Představení účastníků Copy América 2021 - Venezuela

Země s obrovskými zásobami ropy, nádhernou přírodou a bohatou kulturou v současné době zejména díky nekompetentnímu vedení skomírá. A bohužel to platí i pro fotbal. Po éře oblíbeného trenéra Rafaela Dudamela, který díky koncepční práci a propojení seniorského a mládežnického výběru udělal z Venezuely progresivní mužstvo s líbivým herním projevem, přichází éra Portugalce Josého Peseira. Ten navíc bude mít situaci extrémně ztíženou. Venezuelu totiž těsně před zahájením turnaje těžce zasáhl Covid-19.
Už 61letý rodák z portugalského Coruche před sebou z výše popsaných důvodů opravdu nemá snadnou práci. Není to už žádný trenérský nováček, přesto byste na jeho kontě mnoho trenérských úspěchů nenalezli. Nejvyšší ligovou soutěž se mu podařilo vyhrát pouze v Egyptě s tamním hegemonem Al Ahlí. Jenže... Al Ahlí je nejúspěšnějším týmem světové historie, co se ligových titulů týče, čímž tento úspěch poněkud ztrácí na lesku. S trochou nadsázky lze říct, že mnohem zajímavější je titul s tímto týmem nevyhrát než naopak. Za největší Peseirův úspěch se tak dá považovat asi druhé místo v tehdejším Poháru UEFA se Sportingem.

Styl, jaký pod tímto trenérem Venezuela praktikuje, se dá popsat jako vysloveně defenzivní. Bohužel pro Venezuelu navíc tým nedisponuje natolik kvalitními obránci, kteří by dokázali s přehledem držet na uzdě špičkové ofenzivní hráče, kterými disponují například jejich soupeři z Brazílie nebo Kolumbie. Zároveň Peseirův tým působí v ofenzivní fázi bezradně bez svého klíčového muže Rondóna. V kvalifikaci na MS se Peseiro pokusil jeho absenci "zalepit" typologicky zdánlivě podobnými hráči Aristeguietou nebo Córdovou, což se ale zpětně dá hodnotit jako jednoznačná chyba. Nyní při absenci Martíneze a Cádize však trenér asi nebude mít jinou možnost, než na jednoho z těchto borců opět přenést zodpovědnost.

Nesmírně důležitou zprávou bude, zda bude schopen turnaj odehrát Yangel Herrera, který do Peseirova systému perfektně sedí. Velice důležité totiž v jím praktikovaném systému je mít schopného box-to-box záložníka, který bude působit jako spojka mezi defenzivní a ofenzivní fází. Bohužel však kvůli vypadnutí velkého množství tradičních opor bude muset konzervativní kouč ukázat na mnoho nových tváří do základní sestavy. Pro celou Venezuelu je situace naprosto kritická.


Původním plánem bylo zařadit Yangela Herreru do kategorie "Na prahu slávy". Jenže po rozsáhlém zásahu do nominace Venezuely rázem Herrerovi připadne úplně jiná role v týmu. Pokud tedy bude schopen nastoupit. Nyní bude na tuto spojku mezi útokem a obranou upřena mnohem větší pozornost. V Granadě totiž zažil životní sezónu a byl jedním z klíčových mužů docela úspěšného tažení Granady v Evropské lize. Škoda je, že si nezopakuje spolupráci s krajanem Machísem, který Copu vynechá pro změnu kvůli zranění.

Z dvojice středních záložníků bude mít Herrera určitě ofenzivnější roli. Z obranných povinností ho to ovšem neomluví. V reprezentaci tak bude mít jakousi "součkovskou" roli, kdy bude působit jako defenzivní kladivo a zároveň jako spojka mezi útokem a obranou. Se Součkem má společnou také schopnost dostat se v pokutovém území k útočným hlavičkám, zároveň však také disponuje velmi slušnou kopací technikou. Nenadarmo tento hráč patří anglickému Manchesteru City. Dokáže se však v tomto velkoklubu prosadit? Možná, každopádně jeho přítomnost by snad mohla dosud zoufalou ofenzivní hru Venezuely značně vylepšit.


