Millwall mezi elitou? Uráželi mě, když jsem neskóroval, vzpomínal na fanoušky Cascarino

Millwall, hrdý nositel nálepky nejnenáviděnějšího klubu v Anglii, se aktuálně pere o historický postup do Premier League. Londýnský celek zapsal účast mezi elitou naposledy koncem osmdesátých let minulého století. Tony Cascarino, dnes třiašedesátiletý bývalý irský útočník, v rozhovoru pro francouzský sportovní list L'Équipe vzpomínal nejen na drsné prostředí, fanoušky v šatnách či rivalitu s West Hamem.

Lvi se v druholigové EFL Championship pohybují na dostřel příčkám zajišťujícím aspoň play-off, což je pro klub s takovým zázemím velký úspěch. Cascarino, který tam zažil slavné časy, aktuálně neskrývá překvapení nad tím, jak vysoko se tým v tabulce drží. "Když byl Millwall v tabulce dokonce třetí, říkal jsem si, že je to šílené, že podává nadstandardní výkony," byl udivený. "Teď je sedmý. Bude pro něj velkou výzvou se na této pozici udržet, protože nemůže konkurovat celkům jako je Coventry, Middlesbrough nebo Ipswich. Tam mohou v zimě utrácet za posily. To bude pro manažera Alexe Neila velmi těžké."

V jižním Londýně se nálada fanoušků mění bleskovou rychlostí. Ani historické úspěchy přitom nezaručují trenérům klidnou práci. Cascarino, člen síně slávy v Irsku, vzpomínal na bizarní situaci, kdy i po postupu do nejvyšší soutěže musel tehdejší manažer čelit nevybíravému chování tribun. "V roce 1988 jsme postoupili s koučem Johnem Dochertym. Byli jsme oslavováni, fanoušci o něm zpívali chorál. Jenže řekněme, že ne zrovna hezký. V něm zaznívalo, že ho vlastně nemají rádi. Byl to první člověk, který s týmem postoupil do anglické nejvyšší soutěže a slyšel tohle," povídal. A zároveň rodák ze St Paul's Cray, který dohrával svou profesionální kariéru ve Francii, dodal: "To je prostě Millwall."

Ačkoliv tenhle celek nemá tak obrovskou fanouškovskou základnu jako největší anglické velkokluby, intenzita "fandění" a atmosféra na stadionu jsou pro soupeře i vlastní hráče často paralyzující. Bývalý útočník srovnával své zkušenosti z Marseille s tím, co zažíval v modrém dresu v Londýně. "Marseille může být velmi náročná. Ale to, co bylo v Millwallu to je ještě něco jiného," uvedl. "Nemají tam 60 tisíc diváků na stadionu každý týden. Ale těch 15 tisíc, co tam chodí, dělá fakt rámus. Řvou a křičí. V prvních dvou nebo třech zápasech jsem nevstřelil gól a všichni mě tam uráželi," popisoval.

Drsná pověst klubu se budovala dlouhá desetiletí. V minulosti byl stadion Millwallu místem, kam se soupeřovi příznivci odvážili jen v doprovodu policie, pokud vůbec. Cascarino, tehdy jako mladík, vnímal, že se v okolí jeho domova děje něco, co jinde v Anglii nebylo k vidění. "Můj otec bydlel tři kilometry od stadionu Millwallu, starého Denu. V sedmdesátých letech tam nikdy nebyli žádní hostující fanoušci, protože se báli napadení. Ale na stadionech Arsenalu, Tottenhamu nebo West Hamu byli vždy. Já se zprvu ptal, proč nikdo nejezdí na Millwall," nevěděl v úvodu svého angažmá, jak se to na tribunách přesně má.

Napětí mezi Millwallem a jeho největším nepřítelem z východního Londýna, tedy West Hamem, často v minulosti přerůstalo v otevřené násilí v ulicích. Podle slov Cascarina nebyl rozdíl v tom, o co na hřišti jde. "Byl to ten nejhorší rival," vyřkl okamžitě. "Pamatuji si na duel mezi Millwallem a West Hamem v sedmdesátých letech, nebyl to ani ligový zápas, jen přátelské utkání. Pralo se to všude v ulicích. Hrál jsem ty zápasy ještě na starém Upton Parku a jediné, co jsem pokaždé slyšel, byly policejní sirény, sanitky. To pokračovalo i během zápasu. Tyhle dva kluby ve stejné soutěži, to je prostě nebezpečné."

Historický postup do nejvyšší soutěže v roce 1988 doprovázely emoce, které v dnešním moderním a sterilním fotbale již nemají místo. Přestože má vedení Premier League z návratu problémových fanoušků obavy, Cascarino věří, že by si Millwall další šanci na výsluní zasloužil. "Když jsme v květnu roku 1988 vybojovali postup na půdě Hull City, seděl jsem v šatně s ostatními hráči. A bylo tam i mnoho fanoušků Millwallu. Nakonec seděli vedle nás v šatně a my netušili, jak se tam dostali," vzpomínal s úsměvem. "Šli s námi z trávníku do tunelu a pak až do kabiny. To už by dnes nebylo možné. Do smrti si budu pamatovat jednoho chlápka, který tam plakal. Viděl totiž Millwall postoupit poprvé v historii."

Tabulka

Tým

Z

V

R

P

S

B

1

Coventry City

23

15

6

2

54 : 23

51

2

Middlesbrough FC

23

12

7

4

33 : 24

43

3

Hull City

23

11

5

7

39 : 37

38

4

Ipswich Town

22

10

7

5

37 : 22

37

5

Preston North End

23

9

10

4

30 : 23

37

6

Bristol City

23

10

6

7

32 : 25

36

7

Millwall FC

23

10

6

7

25 : 31

36

8

Watford FC

23

9

8

6

33 : 29

35

9

Queens Park Rangers

23

10

5

8

33 : 35

35

10

Stoke City

23

10

4

9

28 : 21

34

11

Derby County

23

8

8

7

32 : 31

32

12

Southampton FC

23

8

7

8

37 : 33

31

13

Wrexham FC

23

7

10

6

32 : 30

31

14

Leicester City

23

8

7

8

32 : 33

31

15

Birmingham City

23

8

6

9

31 : 30

30

16

West Bromwich Albion

23

8

4

11

26 : 31

28

17

Charlton Athletic

22

7

6

9

21 : 27

27

18

Sheffield United

23

8

2

13

31 : 36

26

19

Swansea City

23

7

5

11

24 : 31

26

20

Blackburn Rovers

21

7

4

10

21 : 25

25

21

Oxford United

23

5

7

11

24 : 32

22

22

Portsmouth FC

22

5

7

10

19 : 29

22

23

Norwich City

23

5

6

12

26 : 35

21

24

Sheffield Wednesday

22

1

7

14

18 : 45

-8