Mladý talent s hvězdnou budoucností, to je Tomáš Necid

Nedávno oslavil teprve své 19. nározeniny a už se dostal do podvědomí fotbalové Evropy. Tomáš Necid odchovanec pražské Slavie si nakročil velmi výrazně za úspěchem. Odborníci se shodují, že je to jeden s největších českých talentů a jeho gólové statistiky jim dávají za pravdu.

Svojí první kapitolu na mezinárodní scéně začal psát v roce 2006 na mistrovství Evropy "17" v Lucembursku. Český výběr byl nalosován do skupiny B, kde postupně narazil na Srbsko a Černou Horu, Německo a Belgii. Už před začátkem turnaje byl hodně opěvován neznámý mladík Necid, a tak se čekalo, co na turnaji předvede. Naši mladí reprezentanti do turnaje vkročili výhrou, a to nad celkem ze Srbska a Černé Hory v poměru 2:1. Výhru zařídil dvěma góly právě onen "neznámý mladík". V dalším utkání proti silnému Německu uhráli mladíci bezbrankovou remízu. Poslední zápas skupiny proti nevyzpytatelné Belgii český celek odvedl bojovný výkon a zisk tří bodů za výhru 3:1 si plně zasloužili. I v tomto velmi náročném duelu Tomáš Necid pomohl dvěma góly k výhře české reprezentace. Náš celek v konečném pořadí ve skupině obsadil 2. místo. Tento výsledek ho katapultoval do semifinále proti vítězi skupiny A, tedy silnému Španělsku.

Španělští mladící jsou považováni za jedny z nejlepších v Evropě, a tak se s postupem české reprezentace moc nepočítalo. Šance našeho celku se ještě snížily kvůli absenci nejlepšího českého střelce a trenérovi Dovalilovi přibyla nejedna vráska na čele. Světe div se, po 80 minutách (v kat. "17" se hraje jenom 80 min., pozn. redakce) na světelné tabuli svítí stav 0:2. Ne však ve prospěch favorizovaných Španělů, ba právě naopak! Postup do finále slavili podceňovaní čeští mladíci. Češi se ujali vedení a horkokrevní Španěle neovládli své emoce a chvíli před poločasem šel jeden ze španělských hráčů do sprch. V týmu z Pyrenejského poloostrova nechyběl dnes už dobře známý Bojan Krkič, hvězda Barcelony. Už v tomto okamžiku to byl úspěch pro české barvy a finále už byla jenom třešnička na dortu po dlouhé a tvrdé práci.

Finálová dvojice zpočátku nevypadala až tak atraktivně, ale zdání klame a zápas byl napínavý od začátku až do konce. Zranění Tomáše Necida pustilo alespoň na lavičku. Na hřiště se dostal až v 56. minutě za nepříznivého stavu 0:1 a ukázal, jak nesmírně cenným pro tým je. Blížil se konec a většina českých fanoušků už smutně vypínala televize. V tom přišel velký český zvrat. Ve třetí minutě nastavení se trefil mladík Pekhart, který touto trefou poslal oba týmy do prodloužení. V tom se ujal vedení ruský celek. Jednogólový náskok však netrval dlouho. V tu chvíli přišla velká chvíle Tomáše Necida. Ten svou krásnou brankou upravil skóre na konečných 2:2 a poslal duel do penaltového rozstřelu. V tom prokázali pevnější nervy Rusové. Necid svojí penaltu proměnil bez problému. To se ovšem nedá říct o Petru Wojnarovi, který bude v historii zapsán jako jediný neúspěšný exekutor pokutového kopu. Pro český výběr zbyly "pouze" stříbrné medaile. Tomáš Necid si domů kromě zmiňované medaile přivezl také zlatou kopačku pro nejlepšího střelce turnaje, kterou vyhrál s pěti přesnými zásahy.

Po úspěšném mistrovství Evropy se Necid začal prosazovat do slávistického prvního týmu. Jeho první ligový start se datuje do 17. září 2006. Nastoupil na posledních dvacet minut proti Slovácku, a to ve věku teprve 17 let a 35 dnů. Historický rekord to však zdaleka není. Ten stále drží Pavel Mezlík, momentálně hráč Českých Budějovic, který v zápase za svůj bývalý klub Brno nastoupil proti Karviné v roce 1999 ve věku 15 let a 331 dnů. Necid si radost ze svojí první ligové branky mohl vychutnat zhruba měsíc po svém ligovém debutu tedy 22. října 2006 v utkání s Jabloncem. Určil konečný stav 2:2 a to hned ve svém při svém druhém startu v nejvyšší tuzemské soutěži. V tomto soutěžním ročníku odehrál útočník nosící ve slavistickém dresu na zádech číslo 24 ještě další jedenáct utkání a připsal si ještě jednu vstřelenou branku.

Dalo by se říct, že rok 2006 byl pro Necida zlomový a právě v tomto roce nakročil do velkého fotbalu. Jako tečku za úspěšnou sezonou si Tomáš připsal další individuální ocenění. Byl zvolen nejlepším českým dorostencem za rok 2006. Jeho skvělých výkonů si všiml i reprezentační kouč "dvacítky" Miroslav Soukup a jen vinou zranění přišel o mistrovství světa 2007 v Kanadě a také o stříbrnou medaili.

