Mistrovství Evropy do jednadvaceti let - čtvrtý hrací den

Den se sešel se dnem a máme tu další hodnocení uplynulých čtyřiadvaceti hodin, které nabídly pro českého diváka velké trápení, o moc lepší nebyl ani večerní duel Ukrajiny s Anglií, první bezgólový na ME. Tentokrát mé komentáře doplní i Tomáš Daníček a nikoho jsme v hodnocení společného nešetřili.

Hrdina dne - Iker Muniain (Španělsko)

Talentované křidélko z Athleticu v prvním utkání neodehrálo ani minutu, teď však dostal Muniain šanci od úvodního hvizdu a zazářil. Měl trochu smůlu, že ho měl na starost nejlepší český hráč Čelůstka, i přesto se však Muniain dobře prosazoval, obzvláště pak po seběhnutí do středu pole, který z naší strany absolutně nefungoval. Dva góly vstřelil Adrián, u obou mu asistoval Mata - největší hvězdou utkání přesto byl Iker Muniain. Skvělý tah od kouče Milly, Muniain by se měl zařadit mezi opory Španělska.

Další adepti: Adrián Lopez, Juan Manuel Mata (oba Španělsko)

Zklamání dne - Lukáš Vácha (Česko)

A zase ta česká povaha... Vácha patřil v duelu s Ukrajinou spolu s Dočkalem a Morávkem k nejlepším a kdekdo už ho pasoval na jasného adepta na nominaci do A-týmu. Jenže po zápase s neporazitelným Španělskem přišlo vystřízlivění - liberecký záložník jako by na hřišti ani nebyl, Španěly pouštěl do blízkosti našeho vápna, kdy se jim zachtělo, a když už se k němu míč dostal, poslušně ho odevzdal zpět. Navíc si připsal hodně zbytečnou žlutou kartu, která ho připraví o rozhodující mač s Anglií. Tak takhle ne, Lukáši!

Další adepti: Jan Morávek, Ondřej Mazuch (oba Česko)

Sestava dne:

Vaclík - Čelůstka, Botía, Jones, Dídac - Mata, Thiago, Konopljanka, Muniain - Adrián, Sturridge

Česká republika - Španělsko 0:2

Zde jsem ponechal nějaký ten prostor na komentář Tomáši Daníčkovi, který měl k tomuto utkání hodně co říct.

Pohled zpod Fantomasovy masky

Tak jsme docela rychle spadli z nebes přímo na zadek, nemyslíte? A to je jen dobře, potřebovali jsme to jako sůl. Přece jen té chvály, která se na lvíčata po zápase s Ukrajinou valila doslova ze všech stran - dokonce i z té španělské, bylo až příliš. Přitom proč vlastně? Za to, že jsme v jednom poločase byli schopni přehrát papírově nejslabší tým skupiny? No bravo! Nepřipomíná vám to trochu ono hrdinské plácání se po ramenou, které nám nedávno servírovali naši senioři po Kirin Cupu? Taky jen kvůli tomu, že jsme s podobně rozloženými Japonci (stále ještě osmifinalisty MS ovšem!) s vypjetím všech sil uhráli bezbrankovou remízu.

I když bych se o včerejším vystoupení našich nadějí mohl rozepsat klidně i na tři stránky A4, neudělám to a případné zájemce snad odkážu na mail. Ovšem své si k tomu zkrátka říct musím, proto jsem Michala také požádal, aby mi ve svých souhrnech ponechal kus prostoru pro mé nahodilé komentáře. Ale teď už opravdu k věci...

Nastíním dvě exemplární situace za všechny: 43. minuta - Osm (!) hráčů v červeném stojí na pětníku v těsné blízkosti velkého vápna, mezi nimi je takřka rovnoměrně rozeseto šest (!) Španělů. V tom míč dostane na roh šestnáctky Muniain a před sebou má tři borce. Co myslíte, že se stane? Muniain si balon zjemna zasekne, pár vteřin si pokecá se třemi (!) strnulými Čechy posetými v okruhu maximálně dvou metrů a nebezpečně vystřelí. Za tři čtvrtě hodiny Didac na levé straně asi osm sekund soustavně zakopává o mičudu, ta mu přímo překáží a motá se mu pod nohami. Španělský levý bek vypadá dosti bezradně. Co přitom udělají dva (!) Češi v jeho těsné blízkosti? Jenom na něj nezúčastněně čučí, jako by ho snad slovy vybízeli: "No tak se už srovnej, ať můžeme zase hrát!". A to byl přitom dnešní evergreen. Naše kolegialita neznala mezí.

