Preview zápasů Ligy národů - čtvrtek 6.9.

Liga národů zahajuje ve čtvrtek svou premiéru a jedním ze zápasů bude největší tahák večera. Francie se poprvé od vítězného triumfu na mistrovství světa v Rusku dostane do hry. Soupeřem jí bude domácí Německo, kterému se šampionát naopak vůbec nepovedl.

Trenér Didier Deschmaps vedl na letním mistrovství světa v Rusku svou Francii celou cestu až do samotného finále. I v něm proti Chorvatsku Francouzi přesvědčili veřejnost o tom, že si výhru zaslouží, a nasázeli soupeři čtyři branky. Vyhráli tak největší trofej, jakou lze ve světě fotbalu asi získat. Francii se turnaj skvěle povedl a ambiciózní veřejnost mohla konečně opět ochutnat pocity vítězů.

Německo naopak bude chtít na turnaj co nejdřív zapomenout. Tým trenéra Joachima Löwa pamatuje na chvíle, kdy něco podobného zažil jako vítěz v roce 2014. Od té doby ale uplynula nějaká doba a i když si veřejnost ani hráči nic podobného nepřipouštěli, některé věci již nefungovaly tak dobře. Němci na šampionátu naprosto selhali a museli se balit už po základních skupinách, což nikdo nečekal.

Teď se oba soupeři potkají znovu v nově utvořené Lize národů. Ta se skládá z 55 zemí, které UEFA vyčlenila a poskládala je do čtyř lig podle koeficientu. Liga A je zastoupena těmi nejlepšími, zatímco v lize D jsou nejníže postavené týmy. Máme zde čtyři skupiny, jejichž vítězové se v červnu příštího roku střetnou o play-off. Čtyři týmy, které dosáhnou na nejmenší počet bodů a skončí na posledních místech, se v roce 2020 podívají o soutěž níž.

Němci dobře vědí, že musí zabrat a vylepšit své pošramocené renomé. Pokusí se o to od 20:45 v Allianz Areně v Mnichově a dá se čekat, že se fanoušci dočkají několika změn. Ty ostatně ohlásil sám trenér Löw, který má dále důvěru svazu a měl by vlít novou krev do žil německého týmu.

Na tiskové konferenci Löw zmínil: "Je jasné, že po takovém neúspěchu, jakým pro nás šampionát v Rusku byl, musí nastat určité změny v kádru i naší filozofii. Pár změn uděláme už pro zápas s Francií, který bereme hodně odpovědně. Jsme ambiciozním týmem a máme co dokazovat. Ale k úspěchu vede dlouhá cesta namáhavé práce. Sestavili jsme dobrý tým a věřím, že když najdeme správnou rovnováhu mezi mládím a zkušeností, můžeme uspět."

Od Francie se samozřejmě také budou očekávat velké věci, což je vzhledem k titulu mistrů světa a hvězdnému kádru na místě. Mnozí se obávají, že by velké očekávání mohlo na Francii mít negativní vliv a že by ji to mohlo příliš svazovat, ale trenér Deschamps to vidí jinak. Někdejší hráč a současný slavný trenér z toho chce udělat výhodu.

"Já to nevidím jako něco přitěžujícího, proč bychom se měli stresovat. Naopak, titul mistra světa je velkou motivací a něčím opravdu nádherným. Nemůžeme se ale opírat jen o to, že jsme mistry. Je potřeba to neustále dokazovat. Nikdy nevyhrajete utkání proto, že jste mistr. Jsem samozřejmě rád, že mám v týmu tak dobré a zkušené hráče, ale především oni vědí, že musí pořád tvrdě pracovat," dodává respektovaný trenér.

Němci se s Francií zase tak často do křížku nedostanou. Za posledních dvacet let to bylo jen sedmkrát, většinou pak v přátelských utkáních. Historicky jsou statistiky vyrovnané, každá země porazila svého soupeře čtyřikrát.

Čeští reprezentanti ve čtvrtek vstoupí zápasem s Ukrajinou v Uherském Hradišti do Ligy národů. Nová soutěž do velké míry nahrazuje přípravná utkaní a je dodatečnou šancí poprat se o mistrovství Evropy 2020, navíc bude mít vliv na nasazení při losování kvalifikací a šampionátů. Reprezentanti proto touží po vítězném startu do jedné ze čtyř tříčlenných skupin Ligy B, v níž se utkají ještě se Slovenskem.

