Jablonec po příchodu Kozla? Máme jasnou tvář, připisuje trenérovi zásluhy Martinec

Jablonci los na začátku sezony moc nepřál, v prvních pěti kolech se totiž musel popasovat se Spartou, Slavií i Plzní - přesto zůstává neporažen. A jednou z klíčových postav týmu je stoper Jakub Martinec (27), který v podcastu Livesport Daily hovořil o dobrém startu Severočechů, ale i o tom, zda mu lichotí zájem pražské Sparty.

"My jsme změnili všechno od základů. Najednou máme jasnou tvář, které se držíme, a to je zásluha trenéra. Ať už jde o tréninky nebo přípravy na zápasy, všechno se zvedlo. Ten tým je dobře poskládaný, jsou v něm kluci, co chtějí hrát fotbal a umí to. A trenér nás žene k tomu, abychom byli aktivní, chtěli hrát a zbytečně se nezbavovali míče. Všechno se změnilo jeho přístupem. Když se daří, je těžké hráčům vysvětlovat, že jejich příležitost přijde, i když zatím hrají málo, nebo vůbec. Ale trenér s nimi mluví na rovinu, což je podle mě strašně důležité. Znám trenéry, co drželi jedenáctku a vůbec s hráči nekomunikovali, tady je to jiné. Není to jednoduché ani pro něj, ani pro hráče, ale snaží se s nimi jednat fér a myslím, že to všichni cítíme."

"Asi jsem vyrostl zkušenostmi a už si spoustu věcí neberu tolik k srdci. Dřív mě dokázala rozhodit každá nepovedená akce a ovlivnilo to celý zápas, dneska už to beru jinak. Naučil jsem se víc klidu, do soubojů nejdu po hlavě jako dřív, kdy jsem často končil se zraněním. Teď vím, do čeho má smysl jít a do čeho ne. Změnil jsem se i po stránce vůdcovství. Když jsem přišel, byli tu starší kluci, kteří kabinu vedli, ale dneska se snažím tu roli převzít já, jak na hřišti, tak v šatně."

"Nejsilnější vzpomínku mám na domácí zápas se Slavií na konci minulé sezony, kdy jsme v osmdesáté minutě prohrávali 0:2. Bylo to strašně emotivní, protože jsme pořád o něco hráli, nejdřív o TOP šestku, pak o pětku a nakonec jsme byli na dostřel čtyřky a mohli si poháry uhrát sami. Trenér mě vysunul dopředu na hrot a během pár minut jsme srovnali na 2:2. V tu chvíli mě úplně zamrazilo, vyhrkly mi slzy, byl jsem neskutečně pyšný na tým, že jsme to nezabalili ani za toho stavu. A věřil jsem, že ještě přidáme třetí gól, že to prostě dotlačíme. Což se nakonec povedlo. Po zápase jsem šel na tribunu za našimi a rozbrečel se jim tam, protože to pro mě byl asi nejsilnější moment - pocit hrdosti na tým a na to, co jsme dokázali."

"Když to vezmu, všechny týmy se vždycky speciálně připravují na Spartu nebo Slavii, Plzeň je na tom podobně. Je to prostě jiný zápas než třeba proti Slovácku. Hráči jsou v těchto duelech maximálně soustředění, víc než v běžných utkáních. A právě v tom je pro ty TOP tři týmy složitější, že proti nim soupeři hrají vždycky na sto procent, nemůžou nic vypustit. Pokud rychle nedají gól, tak čím déle je stav vyrovnaný, nebo dokonce prohrávají, tím víc je to pro ně těžké. Takže si nemyslím, že je to jen o nás, ale obecně mají proti nim všichni větší koncentraci než v jiných zápasech."

"Fotbal hrajeme proto, abychom se jednou dostali do těch TOP tří týmů. Když se objeví zprávy, že by o mě mohl být zájem, samozřejmě to potěší a motivuje. V hlavě jsem to měl, že bych si to chtěl vyzkoušet, ale momentálně jsem v Jablonci a jsem tu spokojený. Většinou tyhle věci řeší agent, takže já osobně v kontaktu se Spartou nebyl. Vím, že tam proběhlo nějaké naťukávání, možná jsem byl na jejich shortlistu, ale zatím nic konkrétního. Do konce přestupového období zbývají ještě tři týdny a může se stát cokoliv. Kdyby ale přišla nabídka od jednoho z těch TOP týmů, to se asi těžko odmítá."

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.