Hodnocení týmů po MS: Honduras

Prakticky bez nějakých výraznějších ambicí, a jakožto jeden z hlavních outsiderů odjížděl na mistrovství světa Honduras, který víceméně svoji úlohu naplnil, i když herně rozhodně úplně nepropadl. Na bodový zisk to však tentokrát nestačilo.


Práce manažera a taktický profil týmu: ✮✮✮

Luis Fernando Suárez se rozhodně neukázal jako špatný trenér, ale zkrátka s materiálem, jaký měl k dispozici, se snad ani lepšího výsledku dosáhnout nedalo. Honduras se pod jeho vedením nechtěl zaměřit výhradně na defenzivu, snažil se zahrozit i směrem dopředu, což se neukázalo jako úplně nejšťastnější tah, protože nakonec nefungovala obrana ani útok.

Už při postupu z kvalifikace, kde za sebou nechal středoamerický celek například Mexiko nebo Jamajku, Honduras ukázal, že není zdaleka až takovým otloukánkem, jak by se na první pohled mohlo zdát, ovšem na světovém šampionátu na podobné výkony nenavázal (nutno však podotknout, že měl proti sobě o poznání kvalitnější soupeře).

Defenzivní fáze: ✮
Obrana Hondurasu měla jasný cíl: snažit se zastavit kohokoliv, kdo se pokusí dostat před branku a to za použití všech dovolených i nedovolených prostředků. Zejména dvojice Brayan Beckeles - Víctor Bernárdez si opravdu nebrala servítky a své protivníky moc nešetřila. Celkově pak obrana honduraského mužstva působila hodně netaktickým dojmem a třeba Maynor Figueroa rozhodně nenechal znát, že již několik sezón stabilně nastupuje v Premier League.

Ofenzivní fáze: ✮
S trochou nadsázky prakticky neexistovala. Při kvalitě honduraských hráčů a kvalitě soupeřů se tomu ani nejde moc divit, ale třeba Jerry Bengtson zanechal velmi slušný dojem a vůbec bych se nedivil, kdyby si svými výkony řekl o evropské angažmá (momentálně nastupuje za New England Revolution). Svoji úlohu se snažil poctivě plnit i Carlos Costly, který zaznamenal jediný zásah Hondurasu na turnaji, po kterém svoji reprezentační kariéru ve svých 32 letech ukončil.

Největší tahoun: Jerry Bengtson
Také zde by se dalo vybrat mezi vícero kandidáty, zvláště když nikdo vyloženě nezářil, ale právě Jerry Bengtson byl z honduraského týmu pro soupeře prakticky neustálou hrozbou. Snažil se, napadal, dřel do úmoru, přestože se jen málokdy dočkal požadované přihrávky. Nebýt karetního trestu, mohl jsem zmínit Wilsona Palaciose, který je pro spoluhráče tím pravým lídrem.

Největší přítěž: Víctor Bernárdez
Urostlý střední obránce naháněl soupeřům hrůzu a to doslova. Bernárdez si s nikým nebral servítky, často a zbytečně fauloval (zejména ke konci zápasů, kdy už fyzicky nestíhal), což Hondurasu opravdu nepomáhalo. Svoji roli u něho hrála také na první pohled zřejmá nadváha, díky které logicky zaostával za většinou svých protihráčů (oficiální záznamy šampionátu u něho přitom udávaly 78 kg).

Celkový verdikt: ✮✮
Honduras odehrál turnaj na hranici svých omezených možností, které proti vyspělejším fotbalovým týmům logicky nemohou stačit. Přestože se Luis Felipe Suárez snažil a dělal, co mohl, lepšího výsledku se středoamerickým týmem reálně ani dosáhnout nemohl. Pro samotný Honduras už je koneckonců úspěchem fakt, že se na turnaj do Brazílie vůbec podíval.