Postřehy z utkání Česko - Chorvatsko: Účinný presink, vzdušná převaha a možné Haškovo loučení

Česká reprezentace v domácím utkání s Chorvatskem nezklamala, bojovala, snažila se. Jenže nedala gól, a prakticky tak přišla o možnost přímého postupu na mistrovství světa. Trenér Ivan Hašek (62) tím možná prohrál svůj boj o setrvání na místě šéfa národního týmu, který nyní čeká přímý souboj o baráž s Faerskými ostrovy.

Domácí zápasy vždycky bývaly doménou českých fanoušků. A čekalo by se, že když se hraje o všechno, tak budou na tribunách znít české chorály. Jenže duel s Chorvatskem ukázal sílu příznivců Vatreni. Nebyl to jen jeden sektor, ale téměř třetina stadionu, která podporovala hosty. A nutno říci, že mnohdy byli Chorvati hlasitější než domácí. Jeden z hostujících příznivců se dokonce dostal i do poločasového studia v přímém přenosu ČT Sport.

Domácí duel s Chorvatskem byl zjevně jedním z nejlepších vystoupení české reprezentace pod trenérskou taktovkou Ivana Haška. Bylo to zejména díky hře v kompaktním bloku a velmi aktivnímu presinku. Češi dokázali zejména v první půli vybojovat hodně míčů ve středu pole a poté chodit do kontrů. Bohužel finální fáze už tak výrazná nebyla.

Místo toho, aby zakončoval akce Tomáš Chorý, tak to byl právě tento dlouhán, kdo se snažil centrovat míče do vápna. Pokud lze něco záměru trenéra Haška vytknout, tak to, že z krajních pozic nebylo Česko schopné servírovat míče právě na Chorého hlavu do předbrankového prostoru. Mířil na něj jen jediný centr, a to až v samém konci zápasu. A na něj český dlouhán nedosáhl.

Proti chorvatské lehkosti a kreativitě ve středu pole se Češi rozhodli bojovat přímočarostí a častými dlouhými nákopy. Byla to zřejmě správná cesta. Ve vzduchu byl míč opravdu velmi často a hlavičkové souboje dopadaly pro Haškův tým většinou dobře. Bohužel Češi dokázali získávat pouze útočné pásmo, ne gólové situace.

Při této herní variantě se několikrát vydal podpořit ofenzivu i stoper Martin Vitík a díky své urostlé postavě pomohl získávat míče před velkým vápnem Chorvatů. I díky tomu se Češi několikrát dostali na dostřel Livakovičovy brány. Jenže opět vše skončilo jen snahou. Mimochodem, Vitík, který působí v Boloni, hrál však velmi přesvědčivě, a to nejen v obranné linii.

Češi hráli proti devátému nejlepšímu týmu světa, sami přitom patří v rankingu FIFA až do čtvrté desítky. Chorvatsko zejména v poslední třetině zápasu ukázalo své kvality a vypracovalo si více gólových příležitostí. Česká reprezentace ale ukázala, že má dobrou duši.

O Vitíkovi a Chorém už řeč byla, ale je nutno přidat ještě jedno jméno. Ladislavu Krejčímu, nové posile Wolves, prospívá přesun do Anglie, a je zjevné, že právě v něm roste nový lídr národního týmu. Fanoušci Slavie by kroutili hlavou, ale Eden opravdu ve druhé půli skandoval jeho jméno.

Nedáš gól, nevyhraješ. Bohužel, Češi se navzdory snaze do tutovky nedostali. Pro rozhodující moment jim chyběl talent v podobě finální přihrávky. Kreativita není v současné době českou doménou, to spíš bojovnost. I proto překvapilo, že se na hřiště nedostal Adam Karabec, který v posledních týdnech na prestižní adrese v Lyonu září a připravuje i gólové akce.

Nepovedlo se střídání a kdoví, možná právě zde Ivan Hašek prováhal svou poslední šanci. Nyní budou Češi hrát o účast v baráži na Faerských ostrovech.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.