Olomouc na německé soupeře umí. Nejlepší zápas kariéry, řekl Lovásik k vyřazení Dortmundu

Na Němce umí. Olomouc se ve vyřazovacích fázích evropských pohárů utkala s bundesligovými celky čtyřikrát a hned třikrát uspěla. Posledním takovým případem byla před necelými jednadvaceti lety Borussia Dortmund. Na cenný skalp Sigmy vzpomínají pro Livesport Zprávy tehdejší opory Tomáš Lovásik (51) a Martin Hudec (43).
Na černožlutý klub z Vestfálska narazili olomoučtí v červenci 2005 ve třetím kole Poháru Intertoto. Postoupili sem díky čtvrtému místu v lize v předchozí sezoně a zvládnutému druhému kolu v evropské soutěži proti polskému Štětínu. "Už při duelech s ním jsme věděli, že když přes něj přejdeme, čeká nás v dalším kole Borussia. To pro nás znamenalo obrovskou motivaci postoupit, což se i povedlo," vzpomíná Hudec.
"V Intertotu se tehdy na moc kvalitní soupeře nenaráželo. Proto byly zápasy s Dortmundem velkou událostí," přidává se tehdejší brankářská opora Lovásik, jenž ono léto přišel na Hanou z Jablonce. "Nejen my, ale i fanoušci se na ně obrovsky těšili. Velkou roli sehrál i fakt, že u soupeře působili Tomáš Rosický a Jan Koller," pokračuje.
Nadšení ze souboje proti slavnému soupeři ale partě Petra Uličného vydrželo v prvním střetnutí jen do osmé minuty. V ní totiž poslal na německé půdě do vedení domácí Florian Kringe. "Do utkání jsme šli možná až s moc velkým respektem a začátek podle toho vypadal. Přiznám se, že když jsem hned z úvodu tahal balon ze sítě, blesklo mi hlavou, že to může skončit debaklem," líčí slovenský rodák.
"Dostali nás pod tlak a vnutili nám jejich styl. Kolem 30. minuty jsme se ale oklepali a přizpůsobili tempu. Od té doby jsme byli rovnocenným soupeřem," konstatuje Hudec.
Pro tehdy třiadvacetiletého stopera bylo dvojutkání i velkou osobní výzvou. Na starosti měl bránění nejlepšího reprezentačního střelce české historie Jana Kollera. "Hodně těžká písemka. Tím, jak je Honza vysoký a robustní, bylo skoro nemožné mu vzít míč. Důležité bylo nenechat ho hlavičkovat, protože, ať se to nezdá, bylo jednodušší vyhrávat souboje ve vzduchu než na zemi. A musím říct, že se to víceméně dařilo," popisuje znojemský odchovanec.
Kollerova pomoc
Paradoxně to byl právě obr ze Smetanovy Lhoty, kdo pomohl Hanákům vyrovnat, když ve 44. minutě tečoval do vlastní sítě centr Ladislava Onofreje. "Díky pravidlu o gólu na hřišti soupeře měl ten moment cenu zlata. Věděli jsme, že když to ve druhém poločase udržíme, budeme mít velkou výhodu do odvety. I s trochou štěstí se to povedlo," vrací se ke slovu Lovásik, jenž se po přestávce prezentoval bezchybným výkonem. "Neplatí ale, že bychom celých 45 minut jen bránili. Stejně jako oni jsme měli šance i my a klidně jsme mohli vyhrát," dodává.
Jeho slova potvrzuje i Hudec. "Hned po přestávce jsme měli dvě tutovky. Nejdřív dostal Peter Babnič průnikovou přihrávku, obešel gólmana, ale jeho zakončení z úhlu do prázdné brány zachraňoval Metzelder na čáře. O pár minut později jsem si narazil s Melinhem, šel z boku na bránu, ale přestřelil," vybavuje si strhující okamžiky.
Stejně jako spoluhráč připouští, že k dobrému výsledku pomohl i kus štěstí. "V závěru se ve vápně smolně odrazil balon k Odonkorovi, který zakončoval do prázdné brány. Mojí maličkosti se ale povedlo zaskočit za Tomáše a střelu zastavit na brankové čáře," usmívá se.
Postupová odveta
Sigma si z Německa odvezla překvapivou remízu. O týden později ji 23. července 2005 potvrdila před vyprodaným Androvým stadionem bezgólovým výsledkem, který díky pravidlu o venkovních gólech znamenal postup. I přes bezbrankový stav se diváci nenudili a podle pamětníků bylo Uličného mužstvo dokonce tím lepším.
"Od začátku jsme hráli fotbal, který nás zdobil v předchozí sezoně. Kdybychom vedli po půli 2:0, nikdo by nemohl říct ani popel," glosuje Hudec. "V nastavení jsme šli dvakrát sami na bránu. Škoda, že to Babnič nebo Melinho nedali. Jednalo by se o parádní tečku," praví.
Po závěrečném hvizdu propukla euforie. "Pocity, na které nezapomenu. Plný stadion, nádherná atmosféra. S odstupem času to byly asi nejlepší zápasy mé kariéry," říká Lovásik.
Olomoucká jízda pokračovala proti dalším německým soupeřům. Na rozdíl od Dortmundu už ale byl hamburský HSV nad jejich síly. "Doma jsem kvůli žlutým kartám nechytal a kluci prohráli 0:1. V odvetě už to bylo těžké a dostali jsme výprask 0:3," přiznává Lovásik. "Oba mače si zkušeně pohlídali a zaslouženě postoupili. Fyzicky jsme jim stačili, ale přehráli nás fotbalově i individuální kvalitou," doplňuje Hudec.
Ohledně vyhlídek současného týmu v odvetě Konferenční ligy proti Mohuči jsou oba optimisté. "V týmu je spousta šikovných kluků, co jsou platní na obou stranách hřiště. Pokud zvládnou úvod, mají velkou šanci na úspěch," míní Lovásik. "Na Andráku předvedla Sigma nadstandardní výkon. Pokud ho zopakují i v Německu, je velká šance, že se jim podaří to samé, co nám," uzavírá Hudec.
Související články





















Komentáře (20)
Přidat komentářMelinho
Dobry vzpominky, ale tohle umi/neumi je strasny bullshit
zapasy 20 let stare wtf
Dnes by dostali kanára
Ne asi, ty nostalgické připomínky. Nejen fotbal, ale hokej, lidi zijiu porad z něčeho, co bylo před 20-30 lety.
Pokaždé, když se blíží euro, tak čekám kdo první vytasí, ze jsme to měli vyhrát v Portugalsku
To teda měli
A taky navždy bude
Rozdíl je v tom, že v hokeji aspoň občas něco vyhrajeme, zatímco ve fotbale budeme ještě za 100 let brečet, jak nás ti zlí Řekové porazili.
Lofásik
Článek jsem nečetl. Titulek je klasický ragebait. Všichni ví, že nějaký 20 let starý match z balkan cupu nic neznamená.
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele