Michal Papadopulos: Návrat ztraceného muže

Ještě před několika lety byl považován za jednoho z nejtalentovanějších útočníků. Fotbalovými experty mu byla přisuzována skvělá budoucnost. Z ostravského Baníku si ho vytáhnul dokonce slavný londýnský Arsenal. Jeho kariéra začala prudce stoupat a většině mladých hráčů by se z toho zamotala hlava. Po několika tvrdých pádech je Michal Papadopulos zpět a snaží se o druhý comeback. Vyjde mu to opět? Dokáže ještě chytit ujíždějící vlak? Pozvánka do seniorské reprezentace by měla být dostatečnou motivací.

Michal Papadopulos má fotbal v krvi. Zdědil i otcův talent, a jelikož byl Papadopulos senior fotbalovým trenérem, vědělo se, k jakému sportu bude mladý kluk veden. Tento česko-řecký útočník začal s fotbalem už v sedmi letech v jednom z ostravských celků NH Ostrava. O několik let později si ho do týmu přetáhl slavnější FC Baník Ostrava. V modro-bílém dresu Papadopulos nastupoval už od dvanácti let a prokazoval obrovský potenciál. Jeho schopnost dostat se do šance byla mnohdy až obdivuhodná. Největší vliv na mladého fotbalistu měl trenér Malura a rovněž jeho otec Tanas Papadopulos. "Nikdy před tím a ani pak jsem zatím žádného tak talentovaného hráče netrénoval,"vyjádřil se na adresu mladého útočníka právě trenér Malura. Po tréninku vždy zůstal na hřišti a přidával si tréninkové dávky. Ptáte se proč? Jednoduchá odpověď. Chtěl být nejlepší.

Už tehdy v mladém věku byl pevně rozhodnutý, co chce dělat a měl to v hlavně pořádně srovnané. Na prvním místě byl vždycky jenom fotbal. Všechno ostatní šlo kolem. Možná právě i tato mentální vyspělost mu pomohla k rychlé aklimatizaci v mužském fotbale. Jeho cílevědomost a láska k míči ho dovedla až k vytouženému snu každého mladého hráče, který nastoupil v mládežnické kategorii se znakem ostravského Baníku na prsou. Snu, který se jmenuje první mužstvo.

Jeho skvělé výkony nemohl přehlédnout ani tehdejší trenér A mužstva Josef Jarabinský. Právě tento kouč zařadil Michala Papadopulose do svého týmu a dal mu možnost nakouknout do tuzemské nejvyšší soutěže. Tímto tahem, ale přeskočil několik věkových kategorii a v šatně ligovým hráčům z přílišného respektu ze začátku vykal. Svojí první ligovou šanci dostal 17. února 2002. Tehdy bylo Papadopulosovi pohých 17 let. Na svůj první ligový zásah si musel ovšem více než rok počkat. Ten přišel v tu nejvhodnější dobu. Na listinu střelců se poprvé Papadopulos zapsal 13. dubna 2003, tedy den před svými 18. narozeninami. Dostal nejlepší dárek jaký si mohl jenom přát.

Jeho obrovského potencionálu si všimli i scouti věhlasného Arsenalu a kouč londýnských kanonýrů Arséne Wenger neváhal s nabídkou na talentovaného mladíka z Ostravy. Nabídky anglických top klubů se dvakrát nemusí opakovat, a proto se velmi těžko odmítají. Při své poslední návštěvě Londýna vyfasoval červený dres s číslem 9. Toto Papadopulose uchvátilo a začal oprašovat učebnice angličtiny. Rozhodl se svést souboj se světovou špičkou útočníků v čele s francouzským zabijákem Thierry Henrym. Papadopulos se vydal neohroženě pokoušet štěstí a vydobýt si slávu do samého srdce Anglie.

Jeho přednosti je tvrdá hra, rychlost a dobrá hra hlavou. Je jako předurčený pro anglický styl hry. Proto si uznávaný Francouz vybral právě Papadopulose. Plnil funkci tvz. "target mana" českou terminologií funkci "devítky", tedy vysoký a koncový útočník. Papadopulos byl považován za naději, a proto nastupoval převážně v rezervním týmu. Zápasy Premier League sledoval pouze z tribuny starého a tradicemi protkaného stadionu Highbury. I když se Papadopulos snažil sebevíc do nominace prvního mužstva Arsenalu se podíval pouze ve dvou případech. Jedním z nich bylo pohárové utkání Carling Cupu a v druhém případě usedl jen na střídačku slavného San Sira v zápase Ligy mistrů s domácím Interem.

