Hodnocení týmů po MS: Rusko

Rusové zklamali, namísto vlastních pochybení ovšem po brzkém vypadnutí hledali příčinyneúspěchu jinde - u rozhodčích, u laserů, dokonce i u zlých alžírských náhradníků. Pravdou však je, že Rusové na postup neměli...


Práce manažera a taktický profil týmu: ✮

Zkušený italský kouč Capello podle očekávání ponechal jen na lavičce náhradníků "zlého hocha" ruského fotbalu Dzagojeva, jednoznačně nejtalentovanějšího člena ruské nominace, který se však nemíní namáhat využít svůj takřka nekonečný potenciál a upadl tak v nemilost sedmašedesátiletého lodivoda. A ani Keržakov nenastoupil do zahajovacího duelu v základu, místo toho se na hrot postavila další ruská hvězdička Kokorin, pod ním hrál Šatov a na levé straně se měli doplňovat Žirkov s Kombarovem, oba vlastně napůl obránci, napůl záložníci. Problém byl ale v tom, že jakkoliv krajní hráči odvedli dobrou práci, jejich centry na Kokorina úspěch neslavily. Vzdušné souboje vůbec byly celkově zajímavým prvkem zápasu s Jižní Koreou, například v prvním poločase totiž skončila bilance zápolení ve vzduchu jednoznačným poměrem 8:2 ve prospěch Asiatů. Zlepšení přineslo až dvojí střídání, kterými Capello na trávník poslal Keržakova a Dzagojeva. Ti okamžitě statickou ruskou hru rozhýbali, Keržakov dokonce díky dobré práci Dzagojeva a obrovské dávce štěstí i skóroval, tomu všemu ovšem předcházela obrovská hrubka gólmana Akinfejeva, která Rusy o dva body obrala.

Proti Belgii chtěli Rusové v první řadě bránit, a tak zůstali úspěšní náhradníci znovu jen na lavičce. Hru na brejky pak měl podpořit Kanunnikov, jenž na levé straně nahradil podstatně méně rychlostně zdatného Žirkova. A ruská hra na remízu 0:0 osmaosmdesát minut vycházela na jedničku, Belgičané se do žádných větších příležitostí nedostávali. V ofenzivě to však z pohledu Capellových svěřenců byla zase ta stejná písnička, tedy centry na Kokorina, který si s urostlými belgickými stopery nevěděl rady. A když pak Rusové v samotném závěru utkání neuhlídali střídajícího Origiho, na reakci už nezbyl čas a byla z toho nejtěsnější porážka.

Proti Alžírsku tak Rusko potřebovalo zvítězit, na hřiště šel Keržakov, jenže se výrazně trápil. Nastoupil totiž na pravém křídle, zatímco na hrotu zůstal Kokorin. Ten se sice výrazně zlepšil a po nádherné akci s Kombarovem i poslal Rusko do vedení, s postupem času se však čím dál více projevovalo, že by měli být s Keržakovem prohozeni. A když pak Rusové po dalších hloupých individuálních chybách inkasovali a potřebovali skórovat, projevili se jako absolutní zoufalci, tedy co se hry do plných týče...

Defenzivní fáze: ✮✮✮
Stopeři Ignaševič s Berezuckijem spolu vytvořili slušně fungující stoperskou dvojici, když druhý jmenovaný se chopil dirigentské taktovky, zatímco ten první pro změnu držel ruskou obranu nad vodou především po herní stránce - svou neústupností, tvrdostí a přesností svých zákroků. Kombarov se na levé straně přidal se spolehlivými výkony, největší slabina se tak podle očekávání zjevila na pravém kraji ruské obrany. Začal tam Ješčenko, ovšem nepřesvědčil. Druhý zápas už si s Kozlovem poctivě rozdělili, v tom třetím pak už dostal šanci od začátku Kozlov.

A bylo zle. Celý zápas nepůsobil vůbec jistě, vše ale korunoval nesmyslnou ztrátou míče v nebezpečném prostoru, na níž musel reagovat faulem a Alžířané ze standardky trestali. Nebyla to jediná chyba, která dovolila Slimanimu poslat Rusy domů už po základní skupině, byla ovšem velmi výrazná a neméně důležitá. Ruská defenziva celkově nehrála vůbec špatně, individuální hrubé chyby jí však příkladně všechnu poctivou práci narušily.

