Nový majitel i proměna kádru. Naváže Girona na snovou minulou sezonu?

Ve španělské nejvyšší soutěži strávili fotbalisté Girony v celé své historii všehovšudy jen čtyři roky. V tom posledním se jí však vedlo natolik dobře, že většinu sezony drželi krok s pozdějšími mistry Realem Madrid a konečným třetím místem si vybojovali přímý postup do Ligy mistrů. Happyend? Spíš začátek problémů. Hráči, kteří se v dresu skromného katalánského klubu zviditelnili, v létě odešli na lepší adresy a kvůli startu v pohárové Evropě navíc muselo dojít ke změně majitelů. Příští měsíce čeká trenéra Míchela Sáncheze (48) a jeho hráče těžká práce, aby zase nezapadli do někdejší šedi.

Girona je zástupcem stejnojmenného stotisícového městečka ležícího zhruba 100 kilometrů od hranic s Francií. Neustále ve stínu geniální Barcelony. Ovšem... Krátce po oslavách historického postupu do LaLigy získal klub v srpnu 2017 obrovskou finanční injekci, když zhruba 44 procent akcií koupili majitelé Manchesteru City. Díky tomu se červenobílí stali přímými konkurenty dvou obrů španělského fotbalu Realu Madrid a Barcelony.

Což se jevilo dlouho jako čirá teorie, než se to v uplynulé sezoně stalo skutečností. A o dosud neznámé hráče se začaly přetahovat velkokluby. Takže ukrajinský kanonýr (a s 24 trefami nejlepší střelec minulé sezony) Artem Dovbyk odešel do AS Řím, brazilské šídlo Savinho do partnerského Manchesteru City, Aleixe García do Leverkusenu, Eric García do Barcelony a Yan Couto do Dortmundu. A stále hrozí, že je bude následovat i záložník Viktor Cygankov. Pro klub možná štěstí, že je aktuálně už měsíc zraněný...

A vedení ještě pro nadcházející sezonu nestihlo zcela doplnit kádr. Kouč Míchel nyní, víc než týden po zahájení LaLigy, stále očekává minimálně tři nebo čtyři další příchody, aby vykompenzoval nedávné citelné ztráty v kabině.

Do ní už dorazily nové tváře jako Pau López, Bryan Gil a Ábel Ruiz, kteří už mají se španělským fotbalem zkušenosti. Dále přišli Ladislav Krejčí, Makedonec Bojan Miovski z Aberdeenu a nejdražší posila v historii klubu Yáser Asprilla z Watfordu. Ti se terpve seznámí s kvalitou LaLigy, někdejší kapitán Sparty v přípravě nastoupil pouze v prvním ze šesti duelů. Dál nic. Poranil si totiž třísla a v ligové premiéře proti Betisu naskočil minulý čtvrtek jen na závěrečných 10 minut. V neděli na hřišti Atlétika Madrid už by měl dostat větší prostor.

Možná nejzvučnějším příchodem byl nizozemský štítový záložník Donny van de Beek, který dostane možnost se konečně prosadit po útrapách v Manchesteru United. Ani on toho však v létě moc neodehrál. "Příprava na sezonu byla velmi špatná. Neměli jsme k dispozici všechny hráče. Momentálně nemám jasno o týmu ani o způsobu hry..." rozčiloval se kouč pár dní před sezonou v rozhovoru pro španělský web Relevo.

Vedení tak stále hledá hráče, kteří by mohli přispět k co možná největším úspěchům v nadcházející velké sezoně. Peníze nejsou problém (i když za prodej Savinha, Couta nebo Erica Garcíi, kteří pouze hostovali, žádné nepřišly), jen je vhodně utratit. Tím spíš, že teď Girona nemá, alespoň na papíře, podporu dřívějšího akcionáře City Football Group.

Ten musel podle pravidel UEFA z majetkové struktury z větší části vycouvat. Regule totiž zakazují, aby dva kluby se stejnými majiteli, investory nebo akcionáři hrály ve stejné evropské soutěži. To se stalo v případě Girony a Manchesteru City, stejně jako to předtím potkalo Manchester United a Nice v Evropské lize a nedávno také v Lize mistrů RB Salcburk a RB Lipsko.

Konglomerát ovládaný vlivným šejkem Mansourem bin Zayedem tak musel svůj podíl v jednom z těchto dvou klubů snížit. A logickým rozhodnutím bylo učinit to v Gironě. Skupina snížila objem akcií, který činil 47 procent, k tomu vyloučila z představenstva jeho tři členy, kteří měli zastoupení i v anglickém klubu. Nakonec umožnila samotné UEFA, aby do jisté míry dohlížela na hospodaření a měla přehledem o tom, že skutečně nedochází ke skryté spolupráci.

Soutěžit v Evropě je zvlášť pro klub, který to ve své 94leté historii ještě nikdy nedokázal, odměna, kterou je třeba si naplno užít. Girona se chystá na svůj debut rovnou v Lize mistrů a euforie se šíří do nejvzdálenějších končin města. I to s sebou však nese oběti.

Například stadion Montilivi, pevnost Girony, byl původně považován za nevhodný pro zápasy Champions League. Po několika návštěvách, opravách a revizích ze strany techniků UEFA dostal nakonec stadion zelenou. Z jeho kapacity 14 624 míst ovšem bude pro každý evropský zápas k dispozici pouze 9 500 sedaček. Zbytek hlediště nevyhovuje předpisům.

Prezident klubu Delfi Geli a členové představenstva prakticky neměli jinou rozumnou možnost než podmínky přijmout. Na oplátku totiž klub jen za pouhou účast v soutěži vydělá víc než 18 milionů eur.

Snem každého fotbalisty je hrát na nejlepších stadionech, v nejlepším prostředí, proti nejlepším soupeřům. To vše a ještě mnohem víc nabízí Liga mistrů. Nároky spojené s hraním v ní jsou však spojeny s povinností podávat dobré výkony i v domácí lize. Jinak přijde pád.

Nebylo by to poprvé ani naposledy, kdy tým, který není zvyklý kombinovat obě soutěže, utrpí propastný pokles výkonnosti a hraje o setrvání mezi elitou. Stačí se podívat na Villarreal, Celtu Vigo či Real Betis, které sestoupily ve stejné sezoně, na jejímž začátku se objevily v milionářské soutěži.

Proto kouč Míchel Sánchez věří, že se povede přivést další posily ještě před uzavřením přestupového okna. A to takové, které sehrají klíčovou roli a pomohou Gironě sbírat vítězství v této pro ni vzrušující sezoně.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.