Olomouci s Malmö nepůjde jenom o dobrý výkon. Ve hře jsou další miliony z Evropské ligy

Pokusit se o obrat. S takovou touhou půjdou fotbalisté olomoucké Sigmy do odvety proti švédskému Malmö, po níž už bude jasné, zda stráví Hanáci podzim v Evropské, či Konferenční lize. Kromě prestiže startu ve výše postavené soutěži půjde olomouckému klubu i o neméně důležitou ekonomickou stránku jeho evropské mise. Rozdíly mezi finančními odměnami pro kluby za účast v jedné z těchto soutěžích totiž nejsou úplně zanedbatelné.

Pokud by se Sigmě na Andrově stadionu skutečně podařil obrat, dala by se jeho hodnota vyčíslit na 1,14 milionu eur. O tolik by totiž přiteklo do olomoucké pokladny více než bonus, který má Sigma už nyní jistý při absolvování svého evropského putování po kolbištích Konferenční ligy. Prostou matematikou tedy vychází, že její starší a slavnější sestra by tým Tomáše Janotky odměnila částkou 4,31 milionu eur.

Jaké je porovnání dalších odměn a bonusů, jež čekají na fotbalisty z Hané, ať už v jedné, či druhé soutěži?

Co se týká takzvaných výkonnostních odměn za jednotlivé zápasy základní části, Evropská liga je vůči Konferenční lize o dost štědřejší. Za každou výhru v Evropské lize získá klub 450 tisíc eur, bod se cení na 150 tisíc eur. Postup do vyřazovací části znamená dalších 300 tisíc eur na účet týmu. Bonusy, které určitě potěší klubové účetní, se pak ve druhé evropské soutěži vyplácejí za umístění v ligové části mezi nejlepšími šestnácti celky, tak i mezi elitní osmičkou, jež postupuje rovnou do osmifinále. V prvním případě si kluby nacházející se v tabulce od devátého do šestnáctého místa přijdou na 300 tisíc eur, týmy z elitní osmičky pak vyinkasují ještě jednou tolik.

Následující kola vyřazovací fáze jsou pak ceněna podle tohoto ceníku: postup do osmifinále 1,75 milionu eur, čtvrtfinále bonus v hodnotě 2,5 milionu eur, týmy z nejlepší čtyřky pak v další odměně vyinkasují sumu 4,5 milionu eur. Finalisté Evropské ligy si pak kromě možnosti zahrát ve finále o tradiční trofej užijí i příjemnou prémii sedmi milionů eur. Samotný vítěz pak dostane navíc přilepšení šest milionů eur. Celková částka, jež se rozdělí v Evropské lize právě v položce výkonnostní bonusy, je 212 milionů eur.

Konferenční liga je i v této kategorii významně skromnější, což potvrzuje i číslo celkové částky, jež činí 114 milionů eur. Za vítězný zápas v ligové části je zde klubům vypláceno 400 tisíc eur, zisk bodu má hodnotu 133 tisíc eur. Postup do vyřazovacích bojů bude pro klubové pokladny znamenat příjem 200 tisíc eur. Částka pro nejlepší osmičku tabulky je pak ve srovnání s Evropskou ligou nižší o třetinu, tedy 400 tisíc eur. Další průběh soutěže je pak hodnocen takto: osmifinále znamená prémii 800 tisíc eur, čtvrtfinále bonus o hodnotě 1,3 milionu eur. Pro nejlepší čtyřku soutěže se pak odměna zvyšuje na 2,5 milionu eur. Finalisté získají prémie ve výši čtyř milionů eur a vítěz navíc ještě závěrečnou část prize money ve výši tří milionů eur.

Dalším neméně důležitým zdrojem peněz pro kluby jsou kromě vstupních a výkonnostních odměn také finance z takzvaného hodnotového pilíře, jenž v sobě kombinuje podíl klubů na příjmech z televizních práv a zároveň hodnotu jejich desetiletého koeficientu podle UEFA. Evropská liga prostřednictvím tohoto pilíře mezi kluby rozdělí 198 milionů eur, Konferenční liga pak 57 milionů eur.