Papadopulos se ocitl v těžké životní situaci. Už v tak mladém věku musel žít daleko od své rodiny a kamarádů. Musel se osamostatnit a naučit se o sebe postarat. Vysoká konkurence a zranění, strašák všech fotbalistů, mu dělala největší starosti. Už před přesunem na Britské ostrovy se Papadopulos zranil ještě v dresu ostravského Baníku a mladičký hráč musel podstoupit operaci. I z toho důvodu sešlo ze zmiňovaného 100 milionového přestupu a bylo z toho pouze roční hostování s možnosti další opce. Právě krátce po nástupu do přípravy se Papadopulos opět zranil. Doplatil na nedostatečné doléčení operovaného kolena.

Rok v hlavním městě Anglie uplynul jako voda a Michal Papadopulos se znova objevil na ostravských Bazalech. Papa, jak mu mnozí spoluhráči přezdívají, se nedokázal prosadit do londýnského prvního týmu, a proto Arséne Wenger neuplatnil roční opci a mladý útočník si musel balit kufry. Do Ostravy přišel v době, kdy Baník zrovna postoupil do evropských pohárů po úspěšné jízdě Gambrinus ligou za titulem. Prosazování do základní sestavy bylo však obtížné. Útočné duo Heinz-Matušovič nahánělo strach celé republice. Papadopulos tvrdě dřel, ale nejen na fotbalovém trávníku, nýbrž ve školní lavici. I přes našlapaný ligový program si našel čas, aby dokončil studium na ostravském sportovním gymnáziu.

Při staronovém angažmá v domácím ostravském prostředí si v rozmezí roku a půl na konto připsal 38 startů a nastřílel osm branek. Právě poslední půlrok byl pro mladého útočníka velmi úspěšný. Pět gólů vstřelil v podzimní části nového ročníku a o mladého talentovaného hráče se znovu začaly zajímat zahraniční kluby. Největší zájem měl německý Leverkusen. Po několikadenním jednání se kluby dohodly na odstupném ve výši 60 milionu korun a tak se Papadopulos znovu stěhoval na západ.

Jeho druhá zahraniční kapitola se začala psát od začátku roku 2006. Do Leverkusenz šel už o něco starší, o něco zkušenější a o to více hladovější po úspěchu. Jeho sžití s týmem proběhlo v pořádku. Ani s jazykem neměl dlouhodobě problém. Jeho největší starostí byla znovu obrovská konkurence v útočné řadě německého celku. V týmu si o dvě místa v základní sestavě velmi razantně řekla bulharská hvězda Dimitar Berbatov a ukrajinský gólostroj Andrey Voronin. V prvním půlroku nového angažmá nedostával Papadopulos tolik šancí. Většinu zápasů proseděl na lavičce náhradníku a na hřiště se dostával jen sporadicky.

Nový ročník začal pro ex-ostravského útočníka o poznání lépe. V úvodním přípravném zápase nastoupil od první minuty. Za celý zápas si připsal šest branek a výrazně se podílel na výhře svého týmu 12:0. I přes slušné výkony v předsezónní přípravě se v průběhu ročník nedostával Papadopulos častěji do hry. I když mu trenér přislíbil větší vytíženost, hrál jen sedmkrát. Ani další ročník nezačal pro českého rodáka dobře. V základní sestavě německého celku se objevil poprvé v podzimní části až v 11. kole. Na hřišti vydržel pouhých 36 minut. Kvůli zranění stehenního svalu musel ze zápasu odstoupit.

Doposud nulová gólová produkce přinutila vedení klubu poslat Papadopulose na půlroční hostování do průměrného Cottbusu. V novém dresu Papadopulos nastoupil po více než měsíční rekonvalescenci zraněného stehenního svalu a právě proti svému bývalému celku z Leverkusenu. Měl obrovskou motivaci předvést se trenérovi i vedení a dokázat, že udělali chybu. Splnilo se mu to dokonale. Právě v tomto zápase si připsal první trefu v německé Bundeslize. Porážku 2:3 však odvrátit nedokázal. V dalším utkání nastoupil Cottbus na hřišti Bochumi a Papadopulos se opět trefil do sítě soupeře a pomohl vytěžit bod za remízu 3:3. Ovšem tyto světlé okamžiky Papadopulosova působení v německé nejvyšší soutěži byly na dlouhou dobu poslední. V dresu Cottbusu strávil Papadopulos půl roku a na jeho gólový účet už další čárky nepřibyli.

