balkánské mužstvo v podstatě pravidelně zápasí v evropských kvalifikacích o účast na závěrečných šampionátech, Litevci jsou naopak povětšinou sparingpartnerem. Zejména Čechům se nejvíce připomněli v bojích o účast na Mistrovství Evropy před osmi lety, kdy vyloupili olomoucký Andrův stadión a národnímu týmu domácích přivodili nepovedený vstup do kvalifikace.

Ani díky tomuto úspěchu se však na šampionát do Polska a Ukrajiny neprobojovali, což není u baltského celku výjimkou. Ve své historii si na závěrečném turnaji nikdy nezahrál. Naposledy bojoval o účast na letošním mundialu v Rusku. Kvalifikaci rozjeli Litevci slibně a po prvních třech zápasech měli na kontě slušných pět bodů. Ve zbývajících utkáních však šestkrát prohráli a jen jednou uhráli remízu s Maltou. Předposlední pozice tak nemohla na postup stačit.

Srbové mají naopak s evropskými či světovými šampionáty bohaté zkušenosti, ať už z jugoslávské nebo samostatné éry. Od rozdělení Srbska a Černé Hory se sice doposud ani jednou nedostali na Euro, na srazu světové smetánky však chyběli pouze čtyři roky zpět. Ani jedna účast se ale Balkáncům příliš nepovedla, protože vždy jeli zpět domů hned po třech zápasech ve skupině.

Letos v Rusku přitom Bílí orli začali nadějně, když na úvod zdolali Kostariku. Následně ovšem až v závěru ztratili důležité utkání proti Švýcarsku a ve třetím duelu již nestačili na favorizovanou Brazílii. V Lize národů a novém kvalifikačním cyklu tak budou chtít Srbové navázat především na předchozí kvalifikaci, během které prohráli jen jednou a opanovali svou skupinu.

Oba národní výběry na sebe naposledy narazili během kvalifikace na Mistrovství světa před devíti lety. Nejprve se v Bělehradu ze tří bodů radovali domácí Srbové, kteří zvítězili 3:0. Odveta v litevském Mirijampole vyšla lépe Litevcům, Bílé orly to však příliš netrápilo, protože účast na mundialu si zajistili již dříve.

Mohla by to být opravdu hodně zajímavá a vyrovnaná bitva dvou týmů, které v nově vytvořené Lize národů budou chtít usilovat o postup ze skupiny a hlavně o možnost zahrát si na EURO 2020. Ázerbájdžán ani Kosovo zatím niky na velký turnaj nepostoupili, v tuhle chvíli to pro ně bude také vůbec první vzájemný zápas v historii.

Kosovo je na fotbalové mezinárodní úrovni stále nováčkem a jednou velkou neznámou. Na papíře ovšem mužstvo kouče Bernarda Challandese nevypadá úplně špatně, jen možná hapruje vždy souhra. I tak poslední přípravné zápasy naznačily, že by to nemuselo s hosty vypadat tak bledě jako v minulém kvalifikačním cyklu na světové mistrovství.

Nicméně v Baku bude postrádat švýcarský trenér ve službách kosovského mužstva dva docela klíčové hráče, a to Besara Halimiho, který by mohl alespoň nastoupit následně proti Faerským ostrovům, ovšem zraněný Valon Berisha chybí v nominaci úplně. "Absolutní favorité neexistují. Každý se bude chtít kvalifikovat," říkal Challandes.

Souboj s Ázerbájdžánem si Kosovo mělo odbýt už začátkem února, tehdy ale bylo přátelské měření sil zrušeno. Od té doby se balkánské zemi velmi dobře dařilo, porazila Madagaskar, Burkinu Faso a v květnu na neutrální půdě o tři branky skolilo daleko zkušenější Albánii. I s předchozím úspěchem nad Lotyšskem má na kontě již čtyři výhry v řadě.

Challandes každopádně ví, že ho na úvod v Lize národů čeká opravdu těžká pořízená. "Ázerbájdžán je silný tým, který je v žebříčku FIFA výše postavený. My naopak máme mladý tým, ale každým dnem se zlepšujeme," pochvaloval si kosovský stratég. "Nejsou žádné slabší týmy, lehké týmy. Musíme se ukázat na hřišti a být na něm nejlepší."

Ázerbájdžán, vedený pod taktovkou trenéra Gurbana Gurbanova, bude ve třetí skupině nejhorší výkonnostní ligy možná největším kandidátem na celkové vítězství. Byť přípravu neměl zcela ideální, z šesti utkání jen dvakrát zvítězil, v minulých kvalifikacích nabralo mužstvo, složené převážně z hráčů domácí ligy, poměrně bohaté zkušenosti.

Oba dva páteční soupeři mají ve vyrovnané skupině ambice na postup do závěrečného play-off, o jejich šancích může hodně napovědět hned úvodní vzájemný zápas na severské půdě. Domácí výběr bude považován za mírného favorita, nicméně hosté jsou na tom kvalitativně velmi podobně a dá se tedy očekávat celkem vyrovnaný průběh. V Lize D ve skupině 3 je ještě Ázerbájdžán s Kosovem, naděje na evropský šampionát tak určitě existuje.

Faerské ostrovy byly v uplynulé kvalifikaci o MS v Rusku 2018 nalosovány do skupiny B a špatně si nevedly, v silném obsazení obsadily solidní čtvrtou příčku s devíti body. Utrpěly sice debakly 0:6 a 1:5 od největšího favorita z Portugalska, na druhou stranu dokázaly vyhrát v Lotyšsku (2:0) či remizovat s Maďarskem (0:0). V posledních přípravných duelech s Lotyšskem (1:1) a Lichtenštejnskem (3:0) ukázaly, že mohou myslet na vítězství v této skupině.

Hosté jsou naopak považováni za jednoho z největších trpaslíků evropské zóny, ve své kvalifikační skupině F hráli od samého začátku až do konce druhé housle. Hned v úvodu nenašly recept na Skotsko a doma prohráli vysoko 1:5. Ve zbývajícím průběhu v konkurenci Anglie a Slovenska už sice takovým rozdílem neprohráli, nicméně pouhý jediný bod s Litvou (1:1) a skóre 3:25 příliš lichotivé není.

Oba páteční rivalové se spolu naposledy utkali před necelými pěti lety v přátelském střetnutí a tehdy slavila Malta, která zvítězila v těsném poměru 3:2. Vzájemné zápasy v kvalifikačním cyklu jsou už hodně letité. V roce 1997, tedy před více jak dvaceti lety, zvítězily v obou případech Faerské ostrovy. Svého jižanského protivníka zdolaly v boji o MS 1998 po shodných výsledcích 2:1.

Utkání bude mít speciální náboj pro hostujícího kouče Raye Farrugiu. Ten si totiž na lavičce Malty odbude svou premiéru po odstoupivším Belgičanovi Tomu Saintfietovi, jenž zvolil exotické angažmá u gambijského reprezentačního áčka. "Samozřejmě se těšíme a dobře víme, že to bude hodně složité. Pokusíme se vypořádat s velmi dobrou defenzivní činností Faerských ostrovů, očekávám opatrnější průběh," vyjádřil se odhodlaný Farrugia.