Představení účastníků ME 2016 - Itálie
Zaujalo nás
Itálie je zemí, která klade velký důraz na bohatou historii, emoce, taktiku a tradice. Za dlouhá léta zažila Squadra Azzurra mnoho vzletů i pádů, dala evropskému fotbalu množství legendárních hráčů a přispěla i k rozvoji taktiky. V posledních letech se jí ale nedaří kralovat tak jako v 30. či 40. letech minulého století. Reprezentační kádr navíc opouští jedna ikona za druhou a nové tváře se v rámci přestavby stále teprve zaučují či rostou ve stínu odcházejících mohykánů...
Hrdý reprezentant takticky vyspělé kopané se snaží znovu se postavit na vlastní nohy a přizpůsobit se modernímu fotbalovému pojetí v rychle se měnícím prostředí. Italské calcio bylo v posledních letech poskvrněno několika skandály, které mu ale paradoxně v mezinárodních konfrontacích pomáhaly ke stmelení a výhrám (typicky před zlatým MS 2006).
Slavných jmen v nynější reprezentaci najdeme jen pár, ale tím spíše může Itálie překvapit. Tým trenéra Antonia Conteho by rád zase jednou ukázal, že Itálie není jen týmem žijícím z minulosti. Že není pouze zemí majestátního sídla papeže, producentem luxusního vína Sangiovese, prosciutta nebo parmazánu. Že odkaz Itálie neznamená jen antiku, Felliniho, renesanci nebo Ferrari.
Slavný spisovatel Umberto Eco jednou trefně poznamenal: "Pro každý problém se v Itálii navrhne 57 milionů řešení, tolik, kolik má obyvatel." Dost možná tím vystihl různorodost italského národa, který je roztříštěn a cestu z krize vidí v silných individualitách. Fotbal je ale kolektivní hra, takže se před zkušeným trenérem Antoniem Contem otevírá velká výzva. Musí individuální kvality jednotlivců stmelit tak, aby z nich udělal fungující stroj. Aby (s trochou nadsázky) přetvořil skomírající a nefungující Ferrari ve spolehlivý Fiat, který možná leckoho zaskočí svým výkonem.
Italové jsou na svou fotbalovou historii velmi hrdí. A právem. Světu italské calcio darovalo proslavené catenaccio, množství vášnivých derby a několik výjimečných týmů. Vytvořilo hráčské legendy jako Paolo Rossi, Silvio Piola, Giuseppe Meazza, Paolo Maldini, Dino Zoff, Giampiero Boniperti, Giacinto Facchetti, Roberto Baggio nebo Alessandro Del Piero. Každá slavná generace měla své tahouny, kteří národnímu týmu pomohli k trofejím a slávě.
Když byla v Turíně dne 16. března 1898 založena italská fotbalová federace, jen málokdo jí asi předpovídal takové množství úspěchů. Italské calcio od té doby ušlo velkou cestu a až v roce 1929 se zformovalo do sezony s ligovým formátem. Hráči začali být placeni a éra profesionální italské kopané začala. Italská reprezentace debutovala 15. května 1910 v hodně atraktivním duelu s Francií, se kterou si v Milánu domácí poradili 6:2. První světová válka však události trochu pozdržela. Naplno se italský sen o slávě rozproudil až v meziválečném období, kdy se do čela svazu dostal Giorgio Vaccaro.
Pod jeho vedením Itálie zažívá zlaté časy třicátých let. Vše odstartovalo domácí mistrovství světa roku 1934, na kterém pod vedením trenéra Vittoria Pozza řádili Monzeglio s Meazzou. Italové ve finále porazili Československo a medailový úspěch zopakovali také o čtyři roky později. Další MS hostila Francie, ale Itálie dokázala obhájit prvenství. Vděčit za to mohla partě kolem Biavatiho a Pioly. K tomu navíc Italové získali zlato na olympiádě roku 1936. Pak ovšem slavné chorály utichly, protože na další úspěchy fanoušci čekali téměř třicet let.
Šéfem svazu se stal taktéž uznávaný Artemio Franchi, který proslul dobrými kontakty i organizačními schopnostmi. Opět k tomu Itálie potřebovala domácí prostředí, neboť ME v roce 1968 hostila města jako Řím, Florencie nebo Neapol. Italové tehdy spoléhali na "zlatého chlapce" Riveru, vedle nějž nastupovali například Mazzola nebo Facchetti s Rivou. Dalším triumfem bylo španělské MS 1982, které Italové opanovali i díky legendám jako Paolo Rossi, Dino Zoff, Claudio Gentile, Antonio Cabrini, Bruno Conti, Gaetano Scirea nebo Marco Tardelli. O osm let později brali Italové jen třetí místo, třebaže trenér Vicini řídil hráče jako Baresi, Maldini, Ancelotti, Giannini nebo Baggio.
Penalty se proti Azzurri postavily také o čtyři roky později, když ve finále s Brazílií minuli Baresi, Massaro a Baggio. Od roku 2000 si Italové připisují dvě druhá místa na ME a především slavné první místo na mistrovství světa v Německu. Zlatá generace Nesty, Cannavara, Pirla nebo Tottiho s Del Pierem si pro triumf došla i přes počáteční skandály na domácí scéně. Po minulém, čtyři roky starém druhém místě se tehdejší trenér Cesare Prandelli pokusil vyzdvihnout hlavní přednosti svého týmu, když řekl: "Měli jsme náročnou skupinu, ale ukázali jsme bojovného ducha. Itálie může prožít mnohé těžkosti, ale vždy znova vstane. Ukázali jsme, že umíme hrát ofenzivně, že umíme prohrát se ctí a především, že se nikdy nevzdáme."
Cesta italské výpravy na francouzský šampionát byla poměrně snadná a krátká. Oba státy spolu sousedí a například z přímořského města Ventimiglia je to do známého střediska Menton autem jen 11 kilometrů. Trenér Antonio Conte se rozhodl pro přípravný kemp reprezentace v Covercianu ve Florencii, odkud je to do Lyonu coby dějiště prvního italského utkání skupiny E celkem 723 kilometrů.
Itálii nečeká ve skupině E nic snadného. Tím spíš, že kvalifikace její schopnosti zase tak moc neprověřila. Jediným náročným sokem jí bylo Chorvatsko, které ale trpělo nevyváženou formou a několik zkratů jej připravilo o první místo. Italům slouží ke cti fakt, že ani jednou v průběhu lítých bojů skupinových neprohrála. Bota ji ale tlačila především v ofenzívě.
Conteho celku se povedla hlavně část v roce 2014, ve které vyhrála první tři duely v řadě a probila si cestu na první místo. Nutno ale dodat, že ani její hra proti týmům jako Ázerbájdžán či Malta příliš pozitiv nenabízela a Italové tyto duely vyhráli vždy jen o gól. Následovaly tři remízy s Chorvatskem a Bulharskem a zdálo se, že Conteho výběr ztrácí dech. Ten však opět nabral v klíčové fázi, neboť poslední čtyři duely už v pohodě vyhrál. Za celou kvalifikaci Italové získali 24 bodů, vstřelili 16 gólů a dostali jich sedm. Trenér Conte musí především vyřešit problémy v ofenzívě, protože jen jeden hráč v jeho kvalifikačním výběru vstřelil více než dvě branky! Graziano Pellè tak má velkou šanci na základní sestavu.
