Představení účastníků ME 2016 - Island
Zaujalo nás
U příležitosti představení skupiny A jsme vám nabídli profil Albánie, nyní vše závěrem symbolicky završíme jiným absolutním debutantem — tedy dalším národním týmem, který se chystá na svůj vůbec první mezinárodní turnaj. Příběh 'islandského zázraku' je přitom možná ještě pozoruhodnější, neboť jde co do počtu obyvatel o nejmenší kvalifikovanou zemi v dějinách evropských šampionátů...
Vzestup Islandu se dá svým způsobem považovat za sociokulturní fenomén a budováním prvního úspěšného fotbalového družstva v dějinách nepříliš hostinného ostrova jsme se s kolegou Zezulou na těchto stránkách již dříve podrobně zabývali zde.
Islanďané jsou obecně nesmírně cílevědomý, ba tvrdohlavý národ, což možná vyvěrá ze silné tradice rybářství a nekonečného čekání na úlovek, a ústí mimo jiné v parádní vůdcovské schopnosti mnohých islandských legionářů (na podzim 2014 se hned čtrnáct z nich mohlo pochlubit kapitánskou páskou na rukávě).
Samozřejmě to ale není jen o jistých charakterových, nevyhnutelně stereotypních znacích. Důležitá byla i rozumná investice dotací UEFA. Peníze šly jednak do výstavby mnoha krytých hřišť, které Islanďanům dávají možnost trénovat rovněž v krutých zimách, ale i do perfektně přístupných trenérských kurzů.
Na Islandu se momentálně pohybuje 600 kvalifikovaných koučů (všichni placení), a hned čtyři stovky z nich s poměrně prestižní licencí UEFA B, se kterou už můžete vést profesionály v Anglii. V přepočtu na obyvatele to vychází na jednoho studovaného trenéra na 825 lidí. V Anglii jde o 11 tisíc obyvatel. Co se pak čistě registrovaných hráčů týče, jeden kouč se na Islandu věnuje 15 jedincům; v Anglii by to bylo fotbalistů 35. To už je vpravdě citelný rozdíl.
Ba co víc, na Islandu nedávno představili také novou strategii cepování mladých kluků, u nichž se víc než kdy dřív klade důraz na individuální techniku, a zároveň ostrovany nutno pochválit i s ohledem na jejich schopnost integrace úspěšných mládežníků do seniorské reprezentace.
Již v listopadu 2014 platilo, že z celkového počtu 23 členů islandské jednadvacítky, která roku 2011 zápasila na juniorském Euru mimo jiné s českým výběrem, se v průběhu příštích tří let debutu za áčko nedočkala pouhá pětice fotbalistů, z nichž akorát dva působí v poli (a jeden z nich, Andrés Jóhannesson, tento deficit dohnal letos na jaře). Dohromady pak ty šťastnější ročníky 1988-1991 nastřádaly 283 seniorských startů (dnes už je to podstatně víc), zatímco česká bilance tenkrát hovořila smutným číslem 99 (a podstatně víc to teď nebude).
Tu nejúspěšnější akademii na Islandu bychom našli jen kousek za hlavním městem Reykjavíkem, v Breidabliku. Ten roku 2010 opanoval nejvyšší soutěž s věkovým průměrem kádru kolem 23 let a v minulém roce platil za islandského šampiona ve všech věkových kategoriích kromě kluků ve věku do 14 let. Právě z této líhně vzešli Gylfi Sigurdsson, Jóhann Berg Gudmundsson a Alfred Finnbogason; tři potenciální tahouni islandské ofenzívy ve Francii...
Pakliže bychom se na tomto místě měli bavit o islandské turnajové historii, mohli bychom to rovnou zabalit. Islanďané se sice mohou pochlubit stříbrnými medailisty z olympiády v Pekingu (2008), kde zabodovalo jejich tradičně silné házenkářské družstvo, a roku 1991 se třeba stali i světovými šampiony v karetní hře bridge, nicméně kopaná dlouho výrazně zaostávala.
Island se dokonce dlouho ani neúčastnil kvalifikačních cyklů a jeho první žádost s ohledem na mistrovství světa 1954 byla FIFA pro jistotu zamítnuta. Když o chvíli později ostrované konečně začali hrát soutěžní zápasy, jejich soupeři ze skupiny F — Maďarsko s Rakouskem — se už stihli každý těšit ze svých dvou 'zlatých generací'.
Ještě v srpnu 1967 Islanďané v derby s Dánskem utrpěli ostudnou a dodnes historickou porážku 2:14, v kvalifikaci na mistrovství světa 1994 už nicméně skončili jednu příčku nad svými letošními konkurenty z Maďarska (byť z osmi duelů vytěžili pouze stejný počet bodů). S Maďary se na druhou stranu Islanďané setkali ještě v kvalifikační grupě o účast na šampionátu v Německu (2006), a to už měla Puskásova krajina rovnou desetibodový náskok.
Islanďané si každopádně pověstný vlak ujet nenechali a ve snaze probojovat se na předloňské MS už troskotali až v baráži na Chorvatech, když venku nedokázali navázat na nadějnou domácí remízu 0:0. I takový dílčí úspěch vážně znamenal obrovitánský skok kupředu, a to v relativně krátkém časovém úseku — však ještě v letech 2010 a 2011 Islanďané o minulé Euro usilovali s minimální ctí. Uhráli jedinou výhru, finišovali jen dva body nad trpaslíkem z Kypru a od Portugalců, svých dalších soků zde ve Francii, si nechali v součtu nasázet rovnou osm branek. Něco takového teď určitě nehrozí...
... byla jednoduše famózní. Čeští fanoušci si sice ochotně budou nárokovat skutečnost, že Islanďanům v listopadu 2014 pěkně srazili hřebínek a nakonec je i v konečném zúčtování předčili, ovšem to nic nemění na tom, že kvalifikační jízda seveřanů byla přeci jen suverénnější. Nasvědčují tomu dva triumfy nad Nizozemci (kterými se tedy může pochlubit i Vrbova parta), tři výhry rozdílem tří branek (naši se nezmohli ani na jedno takové), ale i šest čistých kont (Petr Čech nebyl s to udržet byť jen jediné).
Výslednou podobu tabulky nakonec výrazně zkresluje fakt, že si Islanďané letenky do Francie zajistili již s obrovským předstihem (mimochodem bez pomoci dvou papírově nejlehčích testů), a hned po Anglii vůbec nejrychleji ze všech. Závěrečné tři utkání tedy potom Islanďané mírně vypustili, když doma nedokázali vyzrát na zataženou defenzívu Kazachstánu a před vlastním publikem záhy nebyli schopni udolat ani Lotyše (2:2). Vše posléze korunovala jejich teprve druhá prohra, která zároveň třetímu Turecku darovala privilegium putovat na Euro přímo, bez nutnosti baráže.
Island je jediným účastníkem Eura, který do turnaje vchází s dvouhlavým vedením (oficiálně platným od roku 2014), a takovou skutečnost prosím nepodceňovat. Lars Lagerbäck je sice po právu vnímán jako lídr tandemu, ale tím po turnaji zaprvé být přestane a (navzdory prosbám svazu) ukončí kariéru, a zadruhé Hallgrímssonova znalost domácího prostředí k islandskému progresu bezesporu přispěla svou zásadní měrou. Hallgrímssonova úloha spočívá především v komunikaci s veřejností, mimoto se ale 48letý kouč podílí i na taktické přípravě mužstva a na Islandu je považován za regulérní talent.
