Mullet, brýle a 12 gólů. Šulc a jeho kocour si získali Lyon, image mu ladí přítelkyně

Pavel Šulc (25) v dresu Olympique Lyon naprosto šokoval francouzskou ligu. S 12 góly a pěti asistencemi v polovině sezony 2025/26 se stal nejlepším střelcem týmu a miláčkem tribun, které fascinuje nejen jeho neúnavné běhání, ale i jeho kocour Franta. V rozhovoru pro L’Équipe český záložník přiznává, že za jeho specifickou image stojí přítelkyně, ale na hřišti je to především o inteligenci a schopnosti přizpůsobit se jakékoli roli. A dodal, co mu chybí k tomu, aby měl na Premier League.

Šulcův herní profil je pro mnohé záhadou, ale on sám se za žádného specialistu nepovažuje. Podle svých slov nemá jednu konkrétní dovednost, ve které by vyloženě exceloval, ale sází na skvělou kondici a schopnost bránit, kterou si vypěstoval i díky dřívějšímu působení na kraji obrany. "Jsem dobrý voják. Pokud se mě trenér zeptá, jestli zahraju tam nebo tam, nebudu mu odmlouvat," vysvětlil pro prestižní francouzský deník svou univerzalitu, díky které si vysloužil srovnání s německou legendou Thomasem Müllerem.

"Lidé si myslí, že jsou to lehké góly, ale málokdo má tu schopnost být na místě, kam ten míč přijde a vy ho jen doklepnete. Gól je prostě gól," naráží na svou schopnost být ve správný čas na správném místě.

Kromě výkonů na hřišti je Šulc nepřehlédnutelný díky účesu mullet a slunečním brýlím. Přiznává však, že za tím stojí vliv jeho partnerky, která chce, aby měl svůj vlastní styl. Pro Šulce je to ale víc než jen móda, už je to rituál. "Když si v hotelu nasadím brýle a upravím vlasy, vím, že je ten moment, kdy se musím začít soustředit. Je to můj způsob, jak vstoupit do zápasu," prozradil.

Stejně populární jako jeho image je i jeho kocour Franta, který má dokonce od fanoušků vlastní dres. "Tady v Lyonu je možná slavnější než já. Sice se mnou nemluví, takže nevím, jestli je v tom velkém bytě spokojený, ale myslím, že ano," usmál se Šulc při zmínce o svém čtyřnohém parťákovi.

Přechod z Plzně do francouzského velkoklubu byl pro něj kulturním šokem. Zatímco ve Viktorii oceňoval rodinnou atmosféru a společné večeře po zápase, v Lyonu narazil na mnohem drsnější konkurenční prostředí. "V Plzni to bylo jako v rodině, po tréninku jsme šli s klukama na kafe, po zápase třeba do baru. Tady je to o dost intenzivnější, každý chce ukázat, že právě on má hrát," popsal Šulc rozdíly v mentalitě.

Přesto se pod trenérem Paulem Fonsekou rychle etabloval a věří svému instinktu. "Když náhodou nevím, co dělat, tak prostě běžím a útočím! Jsem inteligentní hráč a trenér pochopil, že vím, kam jít," dodal sebevědomě. Přestože je v Lyonu šťastný, nezastírá, že jeho největším snem zůstává Premier League, i když uznává, že na ni musí ještě nabrat trochu svalů.