Soutěž je rozdělena do čtyř výkonnostních lig. Vítězové skupin Ligy B postoupí do elitní Ligy A, v níž startují nejlepší reprezentace, naopak poslední týmy spadnou do Ligy C. Čtyři nejlépe umístěné celky skupin Ligy B, které neprojdou na Euro 2020 z klasické kvalifikace, se navíc utkají o jedno místo na šampionátu. Celá základní část Ligy národů se odehraje na podzim, Čechy čeká další duel v říjnu na Slovensku.

"Chceme uspět, jasně víme, co znamená skončit na prvním, druhém nebo třetím místě. Motivace je obrovská. Když se nám podaří v Lize národů odehrát dobré zápasy s dobrými výsledky, bude to i předurčovat celkovou náladu na kvalifikaci Eura," řekl novinářům český kouč Karel Jarolím.

Proti Ukrajině mu zkomplikovala situaci řada zranění. Chybějí opory Vladimír Darida s kapitánem Markem Suchým a vypadli i Bořek Dočkal, Antonín Barák a Jan Kopic stejně jako brankář Jiří Pavlenka.

"Bylo by smutné, kdybychom si kladli nižší cíle i přesto, že nějaké komplikace nastaly. Tomu se nevyhnou ani naši soupeři, to je fotbalový život. Snad se nám utkání povede a v úvodním zápase vyhrajeme," řekl kouč.

S Ukrajinou se český celek potkal dosud dvakrát v přípravě. V roce 2011 vyhrál doma 4:0 a o rok později remizoval venku 0:0. "Ukrajinu jsme viděli v osmi nebo deseti zápasech po sobě. Do poslední chvíle hráli o postup na mistrovství světa. Kdyby doma porazili Chorvatsko, které bralo na mistrovství medaili, byli by tam Ukrajinci," podotkl Jarolím.

"Mužstvo je dlouho pohromadě, mají kvalitní hráče hlavně do ofenzivy. Jsou dobře organizovaní, mají velice nebezpečný protiútok. Těžko se jim dávají góly. Budeme se je snažit něčím zaskočit," dodal Jarolím.

Při řadě absencí by Jarolím mohl skoro celou zálohu poskládat ze slávistů, kterých je v nominaci osm. "Nahrává tomu jejich forma, takže z toho můžeme vycházet. Je to jedna z variant," řekl Jarolím.

Ukrajina má v kádru pět hráčů Dynama Kyjev, které nedávno po kontroverzních verdiktech rozhodčích vyřadilo Slavii ve 3. předkole Ligy mistrů. Po odvetě vedení Pražanů kritizovalo sudí i místopředsedu UEFA a bratra šéfa Dynama Hrihorije Surkise. "Nemyslím, že bychom chtěli něco vracet za Slavii. Kyjev prostě postoupil a musíme to brát. Všichni zápas chceme zvládnout a je jedno, jestli jsme s Kyjevem prohráli, nebo ne. Rozhodčí radši nechci rozebírat," řekl slávistický záložník Jan Sýkora.

Z ukrajinské nominace vypadl zraněný útočník Dynama Arťom Besedin. "I když Češi nepostoupili na mistrovství světa, mají velmi dobrý tým, který umí měnit herní styly. Čeká nás těžký zápas i vzhledem k tomu, že mají v kádru hráče Slavie, kteří potrápili Kyjev," řekl ukrajinský kouč Andrej Ševčenko.

Zápas v Uherském Hradišti, kam se reprezentace vrátila po devíti letech, začne ve čtvrtek ve 20:45. Je vyprodáno, ale fanoušci ještě mohou získat 30 lístků v soutěži ve fanzóně před stadionem v den utkání od 17:00. V pondělí národní celek odehraje přípravné utkání v Rostově na Donu s Ruskem.

Wales má před sebou hodně napínavou a očekávanou bitvu. Stadion v Cardiffu totiž ve čtvrtek večer otevře své brány pro Irsko, které naposledy právě tady domácím zasadilo těžký úder. Velšané ale doufají ve změnu kurzu pod novým trenérem.