(Pokud si mimochodem pokaždé libujete v přicházení na to, čím se v civilu živí každý amatér ze San Marina, potom by vám Heimir Hallgrímsson mohl udělat radost. Také on si totiž nevydělává pouze trenéřinou, nýbrž zároveň na svém ostrůvku Heimaey vypomáhá jako zubní lékař.)
I přes hmatatelný Hallgrímssonův přínos nicméně nemá smysl předstírat, že by to Island takhle daleko dotáhl bez přítomnosti takového veterána řemesla, jakým je Lars Lagerbäck. Ten se koneckonců v 67 letech stane prvním trenérem, který kdy koučoval na čtyřech různých evropských šampionátech. Právě pod Lagerbäckovým vedením zažili Švédové nejlepší dekádu ve své historii, když postoupili na pět velkých turnajů v řadě, a nyní se oceňovaný stratég vyšvihl s ještě úctyhodnějším kouskem.
Jestliže Lagerbäck ostrovní reprezentaci roku 2011 nacházel ve druhé stovce žebříčku FIFA a coby bandu profesionálů, kteří si na srazy jezdí převážně amatérsky pokecat a zakopat, je nutno současný stav považovat za obří satisfakci. Island pod Lagerbäckovou taktovkou v červenci 2015 poprvé vystoupal na rekordní 23. místo v žebříčku, a tento výsledek následně obhájil i v září a říjnu téhož roku.
Lars Lagerbäck je pravděpodobně jedním z nejméně doceněných reprezentačních koučů tohoto tisíciletí, když i jeho vyhazov od nigerijského kormidla po mistrovství světa 2010 nebyl úplně zasloužený, a tento turnaj představuje jeho poslední možnost k výhře plnohodnotného mezinárodního uznání. To na samotném Islandu bude nesmrtelnou postavou navěky, o tom je už teď rozhodnuto.
Nezpochybnitelná tvář celé islandské revoluce. Cestu za nehynoucí slávou si na Britských ostrovech proráží již od svých čerstvých 16 let, kolem roku 2009 nicméně málem prodělal zásadní proměnu. Tehdejší manažer Readingu Steve Coppell měl totiž za to, že Gylfi nemá adekvátní rychlost na středopolaře, a tudíž se z něho snažil učinit stopera. Jaké štěstí tedy Island má, že to po Coppellovi brzy vzal Brendan Rodgers, a posunul Gylfiho zpátky nahoru. Aktuálně 26letý kreativní záložník nejprve protlačil výběr do 21 let na první mezinárodní fotbalový turnaj, jakého se kdy malá ostrovní země zúčastnila (2011), a v současnosti je pak také jediným pravidelným reprezentantem, který na srazy už delší dobu dojíždí coby zástupce jedné z dvou nejlepších evropských lig.
Ve velšském Swansea přitom — ačkoliv to tak po podzimu vůbec nevypadalo — Gylfi Sigurdsson prožil svůj nejproduktivnější ročník v kariéře, když zavěsil celkem jedenáctkrát, a právě jeho poslední branka v březnu pomáhala labutím poprvé v éře Premier League přemoci obhajující Chelsea. Ačkoliv se matný Sigurdsson dal začátkem prosince 2015 klidně označit za jednu z příčin popravy manažera Garryho Monka, pod vedením Francesca Guidolina znovu našel nit a jenom na jaře udeřil v devíti utkáních.
V reprezentaci je Gylfiho důležitost snad ještě více vytučněná. Od startu kvalifikace na předloňské MS, tedy od září 2012, Sigurdsson vynechal jen jedno jediné soutěžní utkání, v němž Islanďané žádnou náhodou při ošklivé domácí prohře 2:4 od Slovinců inkasovali nejvíc gólů v daném intervalu. Vskutku těžko říct, co by si skromná reprezentace bez tohoto specialisty přes standardní situace počala. Anebo vlastně spíš lehko říct; dost možná by ani nebyla na tomto šampionátu. Napříč kvalifikačním cyklem totiž Sigurdsson vsítil hned šest branek, přičemž rovná polovina z nich se sama od sebe zasadila o oba nesmírně cenné skalpy Nizozemska.
"Nejen že je neuvěřitelně kvalitní, ale navíc je to fantastický týmový hráč, který bojuje velmi, velmi tvrdě po celých 90 minut. Takoví hráči se vyvažují zlatem," prohlásil dříve na adresu své největší hvězdy Lars Lagerbäck a uhodil tak hřebík na hlavičku. Sigurdssonovou velkou předností je fakt, že není žádnou primadonou, a v podstatě kdokoliv z trenérského ansámblu reprezentace vám potvrdí, že je zároveň nejpracovitějším Islanďanem.
Loni na podzim Švédsko zpátky na trůnu vítalo tradiční klub IFK Norrköping; dříve zodpovědný za výchovu Gunnara Nordahla s Nilsem Liedholmem, pozdější dvě třetiny legendárního milánského Gre-No-Li. Norrköping oslavil první mistrovský titul od roku 1989 a vězte, že Arnór Ingvi Traustason na tom nesl lví podíl. Levonohý záložník v ročníku 2015 s deseti asistencemi vévodil tabulce ligových nahrávačů, přičemž vrchem přidával i jednu vyhranou penaltu a slušných sedm branek. Letos se zatím v devíti kolech podílel na pěti gólech svého týmu, dál už ale tuto statistiku nezkrášlí, neboť ještě před Eurem podepsal vídeňskému Rapidu.
O Traustasonovi se na Islandu moc dobře ví už nějaký ten pátek. Již v únoru 2011 se v 17 letech vydal na testy do anglického prvoligového West Bromwiche a po návratu se ve dvou po sobě jdoucích sezonách stal nejlepším mladým hráčem roku v rámci svého Keflavíku. Po skončení ročníku 2013 už mu byl stejný titul přišit i v kontextu celé nejvyšší soutěže, a tak nebylo divu, že se záhy stěhoval do Švédska.
Arnór Ingvi Traustason už zároveň posbíral i nějaké ty cenné zkušenosti na mezinárodní úrovni, když byl například pevným startérem islandské "21", která si v baráži s Dánskem divže nevybojovala účast na loňském Euru v České republice. Mezi seniory nyní Traustason zastává pozici vítaného žolíka, který může hravě vypomoci Gylfimu Sigurdssonovi s tradičně problematickou tvorbou hry — ať už z pozice levého křídla nebo případně i podhrotového útočníka.
Třiadvacetiletý levák se sice ještě nijak nepodílel na úspěšné islandské kvalifikaci, do národního týmu však byl povolán ihned záhy, v listopadu 2015, a nijak nezahálel. V tomto kalendářním roce skóroval ve čtyřech přátelských utkáních rovnou třikrát a proti Dánsku například v březnu obstaral první islandský gól do sítě úhlavního rivala po dlouhých 15 letech. Takže bacha na něj!
Úvodem jedna poznámka na okraj: Islanďané své reprezentanty a obecně krajany identifikují v první řadě dle křestních jmen, nikoliv příjmení, ale pro zdejší zvyklosti raději nebudeme takový — z našeho pohledu — nekonvenční přístup ctít.