Víte, když jsem si dnes v metru skrz pánovo rameno přečetl nadpis v deníku Právo pravící, že "se čeští fotbalisté španělského milionového kolotoče neděsí", skoro jsem se nahlas zaradoval. Že by konečně správně sebevědomá generace? Ale kdeže! Pak jsem se stejně dočkal Bílkovy japonské kopie. Byla tam táž netrpělivost, samé dlouhé zbytečné nákopy, minimum pohybu a často i nedostatek chuti do fotbalu. Střed Dočkal-Morávek, případně i s Gecovem, se stejně jako duo Kolář-Vacek nestíhalo při španělských protiútocích vracet včas za balon, zatímco při postupném tažení soupeře se pro změnu celý střed zálohy jen alibisticky začlenil do hustého statického bloku.

A nezájem silnému protivníkovi život minimálně znepříjemnit byl znát pomalu z každého kroku českých mladíků. Nutno podotknout, že nadměrně pomalého kroku - lvíčata byla takřka ve všem o kus pozadu, z čehož pramenily akorát četné fauly, Váchova totálně zbytečná žlutá karta a ustavičné polehávání Španělů. Ti se však alespoň mimo to prezentovali nadmíru sympatickým výkonem. Neuspávali, členové drzého tria Herrera-Thiago-Mata se nejspíš mezi sebou poperou o titul nejlepšího hráče turnaje, v situacích jeden na jednoho si nezřídka počínali mazácky a stejně tak se s ničím nemazali ani vzadu. I díky naší ustrašenosti, nutno dodat.

Češi skutečně s jižany prohráli na celé čáře hlavně díky vlastní neschopnosti prodat svůj potenciál. Vždyť nejčastěji si na protivníka 1 na 1 dovoloval Lecjaks, snad nejméně technický fotbalista z našeho kádru. Lvíčata také po vzoru dospěláků co chvíli přeskakovala mezihru (jak správně poznamenal spolukomentátor na ČT Josef Němec), složité situace zpravidla řešila špatně, zbrkle, nervózně. Já sám jsem našim napočítal 45 (!) nevynucených chyb - a to jsem ještě určitě nepostřehl všechny - což dělá jednu takovou hloupost na každou druhou minutu. To je děsná bilance. Tím spíš, pokud si zároveň uvědomíme, že většina takových ztrát nepramenila přímo z neschopnosti majitele balonu, nýbrž z prostého nedostatku volných a aktivních spoluhráčů. Ti na place mnohdy vlastně vůbec neexistovali. Jednoduše se ve finále lvíčata příliš bála - ačkoliv před zápasem hýřila sebevědomím. Že by se snad taková bázlivost začala šířit coby nějaká choroba napříč celou reprezentační strukturou? Jen to ne!

Tomáš Vaclík (7 z 10) - Vlastně by mohl mít nejvyšší známku. Za góly nemohl, ve vzduchu byl jasným králem, jeden prvotřídní zákrok proti Matovi taky vytáhl.

Jan Lecjaks (4) - Dozadu to, dejme tomu, šlo. Ale dopředu to byl samý bezhlavý nákop, průnik...a ztráta.

Ondřej Mazuch (4) - Z dvojice stoperů ten méně jistý - jak v obranné činnosti, tak při zakládání útoků. Zoufale nekreativní střední obránce, pro rozehru naprosto nepoužitelný.

Marek Suchý (6) - Spolu s Vaclíkem a Čelůstkou jediný hráč ze základu, který dnes nezklamal. Několik situací vyřešil s přehledem, na rozdíl od Mazucha je i celkem konstruktivní. Jen ty dlouhé nákopy, ouha!

Ondřej Čelůstka (8) - Souboje s Muniainem v první půli soustavně vyhrával, takže pak španělský klenot začal útočit raději více ze středu. Dopředu sice žádný zázrak, ale vzadu de facto bezchybný.

Bořek Dočkal (3) - "To, že jsem dal dva góly v jednom zápase, neznamená, že ty góly teď budu dávat pořád" - Však to ani nemusíš, Bořku, zatím by nám bohatě stačilo, kdybys po takovém entrée alespoň nezkazil pomalu každou první riskantnější nahrávku. Bída třená s nouzí (třeba tou střeleckou). Výkon nehodný kapitánské pásky.

Lukáš Vácha (2) - Suverénně nejspolehlivější kazič rozehrávky, i Dočkala hravě předčil. "Vynikal" přitom hlavně v závěru, kdy jsme ho při španělském odpočívání nejvíc potřebovali. Jeho žlutá karta se řadí k těm vůbec nejhloupějším možným, kór s ohledem na důsledky (bude chybět proti Anglii).

Marcel Gecov (4) - Míč moc neměl, takže tolik nekazil. Ale v zápase, kdy byla tuze potřeba každá špetka invence, byl na hřišti zbytečný. I jako případný defenzivní štít. Minimálně střídán být proto mohl.

