Nehrající Petr Čech neprospívá nikomu

Kdyby česká reprezentace nedokázala zvrátit utkání s Islandem, tématem číslo dvě by dnes byla hned po 17. listopadu Čechova minela z deváté minuty. Na gólmanovi Chelsea se v úvodu zápasu projevila nerozehranost a svým nejistým zákrokem nabídl Islanďanům vedení. K radosti všech pak ale v závěru své zaváhání odčinil a výrazně se podílel na naší výhře.

Byť je Petr Čech ve svých dvaatřiceti letech ostříleným reprezentantem a zanedlouho by měl vystřídat Karla Poborského v čele tabulky s největším počtem startů v národním dresu, v posledních měsících se mu na reprezentační srazy nejezdí snadno.

V Chelsea totiž sedminásobný nejlepší fotbalista České republiky nechytá. Po deseti letech přišel o pozici neotřesitelné jedničky a v letošní sezoně zatím odchytal v modrém dresu pouhých 427 minut z 1530 možných. Navíc nutno dodat, že nastupoval jen v druhořadých duelech.

Jeho pozici v Chelsea ale už nyní nemá smysl řešit, tam je vše dané a Thibaut Courtois má nakročeno k tomu, aby branku na Stamford Bridge střežil minimálně stejně dlouho jako jeho aktuální učitel. Čech si teď musí položit zásadní otázku: Co dál?

Rozhodně by měl chytat, a to pravidelně. Právě nyní je ve zlatém brankářském věku a přestože tu je dravé mládí, český gólman s ragbyovou přilbou má co nabídnout jakémukoliv klubu v Evropě, včetně těch nejlepších. Bohužel pro něj se nachází v jedné z hrstky destinací, kde je ještě někdo lepší.

Pro Petra Čecha i národní tým by ale bylo absolutně záhodno, aby co nejdříve plzeňský odchovanec získal pevnou půdu pod nohama, co se situace v klubu týče, a opět pravidelně chytal. V Chelsea už to nebude, a tak se stále živěji řeší, zda už v zimě změní Petr Čech po více než deseti letech působiště. Sám brankář zatím mlží a José Mourinho v Chelsea dělá, jako kdyby pro něj byl odchod ikony londýnského klubu nepředstavitelný.

Ať už ale říká Mourinho cokoliv, pravda je taková, že Petra Čecha Chelsea nepotřebuje. S velkou pravděpodobností to nicméně bude právě na portugalském manažerovi, jak rychle se dokáže Čechova nezáviděníhodná situace vyřešit. Pokud si Mourinho postaví hlavu, jak to on moc dobře umí, stráví česká reprezentační jednička, jejíž pozici zatím nechce kouč Pavel Vrba ani trochu zpochybňovat, další půlrok na lavičce a strádat bude on i národní tým.

Skutečně tu tentokrát můžeme z tradičního trojlístku hráč, klub a reprezentace prostřední jmenovanou veličinu vyškrtnout, chceme-li situaci posuzovat z hlediska zájmů a zainteresovanosti jednotlivých aktérů. Chelsea má totiž brankářskou pozici vyřešenou skvěle a s Čechem na lavičce si jen dopřává zbytečný luxus. V létě bylo ještě ponechání si obou gólmanů - Courtoise i Čecha - poměrně pochopitelné, ale v lednu už do hry vstoupí podzimní zkušenost, která českému brankáři říká jediné - je třeba si hledat cestu z Londýna.

Nebude se to dělat snadno a ani jedna strana, ať už mluvíme o Mourinhovi, Chelsea, fanoušcích, ale i Čechovi samotném, poté nebude skákat radostí z toho, že už je konečně konec, ale zbytek Čechovy kariéry v jiném než modrém dresu je nevyhnutelný. V Chelsea pro něj navíc v budoucnu budou vždy otevřené dveře. Za deset let se nesmazatelně zapsal do historie západolondýnského klubu a i celé anglické ligy a jako s klubovou legendou by s ním mělo být i zacházeno, tedy s respektem.

A v tuto chvíli by mělo být projevem respektu ze strany Chelsea umožnění Petru Čechovi v lednu odejít. To vše za předpokladu, že si to bude sám hráč přát. Novinářům Čech nikdy své pocity otevřeně neřekne, ale pokud o nich bude někdo vědět, bude to Chelsea a José Mourinho. Právě on by měl uznat, že je věčná škoda nechávat sedět takového hráče jen mezi náhradníky.