Pokud si odmyslíme Portugalsko, které pod Santosem vyznává dosti moderní verzi 4-4-2, dle potřeby morfující do čím dál populárnějšího diamantu, řadí se Island k dalším pouze dvěma celkům (Polsko, Švédsko), které jdou do turnaje s poměrně jasně nalinkovanou strategií odpovídající poněkud staromódní klasice 4-4-2.
Na minulém Euru tuhle starou školu zastupovalo Trapattoniho Irsko, a bylo to popravdě slušné utrpení. To Islanďané už přeci jen ve svém středu mají více kreativních, chcete-li 'fotbalových' hráčů, ale o bojovnosti a drsné, fyzické hře to v jejich podání bude tak jako tak. Nebylo by tedy od věci letošní Island považovat za takového schopnějšího pokračovatele čtyři roky staré irské tradice.
V kvalifikaci Islanďané velmi spoléhali na svého brankáře a ne jinak tomu dost určitě bude i na Euru. Hannes Thór Halldórsson už ve svých 32 letech těžko může aspirovat na označení 'objev turnaje', přesto by jím svým způsobem klidně být mohl. Halldórsson byl v kvalifikaci naprosto vynikající, načal ji ostatně třemi nulami, a pokaždé když v nedávné minulosti nechytal, islandští fanoušci drkotali zuby. Proto se nyní celý národ modlí za gólmanovo bolavé rameno; přinejhorším by naskočil Ögmundur Kristinsson.
Už mezi třemi tyčemi se tedy setkáváme s neohroženým vládcem, který za sebe nemá adekvátní náhradu, a to je upřímně celý islandský příběh v kostce. U tak malého ostrova s 332 tisíci obyvatel se asi ani není čemu divit. Proto byli i domácí pozorovatelé zaskočeni tím, že obvyklé složení obrany jede do Francie jistit dosti nezkušená grupa, která se z velké části nijak nepodílela na kvalifikační jízdě. Jmenovitě jde o Sverrira Ingiho Ingasona, Hördura Björgvina Magnússona a Hjörtura Hermannssona, kteří se před přípravou na Euro dokupy skládali na pouhých devět startů.
Samozřejmě, Lagerbäck s Hallgrímssonem jinak nemají důvod do sehrané defenzivní linie jakkoliv sahat, ovšem pár otazníků se v týdnech předcházejících nominaci přeci jen vynořilo; především stoper Kári Árnason se v nedávné době stával předmětem ostré kritiky švédského tisku. A ze Švédska by se mohl rekrutovat další překvapivý startér: 24letý Haukur Heidar Hauksson se ve stockholmském AIK rozehrál do parádní formy a na pravém beku by klidně mohl zavařit nejzkušenějšímu z obránců, Birkiru Már Sævarssonovi. Nalevo operuje Ari Skúlason, bývalý záložník, který se tedy bude více drát dopředu.
Záložní řada Islandu je velice ustálená a konkrétně trojice Aron Gunnarsson - Gylfi Sigurdsson - Birkir Bjarnason pospolu startovala hned devět z deseti kvalifikačních duelů. Ohledně těchto tří by za normálních okolností nemělo být pochyb, ačkoliv prvně jmenovaný už dopředu avizoval, že ve Francii bude muset fungovat přes mírnou bolest, a jeho omezený herní prostor v Cardiffu (od poloviny ledna dokončil celých 90 minut jen jednou) opravdu každému jednotlivému Islanďanovi nedává spát. Za jeho osobu totiž neexistuje adekvátní náhrada — Rúnar Már Sigurjónsson a Theódór Elmar Bjarnason v národním týmu vystupují sporadicky, a když už, tak jen sotva někoho přesvědčují o svých kvalitách. Podobným případem nenahraditelného komponentu je Gylfi Sigurdsson, k němuž se aktuálně herním stylem asi nejvíc blíží 37letý veterán Eidur Gudjohnsen, postupem času sestupující hlouběji do hřiště.
Docela otevřená je nakonec situace na levé straně záložní řady, kde měl původně své místo jisté třicátník Emil Hallfreðsson, ten však po lednovém přesunu do Udinese spíš vysedával, ztratil formu, a nyní se pod nátlakem nastartovaného Arnóra Ingviho Traustasona musí pořádně třást. Převážně na Bjarnasona na druhé straně potom tlačí Jóhann Berg Gudmundsson, nejlepší nahrávač druhé anglické ligy s 11 asistencemi za Charlton. Sám Birkir má za sebou každopádně excelentní debutovou sezonu v Basileji, kde ve všech soutěžích nasázel 13 gólů, a právě jeho pracovitost i přelétavost po celé šíři hřiště podepřely ony dva slavné triumfy nad Nizozemskem. Nabízí se tedy i varianta, kdy Bjarnason začne nalevo přes nohu a Gudmundsson bude raději využit na pravé straně.
Útok je potom otázka: Kolbeinn Sigthórsson se řadí k těm známějším jménům v nominaci, jeho tři góly ve 26 ligových startech za francouzské Nantes však těžko budí respekt, a jakkoliv Sigthórssonova reprezentační vizitka vypadá víc než slušně, jeho nedávná série zranění rovněž neslibuje žádné zázraky. Jeho obvyklý kolega Jón Dadi Bödvarsson potom pro změnu spíš pracuje na ostatní, než že by sám zakončoval (má na kontě všehovšudy jeden reprezentační gól v 21 utkáních, ale zato vypresuje kopu balonů a rozjede stejné množství protiútoků), a tak by se ke slovu dřív nebo později určitě měl dostat augsburgský Alfred Finnbogason, jenž na jaře dojížděl v asi nejlepší formě ze všech cestujících forvardů.
Vzestup Islandu se dá svým způsobem považovat za sociokulturní fenomén a budováním prvního úspěšného fotbalového družstva v dějinách nepříliš hostinného ostrova jsme se s kolegou Zezulou na těchto stránkách již dříve podrobně zabývali zde.
Islanďané jsou obecně nesmírně cílevědomý, ba tvrdohlavý národ, což možná vyvěrá ze silné tradice rybářství a nekonečného čekání na úlovek, a ústí mimo jiné v parádní vůdcovské schopnosti mnohých islandských legionářů (na podzim 2014 se hned čtrnáct z nich mohlo pochlubit kapitánskou páskou na rukávě).
Samozřejmě to ale není jen o jistých charakterových, nevyhnutelně stereotypních znacích. Důležitá byla i rozumná investice dotací UEFA. Peníze šly jednak do výstavby mnoha krytých hřišť, které Islanďanům dávají možnost trénovat rovněž v krutých zimách, ale i do perfektně přístupných trenérských kurzů.
Na Islandu se momentálně pohybuje 600 kvalifikovaných koučů (všichni placení), a hned čtyři stovky z nich s poměrně prestižní licencí UEFA B, se kterou už můžete vést profesionály v Anglii. V přepočtu na obyvatele to vychází na jednoho studovaného trenéra na 825 lidí. V Anglii jde o 11 tisíc obyvatel. Co se pak čistě registrovaných hráčů týče, jeden kouč se na Islandu věnuje 15 jedincům; v Anglii by to bylo fotbalistů 35. To už je vpravdě citelný rozdíl.
