NOVÁ DOBA - ŠPANĚLSKO BEZ RAÚLA

Různé spekulace se naplnily. Raúl Gonzáles Blanco, jeden z nejlepších španělských hráčů uplynulých deseti let, nebyl reprezentačním trenérem Luisem Aragonésem povolán na klíčové kvalifikační utkání na EURO 2008 proti Švédsku a na přátelský zápas s Argentinou.

Ačkoli Aragonés ujistil, že vynechání není permanentní a vztahuje se výhradně k těmto zápasům, Raúlova reprezentační budoucnost je značně nejistá.

Bez možnosti reprezentovat zůstaly také další hvězdy jako Morientes či Joaquin, absence symbolu Realu Madrid je však jasnou zprávou číslo jedna. Raúl totiž v selección nechyběl (pokud nepočítáme zdravotní důvody) od svého debutu v roce 1996 proti České republice. Nic na tom neměnil fakt, že byl nejméně produktivní útočník Aragonésovy éry, že se vracel po dlouhodobém zranění, ani že jeho forma má značně klesající tendenci již po tři sezony.

Proto se nabízí otázka, co najednou přimělo reprezentačního trenéra změnit názor a to zrovna po zápase, ve kterém nejlepší střelec španělské reprezentační historie vstřelil za Real dva góly. Některé deníky již začaly spekulovat o možné roztržce mezi dvěma hlavními aktéry, kterou ještě přiživil sám Aragonés a jeho slova, že s Raúlem o celé situaci nemluvil a ani mluvit nebude.

Samotný Raúl se však k celé věci postavil velmi profesionálně: "Je to rozhodnutí trenéra a já ho plně respektuji. Zájmy reprezentace jsou ne prvním místě a já budu vždy její oddaný fanoušek."

Ať je pravda jakákoli, faktem zůstává, že Raul již delší dobu nepodává výkony hodné reprezentanta a že nástup nové krve by mohl trápícímu se Španělsku jen prospět. Luis García prožívá nejlepší roky kariéry, José Antonio Reyes se v Realu rozehrál ke skvělým výkonům a Fernando "El Niňo" Torres už má reprezentační základ prakticky jistý. Raúlovým "odchodem" se tak nejspíše definitivně uzavírá generační obměna, která stála místo například Salgada, Morientese či Caňizarese.

A o koho tedy španělská reprezentace doopravdy přišla? O kapitána, který reprezentoval během deseti let ve 102 zápasech (pokud nepočítáme brankáře, jedná se o rekord) a vstřelil rekordních 44 gólů. Zúčastnil se Olympijských her v Sydney, MS 1998, 2002, 2006 a Eura 2000 a 2004. Letos v létě se zařadil mezi pouze osmnáct hráčů historie, kteří dokázali vstřelit gól na třech různých MS. Není bez zajímavosti, že právě Raúl je autorem 800. i 900. gólu španělské selección.

Další zásahy už možná nepřidá, i když jeho stoupající forma v Realu Madrid by ho možná mohla opět vrátit na výsluní. 29 let je přece jenom na důchod ještě příliš brzo.