Koubek Česku věří: Tým jen potřebuje zapálit oheň. Irsko ani Dánsko nejsou lepší

Ač poslední týdny tomu moc nepřály, dovolil si dokonce i vtipkovat. Miroslav Koubek (74) na úvodní tiskové konferenci v roli reprezentačního trenéra působil odhodlaným dojmem. Navíc odmítá myšlenky, že by český národní tým nemohl v baráži uspět. "Irsko ani Dánsko nepatří mezi deset procent soupeřů, kteří jsou lepší než my," zavelel po nástupu do funkce.

Stal jste se novým trenérem české reprezentace a jste dva zápasy od postupu na MS. Co na to říkáte?

"Pro mě to je samozřejmě milé překvapení a hlavně obrovská čest. Vážím si toho momentu v mém životě a v mé kariéře. Ale zároveň je to pro mě samozřejmě obrovský závazek a výzva to dokázat. Udělám nejenom já, ale jsem přesvědčen, že i hráči vše pro to, abychom byli po baráži na mistrovství světa. Je to můj úkol. Jsem optimista a s klukama to dokážeme."

Považujete to za životní výzvu?

"Samozřejmě. Trénovat národní mužstvo je největší pocta. A když použiju to slovo výzva ještě jednou, tak to tak prostě je. Taková je realita."

Jaké pro vás bylo to dvouměsíční čekání, než jste se konečně s vedením fotbalové asociace dohodl na spolupráci?

"Na nic jsem nečekal. Jen jsem sledoval jako každý jiný celý proces. S Pavlem Nedvědem proběhla jedna nezávazná schůzka. Popovídali jsme si a on jako manažer vedl další různé alternativy. Samozřejmě, že když padl Jindra Trpišovský, což byla první varianta, protože je to bezpochyby nejlepší český trenér, tak už jsem cítil, že to směřuje ke mně."

Prvním asistentem je Jan Suchopárek. Co rozhodlo při jeho volbě?

"Honza Rezek a Jarda Plašil jsou externí spolupracovníci, jenže já potřeboval jednoho stálého asistenta na plný úvazek. Honza byl pro mě jasnou volbou. Je to logické z hlediska minulosti, dělal tu, je seznámený s prostředím. Navíc je to zkušený člověk. Máme spolu dlouholetou vazbu, dokonce jsem ho trénoval ještě jako dorostence... Na stálého asistenta jsem jiného člověka neviděl."

Už přemýšlíte o základní sestavě před Irskem?

"Na papíře ji ještě nemáme, ale vždycky jakmile dostanete nějaké zadání, tak hned začnete přemýšlet o určitých variantách. Nenazval bych to vyloženě sestavou, ale balíkem přibližně osmnácti hráčů už v hlavě mám."

Jak budou rozdělené vaše role?

"Jarda Plašil a Honza Rezek budou mít za úkol sledovat a kontaktovat hráče. Zrovna Jarda má dobrou strategickou polohu ve Francii. Máme tam třeba Šulcíka, když přeplave kanál je v Anglii. Honza bude důležitý zase na českou ligu. Stálý asistent je v denním kontaktu a má daleko větší záběr práce. Různé analýzy, sledování soupeřů, cestování a tak dále. Ve finále budeme cestovat všichni."

Kontakt s hráči je pro vás důležitý?

"Musíme ho co nejdříve navázat. Jsem pro ně nový. Samozřejmě půlku kádru znám, už jsem je někde trénoval, ale v této roli jsem nový. Musíme najít vazbu s těmi nejklíčovějšími hráči, což je nějakých 20 kluků minimálně a chceme se s nimi vidět osobně. Chceme si říct naše myšlenky, záměry a navodit dobrou atmosféru."

Už jste s někým mluvil a koho zvolíte za kapitána týmu, který momentálně není?

"Zatím je to předčasná otázka. Jsem ve funkci pár minut, takže s žádnými hráči jsem nemluvil. Možná oni mluvili o mně, ale já s nimi ne. Co se týká kapitána, tak to je dobrá otázka, ale je to také předčasné. Víme, že Tomáš Souček to být nemůže, takže to bude téma."