Právě díky tomuto zdroji příjmů došlo v minulé sezóně Evropské ligy k zajímavé situaci, která se týkala českých klubů. Zatímco pražská Slavia v ní ukončila cestu už po základní části a plzeňská Viktorka došla až do osmifinálových bran, odnesli si z Evropy nakonec větší peněžitý obnos sešívaní.

Plzeňští sice vydělali více na výkonnostních odměnách, zhruba 8,62 milionu eur oproti 6,95 milionu eur, které si za své výkony na hřišti zasloužili sešívaní, ale ze zmiňovaného hodnotového pilíře získala Slavia částku 9,55 milionu eur, tedy o celé čtyři miliony eur více, než kolik z něho dostal západočeský osmifinalista soutěže.

V konečném zúčtování pak byla Slavia za své evropské účinkování odměněna částkou 16,5 milionu eur, čímž o necelé dva miliony překonala zisk týmu ze Štruncových sadů.

A jaké je tedy celkové srovnání mezi Evropskou a Konferenční ligou? První jmenovaná soutěž rozdá podle oficiálních stránek UEFA svým účastníkům celkem 565 milionů eur. K 212 milionům vypláceným za výkonnostní odměny a dále zmíněným 198 milionům v rámci hodnotového pilíře se započítává i 155 milionů, jež se lidově řečeno, roztočí v rámci startovních bonusů.

Konferenční liga bude své hrající kluby odměňovat z celkové sumy ve výši 285 milionů eur, přičemž na vstupní prémie připadne 114 milionů. Zbytek pak opět tvoří již známé částky, jež jsou vypláceny v rámci výkonnostních odměn a hodnotového pilíře.

Výmluvné o tom, jak to v daných soutěžích z hlediska peněz vypadá, je i srovnání zisků dvou posledních šampionů. Vítěz Evropské ligy Tottenham přinesl ze své evropské jízdy na klubové konto dle serveru SalaryLeaks téměř 45 milionů eur, zatímco další londýnský klub Chelsea získal během svého vítězného tažení Konferenční ligou podle téhož zdroje obnos ve výši 21,8 milionu eur. Tato částka by v žebříčku nejvíce ziskových týmů loňského ročníku Evropské ligy stačila až na devátou pozici.

A jak si vede Evropská a Konferenční liga, co se týká finanční stránky, ve srovnání s nejprestižnější evropskou pohárovou soutěží, tedy Ligou mistrů? Dalo by se říci, že vedle ní působí jen jako velmi chudí příbuzní. V této milionářské soutěži si účastníci rozdělí celkem 2,437 miliardy eur, přičemž samotné startovní bonusy pro kluby dosahují 670 milionů eur. To je o 105 milionů více než celková suma, kterou UEFA vyčlenila pro celou Evropskou ligu. Další čísla jen podtrhují obrovský rozdíl: výkonnostní odměny jsou hrazeny z balíku 914 milionů eur. Prémie z hodnotového pilíře jsou pak pokryty částkou 853 milionů eur.

V doslova jiném vesmíru se také podle očekávání pohybují i výdělky klubu hrajícího v naleštěné soutěži, však také hned tým z minulého ročníku Ligy mistrů překonal hranici 100 milionů eur. V tomto ohledu je pak zajímavý pohled, kam by se v této tabulce zařadili dříve zmínění vítězové dalších evropských pohárů. Zatímco Tottenhamu by loňský zisk, jenž si vydělal v pohárech, stačil zhruba na 25. místo v pořadí výdělků klubů v Lize mistrů, tak vítěz Konferenční ligy ze Stamford Bridge se svým loňským působením v pohárové Evropě vydělal zhruba tolik, co v tomto ohledu nejhorší tým Ligy mistrů Slovan Bratislava.

O účinkování v bájné Lize mistrů mohou zatím hráči i fanoušci Sigmy pouze snít. Před nimi nyní stojí úkol pokusit se o otočení nepříznivého výsledku a postoupit do základní fáze Evropské ligy.