Ba co víc, na Islandu nedávno představili také novou strategii cepování mladých kluků, u nichž se víc než kdy dřív klade důraz na individuální techniku, a zároveň ostrovany nutno pochválit i s ohledem na jejich schopnost integrace úspěšných mládežníků do seniorské reprezentace.
Již v listopadu 2014 platilo, že z celkového počtu 23 členů islandské jednadvacítky, která roku 2011 zápasila na juniorském Euru mimo jiné s českým výběrem, se v průběhu příštích tří let debutu za áčko nedočkala pouhá pětice fotbalistů, z nichž akorát dva působí v poli (a jeden z nich, Andrés Jóhannesson, tento deficit dohnal letos na jaře). Dohromady pak ty šťastnější ročníky 1988-1991 nastřádaly 283 seniorských startů (dnes už je to podstatně víc), zatímco česká bilance tenkrát hovořila smutným číslem 99 (a podstatně víc to teď nebude).
Tu nejúspěšnější akademii na Islandu bychom našli jen kousek za hlavním městem Reykjavíkem, v Breidabliku. Ten roku 2010 opanoval nejvyšší soutěž s věkovým průměrem kádru kolem 23 let a v minulém roce platil za islandského šampiona ve všech věkových kategoriích kromě kluků ve věku do 14 let. Právě z této líhně vzešli Gylfi Sigurdsson, Jóhann Berg Gudmundsson a Alfred Finnbogason; tři potenciální tahouni islandské ofenzívy ve Francii...
Historie
Pakliže bychom se na tomto místě měli bavit o islandské turnajové historii, mohli bychom to rovnou zabalit. Islanďané se sice mohou pochlubit stříbrnými medailisty z olympiády v Pekingu (2008), kde zabodovalo jejich tradičně silné házenkářské družstvo, a roku 1991 se třeba stali i světovými šampiony v karetní hře bridge, nicméně kopaná dlouho výrazně zaostávala.
Island se dokonce dlouho ani neúčastnil kvalifikačních cyklů a jeho první žádost s ohledem na mistrovství světa 1954 byla FIFA pro jistotu zamítnuta. Když o chvíli později ostrované konečně začali hrát soutěžní zápasy, jejich soupeři ze skupiny F — Maďarsko s Rakouskem — se už stihli každý těšit ze svých dvou 'zlatých generací'.
Ještě v srpnu 1967 Islanďané v derby s Dánskem utrpěli ostudnou a dodnes historickou porážku 2:14, v kvalifikaci na mistrovství světa 1994 už nicméně skončili jednu příčku nad svými letošními konkurenty z Maďarska (byť z osmi duelů vytěžili pouze stejný počet bodů). S Maďary se na druhou stranu Islanďané setkali ještě v kvalifikační grupě o účast na šampionátu v Německu (2006), a to už měla Puskásova krajina rovnou desetibodový náskok.
Islanďané si každopádně pověstný vlak ujet nenechali a ve snaze probojovat se na předloňské MS už troskotali až v baráži na Chorvatech, když venku nedokázali navázat na nadějnou domácí remízu 0:0. I takový dílčí úspěch vážně znamenal obrovitánský skok kupředu, a to v relativně krátkém časovém úseku — však ještě v letech 2010 a 2011 Islanďané o minulé Euro usilovali s minimální ctí. Uhráli jedinou výhru, finišovali jen dva body nad trpaslíkem z Kypru a od Portugalců, svých dalších soků zde ve Francii, si nechali v součtu nasázet rovnou osm branek. Něco takového teď určitě nehrozí...
Infograficky
autor: Víťa Horák
Cesta na šampionát
... byla jednoduše famózní. Čeští fanoušci si sice ochotně budou nárokovat skutečnost, že Islanďanům v listopadu 2014 pěkně srazili hřebínek a nakonec je i v konečném zúčtování předčili, ovšem to nic nemění na tom, že kvalifikační jízda seveřanů byla přeci jen suverénnější. Nasvědčují tomu dva triumfy nad Nizozemci (kterými se tedy může pochlubit i Vrbova parta), tři výhry rozdílem tří branek (naši se nezmohli ani na jedno takové), ale i šest čistých kont (Petr Čech nebyl s to udržet byť jen jediné).
Výslednou podobu tabulky nakonec výrazně zkresluje fakt, že si Islanďané letenky do Francie zajistili již s obrovským předstihem (mimochodem bez pomoci dvou papírově nejlehčích testů), a hned po Anglii vůbec nejrychleji ze všech. Závěrečné tři utkání tedy potom Islanďané mírně vypustili, když doma nedokázali vyzrát na zataženou defenzívu Kazachstánu a před vlastním publikem záhy nebyli schopni udolat ani Lotyše (2:2). Vše posléze korunovala jejich teprve druhá prohra, která zároveň třetímu Turecku darovala privilegium putovat na Euro přímo, bez nutnosti baráže.
Trenéři — Lars Lagerbäck a Heimir Hallgrímsson
Island je jediným účastníkem Eura, který do turnaje vchází s dvouhlavým vedením (oficiálně platným od roku 2014), a takovou skutečnost prosím nepodceňovat. Lars Lagerbäck je sice po právu vnímán jako lídr tandemu, ale tím po turnaji zaprvé být přestane a (navzdory prosbám svazu) ukončí kariéru, a zadruhé Hallgrímssonova znalost domácího prostředí k islandskému progresu bezesporu přispěla svou zásadní měrou. Hallgrímssonova úloha spočívá především v komunikaci s veřejností, mimoto se ale 48letý kouč podílí i na taktické přípravě mužstva a na Islandu je považován za regulérní talent.
(Pokud si mimochodem pokaždé libujete v přicházení na to, čím se v civilu živí každý amatér ze San Marina, potom by vám Heimir Hallgrímsson mohl udělat radost. Také on si totiž nevydělává pouze trenéřinou, nýbrž zároveň na svém ostrůvku Heimaey vypomáhá jako zubní lékař.)
I přes hmatatelný Hallgrímssonův přínos nicméně nemá smysl předstírat, že by to Island takhle daleko dotáhl bez přítomnosti takového veterána řemesla, jakým je Lars Lagerbäck. Ten se koneckonců v 67 letech stane prvním trenérem, který kdy koučoval na čtyřech různých evropských šampionátech. Právě pod Lagerbäckovým vedením zažili Švédové nejlepší dekádu ve své historii, když postoupili na pět velkých turnajů v řadě, a nyní se oceňovaný stratég vyšvihl s ještě úctyhodnějším kouskem.
Jestliže Lagerbäck ostrovní reprezentaci roku 2011 nacházel ve druhé stovce žebříčku FIFA a coby bandu profesionálů, kteří si na srazy jezdí převážně amatérsky pokecat a zakopat, je nutno současný stav považovat za obří satisfakci. Island pod Lagerbäckovou taktovkou v červenci 2015 poprvé vystoupal na rekordní 23. místo v žebříčku, a tento výsledek následně obhájil i v září a říjnu téhož roku.
Lars Lagerbäck je pravděpodobně jedním z nejméně doceněných reprezentačních koučů tohoto tisíciletí, když i jeho vyhazov od nigerijského kormidla po mistrovství světa 2010 nebyl úplně zasloužený, a tento turnaj představuje jeho poslední možnost k výhře plnohodnotného mezinárodního uznání. To na samotném Islandu bude nesmrtelnou postavou navěky, o tom je už teď rozhodnuto.