Když se zjistilo, že do Brazílie neodcestuje Salomón Rondón, byla to pro fanoušky Venezuely velká rána. Absence Tomáse Rincóna se pak rovná prakticky smrtelnému úderu. Jeho roli organizátora celé defenzivní fáze tak pravděpodobně převezme mnohem mladší a méně zkušený Júnior Moreno, a to pouze za předpokladu, že bude mít nadále negativní test na Covid. Což o to, Moreno vůbec není špatný fotbalista. Jde o solidního defenzivního záložníka, který měl vedle Rincóna plnit roli tehdy zraněného Herrery. Nyní však bude muset na sebe vzít roli svého mentora, tedy organizovat hru celého defenzivního bloku, rozrážet soupeřovy útoky a při postupném útoku svého týmu dirigovat rozehrávku. Tato role je skutečně nezáviděníhodná, mladší Herrera má však pro tak důležitou činnost ještě málo zkušeností, navíc má v týmu svou vlastní nenahraditelnou roli. Dodatečně povolaní hráči z venezuelské ligy zase přece jenom budou mít minimálně první zápasy problém zvyknout si na mnohem rychlejší mezinárodní tempo. Pokud tedy bude moct nastoupit, bude na 27letém fotbalistovi DC United velice zodpovědná role, která mu prakticky do náruče svěří osud celého týmu.


Když odešel Pepa, tak tam dejte Honzu, dalo by se říct. Jedním z nakažených totiž je rekordman MLS v počtu vstřelených gólů v jedné sezóně - Josef Martínez. Dodatečně povolán tak byl bývalý tahoun mládežnického výběru Jan Hurtado. Hráč brazilského Bragantina, ve kterém hostuje ze slavné Bocy Juniors, je typologicky Martínezovi podobný. Jde především o velice rychlého hráče, který je navíc vyšší než Martínez, tudíž zdaleka ne tak limitovaný v hlavičkových soubojích. V základní 11 pravděpodobně začne spíš jeden z dvojice Aristeguieta, Córdova, J. C. Hurtado k nim však bude tvořit dobrý typologický protipól. Kromě rychlosti vyniká také výbornou technikou, jednoznačnou slabinu však má v zakončení. Hurtado ve svých 21 letech vypadá spíš jako vyznavač "Joga bonito" než chladnokrevný zakončovatel. Progres v kvalitě zakončení však u jihoamerických fotbalistů přichází s vyšším věkem a Hurtado má veškeré předpoklady pro to, aby nebyl negativní výjimkou. Je to jeden z mála venezuelských hráčů, u kterých se dá v poměrně blízké době uvažovat o přesunu do evropské soutěže.




Venezuela byla před příchodem trenéra Peseira zvyklá hrát v rozestavení 4-2-3-1. Portugalský kouč však svůj tým učí hrát defenzivnějším stylem se třemi stopery. S návratem křídelníka Sotelda po zranění však připadají v úvahu obě rozestavení, v závislosti na hře soupeře. Dá se očekávat, že hra Venezuely bude pragmatická a oko nezaujatého fanouška příliš nenadchne. Největším problémem Venezuely je jednoznačně střílení gólů. Jako byl ještě do nedávna pro Peru nepostradatelný kapitán Guerrero, je pro Venezuelu klíčovým hráčem Salomón Rondón, který na turnaji bude chybět kvůli rekonvalescenci po delším zranění. Tento fakt rozhodně nenasvědčuje tomu, že by Venezuela měla na Copě najednou v ofenzivní fázi v pozitivním smyslu explodovat.

Ve většině zápasů Venezuela bude hrát pravděpodobně ze zabezpečené obrany a útoky povede spíše po křídlech. Při nasazení vysokého hrotového útočníků si často hráči pomáhají dlouhými nákopy, které však málokdy mají potřebnou kvalitu. Při postupném útoku pak distribuce míčů dosud stála na kapitánu Rincónovi, který má ve zvyku přenášet hru dlouhými balóny na křídla, která následně mají v popisu práce posílat finální přihrávky do vápna. Nutno však říct, že zmíněný model však v praxi prozatím moc nefungoval a nedovedu si představit, že by Venezuela měla svou hru zlepšit za tak partyzánských podmínek. Spíše se dá očekávat, že obrana bude fungovat o něco hůř a nesehraný útok nebude fungovat už téměř vůbec. Navíc odhadovat složení základní 11, když vlastně každý hráč z původní nominace už může být nakažený, je spíš věštění z křišťálové koule. Nicméně, věštění jsem ještě nikdy nezkoušel a všechno je jednou poprvé.