Byli to právě Irové, kdo velmi přispěl k tomu, že Wales ztratil poslední šanci na základní skupinu šampionátu v Rusku. V říjnu minulého roku právě v Cardiffu vyhrálo Irsko jediným gólem Jamese McCleana o jednu branku a domácí museli polykat hodně hořkou pilulku. Ztratili šanci na postup v souboji s velkým rivalem, ještě k tomu před zaplněným domácím publikem.

Druhým zajímavým důvodem, proč si nenechat ujít souboj Velšanů s Irskem, bude jméno domácího manažera. Ke kormidlu u reprezentace Walesu se totiž dostala velšská ikona, Ryan Giggs. Legendární hráč Manchesteru United se dohodl na dlouhotrvající spolupráci a právě toto domácí utkání pro něj bude oficiální premiérou na lavičce. Pár zápasů již sice s týmem absolvoval na China Cupu, ale ostrá premiéra nadejde nyní.

Giggs ví, že jej čeká něco neskutečného. "Samozřejmě si uvědomuji, co se přede mnou odehrává. Kolik důvěry ve mně svaz má a kolik toho chci ukázat. Nejsem ale nervózní. Mám jasný cíl, vím, jak bychom chtěli hrát a jak jednat s hráči. Jsem připraven a neskutečně se na tento zápas těším. Bude to opravdu emotivní chvíle a já pevně doufám, že uspějeme," přeje si někdejší hvězda United.

Jako manažer Giggs často měnil rozestavení se třemi obránci a čtyřmi obránci v průběhu hry, ale je pravděpodobné, že zůstane u Chrisem Colemanem nastaveného režimu se třemi stopery. Startu by se měla dočkat i hvězda Realu Madrid, Gareth Bale. Velšané Iry ještě nikdy v oficiálních zápasech neporazili.

Trenér Martin O‘Neill má několik věcí, které jeho hlavu trápí. Známé opory Shane Long a James McClean jsou zraněny a jejich absence bude zřejmě dost citelná. Média navíc přinesla zprávy o tom, že se záložník Harry Arter nepohodl s asistentem manažera Royem Keanem, takže ani on nebude schopen nastoupit. Morálka v týmu je celkově nepříliš pozitivní, zvláště poté, co se podobné zprávy objeví.

Irové mají za sebou poměrně povedenou a hodně těžko vybojovanou kvalifikaci na mistrovství světa v Rusku, kde se ale nakonec neukázali. Mohlo za to Dánsko, které si v Irsku pojistilo postup právě na úkor Irska. Domácí tým dostal od severského soka ponižujících pět branek a uzavřel hodně špatná dvě utkání. Aby toho nebylo málo, právě Dánsko je třetím týmem ve skupině a Irové už se hodně těší na příští zápas.

V roce 2020 tomu bude celkem 20 let, co se Norsko velkého turnaje účastnilo naposledy. A byť v běžné kvalifikaci kolikrát nemělo k postupu na šampionát daleko, poslední krůček nikdy neudělalo. Liga národů je soutěž, která naskýtá novou šanci kvalifikovat se. V úvodním střetnutí přivítá Kypr, který bude v tomto utkání outsiderem.

Norové mají se svým soupeřem superpozitivní bilanci, od roku 1988 se s ním střetli celkem osmkrát a vždy vyhráli. V takovém trendu by určitě chtěli pokračovat i nadále, a to i proto, že v posledních několika přípravných zápasech se jim velmi dobře dařilo. Porazili hned tři účastníky nedávného světového šampionátu, a to Austrálii, Island i Panamu.

Domácím by se mohla rodit nová generace, která by rozhodně mohla postupně získávat úspěchy. Vždyť v nominaci jsou pouze tři třicátníci, šestnácti hráčům je pak méně než šestadvacet let. Pětice z nich působí v Anglii, čtyři z nich v Nizozemsku, tři v Německu... Na papíře vypadá norský národní tým opravdu velmi zajímavě.

Teprve dvacetiletý záložník Sander Berge neskrývá touhu uspět v Lize národů tak, aby si Norsko mohlo poprvé od roku 2000 zahrát na Mistrovství Evropy. "Bylo by to skvělé. V tuhle chvíli to bude díky Lize národů ještě zajímavější," uvedl. "Je super, že dostanete šanci navíc, že se všemi zápasy musíte počítat. Být na šampionátu je pro nás velký cíl."

