Když se v poháru zrodí senzace: Kterak favority zaskočily Líšeň, Králův Dvůr nebo Hlučín

Fotbalový svátek. V ten se každý rok mění pro několik týmů z nižších soutěží zápasy v rámci českého poháru, jenž nese od roku 2015 název MOL Cup. Proč? Na jejich trávníky totiž přijíždějí ligové týmy, se kterými si to mohou před zaplněnými ochozy rozdat o postup do další fáze soutěže. Ještě větší lesk pak tomuto fotbalovému posvícení dodávají okamžiky, kdy se domácím borcům podaří favorita zaskočit a vyřadit ze soutěže.

Pro pražskou Slavii to byla v mnoha ohledech vskutku výjimečná sezona. Sešívaní se v ní poprvé v historii probojovali do skupinové fáze Ligy mistrů, po dvanácti sezonách mohli křepčit nad ziskem ligového titulu a na konci ročníku se přestěhovali z nevyhovujícího Strahova do vršovického Edenu. Nicméně drobnou kaňkou na ní už navždy zůstane pohárové vypadnutí s tehdejší divizní Líšní, v současné době nesoucí název Artis.

Nutno zmínit, že soubor Karla Jarolíma přijel do Brna bez celé řady tehdejších opor, ať už zraněných Vladimíra Šmicra s Martinem Latkou, či hráči co tou dobou plnili své povinnosti na reprezentačním srazu, jako Stanislav Vlček, Daniel Pudil nebo Marek Suchý. Divizní soupeř pak citelných absencí v řadách Slavie využil dokonale, v úvodních dvaceti minutách se dostal do vedení 2:0 a položil tak základ šokujícímu výsledku. Hosté sice ještě do přestávky dokázali snížit zásluhou Zdeňka Šenkeříka, ale v průběhu druhé půle se vedení Líšně vyšplhalo až na 4:1. V závěrečném tlaku už dokázali hráči tehdy ještě strahovského celku pouze zmírnit porážku góly Ladislava Volešáka a kariéru začínajícího Tomáše Necida.

I tak byla porážka 3:4 pro budoucího ligového mistra pořádnou ostudou, což v pozápasovém rozhovoru potvrdil i Jarolímův asistent Petr Vrabec. "Určitě je to ostuda nejen pro hráče, ale i pro klub," nebral si Vrabec servítky.

Hráči Kroměříže si na konci minulé sezony mohli užít návrat do Chance Národní Ligy, kam se vrátili po roční pauze. Svoje největší chvíle fotbalové slávy ale prožila Hanácká Slavia bezpochyby v dubnových dnech roku 2011. Tehdy tým hrající Moravskoslezskou ligu porazil ve dvouzápasovém čtvrtfinále Zbrojovku Brno a po vítězstvích 2:1 v Brně a 1:0 v domácích kulisách se senzačně prokousal mezi čtyři nejlepší týmy pohárové soutěže.

Zbrojovka sice neprožívala vůbec zdařilou sezonu, o čemž svědčí fakt, že na jejím konci sestoupila z tehdejší Gambrinus ligy o patro níž, přesto šla i do dvojutkání s Kroměříží v pozici velkého favorita. Jenže tyto předpoklady se nakonec ukázaly jako pouhý cár papíru. Hrdinou outsidera byl především v domácí odvetě brankář Marek Vogl, jenž zlikvidoval v prvním poločase několik gólových šancí Brňanů. Razítko na nečekaný postup Hanáků pak bylo na konci zápasu přidáno Alidinem Hajdarevičem.

V dalším kole se hráčům Kroměříže už další malý zázrak proti Mladé Boleslavi vykouzlit nepodařilo. Přesto je samotná semifinálová účast fotbalistů z Hané vpravdě husarským kouskem. Jednalo se totiž o první a k dnešním dnům i poslední případ, kdy se do takto pokročilé fáze poháru dostal klub mimo první a druhou ligu.