Jan Morávek (3) - Ten že to měl vytrhnout? Hru vůbec, ale vůbec nenakopl. Sic nekazil tak často jako kolegové, tvořit hru nezvládal, a to ani z pěti procent. Velké selhání!

Adam Hloušek (3) - "Hloušek je tahový hráč," prohlásil o našem holohlavém útočníkovi asistent Suchopárek. A měl pravdu - Hloušek vždy s balonem odtáhl někam k rohovému praporku, kde se chvíli bezradně rozhlížel a pak míč zpravidla poslušně odevzdal. Sám se tedy dostával do složitých situací, které prostě neuměl řešit. Svou rychlost jako by nechal pod peřinou na hotelu.

Tomáš Pekhart (3) - Především oběť špatného trenérova rozhodnutí ho vůbec postavit. Jestliže Suchopárek před zápasem plánoval prověřit pomalejší španělské stopery, proč naši trenéři upřednostnili vysokého Pekharta před hbitějším Kadlecem? Brzy střídal, do té doby takřka neviditelný a nevyužitý.

Libor Kozák (4) - To jsem zuřil, se přiznám! Za dlouhána jiný dlouhán - z deště pod okap. I když pravda, Kozák byl efektivnější. Vždyť na rozdíl od Pekharta stihl být alespoň potrestán žlutou kartou.

Václav Kadlec (5) - Na to, kolik málo času strávil na hřišti, jsem mu napočítal až příliš ztrát. To však v jeho případě výjimečně znamenalo, že se pokoušel o riskantní, lišácké kousky. Málokdy vyšly, nicméně zkoušet se to zkrátka musí. Zvlášť v takovém zápase.

Milan Černý (?) - Známku nedávám, ale apeluji na Dovalila, aby tohoto blonďáka příště zkusil v základu (spolu s Marečkem namísto Váchy a Hořavou zastupujícím Morávka/Gecova). Na obecně slabší levé straně zatím naznačil největší potenciál trápit soupeře. Rval se jako lev a jeho přihrávky obvykle nepostrádaly přesnost.

Za sebe musím říct, že s názorem Tomáše plně souhlasím, přesto podám ještě svůj vlastní náhled na věc.

Největší favorité turnaje, Španělé, nám skládali jeden kompliment za druhým. A kvůli čemu vlastně? Kvůli jednomu povedenému poločasu s nejslabším celkem naší skupiny? Kvůli upachtěné šťastné výhře, když Ukrajinci ještě málem v závěru vyrovnali? Nebo snad kvůli špičkovým výkonům Dočkala, Morávka a Váchy, když zbytek týmu hrál průměrně? Jistě, na naší soupisce najdete jména s obrovským potenciálem, jenže to by ho ti chlapci museli prodávat pokaždé, a ne v jednom poločase ze čtyř!

"Španěly překvapíme ofenzivní hrou," hlásal před utkáním kouč Dovalil. Byl chválen, podpořen za tento nápad, jenže nevyšlo zhola nic. Se Španěly prostě nejde hrát ofenzivní partie, jejich individuální kvalita je na takové výši, že na ni ani nedohlédneme. Přesto jsme zklamali, a to celý tým, trenéra Dovalila nevyjímaje. Ten postavil do útoku dva vysoké silové hráče, přitom je obecně známo, že pokud je možno španělskou obranu nějak přehrát, tak leda rychlostí. Dovalil navíc po zpackaném prvním dějství úvodního zápasu úplně zanevřel na záložníka Hořavu, který by mohl dodat české hře tolik potřebnou kreativitu. Tím však rozhodně nechci říct, že jsme prohráli kvůli chybám našeho trenéra, zklamali jsme hlavně na hřišti.

Dovolím si malé srovnání dvou českých představení proti Španělsku. Seniorská reprezentace odehrála svůj kvalifikační zápas v Granadě defenzivně, ale takticky vyspěle a jen individuálním zkratem Rezka odjížděla domů s prázdnou. Jednadvacítka zkusila hrát více dopředu, jenže v samotném utkání to tak příliš nevypadalo. Když už jsme se jednou za pár minut dostali k míči, následoval dlouhý nákop směrem na Pekharta s Hlouškem, kteří se logicky proti přesile neprosadili a hrát tak mohli znovu naši soupeři. Což se ostatně pravidelně stávalo i Barošovi v Granadě, jenže ten nejzásadnější rozdíl byl jinde. Svěřenci všemi (i mnou) kritizovaného Michala Bílka přijeli do Španělska bránit a po celý zápas to dělali skvěle. Co na plat, Xavi a spol. jsou prostě fotbalově někde jinde, jenže kromě jedné individuální akce Villy a následného hloupého penaltového zákroku jsme je téměř k ničemu nepustili, obrana (i záloha) pracovala fantasticky a dlouho to vypadalo, že bychom si snad dokonce mohli odvézt také překvapivý, po výkonu však rozhodně ne nezasloužený bod. Ale zpět k tématu, jednadvacítka nevymyslela nic dopředu, ale co je nejhorší, obrana byla děravá jako ementál, záloha vůbec nepomáhala, a tak bylo o výsledku prakticky rozhodnuto už od začátku. Bylo jen otázkou času, kdy Adrián využije chyb v naší obraně.