Ne že by Kypr v posledních dvou kvalifikačních cyklech udělal vyloženě ostudu, ve skupině ovšem skončil vždy až na pátém místě, a s takovou na postup pomýšlet nemohl. Výsledkově prochází opravdu velkou krizí. Z vítězství se naposledy radoval v srpnu minulého roku, od té doby hned šestkrát prohrál a uhrál bezbrankovou remízu proti Černé Hoře.

A to například v květnu utrpěl hned třígólový debakl od Jordánska. "Už se těším, až vběhnu na stadion. Plán je samozřejmý, a to získat tři body," burcoval Berge. "Kypr je pravděpodobně lepším mužstvem, než si mnozí myslí. Třeba na stoperu působí Constantinos Laifis, který hraje za Standard Lutych. V sázce je hodně, těšíme se."

Do slovinské Lublani zavítá v rámci Ligy národů reprezentace Bulharska, která se Slovinskem nikdy neztratila ani bod. Oba celky se však potkaly jen dvakrát v kvalifikaci na EURO 2008.

Od té doby uplynulo dalších více jak deset let a na stadionu Stožice půjde teprve o třetí vzájemné utkání. Ve třetí skupině Ligy C, do které byly Slovinsko s Bulharskem nalosovány, jsou ještě Norové a Kypřané a obecně můžeme říci, že jde o velmi vyrovnanou skupinu, která nemá jasného favorita. "Čeká nás ostrý zápas, skupina je vyrovnaná, každý může hrát s každým. Půjdeme do toho s vítěznou mentalitou. Nemohu slíbit, že vyhrajeme, ale uděláme pro to vše," nechal se slyšet slovinský kouč Tomaž Kavčič.

Bulharsko představuje pro Slovince těžkého soupeře. V historii ho sice nikdy neporazili, ale to není důvod k panice, neboť spolu hrály jen dvakrát. Oba celky se od posledního setkání hodně změnily. "Bulharsko je dobrý tým. Snaží se vrátit zpět staré dobré časy. Očekávám otevřený zápas, ve kterém mohou rozhodovat maličkosti," dodal Kavčič.

Slovinsko letos na světovém šampionátu v Rusku chybělo. Poslední velké akce se zúčastnilo v roce 2010, kdy si zahrálo na mistrovství světa v Jihoafrické republice. Účast na evropském šampionátu je ještě starší. Slovinsko scházelo i na rozšířeném EURU 2016 ve Francii.

V tomto ohledu na tom nejsou Bulhaři o moc lépe. Také oni scházeli na posledním EURU, ba co víc. Na mistrovství světa byli naposledy v roce 1998 ve Francii a o šest let později se dostali na EURO 2004 v Portugalsku, kde skončili už ve skupině s Dánskem, Švédskem a Itálií. Čtrnáct let tedy nebylo Bulharsko na vrcholném turnaji.

Slovince povede do zápasu coby kapitán Bojan Jokić, který obléká dres ruské Ufy. Největší hvězda týmu, brankář Atlética Madrid Jan Oblak, chytat nebude.

Velkou díru do světa nikdy obě reprezentace neudělaly. Liga národů je ovšem nová soutěž, která jim může pomoci k toužebnému cíli, a to postoupit na evropský šampionát. Základem je ovšem vyhrát svou skupinu, v níž bude také Andorra a Lotyšsko. Začít dobře bude to nejdůležitější, to si Kazachstán i Gruzie velmi dobře uvědomují.

Nominace domácího trenéra Stanimira Stoilova, pro něhož to bude od jeho zvolení zkraje roku 2018 teprve čtvrté utkání na lavičce Kazachstánu, ve finále nikoho nepřekvapila. Mužstvo je, až na útočníka Jerkebulana Seidachmeta, jenž působí v ruské Ufě, složené výhradně z hráčů kazašské ligy, především pak z Astany a Kairatu.

Kazachstán si v posledních třech přátelských střetnutích vedl opravdu velmi obstojně. A tahle příprava by mohla naznačovat, že by v Lize národů, popřípadě v následné kvalifikaci na Mistrovství Evropy, nemusel hrát vyloženě druhé housle. Pod Stoilovem vyhráli Kazaši v Maďarsku a doma nad Ázerbájdžánem, přičemž v obou utkáních skórovali třikrát.

