NAŠI PŘÍŠTÍ SOUPEŘI - RUMUNSKO

Česká reprezentace prohrála v Nizozemsku. Bez Nedvěda a Poborského. Oba budou chybět i v následujícím dvoukole. Zejména Rumunsko je pro naše fotbalisty soupeřem velice těžkým, byť ne neporazitelným. Podívejme se trochu netradičně na rumunský a později i na arménský fotbal.

Nikdo dnes neví, kdy se vlastně v Rumunsku hrál fotbal poprvé. Jedni říkají, že to bylo v roce 1889, jiní tvrdí, že se tak stalo až o čtyři roky později. Krásná příroda této země, hory a úrodná údolí. Konec XIX. a začátek XX. století. Němci a jako vlastně v té době na celém světě také Angličané, sem tam nějaký ten domorodec. Tak nějak se dá popsat začátek fotbalu v Rumunsku. Psal se říjen roku 1904 a Němec Charles Viereck založil první fotbalový klub. Dal mu jméno Olimpia Sport Club. O pět let později již Olimpia SC měla další dva bratříčky, společně založili Asociaci atletických spolků Rumunska a v roce 1910 hráli první Pohár ASAR, předchůdce ligové soutěže. Po I. světové válce a spojení všech rumunských provincii se Asociace rozrostla, ale až v roce 1932 se hrála první liga, o rok později také Rumunský pohár.

Již v roce 1930 vznikl Fotbalový svaz Rumunska, který byl na zasedání v Budapešti přijat za člena FIFA. První mezinárodní zápas hrálo Rumunsko v červnu roku 1922 v Bělehradě s Jugoslávií a po výhře 2:1 se ve vitríně objevil první pohár, nesl jméno Pohár krále Alexandra. A jaká jsou ta "rumunská nej..."? Historicky nejlepším střelcem je Georghe Hagi, autor 35 branek, z těch současných střelců je králem Ioan Viorel Ganea (19). Největším úspěchem na MS byla čtvrtfinálová účast v roce 1994 v USA, co se týče EURO, bylo to znovu čtvrtfinále v roce 2000 v Belgii a Nizozemsku. Balkánský pohár, který již patří minulosti, vyhrálo Rumunsko hned v šesti ročnících.

Klubová mužstva reprezentaci předčila. FC Steaua Bukurešť je nejslavnější. V roce 1986 vyhrála Pohár Mistrů Evropských Zemí, o rok později pak dokonce Superpohár. Je také jediným rumunským klubem, který se probojoval do vyřazovací fáze novodobé Ligy Mistrů. Ve skupinách hrála třikrát. Semifinálovou účastí v evropských pohárech se v minulosti mohli pochlubit také fotbalisté z FC Universitatea Craiova a Dinama Bukurešť. Steaua je samozřejmě nejlepší i v samotném Rumunsku, jak v lize tak i v poháru, daleko za ní pokulhávají Dinamo a Rapid, oba z hlavního města.

Rumunsko mělo rovněž zlatou generaci. Je to ona, která se na MS 1994 probojovala do již vzpomínaného čtvrtfinále. Základ tohoto týmu se objevil v roce 1987. Obrovské množství talentovaných fotbalistů se objevilo na ligových trávnících. Gheorge Hagi, Gheorge Popescu, Bogdan Stelea, Dan Petrescu, Ioan Ovidio Sabau, Marius Lacatus, Florin Raducioiu, Ilie Dumitrescu, Gavril Balint a Ionut Lupescu. I těm mladším z vás tato jména jistě mnoho říkají. Na MS 1990 z toho byl postup do osmifinále a tam penaltové vyřazení od Irů. Trenér Mircea Radulescu pak od roku 1991 začal postupně zařazovat také Miodraga Belodediciho, Dorinela Munteanua, Daniela Prodana, Florina Prunea a Tibora Selymese, ale bylo z toho jen zklamání. EURO 1992 se hrálo bez Rumunska.

Jak je již zvykem, byl trenér odvolán. Na jeho místo přišel Cornel Dinu. Další kvalifikace začala výborně – vysoké výhry nad Faerskými ostrovy a Walesem. Později ovšem přišel debakl 2:5 od našich fotbalistů, dva vyloučení, nějaká ta ostrá slovíčka padla a Cornel Dinu se poroučel. Nahradil ho Angel Iordanescu, přišly výhry nad Faery, Belgií a Walesem a Rumunsko postupovalo na světový šampionát do USA. Nám zůstaly oči pro pláč, stejně jako později v letech 1998 a 2002...

Na závěrečném turnaji Georghe Hagi kraloval. První zápas ve skupině - Kolumbie odešla poražena 1:3 a Hagi dal nádherný gól z půlky hřiště. Studenou sprchu ale bylo další utkání. Evropan nezná bratra, a tak Švýcarsko vyprovodilo Rumuny s výpraskem 1:4! V té době jim věřil jen málokdo. Poslední zápas ve skupině proti domácímu celku byl utrpením a očistcem zároveň. Branka, kterou dal Dan Petrescu, rozhodla o vykoupení, výhře 1:0 a postupu do osmifinále. Tam čekala Argentina, jeden z favoritů celého turnaje. Georghe Hagi ale pozvedl sebedůvěru spoluhráčů, dal gól, dva další přidal Ilie Dumitrescu a Rumunsko bylo ve čtvrtfinále. Ani branky Gabriela Batistuty a Abela Balba mu v tom nemohly zabránit. Švédsko ve čtvrtfinále mohlo být soupeřem k překonání. Zápas to byl dramatický a pro Rumunsko s nešťastným koncem. Thomas Brolin dal vedoucí gól Seveřanů v 79. minutě. Florin Raducioiu vyrovnával ve chvílích, kdy již první Švédové slavili postup do semifinále. Rychle se museli k obrazovkám vrátit... A byl to znovu autor první branky Rumunska, kdo dostal svůj tým do vedení. Neomluvitelná a nepochopitelná chyba brankáře Florina Prunea pomohla Anderssonovi k vyrovnání a musely rozhodnout penalty. Hrdinou se stal Thomas Ravelli, který chytil střely Petresca a Belodediciho. Smutný konec pro jedny, obrovská radost druhých. Ale i tak bylo přijetí na ulicích Bukurešti doslova královské. Jako pro pravé národní hrdiny.

Po tomto mistrovství došlo k výprodeji hráčů do zahraničí, podobnému tomu, který jsme my zažili o dva roky později po EURO 1996. Georghe Hagi se stal posilou Barcelony, Munteanu odešel do Bundesligy a hrál za 1. FC Köln, Dumitrescu a Popescu si to namířili za kanál a hráli za Tottenham Hotspur. A trenér Iordanescu? Z toho se stal hned generál rumunské armády! Ale nejdůležitější bylo setrváni tohoto výběru pohromadě, což vedlo k navázání na "americký" úspěch v podobě postupu na další významná mistrovství. EURO 1996 a 2000, MS 1998. Pro každého z těchto fotbalistů bylo po celou dobu jejich profesinální kariéry obrovským vyznamenáním reprezentovat Rumunsko. Bohužel v poslední době to v Evropě poněkud vyšlo z módy...