Pro trenéra Antonia Conteho začne hodně zvláštní turnaj. Éra někdejšího univerzála na lavičce národního týmu končí možná dřív, než by kdekdo čekal. Antonio Conte byl vybrán jako muž, který má vyvést Azzurri z vod průměru na světlo, kde kdysi pobývali. Měl jim vrátit noblesu a lesk trofejí, neboť je považován za inovátora a schopného trenéra, který se nebojí změny. Zároveň umí dávat šanci mladým hráčům, což je přesně situace, na které chce Itálie pracovat. Čím si vizitku trenérského esa Conte vysloužil?
Již jako hráč se rodák z Lecce vyznačoval několika klady. Byl skvělým taktikem, uměl vést a na hřišti působil dojmem bojovníka se zdatným fyzickým fondem. I díky tomu v dresu Juventusu vyhrál mimo jiné pětkrát Serii A, jednou Ligu mistrů nebo Pohár UEFA. Na podobných principech postavil také svoji trenérskou kariéru. Po boku Luigiho De Cania se v sezoně 2005/2006 učil trenérskému řemeslu v Sieně a jako první štaci si po skončení dané sezony vybral druholigové Arezzo. V něm se mu však vůbec nedařilo a hned v říjnu téhož roku byl pro neuspokojivé výsledky odvolán. Někdo by to možná vzdal, ale pro Conteho bylo podobné uvažování něčím cizím.
Přes Bari a Atalantu se dostal opět do Sieny, tentokrát už jako hlavní kouč. Měl náročný úkol - dostat Sienu zpět do první ligy, odkud v roce 2010 spadla. To se mu nakonec povedlo, ale první ligu už s ní neokusil. Na jaře 2011 si jej totiž vyhlédl sportovní ředitel jeho milovaného Juventusu, Giuseppe Marotta, aby nahradil odcházejícího Luigiho Delneriho. A fanoušky vzývaný hráč začal úřadovat. Výsledkem jeho nenápadné práce byla série vítězství a trofeje jako italský Superpohár nebo druhé místo v Coppa Italia. Především ale Conte pomohl vytvořit z Juventusu bezchybný stroj, který dominuje na domácí půdě. S Juventusem vyhrál první ligu třikráte za sebou a zanechal tak po sobě výrazný otisk.
Coby trenér je Conte znám na první pohled defenzivním stylem s rozestavením 3-5-2. Velký důraz klade na zkušené a osvědčené trio stoperů, které nepříliš často střídá. Pětičlenná záloha je pak často složena ze dvou rychlých krajních beků, jednoho defenzivně laděného organizátora hry a dvou silových záložníků. Vpředu pak velmi často používá dva typově odlišné útočníky. Juventus byl pod jeho vedením obávaným soupeřem především díky pečlivé obraně, precizní taktice a vůli vyhrát. Velmi často pak Stará dáma vyhrávala o jediný gól, občas vstřelený až v samém závěru. Conte z Juventusu opět udělal tým s charakterem, bojovným duchem a nezlomnou vůlí.
Stejně jako v životě se i ve fotbale uměl přizpůsobit. Byla by chyba myslet si, že Conte neohrabaně lpí na jediné formaci a zažitých stereotypech. Nedělá mu problémy změnit sestavu těsně před zápasem, měnit formaci v průběhu utkání a tím bryskně reagovat na vývoj utkání. Mohli jsme proto vidět i hru ve formacích 4-3-3, 4-2-4 nebo 4-1-4-1. Conte je autoritou i přesto, že je jeho jméno spojeno s nechvalně známým korupčním skandálem v italském fotbale. Jeho charakter dobře vystihl Andrea Pirlo, který vzpomínal na úvodní řeč nového trenéra při jeho představení v kabině Juventusu:
"Stačil mu jediný proslov, aby se dostal pod kůži mně i celému Juventusu. Byl plný energie a elánu, vyzařovalo z něj obrovské zaujetí. Rychle se pohyboval po kabině, krev mu zběsile proudila žilami. Nepotřeboval složitá slova, aby nás všechny hluboce zasáhl. Častokrát jsem odcházel z kabiny s pocitem, že jsem slyšel a zažil zase něco výjimečného."
Itálie zřejmě nikdy nemůže odjíždět na šampionát s pocitem, že je vše v pořádku. Od skandálů v lize přes hádky v kabině až po zranění ji velmi často něco limituje. Ani tento rok nebude výjimkou, protože kádr decimují zranění klíčových opor. A nejedna z nich se bude na EURO dívat přinejlepším z VIP lóže. Ještě nedávno bych v této části možná vyzdvihoval hvězdu Verrattiho nebo zkušeného bojovníka Marchisia. O pár řádků níže by možná byl prostor pro Perina coby nástupce legendárního Buffona. Ani jeden z nich se ale na EURO nepodívá.
Pomiňme hráče, které trenér Conte z různých důvodů nepovolal. Záložní řada už kvůli výše zmíněným absencím přišla o kreativitu, kterou trenér Conte ještě umocnil opomenutím legendárního Pirla. To se týká také v Americe zářícího Giovinca. Tak koho vybrat jako vůdce? Buffona? Bojovníka De Rossiho, nebo zkušeného rychlíka Candrevu?
Podle mého skromného názoru by hlavním tahounem a lídrem měl být Leonardo Bonucci. Stoper, který začínal jako defenzivní záložník, je v tom správném věku. Čerstvě devětadvacetiletý obránce, kterému hodně svědčí Conteho styl se třemi stopery, má za úkol strážit spoluhráče Buffona. A jde mu to skvěle, protože právě v Juventusu si udělal renomé tak dobré, že po něm pokukují největší evropské kluby. Jen za poslední rok se hodně mluvilo o londýnské Chelsea, Realu Madrid nebo Bayernu Mnichov. A není divu, protože z Bonucciho v Itálii vyrostl spolehlivý hráč, který dokonale splňuje měřítka moderního obránce.
Bonuccimu nedělá problém hra v systému se třemi či čtyřmi obránci, je dobře rychlostně vybaven a má dobré vůdčí schopnosti. Z obranné trojice Staré dámy je to právě Bonucci, který se vyhýbá větším chybám a svým důrazem brání Buffona. V celém kádru Juventusu za uplynulou sezonu žádný hráč nenastoupil do více utkání, než kolik jich odehrál Bonucci (ještě spolu s Pogbou). Za 49 zápasů ve všech soutěžích dohromady si připsal tři branky, dvě asistence a ani jednou nebyl vyloučen! V reprezentaci debutoval již v roce 2010 a od té doby si připsal 55 startů.
O charakteru zkušeného rodáka z města Viterbo svědčí také příhoda z října 2012. Bonucciho spolu s manželkou Martinou a pětiměsíčním synkem Lorenzem přepadl ozbrojený lupič, kterému se zalíbily hodinky stopera Juventusu. Scénka jako z dětství Bruce Waynea. Bonucci ale měl pro strach uděláno a když naoko předával lupiči hodinky, nebojácně jej praštil. A protože je zvyklý dotahovat věci do konce, ještě jej pronásledoval po ulici. Potvrdí životní formu i na mistrovství Evropy?
Tentokrát to nebude nastávající táta Alessandro Florenzi, o němž se hodně mluvilo po úchvatné brance z půlky proti Barceloně. Ani poměrně známá dvojice De Sciglio - Insigne. Mou volbou je Federico Bernardeschi, o němž mimo bardů pečlivě sledujících Fiorentinu a Serii A možná ví jen malá část fanoušků. Pomalu ale začíná být jasné, že tento mladík působící ve Fiorentině má obrovský potenciál. Florencie už dala světu mnoho osobností. Od Alighieriho a Vespucciho přes Machiavelliho, Kateřinu Medicejskou až po Orianu Fallaci. Bernardeschi se sice narodil ve sto kilometrů vzdáleném městečku Carrara, ale fotbalově vyrostl právě ve Fiorentině.