Samotný pohárový ročník 2010/11 byl vůbec na podobná překvapení na úkor ligových týmů dost štědrý. V jeho druhém kole z něj totiž po penaltovém rozstřelu vypadl ostravský Baník po stopce od Slavičína a Slovácko, které muselo zkousnout vyřazení od Břeclavi. Oba šťastní postupující hráli, stejně jako zmiňovaná Kroměříž, MSFL.

Hned dvakrát se mohli do euforie z výhry nad ligovým sokem ponořit v sezoně 2016/2017 hráči tehdy v ČFL hrajícího Králova Dvora. Cábelíci ve zmiňovaném ročníku nejdříve ukončili ve druhém kole pohárovou pouť Teplic, aby o kolo později připravili stejně neblahý osud fotbalistům Jablonce.

Rozhodujícím momentem v zápase proti Teplicím byla vítězná branka domácích, kterou měl v páté minutě na svědomí Michal Hell. S nadsázkou se tedy dalo říci, že střelec gólu se stal na několik okamžiků skutečným králem Králova Dvora. Hráči s přezdívkou Cábelíci si pak už vedení nad týmem trenéra Šmejkala pohlídali a před pěti stovkami diváků postoupili do třetího kola MOL Cupu.

K němu se na trávník městského stadionu v Králově Dvoře dostavil další severočeský tým, tentokrát z města bižuterie. Jablonec nastoupil i se jmény jako Tomáš Hübschman, Lukáš Masopust nebo později ze střídačky nasazený Stanislav Tecl a podle předpokladů šel už po osmi minutách hry do vedení zásluhou Vojtěcha Kubisty. Domácí ale na konci první půle opět díky Hellovi vyrovnali, ve druhé půli přežili zásluhou brankáře Jiřího Krčky tlak týmu ze Střelnice a v penaltovém rozstřelu dotáhli utkání do vítězného konce.

Do třetice se z kategorie prvoligových soupeřů postavili v osmifinále poháru proti Bohemians Praha. Tato překážka se nakonec ukázala nad síly překvapení z Králova Dvora a překvapivý osmifinalista už svůj další cenný zářez na svoji pažbu nepřidal.

O pravdivosti pořekadla "fotbal nemá logiku" se v říjnu před třemi lety přesvědčili měrou vrchovatou také zástupci Viktorie Plzeň. Tým s vizitkou účastníka Ligy mistrů a aktuálního českého mistra totiž musel spolknout hodně trpké jablíčko na hřišti třetiligového Hlučína, který západočeskou partu kouče Michala Bílka vypakoval z MOL Cupu po svém vítězství 3:2 v rámci třetího kola soutěže.

Tím, kdo mohl být po zápase nazýván hlavní hvězdou utkání, byl bez nejmenších pochyb domácí útočník Dominik Smékal. Současný hráč Uničova sestřelil hostujícího favorita hattrickem, který rozprostřel do necelé půlhodinky utkání včetně nastavení. Na první Smékalovu trefu, jež zlomila po sedmdesáti minutách hry bezgólový stav, zvládli rychlostí blesku odpovědět viktoriáni prostřednictvím obránce Tijaniho. Po druhém Smékalově zásahu ještě zvládl v závěrečné minutě základní doby vyrovnat Pavel Bucha a vypadalo to, že se diváci na hlučínském stadionu dočkají nášupu v podobě prodloužení.

To ale odmítl střelec dne Smékal, který gólem ve čtvrté minutě nastavení zařídil obrovskou radost pro Hlučín a zároveň poměrně velkou ostudu pro hostující Plzeň. Tu musela bolet hlavně neproměněná penalta ve druhém poločase, kterou měla na svědomí tehdejší opora Viktorie Tomáš Chorý.

Hráči ze Štruncových sadů nicméně nejsou jediným prvoligovým celkem, který skončil v posledních letech v rámci českého poháru na kopačkách fotbalistů Hlučína. V loňské edici skončili podobně neslavně i vyslanci oblékající dres Slovanu Liberec.