Může vám nějak usnadnit práci, že už jste působil u národního týmu působil jako asistent a v minulosti i jako mládežnický kouč?

"Je dobré znát prostředí a vědět, do čeho jdete. Nicméně nyní jsem v roli, které si vážím nejvíc a je to trochu jiné."

V posledních dvou třech letech jednoznačně nejúspěšnějším českým trenérem v pohárech. Došel jste do osmifinále Evropské ligy, předtím do čtvrtfinále Konferenční ligy. Tak věříte, že to si přenesete na mezinárodní scéně třeba i do reprezentace?

"Ta zkušenost je dobrá. Člověk zažil velké arény, zvykl si na  to... Není hned jen tak z něčeho zaskočený... Vždy je na vás obrovský tlak na mezinárodní úrovni a když si to osaháte, hrajete poháry několik let za sebou, tak je to skvělá zkušenost. Rozhodně lepší, než kdybych ji za sebou neměl. Přesvědčil jsem se s klukama z Plně, že když jsme hráli poháry, tak se dalo uspět i proti 90 procentům lepších mužstev. I tento poznatek je pro mě posilující."

Jak bude nyní probíhat příprava na březnový sraz?

"Od zítra začínám sledovat Irsko, poté i Dány a v lednu se chystáme na kempy českých týmů v zahraničí. Musíme si s kolegy říct, jakým způsobem budeme pracovat, jelikož se neznáme, takže si najdeme nějaký společný postup."

Když jste sledoval zápasy reprezentace jako nezávislý odborník, na co jste přišel, že je potřeba změnit?

"Odpovím trochu zeširoka.... V první řadě chci říct, že máme velmi dobré hráče. Možná náš nároďák nedosahuje úrovně Brazílie, Argentiny, Francie, Německa, Anglie či Španělska. Ale to je nějakých 10 procent na světě. Ale zbytek není lepší než my. O tom jsem přesvědčený. Jde o to, abychom dokázali z našich hráčů dostat maximum, hrát účelně a předvádět fotbal, který má hlavu a patu ve smyslu možností těch kluků na jednotlivých postech."

Jak moc vás bude limitovat málo času?

"Máme na to dva tréninky, takže to je samozřejmě šibeniční termín, ale jsem přesvědčený, že dokážeme hráče zorganizovat a když to naše myšlenky vezmou za své, tak poté Irsko i Dánsko patří mezi těch 90 procent zemí, které nejsou lepší než my."

Nebojíte se špatné atmosféry uvnitř týmu, o které se v posledních měsících mluvilo a jak moc jste si tyto věci zjišťoval?

"Sondáž pro vlastní představu jsem si samozřejmě udělal. Můj pohled je takový, že mužstvo není v rozkladu, akorát potřebuje zapálit oheň. Není tam nějaký zásadní kázeňský, vztahový či toxický problém mezi hráči. Takové mám informace."

Jak tedy zapálit oheň?

"Je potřeba všechny ty ega hodit za hlavu. Chytnout se za ruce a začít fárat. Ale není to tak, že bychom přišli ke spálené zemi a postavili na ní mrakodrap. Mužstvo není ve špatném stavu, jen musíme přesvědčit kluky, že na mundial se mohou podívat třeba i jednou za život. Vždyť jsme tam už 20 let nebyli! Jednoznačně budeme řešit i motivační a mentální stránku."

A udobřit si fanoušky?

"Chtěl bych poprosit veřejnost o odpuštění. Kluci udělali chyby, jsou si toho vědomi, hned se omluvili. Někteří jsou ještě mladí, mají na chybu právo. Kolikrát žijí v nějaké bublině a nevnímají tolik realitu a některé mediální výstupy nezvládli. Pojďme jim odpustit a přijďte nám pomoci. Zakopejme válečné sekery, my se vám omlouváme."