Ani Gruzie si ovšem nevedla v rámci přípravných zápasů vůbec špatně, od konce roku 2017 jich sehrála hned šest a pouze v jednom jediném případě prohrála, jinak čtyřikrát slavila vítězství. Pokud se kavkazské zemi podaří hrát především dobře v zadních řadách, není jediný důvod, proč by ani ona nemohla pomýšlet na toužebný postup.

I nadále Gruzii vede trenér Vladimír Weiss, jenž u týmu působí už od roku 2016, a právě nyní by mohla nastat chvíle, kdy by mohl se svým týmem výrazněji prorazit. "Jsme dobře připraveni," ujišťoval na tiskové konferenci záložník Nika Kvekveskiri. "Vítězství nás může posunout na evropský turnaj. A my pro to uděláme všechno."

Obě družstva se spolu střetla celkem čtyřikrát a bilance mezi nimi je více než vyrovnaná. Jednou vyhrál Kazachstán, jednou Gruzie, dvakrát se urodila remíza. "Kazachstán má velmi dobré hráče, v posledních zápasech to jasně dokázal," dodával Kvekveskiri. "Z taktického hlediska to bude zajímavé střetnutí, protože se oba trenéři velmi dobře znají."

První skupina čtvrté výkonnostní kategorie má velmi zajímavé složení, neboť se v ní o jediné postupové místo do závěrečného play-off poperou hned tři bývalé sovětské republiky. Asi největším favoritem na první příčku bude Lotyšsko, které to však v konkurenci Gruzie a Kazachstánu nebude mít vůbec jednoduché. Jestliže chce bojovat o vstupenku na EURO 2020, tak v domácím prostředí musí bezpodmínečně splnit úkol proti trpaslíkovi z Andorry.

Oba dva čtvrteční soupeři na sebe narazili v uplynulé kvalifikaci o MS v Rusku a v obou případech bylo úspěšnější Lotyšsko. To nejprve uspělo na půdě protivníka nejtěsnějším poměrem 1:0 díky brance Valērijse Šabaly krátce po přestávce, před vlastními fanoušky předvedlo mnohem přesvědčivější výkon a tentokráte zvítězilo hladce 4:0. V tomto střetnutí skóroval Šabala hned dvakrát, jednou pak Dāvis Ikaunieks s Igorsem Tarasovsem.

S posledním kvalifikačním cyklem však mohla být Andorra nakonec spokojená i přesto, že se čtyřmi body skončila ve skupině B poslední šestá. Nicméně dokázala uhrát cenný bod s Faerskými ostrovy po bezbrankovém výsledku, začátkem června loňského roku se postarala o prvotřídní senzaci. Na národním stadionu totiž porazila silné Maďarsko 1:0 a její nepříznivá série bez vítězství se tak zastavila na šestašedesáti zápasech.

Domácí reprezentace kromě dvou výher nad Andorrou toho už moc nepředvedla a získala jen jeden bod za remízu 0:0 ve Faerských ostrovech, skončila tak pátá se sedmi body. Lotyšsko se naposledy na evropský šampionát dostalo v roce 2004, od té doby mělo k další účasti hodně daleko. Jeho nadcházející protivník předvádí v tomto roce solidní výkony, neboť vyhrál v Lichtenštejnsku (1:0) a smírně bez branek se rozešel s Kapverdami i se SAE.

Na lavičce favorita působí od května finský trenér Mixu Paatelainen a jeho cíl je naprosto jasný. "Při tomto formátu nemůžeme mít jiný plán než skončit na prvním místě a proklouznout tak do závěrečné fáze. Andorra šla v posledních letech nahoru a určitě s námi může držet krok, v žádném případě to nebude jednoduché utkání. Je potřeba se koncentrovat od samého začátku až do konce, zaváhání si nesmíme dovolit," řekl jednapadesátiletý helsinský rodák.

V nově vzniklé Lize národů se i mezi těmi největšími trpaslíky bude bojovat o jednu vstupenku na evropský šampionát a tato motivace je silným lákadlem pro všechny. Ve čtvrté skupině poslední výkonnostní kategorie budou největšími favority na postup do závěrečného play-off Makedonie s Arménií, nicméně také Lichtenštejnsko rozhodně není bez šance a může překvapit. Ostrý start ho čeká právě v Arménii.