Tahoun týmu — Gylfi Sigurdsson (Swansea)
zdroj: bookies.com
Nezpochybnitelná tvář celé islandské revoluce. Cestu za nehynoucí slávou si na Britských ostrovech proráží již od svých čerstvých 16 let, kolem roku 2009 nicméně málem prodělal zásadní proměnu. Tehdejší manažer Readingu Steve Coppell měl totiž za to, že Gylfi nemá adekvátní rychlost na středopolaře, a tudíž se z něho snažil učinit stopera. Jaké štěstí tedy Island má, že to po Coppellovi brzy vzal Brendan Rodgers, a posunul Gylfiho zpátky nahoru. Aktuálně 26letý kreativní záložník nejprve protlačil výběr do 21 let na první mezinárodní fotbalový turnaj, jakého se kdy malá ostrovní země zúčastnila (2011), a v současnosti je pak také jediným pravidelným reprezentantem, který na srazy už delší dobu dojíždí coby zástupce jedné z dvou nejlepších evropských lig.
Ve velšském Swansea přitom — ačkoliv to tak po podzimu vůbec nevypadalo — Gylfi Sigurdsson prožil svůj nejproduktivnější ročník v kariéře, když zavěsil celkem jedenáctkrát, a právě jeho poslední branka v březnu pomáhala labutím poprvé v éře Premier League přemoci obhajující Chelsea. Ačkoliv se matný Sigurdsson dal začátkem prosince 2015 klidně označit za jednu z příčin popravy manažera Garryho Monka, pod vedením Francesca Guidolina znovu našel nit a jenom na jaře udeřil v devíti utkáních.
V reprezentaci je Gylfiho důležitost snad ještě více vytučněná. Od startu kvalifikace na předloňské MS, tedy od září 2012, Sigurdsson vynechal jen jedno jediné soutěžní utkání, v němž Islanďané žádnou náhodou při ošklivé domácí prohře 2:4 od Slovinců inkasovali nejvíc gólů v daném intervalu. Vskutku těžko říct, co by si skromná reprezentace bez tohoto specialisty přes standardní situace počala. Anebo vlastně spíš lehko říct; dost možná by ani nebyla na tomto šampionátu. Napříč kvalifikačním cyklem totiž Sigurdsson vsítil hned šest branek, přičemž rovná polovina z nich se sama od sebe zasadila o oba nesmírně cenné skalpy Nizozemska.
"Nejen že je neuvěřitelně kvalitní, ale navíc je to fantastický týmový hráč, který bojuje velmi, velmi tvrdě po celých 90 minut. Takoví hráči se vyvažují zlatem," prohlásil dříve na adresu své největší hvězdy Lars Lagerbäck a uhodil tak hřebík na hlavičku. Sigurdssonovou velkou předností je fakt, že není žádnou primadonou, a v podstatě kdokoliv z trenérského ansámblu reprezentace vám potvrdí, že je zároveň nejpracovitějším Islanďanem.
Na prahu slávy — Arnór Ingvi Traustason (IFK Norrköping)
zdroj: visir.is
Loni na podzim Švédsko zpátky na trůnu vítalo tradiční klub IFK Norrköping; dříve zodpovědný za výchovu Gunnara Nordahla s Nilsem Liedholmem, pozdější dvě třetiny legendárního milánského Gre-No-Li. Norrköping oslavil první mistrovský titul od roku 1989 a vězte, že Arnór Ingvi Traustason na tom nesl lví podíl. Levonohý záložník v ročníku 2015 s deseti asistencemi vévodil tabulce ligových nahrávačů, přičemž vrchem přidával i jednu vyhranou penaltu a slušných sedm branek. Letos se zatím v devíti kolech podílel na pěti gólech svého týmu, dál už ale tuto statistiku nezkrášlí, neboť ještě před Eurem podepsal vídeňskému Rapidu.
O Traustasonovi se na Islandu moc dobře ví už nějaký ten pátek. Již v únoru 2011 se v 17 letech vydal na testy do anglického prvoligového West Bromwiche a po návratu se ve dvou po sobě jdoucích sezonách stal nejlepším mladým hráčem roku v rámci svého Keflavíku. Po skončení ročníku 2013 už mu byl stejný titul přišit i v kontextu celé nejvyšší soutěže, a tak nebylo divu, že se záhy stěhoval do Švédska.
Arnór Ingvi Traustason už zároveň posbíral i nějaké ty cenné zkušenosti na mezinárodní úrovni, když byl například pevným startérem islandské "21", která si v baráži s Dánskem divže nevybojovala účast na loňském Euru v České republice. Mezi seniory nyní Traustason zastává pozici vítaného žolíka, který může hravě vypomoci Gylfimu Sigurdssonovi s tradičně problematickou tvorbou hry — ať už z pozice levého křídla nebo případně i podhrotového útočníka.
Třiadvacetiletý levák se sice ještě nijak nepodílel na úspěšné islandské kvalifikaci, do národního týmu však byl povolán ihned záhy, v listopadu 2015, a nijak nezahálel. V tomto kalendářním roce skóroval ve čtyřech přátelských utkáních rovnou třikrát a proti Dánsku například v březnu obstaral první islandský gól do sítě úhlavního rivala po dlouhých 15 letech. Takže bacha na něj!
Předpokládaná sestava
Úvodem jedna poznámka na okraj: Islanďané své reprezentanty a obecně krajany identifikují v první řadě dle křestních jmen, nikoliv příjmení, ale pro zdejší zvyklosti raději nebudeme takový — z našeho pohledu — nekonvenční přístup ctít.
Pokud si odmyslíme Portugalsko, které pod Santosem vyznává dosti moderní verzi 4-4-2, dle potřeby morfující do čím dál populárnějšího diamantu, řadí se Island k dalším pouze dvěma celkům (Polsko, Švédsko), které jdou do turnaje s poměrně jasně nalinkovanou strategií odpovídající poněkud staromódní klasice 4-4-2.
Na minulém Euru tuhle starou školu zastupovalo Trapattoniho Irsko, a bylo to popravdě slušné utrpení. To Islanďané už přeci jen ve svém středu mají více kreativních, chcete-li 'fotbalových' hráčů, ale o bojovnosti a drsné, fyzické hře to v jejich podání bude tak jako tak. Nebylo by tedy od věci letošní Island považovat za takového schopnějšího pokračovatele čtyři roky staré irské tradice.
V kvalifikaci Islanďané velmi spoléhali na svého brankáře a ne jinak tomu dost určitě bude i na Euru. Hannes Thór Halldórsson už ve svých 32 letech těžko může aspirovat na označení 'objev turnaje', přesto by jím svým způsobem klidně být mohl. Halldórsson byl v kvalifikaci naprosto vynikající, načal ji ostatně třemi nulami, a pokaždé když v nedávné minulosti nechytal, islandští fanoušci drkotali zuby. Proto se nyní celý národ modlí za gólmanovo bolavé rameno; přinejhorším by naskočil Ögmundur Kristinsson.
Už mezi třemi tyčemi se tedy setkáváme s neohroženým vládcem, který za sebe nemá adekvátní náhradu, a to je upřímně celý islandský příběh v kostce. U tak malého ostrova s 332 tisíci obyvatel se asi ani není čemu divit. Proto byli i domácí pozorovatelé zaskočeni tím, že obvyklé složení obrany jede do Francie jistit dosti nezkušená grupa, která se z velké části nijak nepodílela na kvalifikační jízdě. Jmenovitě jde o Sverrira Ingiho Ingasona, Hördura Björgvina Magnússona a Hjörtura Hermannssona, kteří se před přípravou na Euro dokupy skládali na pouhých devět startů.
