Nové destinace nadcházející sezony: Úkaz z polských Niepolomic čeká ligová premiéra

Puszcza Niepolomice. Dost možná o tomhle klubu čtete poprvé v životě. A ani není divu, vždyť zástupci malého městečka u Krakova s pouhými 16 tisíci obyvateli dosud hráli nanejvýš druhou polskou ligu, což není zrovna magnet pro fanoušky... Teď vůbec poprvé absolvují sezonu v Ekstraklase, která startuje dnes, a mají šanci opět překonat očekávání.

Přitom organizovaný fotbal už v Niepolomicích existuje už rovné století. Dlouho však byl amatérským spolkem lokální úrovně. Díky tomu má ve své DNA to, co mnohým polským klubům z menších měst chybí - komunitu a působivého ducha.

V průběhu dlouhých desetiletí se o to starali především nadšenci v čele s legendárním manažerem Marianem Ponikiewiczem, bývalým hráčem Puszczy. Především díky němu se oddíl vyšvihl z amatérské na celostátní úroveň. Když před třemi roky zemřel v 80 letech, věnovala mu prostor snad všechna polská sportovní média.

Klub je pevně svázaný s městem, jeho jméno má ostatně na dresu na místě pro hlavního sponzora, hospodaří střídmě. Do Niepolomic nikdy nepřišel milionář s kufrem peněz, jenž by přilákal hvězdy. Ovšem jsou odsud lidé, kteří se dobře znají. Jsou Zubrům věrni i po kariéře, jež v jejich barvách strávili. Jako nynější starosta Niepolomic nebo prezident klubu a jeho pravá ruka.

V roce 2014 stála na stadionku skromná 60 let stará tribuna a kolem hřiště byl vidět obrys bývalé šotolinové běžecké dráhy. Podařilo se vybudovat moderní stánek. Těsně v jeho sousedství stojí obytné domy a lidem tu svítí do oken reflektory, když hraje tým večerní zápas. Snad nikomu to však nevadí. V Niepolomicích jen těžko najdete někoho, kdo by klubu nepřál další rozvoj.

Katalyzátorem změn byl postup do třetí ligy v roce 2010. V ní dostal tým se stromem ve znaku (puszcza znamená v češtině les) velký výprask, z 36 zápasů vyhrál jen pět a byl odsouzen k sestupu. Na něj však nedošlo. Dva celky totiž nepředložily dokumentaci včas, jeden odstoupil a jeden z nováčků nevyužil právo postupu. A náhoda posloužila jako příležitost k vybudování týmu schopného uhrát výsledky.

Poslední sezony patřil klub do dolní poloviny druholigové tabulky. Bez rozsáhlého systému tréninku mládeže či vysokého rozpočtu v Niepolomicích hledali řešení, které by odpovídalo jejich potenciálu. Pokud do města u Krakova přicházeli hráči s velkým jménem, ​​bylo to až na sklonku kariéry.

A ačkoliv byly zpočátku problémy s přilákáním posil obecně, dnes vidí mladíci v týmu šanci na další progres. Obraz se změnil po příchodu Tomasze Tulacze v roce 2015. Trenér přezdívaný "Napoleon z Niepolomic" chtěl vytvořit nejen tým hráčů s talentem, ale také s nasazením pro každodenní práci. Evidentně má on i jeho štáb nos, protože už přivedli fotbalisty, které později z Niepolomic koupily mnohem větší kluby. Gabriela Kobylaka přetáhla Legia Varšava, Macieje Domanského zase Raków Czestochowa.

V minulé sezoně se tým stal senzací, se kterou málokdo počítal. Vždyť v ročníku předtím se jen o pouhé dva body udržel ve druhé lize. O pár měsíců později vedl tabulku soutěže a konečné páté místo jej poslalo do play off. V něm nejdřív porazil Wislu Krakov i potřetí v sezoně, navíc stylem, který Bílou hvězdu ponížil (4:1), ve finále pak vyzval movitou Termalicu Nieciecza. Puszcza měla větší odhodlání a dokázala zvítězit v prodloužení.

Před debutem v Ekstraklase těžko hledat v týmu hvězdy, snad kromě Mateusze Cholewiaka, který se sem vrací po mnoha letech. Většinu jmen hráčů mladého celku se fanoušci polského fotbalu teprve učí. Věrné příznivce si v Niepolomicích už získal například stále se lepšící Kewin Komar v brance. Puszcza není mužstvem stavěným pro Ekstraklasu, spíš dobře naladěným kolektivem, jenž před minulou sezonou dokázal víc, než se čekalo. Největším jménem bude bezesporu trenér Tulacz. A právem. Byl to právě on, kdo věděl, jak by měl soubor postavený s malým rozpočtem hrát v náročné druhé polské lize.

Vyvinul styl, který může být prokletím ostatních týmů i jejich fanoušků. Puszcza se nebojí odevzdat soupeřům míč - ve hře bez něj jsou její hráči nadprůměrní a protivníkům dovolí jen velmi málo. Pouze Ruch Chorzów inkasoval v minulé sezoně druhé ligy méně branek. Navíc si tým vypracoval tolik variant standardek, že z nich (nebo po nich) střílí góly znovu a znovu (v minulé sezoně 36 z celkových 49 zásahů!). Na všechno, co v Niepolomicích vymysleli, se nikdo nedokáže připravit.

Na co to bude Zubrům při premiéře mezi elitou stačit?