Sečteno, podtrženo. Češi zápas vůbec nezvládli a snadno odevzdali Španělsku tři body a první místo ve skupině. Nejzásadnější věc je však co nejrychleji zapomenout a ponaučení z chyb přenést do rozhodujícího souboje s Anglií, které musíme zvládnout, výpadek hned po skupinách by byl pro tuto silnou generaci velkou ránou do vazu.

Přidávám ještě hodnocení jednotlivých hráčů, podobně jako to udělal Tomáš.

Tomáš Vaclík (8) - Obrovská perspektiva do budoucna. Je sebevědomý, centry sbírá jako maliny, navíc vychytal gólovku Maty. Góly na jeho triko nejdou, proto tak vysoká známka.

Ondřej Čelůstka (7) - Náš nejlepší hráč v poli, skvěle hrajícího Muniaina prakticky vymazal, španělský hračička si tak musel dost často sbíhat na střed, odkud posílal skvělé finální přihrávky. V obraně spolehlivý, třešničkou by byla gólová hlavička, De Gea byl bohužel proti.

Ondřej Mazuch (3) - Tohle se nepovedlo, Mazuch zbytečně zmatkoval, špatně rozehrával, to přes něj se převážně dostávali Španělé do šancí.

Marek Suchý (5) - Ze stoperské dvojice rozhodně ten lepší, oproti prvnímu zápasu udělal velký posun vpřed, příliš nechyboval ani v rozehrávce.

Jan Lecjaks (4) - Pochvalu zaslouží za snahu, rozhodně ale ne za fotbalovost, v ní patří z českého týmu k nejhorším. Mata si s ním dělal, co chtěl.

Marcel Gecov (3) - Právě on měl nejvíce pomáhat obraně v defenzivní práci, ale nezvládal zhola nic, soupeře až příliš snadno pouštěl k naší šestnáctce.

Lukáš Vácha (2) - Nejhorší na hřišti, týká se ho to samé co Gecova, jen ještě přidejme hloupou žlutou kartu znamenající stopku na Anglii a otřesnou rozehrávku.

Bořek Dočkal (5) - Snažil se, ale na dvougólové představení nenavázal. U míče téměř nebyl, pochvalu ale rozhodně zaslouží za pomoc Čelůstkovi v defenzivní práci.

Jan Morávek (3) - Dostal šanci místo Hořavy, ale nevyužil jí. Míče jen odevzdával, v obraně téměř nepomohl.

Adam Hloušek (5) - Neprosadil se (kdo ani proti přesile špičkových španělských obránců?), občas až zbytečně ztrácel míče. Tak proč tak vysoká známka? Příkladná bojovnost, Hloušek na hřišti nechal duši!

Tomáš Pekhart (4) - Velká škoda, že dnes nastoupil od začátku. Samozřejmě je to náš nejlepší útočník, ale dnes měl být upřednostněn spíše Kadlec, ten by na vysoké stopery platil více.

Libor Kozák (4) - Nepochopitelné střídání! Za vysokého Pekharta přijde snad ještě vyšší Kozák, ani on se neprosadil, i když jednu šanci měl.

Václav Kadlec (5) - Bojoval, ukázal, že rychlost je ten správný recept. Škoda, že přišel na hřiště tak pozdě, s větším časovým prostorem by naložil ještě lépe.

Milan Černý nehodnocen - Odehrál jen pár minut, ovšem na levé straně zálohy ukázal větší perspektivu než Hloušek s Kovaříkem, příště by měl být v základu.

Jakub Dovalil (3) - Skvělý trenér, pro mládežnické výběry toho udělal hodně, tenhle zápas ale nezvládl. Chybami se člověk učí, praví staré české přísloví. Po Euru by se mohl učit u áčka.

Ukrajina - Anglie 0:0

Snad i škoda vypsaných řádků a naložené energie, zatím jasně nejhorší zápas na šampionátu. Oba týmy upustily od své skrze defenzivní taktiky až v poslední pětiminutovce, do té doby to byla bída s nouzí. Anglie jasně ukázala, že je hratelným a porazitelným soupeřem, jen je potřeba uhlídat Sturridge, ten znamená pro obrany soupeřů jediné nebezpečí.