Samozřejmě, Lagerbäck s Hallgrímssonem jinak nemají důvod do sehrané defenzivní linie jakkoliv sahat, ovšem pár otazníků se v týdnech předcházejících nominaci přeci jen vynořilo; především stoper Kári Árnason se v nedávné době stával předmětem ostré kritiky švédského tisku. A ze Švédska by se mohl rekrutovat další překvapivý startér: 24letý Haukur Heidar Hauksson se ve stockholmském AIK rozehrál do parádní formy a na pravém beku by klidně mohl zavařit nejzkušenějšímu z obránců, Birkiru Már Sævarssonovi. Nalevo operuje Ari Skúlason, bývalý záložník, který se tedy bude více drát dopředu.
Záložní řada Islandu je velice ustálená a konkrétně trojice Aron Gunnarsson - Gylfi Sigurdsson - Birkir Bjarnason pospolu startovala hned devět z deseti kvalifikačních duelů. Ohledně těchto tří by za normálních okolností nemělo být pochyb, ačkoliv prvně jmenovaný už dopředu avizoval, že ve Francii bude muset fungovat přes mírnou bolest, a jeho omezený herní prostor v Cardiffu (od poloviny ledna dokončil celých 90 minut jen jednou) opravdu každému jednotlivému Islanďanovi nedává spát. Za jeho osobu totiž neexistuje adekvátní náhrada — Rúnar Már Sigurjónsson a Theódór Elmar Bjarnason v národním týmu vystupují sporadicky, a když už, tak jen sotva někoho přesvědčují o svých kvalitách. Podobným případem nenahraditelného komponentu je Gylfi Sigurdsson, k němuž se aktuálně herním stylem asi nejvíc blíží 37letý veterán Eidur Gudjohnsen, postupem času sestupující hlouběji do hřiště.
Docela otevřená je nakonec situace na levé straně záložní řady, kde měl původně své místo jisté třicátník Emil Hallfreðsson, ten však po lednovém přesunu do Udinese spíš vysedával, ztratil formu, a nyní se pod nátlakem nastartovaného Arnóra Ingviho Traustasona musí pořádně třást. Převážně na Bjarnasona na druhé straně potom tlačí Jóhann Berg Gudmundsson, nejlepší nahrávač druhé anglické ligy s 11 asistencemi za Charlton. Sám Birkir má za sebou každopádně excelentní debutovou sezonu v Basileji, kde ve všech soutěžích nasázel 13 gólů, a právě jeho pracovitost i přelétavost po celé šíři hřiště podepřely ony dva slavné triumfy nad Nizozemskem. Nabízí se tedy i varianta, kdy Bjarnason začne nalevo přes nohu a Gudmundsson bude raději využit na pravé straně.
Útok je potom otázka: Kolbeinn Sigthórsson se řadí k těm známějším jménům v nominaci, jeho tři góly ve 26 ligových startech za francouzské Nantes však těžko budí respekt, a jakkoliv Sigthórssonova reprezentační vizitka vypadá víc než slušně, jeho nedávná série zranění rovněž neslibuje žádné zázraky. Jeho obvyklý kolega Jón Dadi Bödvarsson potom pro změnu spíš pracuje na ostatní, než že by sám zakončoval (má na kontě všehovšudy jeden reprezentační gól v 21 utkáních, ale zato vypresuje kopu balonů a rozjede stejné množství protiútoků), a tak by se ke slovu dřív nebo později určitě měl dostat augsburgský Alfred Finnbogason, jenž na jaře dojížděl v asi nejlepší formě ze všech cestujících forvardů.
Tip redakce na umístění: osmifinále
Program zápasů - skupina F
14.06.2016
Saint-Étienne
18.06.2016
Marseille
22.06.2016
Paříž - Saint-Denis
Konečná nominace
Datum nar.
27.04.1984
18.10.1989
19.06.1989
Datum nar.
13.10.1982
01.09.1991
08.02.1995
05.08.1993
11.02.1993
11.11.1984
19.06.1986
14.05.1987
Datum nar.
27.05.1988
04.03.1987
15.09.1978
27.10.1990
22.04.1989
29.06.1984
08.09.1989
18.06.1990
30.04.1993
Datum nar.
25.05.1992
01.02.1989
14.03.1990
Související články
Zobrazit jen nejnovější
Zobrazit všechny
Představení účastníků ME 2016 - Rakousko
09.06.2016, 14:13
Představení účastníků ME 2016 - Maďarsko
09.06.2016, 08:42
Představení účastníků ME 2016 - Portugalsko
08.06.2016, 19:54
Představení účastníků ME 2016 - Švédsko
08.06.2016, 12:30
Představení účastníků ME 2016 - Irsko
08.06.2016, 08:14
Představení účastníků ME 2016 - Belgie
07.06.2016, 21:51
Představení účastníků ME 2016 - Itálie
07.06.2016, 13:00
Představení účastníků ME 2016 - Turecko
07.06.2016, 08:34
Představení účastníků ME 2016 - Česko
06.06.2016, 20:20
Představení účastníků ME 2016 - Španělsko
06.06.2016, 14:22
Představení účastníků ME 2016 - Chorvatsko
06.06.2016, 09:31
Představení účastníků ME 2016 - Severní Irsko
05.06.2016, 19:02
Představení účastníků ME 2016 - Ukrajina
05.06.2016, 13:09
Představení účastníků ME 2016 - Polsko
05.06.2016, 08:00
Představení účastníků ME 2016 - Německo
04.06.2016, 18:04
Představení účastníků ME 2016 - Slovensko
04.06.2016, 13:00
Představení účastníků ME 2016 - Wales
04.06.2016, 08:00
Představení účastníků ME 2016 - Anglie
03.06.2016, 19:17
Představení účastníků ME 2016 - Rusko
03.06.2016, 13:00
Představení účastníků ME 2016 - Švýcarsko
03.06.2016, 08:18
Představení účastníků ME 2016 - Albánie
02.06.2016, 21:51
Představení účastníků ME 2016 - Rumunsko
02.06.2016, 14:00
Představení účastníků ME 2016 - Francie
02.06.2016, 08:05
Komentáře (195)
Přidat komentářblack horse
white horse
Všem moc díky za zájem, připomínky a opravy nějakých těch chyb.
Teď ať už to konečně vypukne!
není zač, příště ať je to lepší
Eurofotbal dělá super práci
kvalitnější tým než máme my!
Rezavý koně
fandím im
druhé místo
Bronzový kůň turnaje..
Bronzová > Černá
Tady je to samej expert a u každého představení čtu, max semifinále, mají na vítězství, černý kůň snad každý druhý tým :D
Protože je ten fotbal v Evropě momentálně strašně vyrovnanej a ukazuje se, že prostě každej dokáže hrát o body s každým a proto se z každého týmu dělá černý kůň turnaje. Jsem ale zvědaví, kdo tohle očekávání vážně splní.
my to euro stejně vyhrajem
Velcí sympaťáci!!!