Jako devatenáctiletý debutoval ve druholigovém Crotone, v letošní sezoně však už naplno prodává svůj talent. Více odehraných utkání měli jen Astori a Kalinić. Křídelní útočník nosí na dresu číslo deset, což má ukázat důležitost a osobitost hráče. Bernardeschi nasázel za 41 zápasů pět branek, ale střelba gólů není jeho primárním cílem. Tím je práce s míčem, připravování šancí a rychlost spolu s technikou, díky čemuž baví diváky a obchází protihráče. Za Itálii odehrál jen 152 minut a teď je připraven na první ostře sledovaný turnaj.
Situace mezi třemi tyčemi je velmi jednoduchá. Jistotu zajišťuje nestárnoucí evergreen Gigi Buffon, který má místo jedničky zaručeno. A pokud by náhodou hrát nemohl, ani v tom případě se Itálie nemusí obávat. Marchetti možná nemá tak slavné jméno, ale stále jde o zkušeného a kvalitního brankáře. To samé lze říci o jeho mladším kolegovi z Paříže. V obranné linii najdeme mezi náhradníky spíše varianty pro hru na čtyři obránce. Rugani s Astorim zůstali doma, ve hře je na stopera jen nevýrazný Ogbonna.
Záložní řada ztratila mnohé klady absencemi Verrattiho s Marchisiem a Montolivem, takže Conte musel lovit jinde. Hodně kritizovaným překvapením byl Emanuele Giaccherini, který vyniká spíše v provinčních týmech jako Bologna. Nakonec nejede ani záložník Jorginho. Velkou slabinu představuje absence typického mozku záložní řady, kterou představovali Pirlo právě s Verrattim. V podstatě nikdo z vybraných hráčů nedosahuje jejich kvalit. Jedinými hráči, kteří jsou schopni tvořit hru, jsou Daniele De Rossi a Giacomo Bonaventura, který však nakonec rovněž nepojede. Conte preferuje poctivé bojovníky.
Největší vlna kritiky se ale snesla na trenéra Conteho za složení útoku. Zdá se, že jeho jedničkou bude nejlepší střelec kvalifikace, tvrdou Premier League otrkaný Graziano Pellè. Typologicky podobný je také Simone Zaza, který plní v Juventusu roli žolíka, jemuž stačí málo času ke vstřelení branky. Techniku a rychlost pak zastupuje trojice Insigne, Bernardeschi a El Shaarawy. Poslední jmenovaný viditelně pookřál v římském AS.
Zbylá jména ale vzbuzují spíš nesouhlas. Poslední dobou zraněný a nevýrazný Ciro Immobile má sice zkušenosti z evropských klání, ale i vinou zranění nemá formu. Tu měl při angažmá v Sampdorii Janov naturalizovaný Brazilec Eder Citadin Martins, jenže od přestupu do Interu úplně vymizel. V barvách Interu skóroval v patnácti duelech jen jednou! Někdejší brankář Lazia Fernando Orsi má jasno: "Eder nemá v reprezentaci co dělat!" Rovněž Lorenzo Insigne v reprezentaci moc nezáří a v těžkých zápasech není vidět. Slovy jednoho odborníka: "jeho použitelnost na téhle úrovni je podle mě podobná jako u Giovinca, tzn. víceméně záporná."
Nominaci by si zřejmě mnohem více zasloužili jiní, neokoukaní hráči. Prototyp nenápadného střelce v obdivuhodné formě ztělesňuje Leonardo Pavoletti, který dozrává jako víno. Coby nejlepší Ital v žebříčku střelců nasázel v této sezoně 15 branek. Jen o tři méně zase stihl i přes pomalý rozjezd vstřelit mladík Andrea Belotti působící v turínském FC. A mezi nejužitečnější Italy patří také mladý šikula Nicola Sansone, který spolu s talentovaným Berardim táhne Sassuolo. Do obrany si mnozí přáli milánské duo Alessio Romagnoli - Luca Antonelli. A tak bychom mohli pokračovat...
Trenér Conte ale bere odpovědnost na sebe a prohlašuje, že veškerá jeho rozhodnutí jsou vždy pro dobro Itálie. Už brzy se dozvíme odpověď na palčivou otázku: Bude Conteho reprezentační derniéra úspěšná?
Hrdý reprezentant takticky vyspělé kopané se snaží znovu se postavit na vlastní nohy a přizpůsobit se modernímu fotbalovému pojetí v rychle se měnícím prostředí. Italské calcio bylo v posledních letech poskvrněno několika skandály, které mu ale paradoxně v mezinárodních konfrontacích pomáhaly ke stmelení a výhrám (typicky před zlatým MS 2006).
Slavných jmen v nynější reprezentaci najdeme jen pár, ale tím spíše může Itálie překvapit. Tým trenéra Antonia Conteho by rád zase jednou ukázal, že Itálie není jen týmem žijícím z minulosti. Že není pouze zemí majestátního sídla papeže, producentem luxusního vína Sangiovese, prosciutta nebo parmazánu. Že odkaz Itálie neznamená jen antiku, Felliniho, renesanci nebo Ferrari.
Slavný spisovatel Umberto Eco jednou trefně poznamenal: "Pro každý problém se v Itálii navrhne 57 milionů řešení, tolik, kolik má obyvatel." Dost možná tím vystihl různorodost italského národa, který je roztříštěn a cestu z krize vidí v silných individualitách. Fotbal je ale kolektivní hra, takže se před zkušeným trenérem Antoniem Contem otevírá velká výzva. Musí individuální kvality jednotlivců stmelit tak, aby z nich udělal fungující stroj. Aby (s trochou nadsázky) přetvořil skomírající a nefungující Ferrari ve spolehlivý Fiat, který možná leckoho zaskočí svým výkonem.
Historie
Italové jsou na svou fotbalovou historii velmi hrdí. A právem. Světu italské calcio darovalo proslavené catenaccio, množství vášnivých derby a několik výjimečných týmů. Vytvořilo hráčské legendy jako Paolo Rossi, Silvio Piola, Giuseppe Meazza, Paolo Maldini, Dino Zoff, Giampiero Boniperti, Giacinto Facchetti, Roberto Baggio nebo Alessandro Del Piero. Každá slavná generace měla své tahouny, kteří národnímu týmu pomohli k trofejím a slávě.
Když byla v Turíně dne 16. března 1898 založena italská fotbalová federace, jen málokdo jí asi předpovídal takové množství úspěchů. Italské calcio od té doby ušlo velkou cestu a až v roce 1929 se zformovalo do sezony s ligovým formátem. Hráči začali být placeni a éra profesionální italské kopané začala. Italská reprezentace debutovala 15. května 1910 v hodně atraktivním duelu s Francií, se kterou si v Milánu domácí poradili 6:2. První světová válka však události trochu pozdržela. Naplno se italský sen o slávě rozproudil až v meziválečném období, kdy se do čela svazu dostal Giorgio Vaccaro.
