Portugalské okénko (7.) - souhrn

Góly: 73. Javier Balboa - 11. Lima, 71. Óscar Cardozo

Již mnohokrát to během těch čtyř let, která Jorge Jesus strávil na lavičce Benfiky, vypadalo, že se mu osud vyloženě vysmívá. Dnes se karta obrátila. Doslova pár vteřin před koncem Estoril trefil břevno místo sítě, jejíž rozvlnění by na 99 % - na základě ultimáta prezidenta klubu - vlasatého kouče připravilo o práci. Takhle Benfica veze ze hřiště nepříjemného soka tři body a Jorgemu Jesusovi se znovu dýchá o něco snáze...

Jorge Jesus nakonec nevsadil na osvědčenou dvojku z loňské sezony Cardozo-Lima, nicméně alespoň se vrátil ke svému oblíbenému hybridu 4-2-2-2 s Gaitánem a Markovićem podporujícími dva hrotové útočníky Limu s Rodrigem, který v lize od začátku startoval poprvé od konce srpna.

Lisabonští vstoupili do zápasu správně nabuzeni. Nejprve Rodrigo již ve druhé minutě hlavičkoval těsně nad po standardce Gaitána a pak okamžitě v 10. minutě poslal hosty do vedení Brazilec Lima se svou suverénní hlavičkou po další parádní dodávce z dílny Gaitána.

Estoril mezitím v první půli pracoval hlavně na ohrožování Artura ze střední i větší vzdálenosti. Takhle to krátce po sobě zkoušeli Gonçalo Santos a Sebá. Nebezpečněji ale stále bylo na opačném konci hřiště. Tam to z přímého kopu zajímavě zkoušel Gaitán a krátce před přestávkou došlo na ještě mnohem významnější standardní situaci - penaltu. Ta se pískala oprávněně po nešikovné hře rukou Rúbena Fernandese, ovšem Lima odmítl uklidnit lisabonské. Svou střelou k pravé tyči akorát nechal vyniknout Vagnera.

Do druhé časti nastoupila poněkud zaskočená Benfica, které dlouho trvalo, než si opět našla cestu k brance soupeře. A to i navzdory vyloučení Filipeho Gonçalvese, jenž v 56. minutě uviděl druhou žlutou kartu. Na druhou stranu, jakmile se Orli zase jednou přiblížili Vagnerově kleci, dokázali se ihned na první pokus prosadit: v 71. minutě se do centru Maxiho Pereiry vskutku znamenitě opřel žolík Cardozo a brankář Estorilu byl tentokrát bez šance zasáhnout.

Dobojováno v tu chvíli každopádně nebylo, ani zdaleka. Estoril totiž odpověděl během pár sekund, když se po rohu hlavou trefil křídelník Balboa. A Praia neměla dost, přirozeně. Poté, co obrovskou šanci zahodil Lima, došlo na rudý kartonek také pro zástupce hostů (Maxi Pereira dostal druhou žlutou po úderu do Gersova obličeje) a vše završila unavená Evandrova dorážka z úhlu, která cestou nad odkrytou branku pohladila břevno. Benfica měla štěstí, ale to ji těžko může trápit.

Góly: 90. Pintassilgo - 12. Jackson Martínez, 74. Jackson Martínez, 90+1. Juan Quintero

Kolumbijský treble. I tak by se dalo popsat jedno z poněkud nezvyklého mála pohodových vítězství letošního FC Porta. Dva góly šutéra Jacksona Martíneze a stvrzenka jeho mladšího krajana Juana Quintera k porážce nováčka z Arouky stačily docela v pohodě...

Talentovaná letní akvizice z Pescary na hrací ploše pobyla pouze minutu a hnedka udeřila; to jiná nepříliš zkušená posila pro změnu z Mexika, záložník Héctor Herrera, v rámci menšího šetření odkopala na místě Defoura celých 90 minut - a po skončení zápasu se Herrerovi dostalo veřejné chvály z úst trenéra Paula Fonseky.

Ten jinak neponechal nic náhodě, vsadil na kompletní kostru mančaftu - a takhle strategie se mu vyplatila. Promítla se totiž do kýženého brzkého úderu, který má na svědomí zejména drzý Alex Sandro, jenž připravil pro Martíneze pozici, jakou se v jeho případě nepohrdá. Tak se stalo již ve 12. minutě a od té doby to byl pro Porto slušný relax.

Ačkoliv sami draci dvakrát nehrozili a do konce poločasu se už uvedli akorát nebezpečným, leč nezakončeným centrem Varely, minimálně opticky hru zcela kontrolovali.

Teprve na startu závěrečné dvacetiminutovky se opět začaly dít věci. Z dalšího famózního průběhu jednoho ze strážců gólmana Heltona - protentokrát Otamendiho - v 74. minutě spokojeně těžil Jackson Martínez a zdálo se být rozhodnuto.

Zárodek dramatu se potom dostavil až příliš pozdě - a navíc byl okamžitě znehodnocen. Na mazaný, při zemi zahraný přímý kop Pintassilga totiž v řádu několika sekund odpověděl Quintero tou samou cestou. Pro změnu z pravé strany pokutového území a pěkně vzduchem svou levačkou potrestal faul na vlastní osobu, aby o triumfu favorita přeci jen nemohlo být žádných pochyb.