Ofenzivní fáze: ✮
Postrádala myšlenku, postrádala nápad. Jinak řečeno postrádala Alana Dzagojeva ve formě. Takto Rusové neměli ve svém středu žádného klasického špílmachra, a tak se uchylovali k jednoduché šabloně - přihrávka do strany a následný centr na Kokorina. Ten se ale proti zpravidla vyšším protivníkovým stoperům ve vzdušných soubojích neprosazoval, jen jednou proti Alžírsku si v závěru perfektní akce seběhl přesně mezi oba střední obránce soupeře a hlavou vymetl pavučinky alžírské brány.

Jinak se Rusové neprosadili, Samedov podle naučeného vzorce centroval, Šatov potřebnou podporou pro Kokorina nebyl, Žirkov s Kanunnikovem byli až příliš nevýrazní. Čas od času byly k vidění pozitivní záblesky od Kokorina, Kombarova nebo střídajících hráčů, na více než dvě vstřelené branky to ale stačit nemohlo.

Největší tahoun: Dmitrij Kombarov
Byl to paradoxně on, kdo v rozhodujícím utkání o postup neuhlídal po standardní situaci Slimaniho, který následně hlavou vyrovnal na 1:1 a poslal Alžírsko do osmifinále. A nebyl to navíc jediný vzdušný souboj, ve kterém Kombarov na turnaji neuspěl, právě Slimani mu dělal potíže po celý zápas. Jen těžko lze ale hodit vinu právě na Kombarova, který nepatří mezi nejlepší ruské hlavičkáře, přesto dostal při standardních situacích na starost pro změnu ve vzduchu jasně nejnebezpečnějšího Alžířana. Obešlo se to bez reakce, Capello po celých devadesát minut nečinně přihlížel tomu, jak Slimani vyhrává jeden souboj za druhým, až nakonec musel přijít trest.

Když se však oprostíme od těchto momentů, Kombarov byl s přehledem nejlepším Rusem na turnaji. V defenzivě byl spolehlivý, i přes své časté ofenzivní výlety se stíhal včas vracet. A navíc velmi pečlivě podporoval ofenzivu, posílal do vápna soupeřů jeden centr za druhým. Byl to právě on, kdo během několika sekund přeběhl celé hřiště, párkrát si vyměnil míč s Kokorinem, pak mu posadil balón mezi stopery přesně na hlavu a výrazně se tak podepsal pod vedoucí krásný gól. Pro Rusy škoda, že Kombarov nebyl při své ofenzivní snaze dostatečně podpořen.

Největší přítěž: Igor Akinfejev
Jestliže jsem o něm v předturnajovém profilu ruského týmu mluvil jako o špičce mezi gólmany, Igor Akinfejev mě v Brazílii krutě vyvedl z omylu. Nejprve za svá záda propustil snadnou střelu Korejce Leeho, která nakonec připravila Rusy o body, s Origiho rozhodující trefou pak sice nemohl nic dělat, postupový gól Alžírska už však opět jde na jeho účet. Byl sice vyrušen laserovým paprskem z hlediště, přesto si gólman na mistrovství světa nemůže dovolit takto začátečnicky podběhnout centr. Velké zklamání a největší důvod ruského neúspěchu.

Celkový verdikt: ✮✮
Rusové selhali, místo přiznání vlastní nekvality ovšem zvolili cestu trapných výmluv. Na rozhodčího, který jim prý v utkání s Alžírskem soustavně škodil a doslova podle Capella nechtěl, aby Rusko postoupilo. Na lasery z hlediště, které v klíčový moment rozhodily gólmana Akinfejeva, nebo dokonce i na alžírskou lavičku, jejíž členové zdržovali Rusy od jejich údajného závěrečného náporu. Ne, ne a ještě jednou ne, chyby byly jinde. V Capellovi počínaje, u Akinfejeva konče. Rusové se budou muset hodně zlepšit, aby za čtyři roky na domácím šampionátu nesehráli roli fackovacího panáka.