Pod jeho vedením Itálie zažívá zlaté časy třicátých let. Vše odstartovalo domácí mistrovství světa roku 1934, na kterém pod vedením trenéra Vittoria Pozza řádili Monzeglio s Meazzou. Italové ve finále porazili Československo a medailový úspěch zopakovali také o čtyři roky později. Další MS hostila Francie, ale Itálie dokázala obhájit prvenství. Vděčit za to mohla partě kolem Biavatiho a Pioly. K tomu navíc Italové získali zlato na olympiádě roku 1936. Pak ovšem slavné chorály utichly, protože na další úspěchy fanoušci čekali téměř třicet let.
Šéfem svazu se stal taktéž uznávaný Artemio Franchi, který proslul dobrými kontakty i organizačními schopnostmi. Opět k tomu Itálie potřebovala domácí prostředí, neboť ME v roce 1968 hostila města jako Řím, Florencie nebo Neapol. Italové tehdy spoléhali na "zlatého chlapce" Riveru, vedle nějž nastupovali například Mazzola nebo Facchetti s Rivou. Dalším triumfem bylo španělské MS 1982, které Italové opanovali i díky legendám jako Paolo Rossi, Dino Zoff, Claudio Gentile, Antonio Cabrini, Bruno Conti, Gaetano Scirea nebo Marco Tardelli. O osm let později brali Italové jen třetí místo, třebaže trenér Vicini řídil hráče jako Baresi, Maldini, Ancelotti, Giannini nebo Baggio.
Penalty se proti Azzurri postavily také o čtyři roky později, když ve finále s Brazílií minuli Baresi, Massaro a Baggio. Od roku 2000 si Italové připisují dvě druhá místa na ME a především slavné první místo na mistrovství světa v Německu. Zlatá generace Nesty, Cannavara, Pirla nebo Tottiho s Del Pierem si pro triumf došla i přes počáteční skandály na domácí scéně. Po minulém, čtyři roky starém druhém místě se tehdejší trenér Cesare Prandelli pokusil vyzdvihnout hlavní přednosti svého týmu, když řekl: "Měli jsme náročnou skupinu, ale ukázali jsme bojovného ducha. Itálie může prožít mnohé těžkosti, ale vždy znova vstane. Ukázali jsme, že umíme hrát ofenzivně, že umíme prohrát se ctí a především, že se nikdy nevzdáme."
Infograficky
autor: Víťa Horák
Cesta na šampionát
Cesta italské výpravy na francouzský šampionát byla poměrně snadná a krátká. Oba státy spolu sousedí a například z přímořského města Ventimiglia je to do známého střediska Menton autem jen 11 kilometrů. Trenér Antonio Conte se rozhodl pro přípravný kemp reprezentace v Covercianu ve Florencii, odkud je to do Lyonu coby dějiště prvního italského utkání skupiny E celkem 723 kilometrů.
Itálii nečeká ve skupině E nic snadného. Tím spíš, že kvalifikace její schopnosti zase tak moc neprověřila. Jediným náročným sokem jí bylo Chorvatsko, které ale trpělo nevyváženou formou a několik zkratů jej připravilo o první místo. Italům slouží ke cti fakt, že ani jednou v průběhu lítých bojů skupinových neprohrála. Bota ji ale tlačila především v ofenzívě.
Conteho celku se povedla hlavně část v roce 2014, ve které vyhrála první tři duely v řadě a probila si cestu na první místo. Nutno ale dodat, že ani její hra proti týmům jako Ázerbájdžán či Malta příliš pozitiv nenabízela a Italové tyto duely vyhráli vždy jen o gól. Následovaly tři remízy s Chorvatskem a Bulharskem a zdálo se, že Conteho výběr ztrácí dech. Ten však opět nabral v klíčové fázi, neboť poslední čtyři duely už v pohodě vyhrál. Za celou kvalifikaci Italové získali 24 bodů, vstřelili 16 gólů a dostali jich sedm. Trenér Conte musí především vyřešit problémy v ofenzívě, protože jen jeden hráč v jeho kvalifikačním výběru vstřelil více než dvě branky! Graziano Pellè tak má velkou šanci na základní sestavu.
Trenér — Antonio Conte
Pro trenéra Antonia Conteho začne hodně zvláštní turnaj. Éra někdejšího univerzála na lavičce národního týmu končí možná dřív, než by kdekdo čekal. Antonio Conte byl vybrán jako muž, který má vyvést Azzurri z vod průměru na světlo, kde kdysi pobývali. Měl jim vrátit noblesu a lesk trofejí, neboť je považován za inovátora a schopného trenéra, který se nebojí změny. Zároveň umí dávat šanci mladým hráčům, což je přesně situace, na které chce Itálie pracovat. Čím si vizitku trenérského esa Conte vysloužil?
Již jako hráč se rodák z Lecce vyznačoval několika klady. Byl skvělým taktikem, uměl vést a na hřišti působil dojmem bojovníka se zdatným fyzickým fondem. I díky tomu v dresu Juventusu vyhrál mimo jiné pětkrát Serii A, jednou Ligu mistrů nebo Pohár UEFA. Na podobných principech postavil také svoji trenérskou kariéru. Po boku Luigiho De Cania se v sezoně 2005/2006 učil trenérskému řemeslu v Sieně a jako první štaci si po skončení dané sezony vybral druholigové Arezzo. V něm se mu však vůbec nedařilo a hned v říjnu téhož roku byl pro neuspokojivé výsledky odvolán. Někdo by to možná vzdal, ale pro Conteho bylo podobné uvažování něčím cizím.
Přes Bari a Atalantu se dostal opět do Sieny, tentokrát už jako hlavní kouč. Měl náročný úkol - dostat Sienu zpět do první ligy, odkud v roce 2010 spadla. To se mu nakonec povedlo, ale první ligu už s ní neokusil. Na jaře 2011 si jej totiž vyhlédl sportovní ředitel jeho milovaného Juventusu, Giuseppe Marotta, aby nahradil odcházejícího Luigiho Delneriho. A fanoušky vzývaný hráč začal úřadovat. Výsledkem jeho nenápadné práce byla série vítězství a trofeje jako italský Superpohár nebo druhé místo v Coppa Italia. Především ale Conte pomohl vytvořit z Juventusu bezchybný stroj, který dominuje na domácí půdě. S Juventusem vyhrál první ligu třikráte za sebou a zanechal tak po sobě výrazný otisk.
Coby trenér je Conte znám na první pohled defenzivním stylem s rozestavením 3-5-2. Velký důraz klade na zkušené a osvědčené trio stoperů, které nepříliš často střídá. Pětičlenná záloha je pak často složena ze dvou rychlých krajních beků, jednoho defenzivně laděného organizátora hry a dvou silových záložníků. Vpředu pak velmi často používá dva typově odlišné útočníky. Juventus byl pod jeho vedením obávaným soupeřem především díky pečlivé obraně, precizní taktice a vůli vyhrát. Velmi často pak Stará dáma vyhrávala o jediný gól, občas vstřelený až v samém závěru. Conte z Juventusu opět udělal tým s charakterem, bojovným duchem a nezlomnou vůlí.