Loňský ročník Necid začal v dresu Slavie, ale nedostával tolik příležitostí, kolik by si sám přál, proto se stěhoval na půlroční hostování do Jablonce. V týmu ze severu Čech odehrál celkem třináct utkání a na své konto si připsal pět gólů. Pod mistrovským titulem Slavie se podepsal třemi podzimními starty, bohužel bez zásahu. Vedení Jablonce bylo maximálně spokojeno, a tak zvažovalo možnost, že by Necid pokračoval v Jablonci i v novém ročníku Gambrinus ligy. Tyto spekulace však uťal sám hráč. Veřejně prohlásil, že by se nerad do Jablonce vracel, což na severu Čech vyvolalo vlnu nevole. "Zájem z naší strany samozřejmě byl. Nicméně je hráčem Slavie, kde se chce poprat o místo, a několikrát prohlásil, že by byl naštvaný, kdyby se ve Slavii neprosadil a musel do Jablonce. A takový hráč tady nebude! Naštvaného Necida nechci, i kdyby tady sám zaklepal," okomentoval otázku ohledně Necidova příchodu trenér Jablonce František Komňanský.

Další úspěšnou kapitolu začal psát letos na evropském šampionátu U-19. Motivaci po úspěchu českým mladíkům zvedl i fakt, že se mistrovství Evropy hrálo na domácí půdě, konkrétně na ligových stadionech na Žižkově, v Příbrami, Plzni, Jablonci, Liberci a Boleslavi. Český výběr byl nalosován do skupiny B, kde čtveřici týmů tvořila ještě Itálie, Řecko a Anglie. Právě s týmem z Britských ostrovů jsme zahájili šampionát. Češi měli ze svého anglického protivníka velký respekt, ale věřili v dobrý start do turnaje a doufali v slušný výsledek. Obě přání reprezentačního kouče Dovalila byla splněna. Skvělý start do turnaje zajistil zisk tří bodů s více než přijatelným výsledkem 2:0. Ovšem všechno tak ideální nebylo. Domácí kouč dlouhou dobu po utkání nemohl přenést přes srdce dvě červené karty, konkrétně Heindenreicha a Brunclíka. "Každá červená karta je zbytečná. V prvním případě nevím, jestli to byl faul, ale Brunclík si počínal velmi nedisciplinovaně," shrnul kouč po utkání. Tomáš Necid v tomto utkání zářil a vsítil obě branky domácích. V dalším utkání nastoupil český celek proti výběru z Řecka. Češi nedokázali využít zhruba půlhodinovou převahu za vyloučeného Řeka Ninise, a proto oba týmy si rozdělily bod za bez brankovou remízu. V posledním utkání skupiny se naši mladíci postavili Itálii. Ani sympatická hra českého celku nepřinesla bodový zisk. Po konci zápasu na světelné tabuli svítil výsledek 4:3 ve prospěch týmu z Apeninského poloostrova. Necid si v tomto zápase připsal jeden vstřelený gól. I přes tuto prohru jsme postoupili do semifinále a zajistili si start na mistrovství světa "20" v Egyptě.

V semifinálové bitvě se nám do cesty postavili favorizovaní Němci. Náš západní soused se dostal do vedení po hrubce gólmana Vaclíka. Za několik minut vyrovnal hlavou ze standardní situace hrdina Necid a připsal si už čtvrtou branku na tomto turnaji. Do konce normální hrací doby se už nic zajímavého nestalo a na řadu přišlo prodloužení. To nic zvláštního nepřineslo, tedy až do poslední minuty. Bohužel v avizované poslední minutě prodloužení, v době, kdy už všichni mysleli na penalty, přišel tvrdý direkt. České beky překvapil dlouhý balon, kterého se zmocnil Sakuta-Pasu a ten našemu gólmanovi nedal šanci. Dveře do finále se pro český tým definitivně uzavřely. Utkání skončilo za stavu 2:1 a čeští mladíci se museli spokojit s bronzovou medailí. Tomáš Necid, nejlepší střelec českého týmu, si opět odvezl cenu pro nejlepšího střelce turnaje, tentokrát se čtyřmi zásahy.

Napodobí Tomáš Necid slavného útočníka Liverpoolu Fernanda Torrese, jenž si před šesti lety také vystřílel korunu krále střelců? Má obrovské předpoklady pro to být úspěšný a prosadit se nejen v tuzemské lize. "Stylem hry a výškou postavy bych Tomáše připodobnil k Johnu Carewovi," přirovnal kouč českého výběru do 19 let Jakub Dovalil. Jeho urostlá postava a dravý styl hry bude v dnešním fotbale velmi ceněný. Dokáže ovládat balon ve velké rychlosti a pravá a levá noha mu nedělá problém. Mezi další jeho přednosti patři univerzálnost. Dokáže dát gól hlavou, dokáže v klidu umístit střelu k tyči placírkou nebo taky propálit všechno, co mu stojí v cestě nártem.

Jeho tržní hodnota stoupá, zajímají se o něho evropské velkokluby, ale Tomáš Necid zůstává nohama pevně na zemi. Dává přednost tuzemské lize a nikam se nežene. I proto zatím zůstává na soupisce pražské Slavie. Ve svém prvním zápase nového ročníku Necid opět zaznamenal gól. Na hřiště se dostal až po poločasové přestávce, to mu však nebránilo v tom, aby po několika minutách pobytu na hrací ploše rozvlnil síť Liberce. Dušan Švento nacentroval od postraní čáry na volného Necida, který si zpracoval míč a chladnokrevně propálil brankáře Zlámala.

Svými výkony si vysloužil novou přezdívku "Necidátor". To je Tomáš Necid, stroj na góly, který na tréninky jezdí tramvají, poslouchá taneční muziku, zajímá se o módu, sní o anglické Premier League, fandí Chelsea a obdivuje Didiera Drogbu. "Chtěl bych hrát jako on. Líbí se mi, jak je tvrdý, jak jde za gólem. Umí i pokrýt, sklepnout balon, připraví šanci, a když v nějaké je, tak ji promění," zasní se mladá hvězda. Zda se splní všechny sny tohoto talentovaného hráče a zda bude kráčet ve stopách hvězd Torrese a jiných ukáže čas. Nechme se překvapit.