Místo praporku, slepeckou hůl!

Rozhodčí to v moderním fotbale nemají snadné. Hra je nepoměrně rychlejší, než tomu bylo před 20 - 30 lety. Fotbalisté jsou daleko lépe fyzicky připraveni. A ještě k tomu FIFA vymýšlí všelijaké úpravy míčů, aby létaly pomalu jak famózní Gripeny. No a když se k tomu přidají ještě všechny ty oční vady a nemoci...

Někteří z nich vidí až moc dobře a občas vidí i to, co ostatní nevidí. Ne, to opravdu není slovní hříčka, ale jen konstatování skutečnosti. Téměř v každém kole italské, španělské, ale také české Gambrinus ligy, se objeví ruce zdvižené vysoko k nebesům, nevěřícné pohledy, lamentování a nadávaní. Co to zase ten darebák odpískal, to přeci penalta nebyla. Ale dnes nebudu v žádném případě jmenovat, protože nechci vyvolávat polemiku, zda ty dvě sobotní penalty byly nebo nebyly. O jedné z nich jsem ale 100% přesvědčen, že se jednalo o dárek k jistému výročí. Ta druhá asi tak sporná nebyla, ale i tak působila dojmem, že dlouholetá zkušenost onoho padajícího hráče pomohla k přesvědčení rozhodčího, že to nic jiného než pokutový kop ani být nemůže.

Nechme pískající pískat a podívejme se na ty, kteří by měli praporkem mávat. Ale ne jak v "oné" době mávátkem při Prvomájovém průvodu nebo jako posunovači na nákladovém nádraží. Jak mávat určují pravidla. Při průvodech jejich organizátoři nařizují, že to musí být radostně a vesele. Na nádraží zase každé mávnutí má svůj význam a vagónky se pohybují tak, jak praporek ukáže.

Pravidla fotbalu jsou jasná, jak ta facka na pravé vesnické zábavě. Ani je snad nemusím citovat...

Případ číslo 1.: Real Madrid – AS Roma

Hrál se 2. poločas osmifinálového zápasu Ligy mistrů. Domácí Real Madrid prohrával s AS Roma 0:1 a vidina postupu se začínala vzdalovat. Musel rychle reagovat, dát gól a věřit, že ve zbývajících minutách přidá další a vynutí si minimálně prodloužení. Obránce Pepe zcela jistě již dokráčel do šatny a provinile se díval na televizor, kde na kontě domácích svítila velká "0". Na druhé straně doslova bila do očí "1". Jeho vyloučení přišlo Real draho... Ale najednou, jako blesk z čistého nebe, se objevila milimetrově přesná přihrávka José María Gutiérreze. Míč prošel, neznámo jak, přímo na kopačku Raúla a ten nezaváhal. Akce to byla nádherná. Měla ovšem jednu obrovskou vadu. Raúl Gonzáles stál evidentně v postavení mimo hru! Dalo se toto porušení pravidel fotbalu přehlédnout? Hlavní rozhodčí pravděpodobně neviděl, nestál v úrovni, díval se na akci ze špatného úhlu. Ale pomezní sudí, a při opakovaném televizním záběru se to jasně potvrdilo, byl přesně na úrovni, kde Raúl přebíral míč. Minimálně krok za posledním hráčem soupeře.

Proč "linesman” Dimitrios Bozatzidis neupozornil hlavního na tento ofsajd? Přál Andílkovi z Madridu gól číslo 61, kterým vyrovnal brankové konto nejen tohoto zápasu, ale i Pippo Inzaghiho v počtu gólů vstřelených v evropských pohárech? Ne, tomu nevěřím! Nebo chtěl zdramatizovat utkání? Také ne. Pak existuje jediné vysvětlení. Trpí oční vadou! Komise rozhodčích, která pracuje jako součást UEFA, by ho měla k lékaři na vyšetření určíte poslat.

Případ číslo 2.: Barcelona - Villarreal

Real Madrid v sobotu vyhrál, a tak před Barcelonou se objevil jediný cíl: vyhrát také a udržet se na dohled vedoucího celku. Soupeřem byl Villarreal a jak výsledek zápasu ukázal, jednalo se o velice tučné a jen těžko stravitelné sousto. Marcos Antonio Senna dal vedoucí gól z penalty. V té chvíli ještě netušil, že další mu bude nespravedlivě upřen. Barca v 2. poločase dělala co mohla a konečně se jí v 67. minutě podařilo Xavim vyrovnat. Ve snaze pokračovala, ale štěstí si tentokráte vybralo přesčasové hodiny a potulovalo se někde úplně jinde. Jon Dahl Tomasson dokonce strhl vedení znovu na stranu soupeře. Z obrany domácích, ale především z brankáře Víctora Valdése, udělal kašpárky z loutkového divadla. Pak Ronaldinho nastřelil břevno, málem vyrovnal.

Hlavní rozhodčí Pérez Burrull do mikrofonu řekl číslo a jeho asistent zdvihl nad hlavu světelný ukazatel na kterém se objevila trojka. Naděje svěřenců trenéra Rijkaarda začaly mizet v nenávratnu, náskok Realu Madrid se zvětšil na 8 bodů.. A přišel onen sporný okamžik. Nádhernou střelu Nihata Valdés vyrazil, k míči se dostal Senna a poslal ho do sítě domácího brankáře. Ruce vysoko nad hlavou, jeho křik byl slyšet až do Madridu. Ale, jak se dříve říkalo, "pomezní" rozhodčí byl jiného názoru a radost mu pokazil. Odmával, neexistující, postavení mimo hru. Senna v době střely Nihata měl před sebou celou obrannou hráz soupeře. A tak si dovolím opsat to, co jsem psal již u předešlého případu: Hlavní rozhodčí pravděpodobně neviděl, nestál v úrovni, díval se na akci ze špatného úhlu. Ale pomezní sudí, a při opakovaném televizním záběru se to jasně potvrdilo, byl přesně na úrovni kde... (a zde přijde malá změna): stála obrana Barcy.

Otázky se přímo nabízejí: chtěl dát Barceloně šanci na vyrovnání? Nevěřím! Nechtěl aby Senna dal svůj druhý gól? Nevěřím. A tak je zde znovu nutnost návštěvy oční kliniky.

Viníkem není ani jeden z "autorů" gólů. Raúl chyby pomezního využil a dobře udělal. Senna nevěřil, měl ruce nad hlavou ještě ve chvíli, kdy rozhodčí tu svou, s praporkem, dávno sundal.

Co s tím? Nemělo by se konečně začít jednat o možnosti využití techniky tak jako je tomu například v ledním hokeji? Neměl by onen čtvrtý rozhodčí, místo mnohdy nesmyslného vykazování trenérů od lajny a "žalování" hlavnímu na jejich chování, sedět u televizní obrazovky a sledovat záběry z kamer umístěných strategicky okolo hrací plochy?

Nebo bude jednodušším a levnějším řešením vybavit tyto pány s praporkem také bílou slepeckou holí? Hráči pak jistě tyto "omyly" pochopí a omluví. Všem bude jasné, že rozhodčí "nevidí"...A když nebudou chtít pochopit, existuje ještě jedna možnost. Dostanou tou holí po...

P.S. Pro všechny, kteří mne budou posílat na Oční oddělení předesílám, že jsem byl na vyšetření minulý měsíc. Výsledky si nechám pro sebe... Jinam mě také neposílejte! Nebo vezmu hůl a...