Rovnou bez mučení se přiznám, že ačkoliv po očku sleduju i venezuelskou ligovou soutěž, brankářská trojice je pro mě jedna velká neznámá. Po vypadnutí všech tří gólmanů jsem trochu očekával, že se trenér Peseiro pokusí získat alespoň jednoho ze zkušené dvojice Alain Baroja, José Contreras. Žel, nestalo se tak a nyní musí vybírat z trojice Luis Romero, Yhonatan Yustiz a Giancarlo Schiavone. Čistě ze statistických a tabulkových důvodů pak odhaduju, že se jako jednička na turnaji představí nejstarší z trojice - Luis Romero.

V obranné řadě pak situace závisí na tom, zda dosud negativně testovaní hráči budou moci nastoupit nebo ne. Pokud ano, stoperská dvojice téměř jistě nastoupí ve složení Luis Mago a Nahuel Ferraresi. Prvně jmenovaný sice v reprezentaci nastupuje výhradně jako levý bek, z klubu je na pozici stopera zvyklý. S Ferraresim se pak dalo počítat do základní sestavy i při ideálním stavu venezuelské soupisky. Největší nevýhodou nově složené stoperské dvojice bude určitě nesehranost, jelikož tito dva hráči spolu nikdy nenastoupili, to by však platilo o úplně každé variantě, trenéra to tedy nemusí trápit více než by bylo nutné. Naopak oproti tradičním stoperům Villanuevovi a Chancellorovi by nová dvojice měla mít jednoznačnou výhodu v rychlosti a technické vyspělosti. Výstavba ofenzivní hry od stoperů by tedy teoreticky mohla dělat Venezuele menší problémy než doposud. Pravý kraj obrany by pak měl obsadit spolehlivý Alexander González, nalevo se asi postaví jinak ortodoxní pravý bek Ronald Hernández. Na levý kraj obrany připadá v úvahu ještě Yohan Cumana, levý bek venezuelské La Guairy, který figuroval už v původní nominaci.

Fungování středu hřiště pak bylo popsáno už výše. Ze zálohy sice vypadla jen dvě jména, zato však šlo o hráče, kteří původně figurovali v kategoriích "Tahoun týmu" (Rómulo Otero) a "Osobnost týmu" (Tomás Rincón). Střed hřiště tedy pravděpodobně nastoupí bez Rincóna ve složení Júnior Moreno - Cristian Cásseres - Yangel Herrera. Stejně tak je ovšem možné, že Cásserese trenér obětuje za účelem hry na dva útočníky. V prostoru křídel má Venezuela stále papírově velkou sílu. Jefferson Savarino i Yeferson Soteldo mají zkušenosti s brazilským fotbalem a v obou případech jde o rychlé, tahové hráče s vynikající technikou driblinku. Zejména Soteldo navíc vyniká schopností posílat skvělé finální přihrávky. Bohužel jej ale často limitují zranění, takže Venezuelané budou doufat, že mu zdraví vydrží po celý turnaj. Rovněž Soteldo nedisponuje zrovna ukázkovou fyzickou kondicí a odehrát celých 90 minut je pro něj často problém.

Na hrotu útoku se pak zpočátku představí patrně jeden z dvojice Fernando Aristeguieta, Sérgio Córdova. Jelikož prvně jmenovaný v minulém zápase předvedl velice špatný výkon, přikláním se spíše ke druhému jmenovanému. Jako alternativy pak můžou sloužit talentovaný Hurtado, případně Eric Ramírez. Každopádně pro Venezuelu to bude skutečně nepříjemný šampionát, na kterém by i postup ze skupiny byl velkým úspěchem.