Domácí výběr se z dlouhodobého hlediska zlepšuje, i když poslední kvalifikace o MS v Rusku mu příliš nevyšla. Ve skupině E obsadil předposlední pátou pozici se sedmi body, za sebou nechal pouze Kazachstán. Navíc nijak světobornými výkony se chlubit nemohl, neboť před vlastním publikem například utrpěl debakly od Rumunska (0:5), Dánska (1:4) i vysoce favorizovaného Polska (1:6).

Svou premiéru na arménské lavičce si odbude kouč Vardan Minasyan, který nahradil nepříliš úspěšného Artura Petrosyana. Jeho svěřenci předvedli v posledních dvou přátelských zápasech na přelomu května a června celkem obstojné výkony, když nejprve remizovali s Maltou v poměru 1:1 a následně se rozešli smírně bez branek s Moldavskem. Největší hvězdou Arménie by opět měl být záložník londýnského Arsenalu Henrik Mchitarjan.

"Na tuto speciální soutěž se rozhodně těšíme, neboť v každém duelu budeme mít o co hrát. Cesta za případným úspěchem bude dlouhá, ale všichni věříme, že můžeme uspět. Lichtenštejnsko určitě nemá slabý tým a v žádném případě ho nemůžeme podcenit, v minulosti zaskočil nejednoho favorita," uvedl Minasyan na předzápasové tiskové konferenci.

Hosté v kvalifikaci o světový šampionát obsadili poslední šestou příčku s nulovým bodovým ziskem a s hrozivým skóre 1:39, momentálně tak mají co napravovat. Na soutěžní vítězství čekají už od roku 2014 a rádi by tuto nepříznivou šňůru prolomili právě v Arménii. Oba dva výběry se spolu ještě nikdy v historii neutkaly a čeká je tak pikantní premiéra.

O čtvrté skupině v lize D by se dalo říct, že je ze všech týmů tou nejméně atraktivní. První dvojicí, která se širokou veřejnost pokusí přesvědčit o opaku, je Gibraltar s Makedonií.

Tyto dva týmy se spolu v historii ještě nikdy neutkaly, což ale vzhledem k délce působení Gibraltaru pod hlavičkou UEFA není příliš neobvyklé. Gibraltar je fotbalovým trpaslíkem, od něhož nikdo nic moc nečeká. Příděly o větší počet branek jsou tak nějak očekávány. Gibraltar navíc stále teprve čeká na své první kvalifikační body.

Jedná se o první utkání Gibraltaru pod novým trenérem, takže jeho fanoušci budou jistě zvědaví, co s týmem udělá. Gibraltar jmenoval uruguayského trenéra Julia Cesara Ribase v polovině července a sám trenér si dobře uvědomuje, že ho čeká velmi zajímavá výzva - dostat fotbalového trpaslíka o úroveň výš. A první šanci k tomu má právě v Lize Národů.

Na tiskové konferenci Ribas mimo jiné zmínil: "Angažmá u reprezentace Gibraltaru je pro mě velkou výzvou a těším se na naši spolupráci. Všichni tady jsou velmi odhodlaní a obětaví, což je pro růst dobrý předpoklad. Chceme si klást realistické cíle, kterých bychom rádi postupně dosahovali. Věřím, že se nám povede zapracovat na základech a že budeme hrát tak, abychom naše skvělé fanoušky mohli těšit," přeje si zkušený trenér.

Makedonie je mnohem zkušenějším týmem s větším renomé a kvalitnějším zázemím. V historii už dala světu nejedno velké jméno a vychovala plno dobrých hráčů, kteří se prosazují také mimo hranice Makedonie. Mezi nedávné úspěchy patří zcela jistě remíza s Itálií v rámci kvalifikace na mistrovství světa, výhra nad Izraelem nebo těsná porážka od Španělů.

V tomto kalendářním roce si Makedonie připsala pro zatím jen dva zápasy a v obou remizovala. Po Finsku se rozešla smírně také s Ázerbájdžánem. V sedmi posledních utkáních Makedonci už neprohráli a proti Gibraltaru s tím rozhodně nechtějí začínat.