Po ukončeném hostování v Cottbusu se Papadopulos vrátil zpět do Leverkusenu, protože Cottbus neuplatnil opci. Jeho ligová bilance doposud činila 33 zápasů a pouhé dva vstřelené góly. I přes tuto nepříliš produktivní statistiku Papadopulos doufal, že dostane po odchodu bývalého trenéra Michaela Skibbeho v Leverkusenu více příležitostí. Tento optimismus mu však nevydržel dlouho. Vedení klubu přivedlo dalšího nového útočníka Patricka Helmese a Papadopulosovi bylo jasné, že jeho dny v německém klubu jsou sečteny. I proto vzal zavděk nabídkám z české Gambrinus ligy. Zájem měly údajně ostravský Baník, pražská Sparta i Slavie a středočeská Mladá Boleslav. Ikdyž se nabídka pražské Sparty odmítá těžko, tak Papadopulos nakonec zvolil poslední variantu, i díky tomu, že Středočechy koučuje Pavel Hapal, se kterým má vynikající vztah. To mu bylo později vyčteno od fanoušků ostravského Baníku, kteří ho mají stále v lásce.

Mladá Boleslav se nebála na stůl vyložit 12 milionů korun a ještě procenta z dalšího prodeje pro Leverkusen. Boleslav byla pro mladého hráče novou motivací a většina fotbalové veřejnosti upírala zrak právě na tohoto hráče, jak se mu podaří druhý návrat do české Gambrinus ligy. A začátek měl rozhodně těžký, v prvním kole Středočeši nastoupili na hřišti Sparty. Papadopulosovi se premiéra nevydařila. Jeho výkon byl uspokojivý, ale chyběl gól. Vytáhlý útočník měl jednu šanci na kopačce, avšak trefil pouze tyč. I proto Boleslav na Letné neuspěla a prohrála 1:0. Na svůj první letošní ligový gól nemusel ale čekat dlouho. Přišel hned v dalším kole na domácím hřišti proti Zlínu a nová posila vystřílela mladoboleslavským první body.

Další nečekanou zprávou pro Michala Papadopulose byla nominace do reprezentačního výběru na přátelské utkání s Anglií. "Je to pro mě obrovské překvapení, skoro bych řekl šok. Ale samozřejmě příjemný, jsem strašně rád," řekl Papadopulos. "O reprezentaci člověk sní, ale že to přijde teď, to by mě nenapadlo ani v tom nejdivočejším snu." Mnoho lidí začalo pochybovat o tom, že k reprezentačnímu dresu mu pomohl právě kouč Pavel Hapal, který trénuje Papadopulose v Boleslavi a také vykonává funkci asistenta u národního mužstva. Český výběr nakonec na ostrovech uhrál remízu 2:2, o kterou přišel až v závěru utkání. Papadopulos se podíval na hřiště až v nastaveném čase zhruba na dvě minuty.

Ale toto bylo z Papadopulosovy strany dlouho všechno. Další nepříjemnou situaci Papadopulos musel prožít, když v sedmém kole na domácím hřišti vážně zranil dva hráče Kladna. Nejprve při pokusu o zakončení zlomil nos Grossovi a poté v jednom z hlavičkových soubojů protrhl plíci a zlomil tři žebra hostujícímu obránci Bartošovi. Ten to po dvou měsících rekonvalescence stále má Papadopulosovi za zlé a myslí si, že mladoboleslavský útočník šel do souboje s úmyslem zranit soupeře. "Takové zákroky se prostě stávají, akorát si myslím, že Papadopulos do toho souboje nešel s úmyslem odehrát balón, ale s úmyslem mě zasáhnout," komentoval obránce souboj s odstupem času. Ovšem Papdopulos je jiného názoru. "V žádném případě v tom ale nebyl úmysl, skákal jsem opravdu na míč," kontroval útočník a za pravdu mu dává i sudí Mikel, které zápas soudcoval.

Papadopulosův gólový půst trval už sedm ligových kol a možná i proto sáhl k změně svého sestřihu na hlavě. Do parády si vzal holící strojek a razantně vlasy zkrátil. Možná mu to pomohlo, protože se hned v následujícím ligovém kole trefil na Stínadlech hned dvakrát a pomohl svému týmu výraznou měrou k cennému vítězství. Do konce podzimní části přibyly Papadopulosovi ještě dva přesné zásahy a jeho gólový účet ze zastavil na 5 gólech. Před sebou máme ještě druhou část ligové sezóny a po odchodu několika ligových kanonýrů v čele s Tomášem Necidem, Václavem Svěrkošem nebo Miroslavem Slepičkou se boj o titul nejlepšího ligového střelce velmi vyrovnává. Můžeme s napětím sledovat, jak se Michal Papadopulos popere s konkurenty o tuto prestižní cenu.