Teď jsem četl článek o Meridovi, že hraje 3ligu, co se stalo?? Měl talent, fandil jsem mu jako mladýmu v Arsenalu
https://uk.sports.yahoo.com/news/fran-merida-exclusive-interview-former-152132239.html
Výborný článek, který to vysvětluje.
Leicester v nároďáku
Taky to tak vidím
Přidám se k předchozím komentářům. Island má moje sympatie a je to pro mě černý kůň turnaje. Na Euru většinou bývá nějaké překvapení (1992 - Dánsko, 1996 - ČR, 2004 - Řecko, 2008 - Turecko). Já věřím, že letos by to mohl být Island a odvážně ho tipuju na semifinále. Upřímně jim to i přeju, protože by to byl hezký příběh, kdyby nejmenší stát ze všech účastníků při svém debutu na Euru dosáhl takového úspěchu. V kvalifikaci se mi hodně líbili, přestože ten závěr už neměli takový. Příprava taky nebyla bůhvíjaká, ale já prostě věřím, že se semknou jako tým a budou příjemným překvapením.
Semifinále ani omylem, oni nepostoupí ze skupiny a pokud by se stal zázrak, tak v osmifinále se lepší soupeř připraví a nic nevypustí. Pro ně je účast už velkým trumfem.
https://www.youtube.com/watch?v=uFaA4OTdAfo
Nejde jim nepřát. 300 000 lidí a jsou tady, navíc když fotbalu se tam začali věnovat na profesionální úrovní teprve před pár lety.. Postup bych přál jim a Maďarům, ovšem to je nemožný.
Jojo, to je jak Ostrava. A kde je Baník? V 2. lize, Island na EURu
Ostrava ale nemusí vybírat jen z těch 300 000.
a to si zober, ze maju vybornu hadzanu a najnovsie je tam coraz popularnejsi hokej. pozri si strukturu islandskej futbalovej ligy kolko maju mancaftov len zo samotnej aglomeracie reykjaviku, ake su navstevy na islandskej lige (bezne okolo 1500 ludi) a clovek vylezie, ze tam snad kazdy robi nejaky sport a este ho aj sleduje)))
a ja ako velky islandofil hovorim - AFRAM ISLAND !!!
No tak hokej bych zrovna nejmenoval, ten je tam ještě sto let za opicemi, jejich nároďák by dostal od ochlastů z krajského přeboru.
Měděný kůň turnaje
Snad uvidím na trávníku i Gudjohnsena
Čedičovo-ledový kůň turnaje
Průměrná teplota na Islandu je vyšší než v Praze.
Tedy v zimě vyšší.
Uhrají max. 1 bod
budu jim fandit
Ty nesmíš
Poslední místo ve skupině, bod s Maďarskem.
škoda, že na ME nehraje Andorra nebo San Marino, určitě by to byli taky černí koně a adepti minimálně na semifinále
Vskutku hodnotný komentář. Nikdo tě přece nenutí, abys ten názor sdílel...
Ten tvůj je také hodnotným přínosem do diskuze, který je plný neuvěřitelných informací
Myslíš ten ve 20:39? Tak napsal jsem, co si myslím. Ono je těžké zdůvodňovat, proč zrovna Island. Těžko můžu argumentovat tím, že mají třeba nejlepší hráče, když překvapení je od toho, aby to právě podle sestavy na papíře málokdo čekal (i když tady to čeká docela dost lidí). Prostě mi padli do oka, když jsem si projížděl ty týmy a říkal jsem si, kdo by tak mohl překvapit. Buď to vyjde nebo ne, ale každopádně se nebojím jít se svou kůží na trh.
To je pravda, tolik černých koňů jsem ještě nezžil, všichni jsou černí koně, snad jen v případě Albánie a Severního Irska jsem to moc neslyšel a pak je skupina favoritů. Takže struktura je jasná jen favorité, černí koně a malí černí koně.
Takže jsem přelouskal ten podivný los, takže podle vás vypadnem s Anglií?
Už si nepamatuju, jak přesně nám to vycházelo, a teda obdivuju tě, žes to přelouskal.
jo
Pokud skončíme třetí a Angličani svoji skupinu vyhrajou, tak jo.
Vidim to na postup z druhého mista a osmifinále, bohužel na nic víc to nebude. I když si moc přeju aby to skončilo jako Lester. Neuvěřitelně sympatický tým, který má velkou vnitřní sílu a odhodlání. Hlavně bych chtěl vidět celý národ slavit.
OT: Machačkala prý zítra ohlasí noveho trenera a prý se jedná o Čecha. Nevíte kdo by to mohl potencionálně být? Nemám přehled o českých koučích bez angažmá.
Vrba
Vavruska
Na to nemá péro.
Cipro
Michal Bílek
Psal, že ohlásí trenéra.
Hridel
Žák
Neymar
Zeman
To už by Ovčáček asi ohlásil.
Dovalil
Triumvirát Cipro, Kotrba, Tobiáš.
1/2pit
Rodak z Dolnych Kockovcov
Chovanec
tak jak?
Moc jim nevěřím. Konec ve skupině se 2body.
OT: Oceánie kvalitka :D https://www.youtube.com/watch?time_continue=66&v=57blFSKeA5A
strasny humor ta sutaz))) v podstate je to o zelande, ktory sa chodi rekreovat na nadherne ostrovy pacifiku))
A i ten Zéland nic moc, když jim dá jen jedna nula, přitom ten golman je hroznej :-)
1. Portugalsko
2. Island
3. Madarsko
4. Rakousko
jen poslední 2 mám prohozené, Maďaři s Rakouskem plichta a zároveň oba prohrají s Islandem
Rakousko
Portugalsko
Madarsko
Island
1. Island
2. Rakousko
3. Maďarsko
4. Portugalsko
Rak
Por
Isl
Maď
1. Portugalsko
2. Rakousko
3. Maďarsko
4. Island
ještě pár příspěvků a bude jistota, že jeden z vás bude mít pravdu
1. Portugalsko
2. Rakousko
3. Island
4. Maďarsko
1. Rakúsko
2. Maďarsko
3. Island
4. Portugalsko
dobře, že je Island s Maďarskem v jedné skupině, stejně případ dalších nováčků Slovenska s Walesem, byť vím že Maďaři nejsou úplným nováčkem
skupina F hraje poslední, takže postup ze 3.místa si pojistí...trochu nefér proti skupině A Islandu po našich fandím druhý nejvíc, tipuju 3.místo a konec v osmifinále
Jednoznačně nejslabší, ale zároveň docela zajímavá skupina.
Ronaldo proti nim prý nenastoupi - kákl si do gatí, když si všim rozhovoru s Horou.
Pánové díky, neskutečný servis
Představení týmů, měst, previews, fanta...člověk to prožije ještě víc díky vám
děkujeme
Díky
diky moc, do posty jsem ti poslal cislo uctu, kam posilat donate
analalpinismus
EF
Čapek teď prý: "Plašil umí stejně dobře bránit jako útočit"
Boha, když už musí pokaždý vytáhnout nějaký idiotský klišé, ať si aspoň vybere takový, který na toho hráče sedí. Tahle věta je na odebrání moderátorský licence.
ale gryger mluvi docela rozumne, to bych do nej nerek
Trochu me mrzi ze za zminku nestala ta kratka Gylfiho anabaze ve Spurs. Pritom nehral vubec zle a dodnes me jeho odchod trochu zere, mega sympos a hlavne jemu budu fandit. Zbytek islandanu moc neznam, ale jako tym pusobili skvele.