Góly: 6. Mário Rondón, 39. Djaniny, 86. Daniel Candeias

Pořádný kus ostudy si na ostrově Madeira uřízli svěřenci Jesualda Ferreiry. Braga působila ospale, vůbec nestíhala především tandemu Rondón-Djaniny a de facto již během úvodní půle kapitulovala. Nakonec si od Nacionalu vykoledovala potupné tři "fíky".

K první brance zápasu vedla již v šesté minutě křídelní akce Nacionalu vedená po pravé straně. Tu měl původně zakončit Candeias, jeho hlavičkovaný pokus byl ale ještě odkloněn na kopačky hladce skórujícího Rondóna.

Braga na Madeiru doopravdy nepřijela v dobrém rozpoložení. V 18. minutě se tentokrát před Rondónem opět rozevřela (z pohledu Bragy) levá strana a Djaninyho gólovou pumelici musel precizním blokem odmítat stoper Coelho. V 27. minutě potom opět musel být v pohotovosti golman Eduardo, jenž s menšími obtížemi zkrotil nedobře umístěnou hlavičku nezastavitelného Rondóna.

Teprve z protiútoku konečně zahrozila také hostující eskadra. Tedy zahrozila - Salvador Agra sice dorážel ze slušné pozice, sám ale vymetl tak akorát pavučiny v obývacím pokoji samotného pána Boha. Salvador Agra si mohl napravit reputaci ve 32. minutě, když pro změnu centroval; Edinho ovšem jeho výzvu pouze letmo líznul.

A když už to vypadalo, že by snad Braga alespoň mohla s poločasem finišovat na koni, dokvačil na scénu druhý úder do týlu favorita. Coelho v zakázaném prostoru trestuhodně přišel o míč a Djaniny si v situaci 2 na 1 věděl rady, jakkoliv spoluhráče nakonec vůbec nevyužil.

Druhé dějství načala kamarádská střela placírkou v podání Alana, nebezpečnější ovšem nadále zůstávali domácí. Eduarda brzy protáhnul Djaniny, jenž chvíli předtím přihlížel, kterak Rondón hrubě netrefuje jeho stoprocentně gólovou přihrávku na okraj malého vápna. To ale hochy z Madeiry vskutku nemuselo mrzet. Arsenalistas se už na nic nezmohli, ba naopak v 86. minutě přispěchal s nepovinnou tečkou Candeias. Ještě jednu akci po pravé straně zakončil hlavou po centru Joãa Aurelia.

Góly: 40. Fredy Montero, 58. André Carrillo, 71. Fredy Montero, 75. Adrien Silva (pen.)

Fredy Montero se vrací na čelo tabulky střelců a s ním se na "pole position" posouvá také celý Sporting; alespoň prozatím, než ke svému nedělnímu utkání vyběhnou fotbalisté Porta. Samotní lisabonští svůj úkol zvládli na jedničku podtrženou - podprůměrný Setúbal smetli poměrem 4:0.

Že domácí odstartovali coby ta lepší strana, to těžko někoho překvapilo. Nicméně že se tak dlouho hledala cesta k překonání Carlose Servína, to už zjemna šokující bylo. Nejblíže gólu byl nadlouho André Carrillo se svou kroucenou střelou, která lízala levou tyč hostující branky. Setúbal odpověděl hravě zneškodněnou ranou Ramóna Cardoza a dál se s menšími obtížemi bránil až ke konci úvodní části.

Ta nakonec přeci jen dopadla šťastněji pro lvy, kteří se konečně dočkali ve 40. minutě za pomoci tragického pasu Rafaela Martinse. Ten dal Fredymu Monterovi dostatek času i prostoru k otevření skóre; a takové podmínky obvykle ve spojení s kolumbijským šutérem znamenají pro soupeře nepříjemnou definitivu. Montero se v pravé chvíli uhnul ataku brankáře a zakončil do prázdné - 1:0.

Tenhle okamžik favorita neupokojil, jako tomu bylo dříve v utkání s Rio Ave, nýbrž inspiroval a zdravě povzbudil. Takto naladěný Sporting potom hned v 58. minutě zvýšil prostřednictvím lahodné kombinace Carrilla s Adrienem Silvou a bezchybné koncovky prvně jmenovaného.

Lvi následně nepolevili ani pro závěrečnou dvacetiminutovku, kterou ve skutečnosti načal třetí úder domácích. Nádhernou akci opět rozjeli technicky zdatní Carrillo s Adrienem Silvou, aby finiš protentokrát připadl přízemní cestou centrujícímu Pirisovi (záskoku za zraněného Jeffersona) a dobře postavenému Monterovi. Ten už sice nezvládl završit hattrick, přesto se skóre ještě alespoň jednou měnilo. Mohla za to penalta Adriena Silvy poté, co Cohene ve vlastním vápně sejmul Maurícia.

Sporting pak mohl dohrávat natolik zrelaxován, že si dokonce Leonardo Jardim dovolil darovat debut teprve 19letému křídelníkovi Carlosi Mané. Ani opticky zlepšený výkon Setúbalu potom v posledních minutách nevedl k jakékoliv korekci nemilosrdného debaklu.