Stejně jako v životě se i ve fotbale uměl přizpůsobit. Byla by chyba myslet si, že Conte neohrabaně lpí na jediné formaci a zažitých stereotypech. Nedělá mu problémy změnit sestavu těsně před zápasem, měnit formaci v průběhu utkání a tím bryskně reagovat na vývoj utkání. Mohli jsme proto vidět i hru ve formacích 4-3-3, 4-2-4 nebo 4-1-4-1. Conte je autoritou i přesto, že je jeho jméno spojeno s nechvalně známým korupčním skandálem v italském fotbale. Jeho charakter dobře vystihl Andrea Pirlo, který vzpomínal na úvodní řeč nového trenéra při jeho představení v kabině Juventusu:
"Stačil mu jediný proslov, aby se dostal pod kůži mně i celému Juventusu. Byl plný energie a elánu, vyzařovalo z něj obrovské zaujetí. Rychle se pohyboval po kabině, krev mu zběsile proudila žilami. Nepotřeboval složitá slova, aby nás všechny hluboce zasáhl. Častokrát jsem odcházel z kabiny s pocitem, že jsem slyšel a zažil zase něco výjimečného."
Tahoun týmu — Leonardo Bonucci (Juventus)
zdroj: gazzettaworld.com
Itálie zřejmě nikdy nemůže odjíždět na šampionát s pocitem, že je vše v pořádku. Od skandálů v lize přes hádky v kabině až po zranění ji velmi často něco limituje. Ani tento rok nebude výjimkou, protože kádr decimují zranění klíčových opor. A nejedna z nich se bude na EURO dívat přinejlepším z VIP lóže. Ještě nedávno bych v této části možná vyzdvihoval hvězdu Verrattiho nebo zkušeného bojovníka Marchisia. O pár řádků níže by možná byl prostor pro Perina coby nástupce legendárního Buffona. Ani jeden z nich se ale na EURO nepodívá.
Pomiňme hráče, které trenér Conte z různých důvodů nepovolal. Záložní řada už kvůli výše zmíněným absencím přišla o kreativitu, kterou trenér Conte ještě umocnil opomenutím legendárního Pirla. To se týká také v Americe zářícího Giovinca. Tak koho vybrat jako vůdce? Buffona? Bojovníka De Rossiho, nebo zkušeného rychlíka Candrevu?
Podle mého skromného názoru by hlavním tahounem a lídrem měl být Leonardo Bonucci. Stoper, který začínal jako defenzivní záložník, je v tom správném věku. Čerstvě devětadvacetiletý obránce, kterému hodně svědčí Conteho styl se třemi stopery, má za úkol strážit spoluhráče Buffona. A jde mu to skvěle, protože právě v Juventusu si udělal renomé tak dobré, že po něm pokukují největší evropské kluby. Jen za poslední rok se hodně mluvilo o londýnské Chelsea, Realu Madrid nebo Bayernu Mnichov. A není divu, protože z Bonucciho v Itálii vyrostl spolehlivý hráč, který dokonale splňuje měřítka moderního obránce.
Bonuccimu nedělá problém hra v systému se třemi či čtyřmi obránci, je dobře rychlostně vybaven a má dobré vůdčí schopnosti. Z obranné trojice Staré dámy je to právě Bonucci, který se vyhýbá větším chybám a svým důrazem brání Buffona. V celém kádru Juventusu za uplynulou sezonu žádný hráč nenastoupil do více utkání, než kolik jich odehrál Bonucci (ještě spolu s Pogbou). Za 49 zápasů ve všech soutěžích dohromady si připsal tři branky, dvě asistence a ani jednou nebyl vyloučen! V reprezentaci debutoval již v roce 2010 a od té doby si připsal 55 startů.
O charakteru zkušeného rodáka z města Viterbo svědčí také příhoda z října 2012. Bonucciho spolu s manželkou Martinou a pětiměsíčním synkem Lorenzem přepadl ozbrojený lupič, kterému se zalíbily hodinky stopera Juventusu. Scénka jako z dětství Bruce Waynea. Bonucci ale měl pro strach uděláno a když naoko předával lupiči hodinky, nebojácně jej praštil. A protože je zvyklý dotahovat věci do konce, ještě jej pronásledoval po ulici. Potvrdí životní formu i na mistrovství Evropy?
Na prahu slávy — Federico Bernardeschi (Fiorentina)
zdroj: zimbio.com
Tentokrát to nebude nastávající táta Alessandro Florenzi, o němž se hodně mluvilo po úchvatné brance z půlky proti Barceloně. Ani poměrně známá dvojice De Sciglio - Insigne. Mou volbou je Federico Bernardeschi, o němž mimo bardů pečlivě sledujících Fiorentinu a Serii A možná ví jen malá část fanoušků. Pomalu ale začíná být jasné, že tento mladík působící ve Fiorentině má obrovský potenciál. Florencie už dala světu mnoho osobností. Od Alighieriho a Vespucciho přes Machiavelliho, Kateřinu Medicejskou až po Orianu Fallaci. Bernardeschi se sice narodil ve sto kilometrů vzdáleném městečku Carrara, ale fotbalově vyrostl právě ve Fiorentině.
Jako devatenáctiletý debutoval ve druholigovém Crotone, v letošní sezoně však už naplno prodává svůj talent. Více odehraných utkání měli jen Astori a Kalinić. Křídelní útočník nosí na dresu číslo deset, což má ukázat důležitost a osobitost hráče. Bernardeschi nasázel za 41 zápasů pět branek, ale střelba gólů není jeho primárním cílem. Tím je práce s míčem, připravování šancí a rychlost spolu s technikou, díky čemuž baví diváky a obchází protihráče. Za Itálii odehrál jen 152 minut a teď je připraven na první ostře sledovaný turnaj.
Předpokládaná sestava
Situace mezi třemi tyčemi je velmi jednoduchá. Jistotu zajišťuje nestárnoucí evergreen Gigi Buffon, který má místo jedničky zaručeno. A pokud by náhodou hrát nemohl, ani v tom případě se Itálie nemusí obávat. Marchetti možná nemá tak slavné jméno, ale stále jde o zkušeného a kvalitního brankáře. To samé lze říci o jeho mladším kolegovi z Paříže. V obranné linii najdeme mezi náhradníky spíše varianty pro hru na čtyři obránce. Rugani s Astorim zůstali doma, ve hře je na stopera jen nevýrazný Ogbonna.
Záložní řada ztratila mnohé klady absencemi Verrattiho s Marchisiem a Montolivem, takže Conte musel lovit jinde. Hodně kritizovaným překvapením byl Emanuele Giaccherini, který vyniká spíše v provinčních týmech jako Bologna. Nakonec nejede ani záložník Jorginho. Velkou slabinu představuje absence typického mozku záložní řady, kterou představovali Pirlo právě s Verrattim. V podstatě nikdo z vybraných hráčů nedosahuje jejich kvalit. Jedinými hráči, kteří jsou schopni tvořit hru, jsou Daniele De Rossi a Giacomo Bonaventura, který však nakonec rovněž nepojede. Conte preferuje poctivé bojovníky.
Největší vlna kritiky se ale snesla na trenéra Conteho za složení útoku. Zdá se, že jeho jedničkou bude nejlepší střelec kvalifikace, tvrdou Premier League otrkaný Graziano Pellè. Typologicky podobný je také Simone Zaza, který plní v Juventusu roli žolíka, jemuž stačí málo času ke vstřelení branky. Techniku a rychlost pak zastupuje trojice Insigne, Bernardeschi a El Shaarawy. Poslední jmenovaný viditelně pookřál v římském AS.