Čapek CZE-GER 96: Mmm, hhh
#klasik
chapes proc je na stridacce jen smicer? nebo proc je tam napsanej jen on. i dont get it
Je jediný z náhradníků, kdo zasáhl do utkání, takže nejspíš uvádí jen hráče, co se dostali na hřiště a ne všechny náhradníky.
mmmm
Třeboňská štika
#klasik
Pust si radsi na ct art davida guettu, to je aspon odvaz
zlodej bagetta
naopak ostatni ho okradaji viz
http://youtu.be/XCawU6BE8P8
I pressed play!!!
bagetta
nechápu, jak někdo takovej muže dělat live vystoupení
Pff ted ten komentator toho prenosu rikal, ze nazivo je vyrazne lepsi
Takže mají bavoráci převahu
#klasik
Ziege ...mmmm....
#klasik
vsichni sme se mohli spolecne vzrusit
Takže jsme se alespoň mohli společně vzrušit
#klasik
...mmm...
#klasik
mmmm hhhhh
mm, to není vůbec příjemní podívání
#klasik
Česká republika v modlitebně kopané, ve Wembley
#klasik
jejda, jejda
#klasik
Tenkrát ještě fotbalisté nebyli zženštilí buzeranti.
ale fotbal není krasobruslední, ani gymnasitka
#klasik
mmmmm
#klasik
Patrik Berger...
..mmmmm....
#klasik
mmmm hhhh
musím přiznat, penalta to nebyla
#klasik
uj juj
#klasik
Chudáci Islanďani, takhle jim to tady zaspamovat...
já si říkal , že to tady je nějak moc komentovaný a ono tohle
Oliver Bierhoff se zdá být trumfovým esem
#klasik
To byl šlapáček Marka Bodeho
#klasik
mmmmmm H!
#klasik
je to špatné je to špatné je to šptné
#klasik
https://youtu.be/rKXmB8EHuOE
Vyfintoval.
Finnbogason by mal podla mna byt v zakladnej zostave namiesto Sigthorssona. V FCA mu takmer vsetko vyslo, vystrielal im zachranu ale neobmedzil sa len na superovo vapno, vypomahal zalohe, spustal presovanie Augsburgu.. skratka jeho prichod bol Reuterov majstrstyk. Uz dlho som ho chcel do Werderu, u srdiecok sa mi velmi pacil. Zakonci z kazdej pozicie, idnividualne sa tazko brani, nesebci ale dokaze prihrat spoluhracom.
Když Sigthorsson v tý kvaldě fakt hrál prim no. Podle mě určitě začne.
Ja to nespochybnujem. Len som videl, v akej forme dohraval Alfred jarnu cast, plus je to moj oblubenec a prial som si ho viacej ako Johannssona. Koho si praju islandania v zaklade? Kolbeinna alebo Alfreda?
Sou rozpolcený, je zjevný, že forma nahrává Alfredovi, ale Sigthorssonova bilance v repre je parádní a navíc to oddře (v tomhle směru popravdě nevim, jak na tom Alfred je).
Lagerbäck je taktiez dost konzverativny trener, takze to bude ako pises ty. Augsburg nema v tej zalohe az taku kvalitu, aby si mohli dovolit utocnika, ktory by len cakal na to, ci mu pripravi sancu. Ja som zasa tak pravidelne Augsburg nesledoval, viac by ti napisal db18. Ked si ale zoberiem to, ze medzi 29. a 31. kolom skoroval trikrat a trikrat tim vyhral a v podstate sa zachranil, tak si neviem predstavit, ze by len cakal na ofsajd lajne na loptu.
pls ako bola ta stranka na tipovanie vsetkych zapasov?? a nie nemyslim fortunu a dalsie proste predicator alebo ako sa to vola
Na ofiko strankach UEFY myslim.
http://sky.thesportspredictor.com/football/euros/wallchart jeden je tu
http://europredictor.uefa.com/
Nj, tak to EURO 1996 neskončilo tak, jak akce v jiném sportu o cca 20 měsíců později...
Vyměnili byste to?
Já ne.
Já určitě ne, protože hokejistům fandím a fotbalistům ne. Ale na tom Euru 1996 jsem jim jako pětiletý taky fandil a byla to velká senzace. Chybělo málo...
Ale EURO 2004 bylo asi více hořký.
Nicméně to byla naše chyba.
Furt se brečelo, jak jsme měli skvělej tým a jak jsme si zasloužili to Euro vyhrát.
Ale asi ten tým tak skvělej nebyl, když si neporadil s tim zapráskanym betonem.
Asi nebyl nikdo, kdo by na Euru 2004 nebyl pyšný na český tým. Ale ten "stříbrný gól" Dellase po rohu, to byla prostě velká chyba... Ono je fakt lepší hrát třeba i ošklivě a vyhrát, než hrát pěkně a skončit třetí. Až se někdo za 50 let podívá do statistik, tak tam uvidí Řecko jako mistra Evropy a nebude se ptát, jak k tomu došli...
Ale tak jako ony i ty dvě výhry asi byli z kategorie šťastných. Jako vydřená výhra proti Lotyšum a ten památný zápas s Nizozemcema.... Jako taky je potřeba štěstí, když ve fotbale prohráváš 0:2 a ještě to otočíš. Navíc Tulipáni tam měli taky gólovky jak cyp.
Nejvíce pod kontrolou byl asi zápas s Dánama.
Docela se divím, že Nizozemci nevedli 2:0 po poločase...
http://www.eurofotbal.cz/euro-2004/reportaz/nizozemsko-cesko-22057/
Som jediný, komu v mobilnej verzii stále vyskakuje tá prašivá reklama od pumy a každých dvadsať sekúnd mi spúšťa nejaké buranské video s Fabregasovými kopačkami?
Máš mobilní verzi? To chci taky.
Mobilní verze? Ale jinak máš pravdu, ta reklama je mimořádně otravná..
Ok, ona to zrejme nie je mobilná verzia, ale tá reklama mi stále prekrýva obrazovku a nie je možné, aby som si niečo prečítal Inde než na mobile sa mi to nestáva.
Mě spíš štve ten nehoráznej řev na PC, jak je psáno dole..
spíš na pc je dobrej řev
Je to tragédie. Tohle u mě strašně sráží úroveň.
Avast nebo adblocker a nic tu mít nebudeš.
Už to vidím poněkolikáté, ale pořád nechápu toho Koubu.
Jinak jsme první reprezentace, které se vymstil zlatý gól a jediná repre, která doplatila na stříbrný gól.
Bohužel, nedal do toho švih,aby to vyrazil
I kdyby se nahrálo na zlatej gól, tak pochybuju, že bychom to dokázali srovnat.
A asi ne ani v roce 2004. Nedali jsme jim gól 105 minut, tak bychom jim ho dali v těch zbývajících 15, když by se ještě více zatáhli?
Věřim, že bychom nad těma Helénama udělali pencle. Čech by něco chytil. Jednu určitě, spíš ale dvě, možná i více.
My bychom nedali max. jednu.
Asi bychom to nesrovnali, ale je to takový paradox, že dvě takové významné pravidla nám zastavily cestu za titulem.
môžu príjemne prekvapiť :)
MY TEAM !!!
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele