Poslední tři zápasy s Chorvaty: Nezdar v Pule, obrat v závěru i nezastavitelný Schick

Čeští reprezentanti ještě nikdy Chorvaty neporazili. Ze čtyř dosavadních soubojů skončily tři nerozhodně, ve zbývajícím případě se radoval soupeř. Po premiéře v prosinci 1996 se oba týmy utkaly třikrát během uplynulých 15 let. Co se v oné trojici klání přihodilo?

Diváci: 9056.

Dosud jediné vystoupení reprezentace na chorvatské půdě dopadlo neslavně. Výběr Michala Bílka inkasoval v přípravném zápase čtyřikrát, což bylo v té době nejvíc gólů v síti samostatného českého týmu v historii. A to pro něj byl už 194. zápas. Co na tom, že první gól naturalizovaného Brazilce Eduarda padl z ofsajdové situace. Domácí brzy vedli 2:0, Sivok s Rosickým ještě do přestávky vyrovnali. Hosty nezlomil ani třetí gól, před nímž rychlík Kalinič pláchl Hubníkovi, a snažili se znovu soupeře dotáhnout.

Štajner však minul ve vyložené šanci na malém vápně míč a šanci na příznivý výsledek sebral hostům gólman Čech. Čtvrt hodiny před koncem se proti svým obyčejům vydal daleko z branky směrem k půlce pro dlouhý nákop, ovšem místo, aby míč hned rozdal, pustil se do kličkování. Polák zkázu dokonal a Chorvaté pečetili výhru snadno do prázdné branky. Ani tehdy zápas nehostil žádný velký stadion, v Pule navíc kapacita 9800 ani nebyla naplněna.

Střely na branku v 1. poločase: 0:5.

Národní tým hrál v základní skupině mistrovství Evropy ve Francii o co nejlepší pozici pro závěrečný duel o postup do play off s Tureckem. Nakonec z toho byl jediný bod na šampionátu, a i ten se rodil v bolestech. Soupeř v Saint-Étienne jasně dominoval, v úvodní hodině svíral svěřence Pavla Vrby v kleštích a ti mohli děkovat především brankáři Čechovi, že z náporu Chorvatů vyvázli jen s průběžnou ztrátou 0:2.

Obrat v utkání znamenalo střídání klíčového hráče soupeře. Modrič se po hodině hry zranil, musel ze hřiště a hra jeho týmu se rozsypala. A když Rosický posadil měkkoučký centr šajtlí na hlavu důrazného Škody, favorit odpadl úplně. Necid v závěru vyrovnal z nekompromisní penalty a v českém táboře zavládla euforie. Jen do té doby, než se ukázalo, že kapitán Rosický dohrával utkání se zraněním. Na Euru skončil, stejně jako po prohře s Turky v následujícím zápase celý národní tým.

Držení míče: 50 % - 50 %.

Na dalším evropském šampionátu se obě země utkaly znovu. Chorvaté byli jedním z favoritů covidem zasaženého turnaje, vždyť na něj přijeli coby úřadující vicemistři světa. Tentokrát však proti nim předvedli Češi nejlepší výkon v krátkých dějinách vzájemných duelů. Zcela vyrovnaný souboj (i na celkový počet střel, rohy nebo počet přihrávek a jejich úspěšnost) poslal blíž českému vítězství v první půli z penalty Schick.

Pozdější nejlepší střelec turnaje inkasoval ve vápně ránu loktem do nosu, na mírně skrytý incident upozornil rozhodčího teprve systém VAR. Českému kanonýrovi tekla krev, musel být ošetřen, míč si zatím k exekuci chystal Darida. Schick se však vrátil včas a s krvavým tampónem v nose a výrazem rozzuřeného válečníka pokutový kop suverénně proměnil. Soupeř se však po pauze zvedl a vyrovnal. Remíza nakonec k postupu stačila oběma.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.