Zbylá jména ale vzbuzují spíš nesouhlas. Poslední dobou zraněný a nevýrazný Ciro Immobile má sice zkušenosti z evropských klání, ale i vinou zranění nemá formu. Tu měl při angažmá v Sampdorii Janov naturalizovaný Brazilec Eder Citadin Martins, jenže od přestupu do Interu úplně vymizel. V barvách Interu skóroval v patnácti duelech jen jednou! Někdejší brankář Lazia Fernando Orsi má jasno: "Eder nemá v reprezentaci co dělat!" Rovněž Lorenzo Insigne v reprezentaci moc nezáří a v těžkých zápasech není vidět. Slovy jednoho odborníka: "jeho použitelnost na téhle úrovni je podle mě podobná jako u Giovinca, tzn. víceméně záporná."
Nominaci by si zřejmě mnohem více zasloužili jiní, neokoukaní hráči. Prototyp nenápadného střelce v obdivuhodné formě ztělesňuje Leonardo Pavoletti, který dozrává jako víno. Coby nejlepší Ital v žebříčku střelců nasázel v této sezoně 15 branek. Jen o tři méně zase stihl i přes pomalý rozjezd vstřelit mladík Andrea Belotti působící v turínském FC. A mezi nejužitečnější Italy patří také mladý šikula Nicola Sansone, který spolu s talentovaným Berardim táhne Sassuolo. Do obrany si mnozí přáli milánské duo Alessio Romagnoli - Luca Antonelli. A tak bychom mohli pokračovat...
Trenér Conte ale bere odpovědnost na sebe a prohlašuje, že veškerá jeho rozhodnutí jsou vždy pro dobro Itálie. Už brzy se dozvíme odpověď na palčivou otázku: Bude Conteho reprezentační derniéra úspěšná?
Tip redakce na umístění: čtvrtfinále
Program zápasů - skupina E
13.06.2016
Lyon
17.06.2016
Toulouse
22.06.2016
Lille
Konečná nominace
Datum nar.
28.01.1978
07.02.1983
12.01.1987
Datum nar.
08.05.1981
01.05.1987
02.12.1989
20.10.1992
14.08.1984
23.05.1988
Datum nar.
28.02.1987
24.07.1983
11.03.1991
05.05.1985
28.08.1982
25.01.1985
09.03.1993
Datum nar.
16.02.1994
15.11.1986
27.10.1992
20.02.1990
04.06.1991
15.07.1985
25.06.1991
Související články
Zobrazit jen nejnovější
Zobrazit všechny
Představení účastníků ME 2016 - Island
09.06.2016, 20:15
Představení účastníků ME 2016 - Rakousko
09.06.2016, 14:13
Představení účastníků ME 2016 - Maďarsko
09.06.2016, 08:42
Představení účastníků ME 2016 - Portugalsko
08.06.2016, 19:54
Představení účastníků ME 2016 - Švédsko
08.06.2016, 12:30
Představení účastníků ME 2016 - Irsko
08.06.2016, 08:14
Představení účastníků ME 2016 - Belgie
07.06.2016, 21:51
Představení účastníků ME 2016 - Turecko
07.06.2016, 08:34
Představení účastníků ME 2016 - Česko
06.06.2016, 20:20
Představení účastníků ME 2016 - Španělsko
06.06.2016, 14:22
Představení účastníků ME 2016 - Chorvatsko
06.06.2016, 09:31
Představení účastníků ME 2016 - Severní Irsko
05.06.2016, 19:02
Představení účastníků ME 2016 - Ukrajina
05.06.2016, 13:09
Představení účastníků ME 2016 - Polsko
05.06.2016, 08:00
Představení účastníků ME 2016 - Německo
04.06.2016, 18:04
Představení účastníků ME 2016 - Slovensko
04.06.2016, 13:00
Představení účastníků ME 2016 - Wales
04.06.2016, 08:00
Představení účastníků ME 2016 - Anglie
03.06.2016, 19:17
Představení účastníků ME 2016 - Rusko
03.06.2016, 13:00
Představení účastníků ME 2016 - Švýcarsko
03.06.2016, 08:18
Představení účastníků ME 2016 - Albánie
02.06.2016, 21:51
Představení účastníků ME 2016 - Rumunsko
02.06.2016, 14:00
Představení účastníků ME 2016 - Francie
02.06.2016, 08:05
Komentáře (159)
Přidat komentářnejslabsi za poslednich X turnaju, vubec jim neverim
z tech TOP fotbalovych velmoci jasne nejslabsi a vic nez OF ne
A to tam maj ještě nějaký Brazilce..
Pellé
Pellé je Ital, Éder je Brazilec.
Jsem blbej
mi vyšlo, že vypadnou v osmifinále s chorvatama...
Tak ne Anglani budou lepsi vzdycky...otazkou je jestli je pocitas do top fotbalovych velmoci...
"Obrovsky nadupaná Squadra Azzurra"
Doufám, že Čapoun bude na nějakej zápas Itálie ve studiu. Snad nám nezapomene říct, že se dneská nedá očekávat žádně catenaccio.
*žádné
Já se těším zase na corridu, až bude Karoch komentovat Španělsko.
Slovensko > Itálie
Už je to trapný
Je třeba prezentovat pohled Slováků, kteří se vidí s plackou.
Nedělejte si srandu, že nejlepší střelec tohohle výběru je De Rossi
Přesně tohle jsem chtěl teď napsat
co je na tom? s bilancí 18 gólů v repre by patřil mezi 2-3 nejlepší střelce většiny reprezentací na tom turnaji...třeba u Francie nebo Belgie by byl taky nejlepší
Tam jde o to, že to je překvapivé vzhledem k jeho postu. Samozřejmě, že je to zkreslené tím, že má za sebou hodně startů.
takze si tim prvnim prispevkem prokazal svoji neznalost a potom si to v tomhle vyvratil nebo coze?
Neznalost v tom směru, že mě vážně překvapilo, že ze současného kádru Itálie je DDR vzhledem k jeho postu nejlepší střelec. To bych vážně před tímhle článkem neřekl.
Neskutečně slabé.
z podceňování tohodle týmu mám dobrej pocit
To jako jo, zase tak slabé to není. S Verattim a Marchisiem by to hned působilo líp, ale prostě to není tak dobré jako dřív...
S Marchisiem
Co se ti nezda?
No,ze by to nebyl zadny velky boost oproti tomu co je tam ted...
to je na dva citrony
S Bonaventurou, puso.
můžou jen příjemně překvapit
Tím nie je žiadna sláva ale majú budúceho najlepšieho trénera sveta
Buffona?
El Shaarawyho
Tak ale škoda, že nemaji jednoho z těch současnejch (Ancelotti, Ranieri..)
po té nominaci bych očekával spíše hru 4-3-3, protože při tomto rozestavení by prakticky nemohl využít hráče jako Insigne, faraon, Bernardeschi nebo Giaccherini.
Candreva wingback? Já myslel, že je to skoro útočník
prohodil bych ho s Florenzim
De Rossi kanonýr týmu .... doufám, že je všichni naklepou
Éder, který dal 1 (slovy jeden) gól za celou sezonu, bude hrát základ jo?
Zatim to tak vypada.... nebo Immobile
Přestoupil v zimě do Interu, na podzim branky dával
aha, sorry, moje chyba...jsem tu Sampdorii počítal za minulou sezonu
Eder dal 13 golu.Nebyt prestupu do Interu mohl bojovat o spici strelcu za Pipitou...Je to odlisny typ utocnika oproti vetsine co ma momentalne Italie k dispozici...Ale jeho forma v Interu dost uvadla takze jeho prinos je dost velky otaznik...
Přestoupil do Interu, kde hrál stejnej hnus jako celej tým = nemá v repre co dělat. Navíc je to Brazilec.
Pokud budou fungovat v defenzivě, tak budou nepříjemnější než by se dle sestavy dalo očekávat, ale víc jak 2 branky v zápase nevidím reálně. Trošku jsem vypadl ze sledování italské repre, ale je trošku smutný, že z celé téhle předkládané základní sestavy má před sebou jen jeden hráč hráčský růst
Florenzi nebo Darmian?
Ja myslim ze oba. Plus plno nahradniku....
Já tam teda nevidím mnoho nadějných náhradníků, obrana jsou známé komodity, v záloze Sturaro a Florenzi s tím, že Sturarova hra mě nijak zvlášť neoslňuje, a v útoku hráči, kteří obnovují kariéru, Zaza, který toho moc letos nenahrál, průměr a Bernadeschi
Itálii přeju a tyhle generační předpovědi jsou ošidný, ale vypadá to na úspěchově slabší období
Darmian podle mě už lepší o mnoho nebude. Nadprůměrných krajních obránců je málo a Darmian tuhle roli může plnit dlouhodobě, ale nemyslím si, že by mohl vyrůst v tu extratřídu jako např Zambrotta
tomuhle týmu se ani nedá fandit, snad konec ve skupině
Asi nejslabší skvadra co pamatuju (a to byl v roce 2010 slušnej propadák)...podle mého jen defensiva snese nejpřísnější měřítko. Uvidíme, jestli překvapí.
U historie by určitě stálo za zmínku, jakým způsobem Italové v roce 1934 vyhráli.
Nebo jakým způsobem vypadli v Koreji, když už...
Pochybuju, že je tady někdo kdo si na ten zápas pamatuje.
Swarley? Ten prý při tom finále našel svůj první šedý vlas.
KDyž vidim tu sestavu... To jako budou útočit ve dvou?
asi ve trech, jeste Candreva
Táto zostavička mi pripomína rok 2010, kedy italoši tiež vzali šmejdov typu Simone Pepeho a podobných. Potom nie je divu, že ich vyklepal Kamil Kopúnek :-)
Bez SuperMaria těžko pomýšlet na úspěch. Konec již ve skupině.
Myslíš toho SuperMaria, o kterym si člověk vždycky říká, že víc už klesnout nemůže, a on ho vždycky stejne překvapí?
Černý kůň turnaje
Neni ani v nominaci.
Káder slabší než roky minulé, ale fandiť budem stále rovnako. Dúfam v postup zo skupiny a potom sa uvidí, ale celková výhra by bola fantastická, veď sú to už dlhé roky, čo sa chalani naposledy tešili z titulu. EURO ako turnaj milujem, po prvýkrát som na ňom v roku 2000 uzrel genialitu Del Piera a jazdu Squadry až do finále, odvtedy je to pre mňa najobľúbenejšia repre na svete.
Forza Calcio!
gloryhunter
To jsem taky, MS 2002, není větší pán než Ronaldo v závěsu Maldini
Je škoda, že tam není více hráčů z té mladší generace... Rugani, Berardi nebo Romagnoli tu roli v budoucnu stejně budou muset převzít.
Belotti, Benassi, Zappacosta, De Sciglio, Perin, Sportiello, Mandragora, Sensi.... k nim Verratti, El Shaarawy, Florenzi, Insigne, Bernardeschi, Darmian..... to bych si nechal líbit
Plus frajeri jako Donnarumma, Jorginho, Pavoletti, Sansone, Pellegrini, Sturaro, Baselli, Cataldi....
Před 4 rokama byla soupiska dost podobná, jen s Maggiem, Balotellim a Pirlem navíc, a jak si panečku vedli.
To je právě ono s Pirlem! a Balotelli měl tenkrát ještě hvězdné záchvěvy. To ti udělá dostatečně velký rozdíl jaký je mezi úspěchem a neúspěchem. Ale fandit budem vždycky, snad tahle squadra překvapí.
Je to spoustu jiných. Taky doufám že alspoň semifinále daj
a hlavně taky s Cassanem.. nezapomínejte na něho..
pirlo, ballo, cassano, ale nezapominejme že tam byli i diamanti a di natale.., prandelliho repre mě fest bavila. Tolik géniů, a když to porovnám s dneškem
Ondro, dobré volby tahouna i na prahu slávy.
Diky
V ty druhy jsem uvazoval jeste o Sturarovi....
Fede je podstatně lepší volbou. Navíc Sturarem bys tady dost pravděpodobně ťal do živého.
Prave, rikal jsem si, ze s Bernardeschim by nikdo nemel mit vetsi problem
To si psal... TY?!
No nigga? Good
Ogbonna, ty mrdko
a dokonce hrac z SS Nazio
To je bída ten kádr. Italští hráči začínají výrazně zaostávat za světovou špičkou, je to jasně vidět na kvalitě ligy. Je pitřeba začít od mládeže a celkově se více zaměřit na dynamiku, kondici a práci s balonem ve vysoké rychlosti, z čehož plynou i vyšší nároky na technické dovednosti. Nejvyšší soutěž je zakonzervovaná, stále stejní hráči přestupují z klubu do klubu napříč celou soutěží, trenéři se mění i několikrát za sezonu ale pouze v úzkém začarovaném kruhu, spousta zápasů se hraje v pěším tempu, kdy se týmy třikrát za zápas pokusí soupeře zaskočit rychlým protiútokem, to je zoufale málo. Snad aspoň bude hrát Insigne nebo El Sharawy místo dřeváka Zazy, u kterého je vám špatně už z jeho jména.
mě je špatně z tvých oblíbených týmů.. newcastle, hamburg, bayern. co to má znamenat ty špíno?
a Leicester, pozor na to
Ty to stejně nepochopíš, ale... Leicesteru přeju od dob co byl posledně v Premier League, stejně jako třeba Coventry, rád jsem měl i Wimbledon a Nottingham je klasika i když je v PL pamatuju jen přeneseně. Samosebou ty týmy mimo PL člověk sleduje jen velmi málo, ale přehled o umístění si udržuju. Když jsou pak v PL jako teď Leicester tak si člověk přeješ hlavně ať se udrží, no a pak když se začne dařit takhle nad očekávání tak to fanouškovství samozřejmě roste a letos jsem jejich zápasy hltal. Kdyby takovou pohádku prožil třeba Norwich, Sunderland, Aston Villa, Burnley, Derby atd. tak se jejich fanouškem stejně nikdy nestanu.
Já čekal, že tu kritiku někdo z Juventinů neunese, protože když vyhrávají titul za titulem tak je liga přece úžasná. Do mých oblíbených klubů je ti sprominutím to, co ti momentálně maže trenky.
jsem čekal, že to sebereš jinak, už jen proto, že jsem reagoval na tu tvou blbost stejnou blbostí, ale jak vidno ne a to mi jen utvrzuje to, co jsi
Tak mě irituje fousatej plešoun s nevalnou technikou a jménem hodným afrického válečníka na soupisce národního týmu Itálie. Jestli se tě to dotklo, tak drž hubu, je mi to totiž fuk.
Zark a Juventino?
Tvrdí to tady.
To je bída ten kádr. Italští hráči začínají výrazně zaostávat za světovou špičkou, je to jasně vidět na kvalitě ligy. Je pitřeba začít od mládeže a celkově se více zaměřit na dynamiku, kondici a práci s balonem ve vysoké rychlosti, z čehož plynou i vyšší nároky na technické dovednosti. Nejvyšší soutěž je zakonzervovaná, stále stejní hráči přestupují z klubu do klubu napříč celou soutěží, trenéři se mění i několikrát za sezonu ale pouze v úzkém začarovaném kruhu, spousta zápasů se hraje v pěším tempu, kdy se týmy třikrát za zápas pokusí soupeře zaskočit rychlým protiútokem, to je zoufale málo. Snad aspoň bude hrát Insigne nebo El Sharawy místo dřeváka Zazy, u kterého je vám špatně už z jeho jména.
..a Brazilce Édera.
Tak s tým útokom nech sa mi darí.
squadra
Za me osobne dobry. Verim Italum na finale
Nepůjdeš dneska v Jablonci na fotbal?
Na jakej?
Reakce na montyho, PiJak to ma rozbity
https://pbs.twimg.com/media/CkU-IdjUgAAfw6T.jpg
http://tinyurl.com/zxgz77y
No co, v sobotu se u vás docela fandilo...
https://twitter.com/monty025/status/739139649323556864
Nevím teda, proč se hraje takhle dvakrát za sebou v Jablonci, ale ono už je to o ničem, protože jsme prakticky bez šance postoupit. Ale aspoň by dneska konečně mohla chytat Bára Votíková... Když nechceš jít, tak se můžeš podívat aspoň na ČT Sport.
Je tam nejaka hezka?
Jo, Bára Votíková. Ale nevím, jestli bude chytat...
Tak bude!
https://twitter.com/zenyfotbal/status/740218529220308992
Jasne je to slabšia generácia hráčov, ale netreba ich podceniť. Obrana má obrovské skúsenosti, stred ihriska tiež, De Rossi je stále pán futbalista a Florenzi mal slušnú sezónu. Tie kraje Darmian, Candreva tam môžu lietať, stačí si spomenúť ako Candreva vetral na MS obranu Anglicka. Docela im verím že pôjdu ďaleko.
"Z obranné trojice Staré dámy je to právě Bonucci, který se vyhýbá větším chybám a svým důrazem brání Buffona."
Tato veta mi sedi skor na Barzu nez na Bonucciho.
Ten odstavec sa mi tiez nepacil
OT: reklamy na EF
Žádné tu nejsou.
hlavne ked rolujem hore a vyroluje to az na tu jeblu ozvucenu reklamu
Stáhni si AdBlock.
můžou si za to sami
Záloha strašně pomalá, o útoku ani nemluvě. Bez těch zraněných bych jim věřil, je to Itálie, ale takhle...
SES, Bernardeschi, Zaza... To není špatný. Spíš je u mě otázka ten Pellé, protože jsem ho v životě neviděl hrát - a má bejt jednička.
No tak tyhle bych taky nechal hrát, ale nebudou.
Říkejte si co chcete, ale stejně takoví Angláni nedojdou dál než Itálie Já letos Italům věřím
Italský fotbal jde do sraček, to ví všichni. Liga o 1 týmu stojí za hovno...
Přesto jim věřím. Pro Gigiho poslední velký turnaj, defenzivu mají TOP a to je důležité..
Gigi končí až po MS.
Že by Imobile seděl?
Tu nič nedosiahnu.
Ešte tak na MS 2018 striebro, a definitívny odchod z historického javiska...labutia pieseň bude teda o dva roky..
Gigi jasnej, ale moc nechápu, proč nevzali někoho z mladejch, třeba Lealiho nebo Sportiella... Sirigu navíc nechytá v PSG.
OT: Viděli jste tu ideální sestavu Eura celé své historie?
dobrej výsměch..
Měl tam být určitě Platini.
On tam není?
Je jasné že se v takových sestavách vždy objeví více hráčů z poslední doby, takže absence některých hráčů z minulosti mě nepřekvapuje. Ale Lahm, Pirlo a Ronaldo tam opravdu nemají co dělat. Ne že by třeba podávali špatné výkony na ME, ale vzhledem k tomu, že to ani jednou nevyhráli tak určitě měli dostat hráči, kteří to dokázali Hodnocení kdo by tam měl být místo nich nechám někomu, kdo viděl více ME než já, já totiž nějak více sledoval jen poslední 3 turnaje
Candreva na wing backu? proč tam není Florenzi.
Protože hraje ze středu.
Myslíš že Parolo nebude v základe ? Včera hral až prekvapujúco dobre a Conte ho tam nechal celý zápas
Nedělám moc rozdíly mezi základní sestavou a lavičkou. Z toho výběru může v záloze i v útoku kdokoliv nastoupit od začátku stejně jako sedět na lavičce. Netroufnu si tvrdit, zda kdo bude sedět a kdo hrát. Ty rozdíly se celkem mažou.
což mi přijde škoda
btw: Candrevu jsem měl jako středního záložníka, zatímco Florenzi vždy hrál z lajny RB nebo záložníka.
Candreva je ciste prave kridlo. Zo stredu velmi nevie hrat.
Proč ten blboun nevzal Bonaventuru Jinak škoda Verratiho a Marchisia To by ten tým jinak vypadal lépe. Jinak já bych to teda hrál na 2 křídla El Sharawy a Insigne vždyť když nejsou střelci tak se to musí nahradit jinou předností a ty Itálie má tady. Snad to nějak rozumně poskládá ale moc tomu týmu nevěřím pod tím Contem je to takový divný
nemajú najsilnejšiu zostavu ale podceňovať ich je blbosť ... sú to predsa Taliani, ktorí vedia sem tam vyčarovať z minima maximum
taky je jejich minimum někde jinde než u zbytku
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1058319265-slava-vitezum/214471294020004-frantisek-planicka/ cas: 3:50
Rok před mistrovstvím světa v Itálii nehrál tým ČSR dobře, domácí tisk viděl proto naše vyhlídky černě. Opak byl však pravdou. Připomeňme si naše výsledky na šampionátu: s Rumunskem 2:1 (góly Puč a Nejedlý), se Švýcarskem 3:2 (Svoboda, Sobotka, Nejedlý), v semifinále s Německem 3:1 (Nejedlý hattrick) a teprve až ve finále prohra s Itálií 1:2.
Vedli jsme Pučovým gólem ze 70. minuty, surově hrající soupeř vyrovnal deset minut před koncem a výhru získal v prodloužení.
„Italové vynikli dravostí a houževnatostí, Češi svým postřehem a klidem. Vědecká hra Čechoslováků prohrála po rovnocenném boji. Plánička byl největším zjevem šampionátu a nejen nejlepším brankářem, ale téměř i hráčem,“ napsal italský list Il Tevere.
Jenomže na rovnocenný boj měl zahraniční tisk jiný názor. „Světový titul není v nejlepších rukou. Čechoslováci ve finále dokázali, že na prvním místě je sport, a Italové, že jsou jen Italy a nacionalisty,“ mínil Frankfurter Zeitung.
„Italové zvítězili na skóre, ale jinak ve všech složkách vyhráli Čechoslováci. Na neutrální půdě by nebylo o jejich vítězství sporu!“ uvedl Daily Telegraph. Novináři kritizovali brutální hru Italů a výkon švédského rozhodčího Eklinda, který měl „italské oči“.
Chlapci jak tady píšete sestava nic moc ale já jim verim,forza Italia
No.. V týmu není rozbíječ kabiny Balotelli. Možná je načase se zase trochu semknout a překvapit dobrými týmovými výkony, protože indiviudálně zaostávají.
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele